Martin Liška

Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.

Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?

Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.

Plzeňská autorka a výtvarnice se pokouší vysvětlit malým čtenářům nejen to, proč americká armáda na konci války osvobodila Plzeň, a Prahu nikoli, ale také proč se o zásluhách amerických vojáků dlouhá léta nesmělo mluvit a psát.

Pokud bychom parafrázovali staré orientální přísloví, spolupráce s tajnými službami je jako bláto – člověk se může snažit očistit sebevíc, vždy na něm kousek špíny zůstane.

Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.

V útlé novele vydané vlastním nákladem autor zachycuje na příkladu zemědělské školy proměnu, jíž prošel Tábor a jeho obyvatelé v prvních poválečných letech – a především trpký úděl těch, kdo se proměnit odmítli.

Výpravná publikace představuje legendárního kreslíře nejen jako tvůrce kreslených vtipů, jimž dominují poodhalené ženy a pohádkové bytosti.

Debut severočeského autora pojednává přístupnou a čtivou formou o diskriminaci a rasismu, to však není jeho jediná přednost.

Prvního středověkého českého kronikáře sice známe na rozdíl od mnoha jiných tehdejších autorů jménem, syntetická monografie moravského historika ale ukazuje, že o moc více toho o Kosmovi s určitostí říci nemůžeme.

Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.

Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje

Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.

Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.

Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.

Příběh parníku Lusitania dodnes obklopuje řada nezodpovězených otázek, díky nimž jde v románu nejen o odhalení vraha, ale i o obecná morální dilemata.

Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.

S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.

Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.

V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.

Ať už pokrmy pro své strávníky chystali s láskou, strachem, zoufalstvím nebo pocitem dobře odvedené práce, autor jejich vyprávění zpracovává čtivě a srozumitelně, aniž by sklouzával k bulvárním zkratkám a povrchním historkám ze zákulisí.

U příběhu první české pilotky je opět možné se zamyslet nad otázkou, zda je snazší bojovat s ustálenými stereotypy nebo s fyzikálními zákony.

Vánoce jako svátky klidu, míru, pohody a štěstí. Smrt si ale nevybírá, přichází často nečekaně a nestará se o datum v kalendáři.

Vdova po předním disidentovi hovoří se známým historikem nejen o ústrcích i úspěších, které disidenti zažili, ale i o proměnách vnímání Charty 77 po listopadové revoluci. V neposlední řadě o rodinném životě, od kterého dost dobře nebylo možné disidentskou činnost oddělit.

Útlý román potěší nejen čtenáře, kteří při chůzi po chodníku občas zapřemýšlí nad tím, kdo asi žije či žil za okny a dveřmi domů, kolem kterých denně nevšímavě procházíme.

Norský spisovatel sice čtenáře zavádí na Přední východ i palubu potápějící se lodi, o napětí ale v jeho románu jde až ve druhé řadě.

Teprve více než padesát let po jeho smrti se čtenářům nabízí kolektivní monografie, která se pokouší objektivně zhodnotit nelehký osud jednookého generála povolaného do funkce, v níž v podstatě neměl šanci uspět.

Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.

Příběh zakladatelky řádu klarisek nebyl prost dramatických situací, primárně se však autor snaží připomenout její duchovní odkaz.

Románový debut dánské archeoložky se sice vymyká škatulce obvyklé severské detektivky, ale v subžánru proslaveném Danem Brownem nijak zvlášť nevyniká.

Autor s osobní zkušeností se životem ve Spojených státech mapuje nejen opětovnou cestu Donalda Trumpa do nejvyššího patra americké politiky, ale i složitý systém výběru kandidátů, ovlivněný zákulisními pletichami i pro nás nepatrnými drobnostmi, na které ale tamní veřejné mínění citlivě reaguje.

Pražský hotel Internacional, varšavský chrám Alexandra Něvského či výzdoba stanic moskevského metra představují sice zcela rozdílné architektonické objekty, všechny však plnily specifickou roli jako nástroj ruského imperialismu. Jeho méně známé nástroje analyzuje v krátké eseji česko-švýcarský historik umění.

Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.

Životní příběh vysokého církevního preláta židovského původu je zajímavý sám o sobě, detektivní linka však románu bohužel spíše škodí.

Studie o pozapomenutém šlechtici, který šokoval současníky například svou vášní pro divadlo, nabízí nejen klasický životopis, ale i sondu do mnoha oblastí života na konci 19. století.

Sehraná dvojice badatelů splácí svou monografií dluh, který má dosavadní historiografie vůči těm nejbezbrannějším obětem nacistického boje za čistou rasu.

Výběrový přehled protektorátních a zahraničních tiskovin ukazuje až překvapivou tematickou pestrost protektorátní produkce, všudypřítomná propaganda se nicméně nevyhýbala ani ryze oddechovým titulům.

Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.

Německý autor opět zavádí čtenáře do svého světa plného dosti fantaskních postav. Zda je hlavní hrdinka, se kterou se život od začátku nemazlí, jednou z nich, nebo jen jejich vnější pozorovatelkou, to už si musí čtenář zodpovědět sám.

Posmrtně vydaný román českého spisovatele, inspirovaný jeho vlastními vzpomínkami na dětství, představuje více než jen další položku v seznamu románů na téma holocaust.

Příběh jednoho z nejznámějších českých odbojářů nezaujme akčními scénami, ale především tím, o čem se v Morávkově příběhu příliš nemluví. Neobvyklý je vysoký počet vysvětlujících faktografických poznámek pod čarou.

Nová detektivní série zavádí čtenáře do švédského Göteborgu poloviny dvacátých let. Od většiny severských detektivek se liší nejen tím, že hlavní hrdina není deprimovaný muž středního věku bojující s vlastními démony.

Výpravná kolektivní monografie přibližuje osudy pražských purkmistrů, starostů a primátorů. Nad faktograficky nabitou publikací si přitom čtenář uvědomí, že doba a kulisy se sice mění, avšak lidé zůstávají ve své podstatě stále stejní.

V dalším románovém návratu do Foglarova světa nejde o ježka v kleci, avšak tajemství, které před slavnou chlapeckou pěticí stojí, není o nic méně zapeklité a nebezpečné.

Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?

Britský historik zasvětil velkou část života shánění informací o městě, odkud pocházel jeho dědeček. Jeho rodinná historie se tak prolíná s historickými událostmi, jejichž následky pociťujeme dodnes.

Autorčiny literární počátky jsou spjaté s lehkými fejetony, její nejnovější román ale snese přísná literární měřítka a seznamuje nás s tragickými osudy českých Židů zase z jiného úhlu pohledu.

Zavedený švýcarský autor se představuje českým čtenářům románem inspirovaným vlastním nelehkým dospíváním v klášterní škole.

Ruská exilová novinářka v rozhovoru vysvětluje, co svou prací sleduje, a zamýšlí se nejen nad současnou válkou na Ukrajině, ale i nad mentalitou běžných Rusů.

Kořeny komplikovaného globálního soužití nespočívají podle autora v neslučitelnosti hodnot, ale spíše v jejich jednostranném prosazování silou.

Známý autor detektivek před čtenářem rozvíjí příběh z dob, kdy se mýty a legendy teprve rodily, ale tehdejší lidé přesto v mnoha ohledech čelili výzvám, které známe i dnes.

Lars Mytting v rozhovoru objasňuje, proč je téma dřeva pro Nory zásadní. Popisuje také úskalí při tvorbě historické fikce, vztah Norů k Německu a Anglii a nechybí ani otázka, s kým se vlastně hrdina Šestnácti stromů na Sommě v samém závěru románu oženil.

Úspěšný norský autor přichází s prvním dílem trilogie, v níž zachycuje proměny norského venkova na přelomu 19. a 20. století.

Ve sbírce esejí z konce devadesátých let se koryfej italské historiografie představuje především jako akademik cílící na jiné akademiky.

Příběh Československých aerolinií autorka nepodává jako oslavu technického pokroku a odvahy mužů i žen ve slušivých uniformách, ale jako komplexní problematiku zahrnující technické, politické a ekonomické aspekty, na které se občas pozapomíná.

Ač se s hlavním hrdinou knihy dokáže vnitřně identifikovat asi jen málokterý mladý čtenář, citlivé téma střežené státní hranice dokáže autor zprostředkovat čtivě a nenásilně.

Zkušený autor se v románu vrací ke své osudové židovské tematice, díky které nabízí ne snad zcela nový, avšak přesto málo obvyklý pohled na dvě poválečná desetiletí.

Ačkoliv arménskou historii do značné míry formovalo soupeření římského, perského, byzantského, osmanského a ruského vlivu, neztratila svébytnost a představuje pozoruhodný příklad uchování vlastní identity napříč staletími.

Západočeská autorka svým novým románem naplňuje očekávání své cílové čtenářské skupiny. Její zachycení atmosféry třetí republiky však může oslovit i nové čtenáře.

Debut oceněného filmového scénáristy představuje Karla IV. především jako císaře, což není pro české prostředí zcela obvyklé.