Staronová Liv Strömquistová
V novém komiksu se Liv Strömquistová rozhodla prozkoumat téma self-help příruček. Zatímco stylově se pevně drží v závěsu své předchozí tvorby, tematicky tentokrát vrávorá.
V novém komiksu se Liv Strömquistová rozhodla prozkoumat téma self-help příruček. Zatímco stylově se pevně drží v závěsu své předchozí tvorby, tematicky tentokrát vrávorá.
Léto končí a moji nejmilejší známí – mám takové, jaké jsem si udělal – píšou smutné vzkazy a zlomené reportáže z letovisek, v nichž se uklízí. Čtu je s přemáháním, vždyť čekám spíš novinky a nabídky, život, život. Ale i všude kolem mě už trčí židle nohama vzhůru, vytírá se a slunce olizuje černé lino, které ne a ne vyschnout.
Literatura je nástroj. K útoku, pomstě, ale i k obraně. Využít ji dokázala francouzská autorka Vanessa Springora ve své knize Svolení. Vrací se v ní…
Proč dodnes milujeme vyprávění, verše i mýty starých Seveřanů? A v čem mají čeští zájemci o dávné severské texty mimořádné štěstí? O světě…
V novém komiksu se Liv Strömquistová rozhodla prozkoumat téma self-help příruček. Zatímco stylově se pevně drží v závěsu své předchozí tvorby, tematicky tentokrát vrávorá.
„Smrt je absence hlasu“, píše Annie Ernaux v jednom ze tří nově vydaných autobiografických textů, ve kterých se vrací ke svému dětství, dospívání i k smrti své matky. Hlasem, jímž udržuje vzpomínky a lidské osudy naživu, je pro ni psaní.
Literatura je nástroj. K útoku, pomstě, ale i k obraně. Využít ji dokázala francouzská autorka Vanessa Springora ve své knize Svolení. Vrací se v ní ke vztahu, který ve čtrnácti letech navázala s padesátiletým mužem. Dávnou zkušenost popisuje ze svého pohledu: jinak než tehdejší partner, oceňovaný spisovatel Matzneff.
Jednoho dne se legendární cestovatel rozhodl pozvat novináře z celého světa do svého venezuelského domova. Napínavá, emotivní a promyšlená cesta do hlubin nejen divoké džungle, ale i lidské duše. Příběh o tom, jak jeden telegram může vést k dobrodružství, kterému málokdo uvěří.
Léto končí a moji nejmilejší známí – mám takové, jaké jsem si udělal – píšou smutné vzkazy a zlomené reportáže z letovisek, v nichž se uklízí. Čtu je s přemáháním, vždyť čekám spíš novinky a nabídky, život, život. Ale i všude kolem mě už trčí židle nohama vzhůru, vytírá se a slunce olizuje černé lino, které ne a ne vyschnout.
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Trochu polemika s otcovým prozaickým dílem, kvůli kterému bude už navždy vnímán jako „Balabán mladší“, trochu sekvence slohových cvičení na různá zadání, je ale třeba přiznat, že zdařilých. Lukáš Balabán ve své prozaické prvotině ukazuje vztahové karamboly a prokletí výchovy a sarkasticky komentuje dnešní společenské diagnózy. Je to román? A záleží na tom?
Jednoho dne se legendární cestovatel rozhodl pozvat novináře z celého světa do svého venezuelského domova. Napínavá, emotivní a promyšlená cesta do hlubin nejen divoké džungle, ale i lidské duše. Příběh o tom, jak jeden telegram může vést k dobrodružství, kterému málokdo uvěří.
„Smrt je absence hlasu“, píše Annie Ernaux v jednom ze tří nově vydaných autobiografických textů, ve kterých se vrací ke svému dětství, dospívání i k smrti své matky. Hlasem, jímž udržuje vzpomínky a lidské osudy naživu, je pro ni psaní.
Léto končí a moji nejmilejší známí – mám takové, jaké jsem si udělal – píšou smutné vzkazy a zlomené reportáže z letovisek, v nichž se uklízí. Čtu je s přemáháním, vždyť čekám spíš novinky a nabídky, život, život. Ale i všude kolem mě už trčí židle nohama vzhůru, vytírá se a slunce olizuje černé lino, které ne a ne vyschnout.