Jitka Nešporová

Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.

Akvarijní rybička musí urazit pořádný kus cesty, než si najde opravdovou kamarádku. Koho potká a co se přitom naučí? Že každá strana má dvě mince a že sklenice může být poloprázdná nebo poloplná. Poutavý příběh je záměrně prosycen řadou ustálených spojení, jejichž význam kniha přívětivě vysvětluje – slovem i obrazem, vážně i s humorem.

Ve válce se z mnoha dětí stávají sirotci. Takový osud potkal také protagonisty dvou knih Markéty Pilátové, jež propojuje postava titulní Báby Bedly, tajemné obyvatelky Jeseníků, která se dovede podle situace proměňovat ze staré ženy v houbu. Kdo ochutná z jejího klobouku, stane se neviditelným – a to může jednomu třeba i zachránit život.

Jakou pohádku na dobrou noc přečetla Tomášovi maminka, než pronesla úvodní větu imaginativní knihy Když se klíčovou dírkou rozlije tma, se čtenáři nedozvědí – rázem však vstoupí do světa nečekaných metafor a oživlých věcí v dětském pokoji chvilku před tím, než Tomáš usne.

Strach dovede v naší hlavě rozehrát zcela iracionální, absurdní scénáře a spouštěčem přitom nemusí být bůhvíjak mimořádná událost. Rodinnou pohodu rozvrátí tatínkův opožděný návrat z práce – obavy, jestli se mu něco nestalo, přerostou v mysli maminky a dvou malých dcer v hororový střet s monstrem, které jim vstoupí do bytu. Jazykově vytříbená prozaická miniatura vyzývá děti ke kuráži.

Jedenáctiletý Vincent se stal obětí školní šikany a děsí se odjezdu na školu v přírodě. Události tam pochopitelně eskalují a po dobrodružné zápletce přijde šťastný konec. Není to ale žádná pohádka, která by klouzala po povrchu, zkušená nizozemská autorka empaticky popisuje trápení citlivého, osamělého chlapce, který se ocitl v začarovaném kruhu.

Dětské rozprávění s imaginární moudrou vílou přináší vysvětlení záludných projevů lidského těla, které někdy svědí, chrápe nebo se sevře v křeči. Hravě podaný výklad odlehčují alternativní teorie (jako například o Svědiči Drbálkovi), ale především bohatý, nekonzervativní výtvarný doprovod kreslířky Kristýny Plíhalové.

Opravdu jsou lidi matláci, patláci, chudáci a neschopní hlupáci? Sečtělá chobotnice, která si plní sen a vydá se do velkoměsta, si to nemyslí. Hájí život na naší planetě i před mimozemšťany. Velkoformátová, bohatě ilustrovaná kniha se sympatickým ekologickým apelem si Zlatou stuhu neoddiskutovatelně zaslouží.

Silent book výtvarnice Martiny Trchové zachycuje v sedmi drobných epizodách smutek z odloučení, touhu překonat propast fantazií i nezlomnou víru ve shledání, jehož posly jsou labyrint šnečích ulit, spanilé labutě i vlk, který povstal z vlčího máku.

Tvorbu renomované italské výtvarnice Beatrice Alemagny znají děti po celém světě. Díky půvabnému příběhu o svérázné netopýří holčičce, kterého se ujalo nakladatelství Host a vydalo jej pod výmluvným titulem Ani za nic!, se mohou u originálních situačních ilustrací tolik známých z mateřské školky pobavit i děti u nás v Česku. Empatického překladu Evy Sládkové si povšimla také porota letošní Zlaté stuhy.

Fánek během dlouhých let, která plynou v tatínkově nepřítomnosti, sice přestává věřit na pohádku o létajících lodích, nevzdává se však naděje na tátův návrat. Přes mnohá zklamání vyrůstá v empatického člověka, který chce dávat a přijímat lásku.

Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.

Barbora Fialová a Jiří Bartoník z nakladatelství Pink Box působí také jako lektoři kurzů Filozofie pro děti. Zabývají se tím, jak přiblížit filozofické uvažování těm nejmenším. Prozradili nám, co chystají nového, a přidali své aktuální tipy na čtení.

Čtyřlístek krátkých nonsensových pohádek ze světa bagrů a buldozerů si pohrává s dějovými linkami tradičního pohádkového kánonu. Humorné jazykové nápady nečekaně oživují žánr, nad kterým současní dětští čtenáři někdy neprávem ohrnují nos.

Sympatický cestopis, který mapuje pouť patnáctiletého Cyrila z jižních Čech až do Marseille. Reálný námět, čtivá fabulace, pohlednice, mapky, naučná okénka a inspirativní cestovatelské výzvy v nezaměnitelném vizuálu výtvarnice Marie Urbánkové.

Příběh party amerických dětí zapálených do baseballu není excentrickým vyprávěním v exotických kulisách. Nabízí autentické postavy i situace, opravdové emoce, patřičnou dávku napětí a ubezpečení, že všechno špatné je i k něčemu dobré.

Prasata jsou bystrá, králíci přizpůsobiví, ovce skromné – nejen to sděluje interaktivní rozkládací leporelo s jedenácti básněmi, věrohodnými podobiznami a překvapivými informacemi nejen z emočního života hospodářských zvířat.

Současný příběh ze života devítileté školačky: Mojenka je milovaný jedináček, rodiče ji ale nenosí na rukou, dopřávají dívce velkorysý prostor k rozvoji sebedůvěry a soběstačnosti. Mojenka zbožňuje přírodu, ráda se toulá v blízkých lesích, ráda si čte v encyklopediích o zvířatech. Maminka přírodovědkyně ji odmala učí brát přírodu jako spojence a společníka, což Mojence pomůže, když maminka vážně onemocní.

Jaké knihy mají k ruce malí filozofové v zahraničí?

Čtyřiadvacet svátků ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO představuje trojice polských autorek v netradičním obrazovém albu. Cílí na věkově nevyhraněnou skupinu čtenářů, letem světem vyprávějí o tom, jak lidé v různých koutech naší planety vyhánějí zimu, slaví masopust anebo vzpomínají na své zesnulé.

Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!

Nejen tajemství své rodiny prozradí čtenářům někdy zbrklá a někdy nejistá Matylda. V současném příběhu z prostředí české školy a rodiny má své místo i moudré indiánské přísloví, domácí mazlíček Ládíček a sportovní úspěch.

Lesní pohádka o samozvaném vládci, který na čas rozdělí zvířecí rodiny a zpustoší svou motorkou milované Bučisko, nepostrádá vtip, napětí, očekávaný happy-end ani odhodlání dát zase vše do pořádku. Analogie se současným světem je čitelná, přesto ji dětem a priori nepodsouvejme, tvrdí respektovaný psycholog.

Laskavě podaný příběh o koloběhu života ukazuje smířené umírání starých i neochotné přijímání ztráty mladými. Slábnoucí unavený nosorožec vysvětluje svému kamarádovi klubákovi, jak se radovat z každé společně prožité chvíle, neodpírat si truchlení a nenechat si vzít vzpomínky.

Sokrates míří na slavnou aténskou hostinu, aby s přítomnými rozmlouval o tom, co je to láska. Adaptace slavného Platonova dialogu Symposion je srozumitelná školním dětem a představuje principy filozofického tázání.

Autorská pohádka Daniely Zbytovské se opírá o magii čísla tři a princip záměny. Lukáš má tři přání, která mu vyplní kouzelný kaštan v parku, a tak se stane, že si šest dětí vymění podobu se svými chlupatými domácími mazlíčky. Kdo se má líp?

Na výlet do Prahy – anebo pokud nejste přespolní, pak na výlet Prahou – přibalte dětem zábavný Výletník a výtvorník Karolíny Čaplové. Děti se nebudou nudit, něco nového se dozvědí a taky si budou chtít povídat – interaktivní sešitový průvodce Prahou totiž podněcuje ke zvídavým otázkám a burcuje fantazii i rodinné vzpomínky.

Literární překlad jen s pomocí slovníku a Googlu? To by byl velký malér! Německý autor Norbert Scheuer vybavil svůj protiválečný román o včelách, epilepsii a středověké filozofii obsáhlým poznámkovým aparátem. Co takový bonus znamená pro překladatele?

Alenčin sen, Uvnitř, Hlava v hlavě – to je namátkou jen pár úspěšných titulů zahraniční i domácí provenience, které představují tu nejvíc sexy část lidského těla. Směle jim může konkurovat i nová česká kniha s naprosto obyčejným názvem: Ruka. Koneckonců už filozof Kant tvrdil, že ruka je viditelná část mozku.

Cenu Lipského knižního veletrhu pro rok 2022 obdržel Tomer Gardi, izraelsko-německý autor, žijící v Berlíně, který své romány vydává ve štýrskohradeckém nakladatelství Droschl. Loni byla oceněna Iris Hanika, jejíž román Echos Kammern vyšel pod stejnou nakladatelskou značkou.

Na 21. března připadá světový den poezie. ILiteratura přináší rozhovor s přední rakouskou básnířkou a dramatičkou Margret Kreidl, rodačkou ze Salcburku, která od přelomu tisíciletí žije ve Vídni. Publikovala na dvě desítky knih nejrůznějších žánrů, včetně rozhlasových her či libret. V rozhovoru představuje svoji nejnovější sbírku akrostichů, jejichž nepřeložitelnost komentuje slovy: „Básně je třeba ochutnávat jazykem.“

Reagovat na aktuální společenské proměny, nezaleknout se formální přísnosti a nerezignovat přitom na hru a humor – to jsou hlavní premisy básnického a dramatického díla Rakušanky Marget Kreidl.

Po noční vichřici se ve větvích stromu zachytilo cosi černého. Děti to pozorují z okna a domýšlejí se, co to může být? Ta neznámá temná věc jim nahání strach. A strach má velké oči!

Válka zpustoší cokoli a z dvanáctiletého děvčete je během půl roku předčasně dospělá žena, která představu svého dalšího života spojuje jedině se vstupem do kláštera. Tak syrově ukazuje každodennost civilistů v posledních měsících druhé světové války román Němce Ralfa Rothmanna, navazující na jeho předchozí knižní úspěch o dvou sedmnáctiletých kamarádech naverbovaných do SS pár týdnů před kapitulací říše.

Hroch vydrží pod vodní hladinou na jeden nádech až deset minut. Co tam asi dělá? Rozpohybovat (nejen) dětskou představivost může velké čtvercové leporelo Petra Nikla, za které se dá dobře schovat a nerušeně přitom snít.

Nonsensová pohádka o neohrožené dívence obnažuje materialismus a egoismus naší doby a apeluje na právo dětí dostávat bezpodmínečnou rodičovskou lásku. Sehrané autorské duo Eva Papoušková a Galina Miklínová opět netradičně pobaví a nasadí brouka do hlavy.

Rézi ještě jako dítě školou povinné v Labutím domě nejprve drhla schody, než se propracovala ke svému snu stát se kostýmní návrhářkou a pracovat v módním salonu, který měl sídlo na stejné adrese. Nebýt však její píle, pokory a upřímného nadšení, odvíjel by se její příběh úplně jinak.

Mile prostořeké zrýmované příhody s opičkou: šestnáct kratších básní o údivu, ve kterých pochopitelně dojde i na úvahu, zda spíše opice nevznikla z člověka. Marka Míková vydala v letošním roce tři knihy a jednu audioknihu. Do Rýmovaček opičích beze sporu vložila nejvíce humoru a tvůrčí invence.

Dva bráškové-spojenci a jeden záporák, který chce škodit. Vydírá a vyhrožuje, chce je přelstít hádankami a vzít jim domov. Na malé filuty si ale nepřijde! Jazykově i vizuálně nápaditý pohádkový příběh s dobrým koncem od Daniely Fischerové a Jakuba Kouřila.

Že komunitní kompostér není nic pro čtyřleté děti? A na otázky po smyslu života taky ještě mají času dost? To si rozhodně nemyslí slovenská ilustrátorka Simona Čechová, která ve své nejnovější autorské knize František z kompostu pošle do světa na zkušenou veselou žížalu, aby poznala, čím chce jednou být. A vysvětlila dětem, k čemu je dobrý kompost.

Skřítek Pom půjde do školy až napřesrok, ale už teď by rád věděl, jak to tam chodí. Vždyť všichni jeho zvířecí kamarádi mu o tom vyprávějí… Aneb škola desetkrát jinak – vtipný, motivační a inspirativní tematický bilderbuch pro zvědavé „školkáče“.

Týden u babičky a dědy na prázdninách obohatí sedmiletého jedináčka Kubíka o bezpočet zážitků a zkušeností. Získá nové kamarády a také více sebedůvěry.

Pestrobarevná, originální, zábavná a přitom citlivě didaktická – taková je nová kniha o pozoruhodném světě rostlin, která burcuje čtenářskou fantazii svým vyzývavým názvem i překvapivými ilustracemi.

Literární adaptace slavné dětské opery Brundibár z roku 1938, dodnes uváděné na mnoha světových jevištích, má v českém kontextu pozoruhodnou podobu: kombinuje současné převyprávění pohádkového příběhu o vítězství dobra nad zlem s původními písňovými texty Adolfa Hoffmeistera a Sendakovu originální výtvarnou stylizaci středoevropského historického města. Ta však navíc drobnými detaily univerzálně platný příběh jednoznačně situuje do období druhé světové války, kdy původní opera vznikla.

Spojení naučné prózy a fikce už si Radek Malý vyzkoušel několikrát a vždy mu přitom sekundují talentovaní výtvarníci. Čtenářům již od sedmi let nabízí – tentokrát ve spolupráci s Evou Horskou – výklad o větrných mlýnech propletený s pohádkou o překonávání strachu a nalezení domova.

Mínin imaginární kamarád se jmenuje Zvíře. Dovede měnit svou podobu, je velmi svobodomyslný a rád rýmuje. Je s ním legrace a bez něj by to nebylo ono: originální příběh o dětské fantazii a síle přátelství.

Žertovný soubor povídek s fantaskními prvky na mnohokrát variované téma proměn a přeměn přináší svérázný výklad zdánlivě nevinných průpovídek, jimiž děti častují zkušenější dospělí, i exkurzi do školáckého světa přebujelé fantazie.

Skutečné i imaginární prolnutí životních příběhů dnešních teenagerů a židovských chlapců, kteří žili za druhé světové války, působivě ukazuje, s čím si doba nezadá: kamarádství a osobní statečnost platily tenkrát stejně jako nyní.

Pro neuskutečněné autorské čtení, které se mělo konat v Praze v květnu 2020 v rámci Světa knihy, vybral švýcarský spisovatel nejnapínavější kapitolu ze svého románu Kraft. Výstižně charakterizuje titulního protagonistu a jeho vnitřní tápání přebíjené navenek sebevědomím profesionála.

Obec překladatelů na konci listopadu přinesla smutnou zprávu: zemřela Božena Koseková, vynikající překladatelka z němčiny a nakladatelská redaktorka. Připomínáme Boženu Kosekovou a její významné celoživotní dílo rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.

Výlet vlakem za město do panenské přírody v okolí fiktivní Úvoznice, vše v podání na slovo skoupého vousáče, který dobře ví, kde si nejlépe odpočine a načerpá síly. Svérázná knížka o „životě v lese“ pro předškolní děti i hipsterský dárek pro opravdové zálesáky.

V září měla do ČR přijet německá spisovatelka, aby představila svůj román Wohin wir gehen, v němž tematizuje poválečný odsun Němců z Československa. Do Prahy ji na festival Literatura v parku pozval Pražský literární dům autorů německého jazyka. Letošní epidemiologická situace však nedovolila hned několika autorům festival navštívit, a jejich účast tak suplovaly předem vedené rozhovory. Peggy Mädler v interview mj. naznačuje, jak je nebezpečné, když se individualita stává „obchodní“ značkou.

Zhruba v polovině románu popisuje Peggy Mädler poválečný odsun, příchod dvou dospívajících dívek do sovětské okupační zóny v rozděleném Německu. „Tento příchod často znamenal ledacos, ale nikdy nebyl jednoduchý. Postavy už se sice nacházejí na jiném místě, ale nesou si v sobě pochopitelně svůj domov a své dosavadní zvyklosti, a místním tím pádem připadají cizí,“ komentuje ukázku autorka v rozhovoru.

Na stovku originálních „profilů“ unikátních stavebních památek z celého světa a napříč epochami sestavila varšavská architektka nejen pro své čtyři děti. Vypráví o historických stavbách, které inspirovaly realizace novější, o emocích doprovázejících stavbu Eiffelovy věže, Opery v Sydney či Pyramidy v Louvru. A představuje i pozoruhodné architektonické objekty nového tisíciletí.

„Jsme přesvědčeni, že čtení pomáhá, zvlášť v těžkých dobách. Číst se dá pořád, dokonce i po 20. hodině večerní do 6. ranní.“ Těmito slovy letos zahájila odborná porota svůj proslov při udílení Rakouské knižní ceny, jež se konalo pouze formou tiskového prohlášení. Annette, Ananke a Marianne – tak se jmenují literární postavy vítězných titulů z pera laureátů roku 2020: Anne Weber, Anny Stern a Xavera Bayera.

Poeticky a svobodomyslně ilustrovaný pohádkový příběh o prvním tázání po nekonečnu a zdánlivém nic vyzývá nejen dětskou fantazii k hledání odpovědí. Velryba v této knize připomíná vzducholoď a dovede být nejlepší kamarádkou i shovívavou průvodkyní na cestě do peřin mraků a ještě dál. Koho by napadlo, že věci zdánlivě neviditelné se lesknou?

Nadupaná kolekce jednoduchých, a přitom chytrých nápadů, jak nejmenším dětem vštípit základní povědomí o matematických principech. Tak sbalte svačinu (i s tou se musí počítat!) a honem stavět pyramidy z kamenů, měřit hloubku kaluží, přepočítat poslepu šišky a porovnávat velikosti hnízd a nor!

Divoká symfonie dobře mísí všechny osvědčené ingredience z knížek pro nejmenší: je o zvířátkách, je rýmovaná, štědře a vtipně ilustrovaná, ukrývá pro děti zábavné hry v podobě oblíbených hledaček, ponaučení naopak příliš neskrývá – a doopravdy hraje!

Oskar jde 1. září do školy. Je mu z toho nového začátku nějak divně, ale o prázdninách začal chápat, že něčeho se bojí každý. Že vždycky, než něco začne, také něco jiného končí. Strach tu zkrátka je a je dobré o něm mluvit. K zahájení takového rozhovoru s dětmi inspiruje třeba zcela nečekaná bizarní estetika, kterou norský spisovatel a art designér dobyl svět.

Po včelách a lýkožroutech nominovala úspěšná ilustrátorka Aneta Františka Holasová do hlavní role své další autorské knihy bource morušového. Laskavý pohled do světa hmyzu tentokrát přináší příběh o velkém splněném snu a výklad o původu hedvábí.