Jitka Nešporová

Jitka Nešporová

Vystudovala bohemistiku a translatologii na FF UK, v roce 2014 obhájila disertační práci o překladatelském díle Ludvíka Kundery. Pracuje jako překladatelka z němčiny (knižně: C. D. Florescu, G. Geltinger, V. Kaiser, N. Kiesling, A. Overath, L. Tuor, N. Scheuer), literární redaktorka a moderátorka autorských čtení a literárních festivalů. Podílí se na přípravě katalogu Nejlepší knihy dětem.

Tvorbu renomované italské výtvarnice Beatrice Alemagny znají děti po celém světě. Díky půvabnému příběhu o svérázné netopýří holčičce, kterého se ujalo nakladatelství Host a vydalo jej pod výmluvným titulem Ani za nic!, se mohou u originálních situačních ilustrací tolik známých z mateřské školky pobavit i děti u nás v Česku. Empatického překladu Evy Sládkové si povšimla také porota letošní Zlaté stuhy.

Fánek během dlouhých let, která plynou v tatínkově nepřítomnosti, sice přestává věřit na pohádku o létajících lodích, nevzdává se však naděje na tátův návrat. Přes mnohá zklamání vyrůstá v empatického člověka, který chce dávat a přijímat lásku.

Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.

Barbora Fialová a Jiří Bartoník z nakladatelství Pink Box působí také jako lektoři kurzů Filozofie pro děti. Zabývají se tím, jak přiblížit filozofické uvažování těm nejmenším. Prozradili nám, co chystají nového, a přidali své aktuální tipy na čtení.

Příběh party amerických dětí zapálených do baseballu není excentrickým vyprávěním v exotických kulisách. Nabízí autentické postavy i situace, opravdové emoce, patřičnou dávku napětí a ubezpečení, že všechno špatné je i k něčemu dobré.

Prasata jsou bystrá, králíci přizpůsobiví, ovce skromné – nejen to sděluje interaktivní rozkládací leporelo s jedenácti básněmi, věrohodnými podobiznami a překvapivými informacemi nejen z emočního života hospodářských zvířat.

Současný příběh ze života devítileté školačky: Mojenka je milovaný jedináček, rodiče ji ale nenosí na rukou, dopřávají dívce velkorysý prostor k rozvoji sebedůvěry a soběstačnosti. Mojenka zbožňuje přírodu, ráda se toulá v blízkých lesích, ráda si čte v encyklopediích o zvířatech. Maminka přírodovědkyně ji odmala učí brát přírodu jako spojence a společníka, což Mojence pomůže, když maminka vážně onemocní.

Čtyřiadvacet svátků ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO představuje trojice polských autorek v netradičním obrazovém albu. Cílí na věkově nevyhraněnou skupinu čtenářů, letem světem vyprávějí o tom, jak lidé v různých koutech naší planety vyhánějí zimu, slaví masopust anebo vzpomínají na své zesnulé.

Nejen tajemství své rodiny prozradí čtenářům někdy zbrklá a někdy nejistá Matylda. V současném příběhu z prostředí české školy a rodiny má své místo i moudré indiánské přísloví, domácí mazlíček Ládíček a sportovní úspěch.

Lesní pohádka o samozvaném vládci, který na čas rozdělí zvířecí rodiny a zpustoší svou motorkou milované Bučisko, nepostrádá vtip, napětí, očekávaný happy-end ani odhodlání dát zase vše do pořádku. Analogie se současným světem je čitelná, přesto ji dětem a priori nepodsouvejme, tvrdí respektovaný psycholog.

Laskavě podaný příběh o koloběhu života ukazuje smířené umírání starých i neochotné přijímání ztráty mladými. Slábnoucí unavený nosorožec vysvětluje svému kamarádovi klubákovi, jak se radovat z každé společně prožité chvíle, neodpírat si truchlení a nenechat si vzít vzpomínky.

Sokrates míří na slavnou aténskou hostinu, aby s přítomnými rozmlouval o tom, co je to láska. Adaptace slavného Platonova dialogu Symposion je srozumitelná školním dětem a představuje principy filozofického tázání.

Na výlet do Prahy – anebo pokud nejste přespolní, pak na výlet Prahou – přibalte dětem zábavný Výletník a výtvorník Karolíny Čaplové. Děti se nebudou nudit, něco nového se dozvědí a taky si budou chtít povídat – interaktivní sešitový průvodce Prahou totiž podněcuje ke zvídavým otázkám a burcuje fantazii i rodinné vzpomínky.

Literární překlad jen s pomocí slovníku a Googlu? To by byl velký malér! Německý autor Norbert Scheuer vybavil svůj protiválečný román o včelách, epilepsii a středověké filozofii obsáhlým poznámkovým aparátem. Co takový bonus znamená pro překladatele?

Alenčin sen, Uvnitř, Hlava v hlavě – to je namátkou jen pár úspěšných titulů zahraniční i domácí provenience, které představují tu nejvíc sexy část lidského těla. Směle jim může konkurovat i nová česká kniha s naprosto obyčejným názvem: Ruka. Koneckonců už filozof Kant tvrdil, že ruka je viditelná část mozku.

Na 21. března připadá světový den poezie. ILiteratura přináší rozhovor s přední rakouskou básnířkou a dramatičkou Margret Kreidl, rodačkou ze Salcburku, která od přelomu tisíciletí žije ve Vídni. Publikovala na dvě desítky knih nejrůznějších žánrů, včetně rozhlasových her či libret. V rozhovoru představuje svoji nejnovější sbírku akrostichů, jejichž nepřeložitelnost komentuje slovy: „Básně je třeba ochutnávat jazykem.“

Válka zpustoší cokoli a z dvanáctiletého děvčete je během půl roku předčasně dospělá žena, která představu svého dalšího života spojuje jedině se vstupem do kláštera. Tak syrově ukazuje každodennost civilistů v posledních měsících druhé světové války román Němce Ralfa Rothmanna, navazující na jeho předchozí knižní úspěch o dvou sedmnáctiletých kamarádech naverbovaných do SS pár týdnů před kapitulací říše.

Hroch vydrží pod vodní hladinou na jeden nádech až deset minut. Co tam asi dělá? Rozpohybovat (nejen) dětskou představivost může velké čtvercové leporelo Petra Nikla, za které se dá dobře schovat a nerušeně přitom snít.

Rézi ještě jako dítě školou povinné v Labutím domě nejprve drhla schody, než se propracovala ke svému snu stát se kostýmní návrhářkou a pracovat v módním salonu, který měl sídlo na stejné adrese. Nebýt však její píle, pokory a upřímného nadšení, odvíjel by se její příběh úplně jinak.

Mile prostořeké zrýmované příhody s opičkou: šestnáct kratších básní o údivu, ve kterých pochopitelně dojde i na úvahu, zda spíše opice nevznikla z člověka. Marka Míková vydala v letošním roce tři knihy a jednu audioknihu. Do Rýmovaček opičích beze sporu vložila nejvíce humoru a tvůrčí invence.

Dva bráškové-spojenci a jeden záporák, který chce škodit. Vydírá a vyhrožuje, chce je přelstít hádankami a vzít jim domov. Na malé filuty si ale nepřijde! Jazykově i vizuálně nápaditý pohádkový příběh s dobrým koncem od Daniely Fischerové a Jakuba Kouřila.

Že komunitní kompostér není nic pro čtyřleté děti? A na otázky po smyslu života taky ještě mají času dost? To si rozhodně nemyslí slovenská ilustrátorka Simona Čechová, která ve své nejnovější autorské knize František z kompostu pošle do světa na zkušenou veselou žížalu, aby poznala, čím chce jednou být. A vysvětlila dětem, k čemu je dobrý kompost.

Pestrobarevná, originální, zábavná a přitom citlivě didaktická – taková je nová kniha o pozoruhodném světě rostlin, která burcuje čtenářskou fantazii svým vyzývavým názvem i překvapivými ilustracemi.

Literární adaptace slavné dětské opery Brundibár z roku 1938, dodnes uváděné na mnoha světových jevištích, má v českém kontextu pozoruhodnou podobu: kombinuje současné převyprávění pohádkového příběhu o vítězství dobra nad zlem s původními písňovými texty Adolfa Hoffmeistera a Sendakovu originální výtvarnou stylizaci středoevropského historického města. Ta však navíc drobnými detaily univerzálně platný příběh jednoznačně situuje do období druhé světové války, kdy původní opera vznikla.

Spojení naučné prózy a fikce už si Radek Malý vyzkoušel několikrát a vždy mu přitom sekundují talentovaní výtvarníci. Čtenářům již od sedmi let nabízí – tentokrát ve spolupráci s Evou Horskou – výklad o větrných mlýnech propletený s pohádkou o překonávání strachu a nalezení domova.

Žertovný soubor povídek s fantaskními prvky na mnohokrát variované téma proměn a přeměn přináší svérázný výklad zdánlivě nevinných průpovídek, jimiž děti častují zkušenější dospělí, i exkurzi do školáckého světa přebujelé fantazie.

Skutečné i imaginární prolnutí životních příběhů dnešních teenagerů a židovských chlapců, kteří žili za druhé světové války, působivě ukazuje, s čím si doba nezadá: kamarádství a osobní statečnost platily tenkrát stejně jako nyní.

Pro neuskutečněné autorské čtení, které se mělo konat v Praze v květnu 2020 v rámci Světa knihy, vybral švýcarský spisovatel nejnapínavější kapitolu ze svého románu Kraft. Výstižně charakterizuje titulního protagonistu a jeho vnitřní tápání přebíjené navenek sebevědomím profesionála.

Obec překladatelů na konci listopadu přinesla smutnou zprávu: zemřela Božena Koseková, vynikající překladatelka z němčiny a nakladatelská redaktorka. Připomínáme Boženu Kosekovou a její významné celoživotní dílo rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.

Výlet vlakem za město do panenské přírody v okolí fiktivní Úvoznice, vše v podání na slovo skoupého vousáče, který dobře ví, kde si nejlépe odpočine a načerpá síly. Svérázná knížka o „životě v lese“ pro předškolní děti i hipsterský dárek pro opravdové zálesáky.

V září měla do ČR přijet německá spisovatelka, aby představila svůj román Wohin wir gehen, v němž tematizuje poválečný odsun Němců z Československa. Do Prahy ji na festival Literatura v parku pozval Pražský literární dům autorů německého jazyka. Letošní epidemiologická situace však nedovolila hned několika autorům festival navštívit, a jejich účast tak suplovaly předem vedené rozhovory. Peggy Mädler v interview mj. naznačuje, jak je nebezpečné, když se individualita stává „obchodní“ značkou.

Zhruba v polovině románu popisuje Peggy Mädler poválečný odsun, příchod dvou dospívajících dívek do sovětské okupační zóny v rozděleném Německu. „Tento příchod často znamenal ledacos, ale nikdy nebyl jednoduchý. Postavy už se sice nacházejí na jiném místě, ale nesou si v sobě pochopitelně svůj domov a své dosavadní zvyklosti, a místním tím pádem připadají cizí,“ komentuje ukázku autorka v rozhovoru.

Na stovku originálních „profilů“ unikátních stavebních památek z celého světa a napříč epochami sestavila varšavská architektka nejen pro své čtyři děti. Vypráví o historických stavbách, které inspirovaly realizace novější, o emocích doprovázejících stavbu Eiffelovy věže, Opery v Sydney či Pyramidy v Louvru. A představuje i pozoruhodné architektonické objekty nového tisíciletí.

„Jsme přesvědčeni, že čtení pomáhá, zvlášť v těžkých dobách. Číst se dá pořád, dokonce i po 20. hodině večerní do 6. ranní.“ Těmito slovy letos zahájila odborná porota svůj proslov při udílení Rakouské knižní ceny, jež se konalo pouze formou tiskového prohlášení. Annette, Ananke a Marianne – tak se jmenují literární postavy vítězných titulů z pera laureátů roku 2020: Anne Weber, Anny Stern a Xavera Bayera.

Poeticky a svobodomyslně ilustrovaný pohádkový příběh o prvním tázání po nekonečnu a zdánlivém nic vyzývá nejen dětskou fantazii k hledání odpovědí. Velryba v této knize připomíná vzducholoď a dovede být nejlepší kamarádkou i shovívavou průvodkyní na cestě do peřin mraků a ještě dál. Koho by napadlo, že věci zdánlivě neviditelné se lesknou?

Nadupaná kolekce jednoduchých, a přitom chytrých nápadů, jak nejmenším dětem vštípit základní povědomí o matematických principech. Tak sbalte svačinu (i s tou se musí počítat!) a honem stavět pyramidy z kamenů, měřit hloubku kaluží, přepočítat poslepu šišky a porovnávat velikosti hnízd a nor!

Divoká symfonie dobře mísí všechny osvědčené ingredience z knížek pro nejmenší: je o zvířátkách, je rýmovaná, štědře a vtipně ilustrovaná, ukrývá pro děti zábavné hry v podobě oblíbených hledaček, ponaučení naopak příliš neskrývá – a doopravdy hraje!

Oskar jde 1. září do školy. Je mu z toho nového začátku nějak divně, ale o prázdninách začal chápat, že něčeho se bojí každý. Že vždycky, než něco začne, také něco jiného končí. Strach tu zkrátka je a je dobré o něm mluvit. K zahájení takového rozhovoru s dětmi inspiruje třeba zcela nečekaná bizarní estetika, kterou norský spisovatel a art designér dobyl svět.

Po včelách a lýkožroutech nominovala úspěšná ilustrátorka Aneta Františka Holasová do hlavní role své další autorské knihy bource morušového. Laskavý pohled do světa hmyzu tentokrát přináší příběh o velkém splněném snu a výklad o původu hedvábí.

Letenku na Aljašku a hned několik knih Jacka Londona dostane k desátým narozeninám asi málokterá holčička. Stela z pohádkových Osmihorek, přezdívaná Hvězdička, je však dcerou odvážného mašéra, který si se svou svědomitě trénovanou smečkou sibiřských huskyů troufne na nejnáročnější závod psích spřežení.

Mluvení, mlčení a vzpomínání je vždy v nějaké podobě tématem psaní, tvrdí úspěšná rakouská prozaička Laura Freudenthaler, která v květnu 2019 představila českému publiku svůj debutový román s příznačným názvem Die Königin schweigt (Královna mlčí). V tichém portrétu titulní protagonistky se v něm ohlíží za životem celé poválečné generace žen.

Bez nepodloženého psychologizování a laciného moralizování nahlíží rakouská spisovatelka Laura Freudenthaler do nitra ženy narozené mezi válkami, která v mnoha svých životních rolích usilovala o korektní pozici a šla cestou odpojení od vlastních citů. Nebo o nich jen neuměla mluvit, neuměla je pojmenovat, a tak je sama nechápala a „v boji o přežití“ se je snažila za každou cenu zapudit?

Že v půli května neuslyšíme na pražském Výstavišti pana Krafta ani pana Kravatu, bylo jasné už o několik týdnů dříve, když organizátoři odvolali letošní ročník Světa knihy. Výše zmíněná jména nepatří renomovaným zahraničním spisovatelům, ale titulním protagonistům knih, jež měli jejich autoři představit v rámci programu německy psané literatury Das Buch 2020.

Krátký příběh pro nejmenší s nezvykle početným ansámblem upovídaných postav má permanentní zápletku: svéhlavou holčičku Elí, která nikdy nepopluje s proudem, ani když se jde v neděli na ryby!

Po světovém úspěchu unikátní obrazové kroniky lidského života nazvané Hundert. Was du im Leben lernen wirst (Sto. Co se v životě naučíš) přicházejí německá novinářka a italský výtvarník s novinkou, v níž se zamýšlejí nad podstatou a proměnami přátelství: Freunde. Was uns verbindet (Přátelé. Co nás spojuje).