Jeden z posledních japonských spisovatelů, který osobně zažil hrůzy druhé světové války a svržení atomových bomb a otiskl je do oceňovaného literárního díla. V něm tyto tragédie zůstávají jako memento pro další generace.
Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.
Nizozemská spisovatelka, která psala fantasy, když se tomu tak ještě neříkalo, volí za protagonisty svých knih mladistvé hrdiny, a proto bývá řazena k literatuře pro děti a mládež. Sama se považuje za autorku vědeckofantastických románů a svou bohatou fantazii uplatňuje i jako ilustrátorka.
Vietnamský autor Nguyen Huy Thiep vstoupil na literární scénu v době politických reforem druhé poloviny osmdesátých let, nastolil nová témata a pomáhal otevřít diskusím celou vietnamskou literaturu. Českého vydání svých nejslavnějších povídek se bohužel nedožil, ale o věděl o tom, že se kniha připravuje.
Dominika Słowik je oceňovaná polská spisovatelka a hispanistka, spojovaná s poetikou magického realismu. Zajímá ji téma paměti a vzpomínání, mytologizace minulosti. Ve svých románech tvoří surreálné vize Polska z doby transformace a přelomu milénia.
Hispanista Josef Forbelský zemřel 14. listopadu 2022 ve věku nedožitých 92 let. Byl vynikající překladatel, literární historik, publicista a pedagog. Ve středu jeho zájmu byl hispánský svět v širokém záběru, španělský jazyk, literatura, filozofie, diplomacie a dějiny.
S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři.
Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu se letos stala francouzská spisovatelka Annie Ernaux. Porota vyzdvihla její práci s „pamětí“. Myslí se tím způsob, jak ve své literární tvorbě dokáže spojit osobní vzpomínky s podchycením historického a společenského kontextu, v němž se její životní peripetie odehrávaly.
Polský novinář a reportér Zbigniew Rokita na sebe upozornil, když získal prestižní literární cenu Nike, a to hned ve dvou kategoriích současně, za knihu reportáží o Horním Slezsku.
Prozaik a esejista Boris Pahor, jeden z nejvýznamnějších slovinských spisovatelů 20. století, zemřel ve věku úctyhodných 108 let. Prošel několika koncentračními tábory, byl v konfliktu s jugoslávským komunistickým režimem a své zkušenosti zpracovával v románech, které byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, angličtiny, italštiny a dalších jazyků.
.jpg)
Reagovat na aktuální společenské proměny, nezaleknout se formální přísnosti a nerezignovat přitom na hru a humor – to jsou hlavní premisy básnického a dramatického díla Rakušanky Marget Kreidl.
Donedávna byla v Polsku známá jako filozofka, psycholožka a autorka knihy o dějinách polského šílenství. Její otevřeně napsaný prozaický debut Bezmatek (Osiřelec) jí vynesl prestižní cenu Paszport Polityki a nominaci na nejvýznamnější polskou literární cenu Nike.
Polská spisovatelka Anna Cieplak pochází z Horního Slezska, jehož prostředí se stalo charakteristickým rysem její tvorby. Debutový román Ma być czysto autorce vynesl cenu Witolda Gombrowicze, Conradovu cenu a také literární cenu Gdyně. Cieplak rovněž působí jako animátorka kultury a městská aktivistka.
Spisovatel, který vrátil žánru fantasy úctu polských kritiků. Za svůj nejnovější román Báje o hadím srdci získal mimo jiné prestižní literární cenu Nike.
Jeden z nejvýraznějších talentů současné nizozemsky psané literatury, první nizozemská laureátka Mezinárodní Bookerovy ceny, vyšla z poměrů, kde se četla především Bible a kde Harry Potter patřil k zakázané četbě.
Ukrajinský básník, prozaik časů tzv. rozstříleného obrození, literární kritik, překladatel, scenárista a neobvyklé jméno v ukrajinské literatuře: Majk Johansen. Za sedmnáct let aktivní tvůrčí činnosti vydal osm básnických sbírek, deset knih prózy, k tomu je třeba přidat čtyři sbírky prózy pro děti a překlady. Věnoval se též kinematografii.
Oksana Ljaturynska byla ukrajinská spisovatelka, malířka a sochařka, jejíž život a dílo jsou spjaté s Prahou. Představitelka „pražské školy“ v ukrajinské poezii se po válce dostala přes Německo do Ameriky, kde pokračovala ve své tvorbě.
Klasický filolog, básník, spisovatel a dramatik, který do nizozemské literatury vnáší italskou notu a jehož romány dokážou oslovit i širokou čtenářskou obec.
Ana Blandiana, nejpřekládanější rumunská básnířka, autorka spirituálně a eticky laděné poezie. V porevolučním období se také angažuje v podpoře občanské společnosti a v úsilí o poznávání totalitní minulosti.
Významný polský básník, literární kritik, nakladatel a překladatel brzy oslaví 78. narozeniny. Českým čtenářům je znám díky dvěma básnickým sbírkám. Je spojován s „generací 68“, tedy s básníky debutujícími ve druhé polovině šedesátých let, jejichž generační zkušeností se staly především politické události z roku 1968.
Kanada se snaží napravit komplikovaný vztah moderního státu k původním obyvatelům a součástí tohoto procesu je i Joseph Boyden. Ve své tvorbě se věnuje důležitým tématům spojeným s prvními národy, ale zároveň vyvolává kontroverzi svým nejasným původem, a část domorodé populace kvůli tomu jeho přínos odmítá uznat.
Tadeusz Różewicz náležel ke generaci autorů poznamenaných druhou světovou válkou. Stal se jedním z nejvšestrannějších a nejpřekládanějších polských básníků. Za života byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
Norská autorka Maja Lunde oslovila čtenáře po celém světě natolik, že se v USA pracuje na zfilmování její knihy pro děti i na seriálu na motivy její nejznámější knihy Historie včel. Lunde dokáže ve svých dílech spojit osobní příběhy postav s obecnými otázkami stavu naší planety. Varuje před suchem, nedostatkem vody i vymíráním živočišných druhů, ale současně čtenářům ponechává naději, že je ještě čas věci změnit.
Polský básník, překladatel a esejista, jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších současných polských básníků. V mládí byl výrazným zástupcem „generace 68“, žil v pařížském exilu a po návratu do Polska byl označován za horkého kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 21. března 2021, na Světový den poezie.
V pondělí 22. března 2021 zemřela v 89 letech egyptská lékařka, spisovatelka, neústupná advokátka ženských práv a feministka Nawál as-Sa’dáwí (1931–2021). O sobě říkávala: „Moji tři manželé se mě báli. Jsem velice silná žena.“
Finskošvédský spisovatel Kjell Westö je nadšeným amatérským kytaristou a především znalcem historie. Jeho oceňované romány v sobě spojují silné osobní příběhy postav z různých sociálních prostředí s popisem doby, v níž žijí.
Na Štědrý den, 24. prosince 2020, zemřel polský překladatel a bohemista Jan Stachowski. Díky němu polští čtenáři poznali dílo Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého nebo Patrika Ouředníka.
Nepřehlédnutelná osobnost vlámského literárního a divadelního života s přesahy nejen do celé nizozemské oblasti či do celé (i frankofonní) Belgie, ale i do zahraničí. S dvanáctihodinovým shakespearovským maratonem v nastudování Německého divadla v Hamburku se v roce 2000 mohli seznámit i čeští diváci. Jako prozaik se Tom Lanoye představuje českým čtenářům o dvacet let později.
Marta Dzido se do povědomí českých čtenářů dostala díky překladu románu Slast. Kritici na něm ocenili především vzrušující a šťavnatý jazyk. „Slastiplná“ témata zajímají polskou spisovatelku a režisérku i nadále.
Knihy Anny Woltzové oceňují jak odborné, tak dětské poroty. Stala se představitelkou mladé generace nizozemských autorů pro děti a mládež, kteří navazují na tradici Annie M. G. Schmidtové: děti jsou pro ně rovnocenní partneři a v knihách pro děti a mládež se nevyhýbají „dospělým“ tématům.
Spisovatel, překladatel a novinář Mathias Énard (1972) se ve Francii proslavil v roce 2008, kdy vydal jednu větu rozepsanou na pěti stech stranách: román Zone.
Přední americká básnířka Louise Glücková se stala držitelkou letošní Nobelovy ceny za literaturu. Nobelův výbor ocenil „strohou krásu“ jejího „nezaměnitelného básnického hlasu“, který „dodává existenci jednotlivce univerzální rozměry“.
Potulný Angolan, kterému je rodná Angola věčnou inspirací, ačkoliv tvrdí, že občas musí přistřihnout skutečnosti křídla, aby ji fikce vůbec byla schopna pojmout. Jeden z nejvýraznějších a také nejpřekládanějších portugalsky píšících autorů současnosti.
„Život jde a stále bez korektur.“ Takto začíná jednu ze svých básní ukrajinská básnířka Lina Kostenko, která se dožila krásného životního jubilea – devadesátky. Ukrajinská kulturní veřejnost si široce připomínala tuto událost, a to i navzdory tomu, že Kostenko nemá ráda publicitu, neukazuje se na veřejnosti a své názory vyjadřuje především básnickým slovem. Je autorkou více než 15 básnických sbírek.
Szczepan Twardoch patří k nejčtenějším a neoceňovanějším současným polským prozaikům. Reprezentuje typ literatury, který lze s trochou nadsázky nazvat „mužskou literaturou“.
Současný čínský autor Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, kterým reaguje na proměny čínské společnosti. Literatura totiž dle něj jen složitě předčí každodenní realitu dnešní Číny.
Výrazný a oceňovaný postmoderní vlámský autor s bohatou a žánrově pestrou bibliografií. Nicméně širokého mezinárodního ohlasu se mu podařilo dosáhnout až po více než třiceti letech literární dráhy – románem Válka a terpentýn, který nedávno vyšel i v českém překladu.
Tvorba ukrajinského spisovatele Hryhira Ťuťunnyka (1931–1980) je svérázným odrazem doby. Jeho charakteristickým rysem byla otevřenost, která přitahuje čtenáře dodnes. Ťuťunnykovu tvorbu totiž považují za jednu velkou nepodplatitelnou zpověď. Potvrdilo se to i teď, když si ukrajinská kulturní veřejnost připomínala 40. výročí jeho úmrtí.
Vlámská publicistka a spisovatelka se zajímá o souvislost mezi traumaty z dětství a dalším životem, ale i o lidi, kteří se od okolní většiny liší svou národností, sexuálním zaměřením či náboženstvím. Její dosud nejúspěšnější knihou je Mazl tov, autobiografický příběh o antverpské ortodoxní židovské komunitě, který vyšel i v českém překladu.
Román Dcery, který na jaře vyšel v češtině, v Německu zaznamenal velký úspěch a dočkal se už několika vydání. Jeho autorka Lucy Fricke vnáší do německé literatury osvěžující černý humor a prostořekost, aniž by rezignovala na závažnější sdělení.
Architekt s literárněvědným vzděláním, pronikavý esejista a recenzent, který se za svůj románový debut stal belgickým laureátem Ceny EU za literaturu. Christophe Van Gerrewey patří k výrazným vlámským autorům s přesahem do celé nizozemské jazykové oblasti.
.jpg)
Básník Petr Král. Na tom titulu si Petr Král zakládal, to považoval za šlechtickou, výjimečnou hodnost a privilegium, na to byl hrdý. Titul básník pro něj představoval čestnou stužku, štít, kterým odrážel nepřátele, heslo vyryté na meči a vyšité na praporu, který po celý život třímal a nikdy nesklonil.
V pátek 29. května zemřel ve věku 67 let polský spisovatel, publicista a fejetonista Jerzy Pilch, jeden z nejoriginálnějších polských prozaiků současnosti, který několik let bojoval s Parkinsonovou nemocí.
Prozaik, dramatik a scénárista Wiesław Myśliwski patří k žijícím klasikům současné polské literární scény. Je prvním ze dvou polských spisovatelů, kteří ve své zemi opakovaně získali nejvyšší literární ocenění Nike. V roce 2020 měl být hostem veletrhu Svět knihy Praha.
Letos v listopadu uplyne sto let od narození Paula Celana, který je považován za nejvýznamnějšího poválečného básníka německého jazyka. Zároveň je to teď na jaře padesát let od chvíle, kdy ukončil svůj život skokem do Seiny (23. 11. 1920 Černovice – 20. 4. 1970 Paříž).
29. dubna 2020 zemřela po dlouhé nemoci švédská spisovatelka Maj Sjöwall (nar. 25. září 1935). Proslavila se především sérií deseti detektivek s komisařem Martinem Beckem a jeho kolegy ze stockholmské kriminálky, kterou napsala společně se svým partnerem Perem Wahlöö (1934–1975) v letech 1965–1975.
Dne 9. března 2020 zemřel José Jiménez Lozano, jeden z největších, a přitom nejskromnějších španělských spisovatelů druhé poloviny 20. století.
K ukrajinským spisovatelům, jejichž život a tvorba byly spjaté s Československem, patřil i Spyrydon Čerkasenko (1876–1940). Jméno tohoto básníka, prozaika, dramatika, překladatele, publicisty a pedagoga bylo za sovětských dob vyškrtnuté z literárního procesu. Mohlo se o něm začít psát a mluvit až po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991).
Devadesáti let se v pondělí 13. ledna dožila legenda českého skautingu, spisovatel, překladatel, pedagog a samozřejmě skautský vůdce Miloš Zapletal.
Románová tvorba německého spisovatele Norberta Scheuera si vysloužila atribut „provinční“, ten však není míněn hanlivě. Odkazuje k faktu, že jeho knihy jsou neodmyslitelně spjaty s jeho rodným krajem v západoněmeckém pohoří Eifel. Postavy svých románových příběhů, členy rodiny Arimondů, zasazuje Scheuer do pestrých společensko-historických konstelací a vždy akcentuje spojení člověka s přírodou, v níž žije.
Aimée de Jongh je výrazná nizozemská výtvarnice a autorka komiksů. Českým čtenářům se představila netradičním milostným příběhem milenců „třetího věku“, který vytvořila společně s proslulým belgickým (frankofonním) komiksovým scenáristou Zidrou. Její tvorba je však žánrově, stylově i obsahově daleko různorodější.
Ve své literární, vědecké, výtvarné i hudební tvorbě se všestranná nizozemská umělkyně a filozofka Eva Meijer zaměřuje na nerovnosti v současném vztahu člověka k ostatním živočišným druhům na naší planetě. Vedle obecnějších témat, jako jsou různé způsoby dorozumívání, zpracovává například i své osobní zkušenosti s depresí.
Sylvia Vanden Heede je přední a hojně překládaná vlámská autorka knih pro děti a mládež. Zejména humorné i napínavé příhody lišáka a zaječice (Haas en Vos) jí zajistily popularitu doma i v cizině. Přinášíme také ukázku z její tvorby v českém překladu Libuše van Dijk Lisové, který vznikl v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.
Yves Petry je výrazný vlámský spisovatel a esejista. Za své dílo získal v nizozemské jazykové oblasti několik ocenění, avšak do ciziny zatím téměř nepronikl. Proto přinášíme také ukázku z jeho nejnovějšího románu v českém překladu Radky Smejkalové, která vznikla v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.
Ukrajina si připomíná 250. výročí narození básníka a dramatika Ivana Kotljarevského (1769–1838), zakladatele novodobé ukrajinské literatury. Ve svém díle Aeneida jako první z ukrajinských spisovatelů povýšil lidový ukrajinský jazyk na spisovný jazyk.
Nobelova cena za literaturu se po desetiletém intervalu opět dostává do rukou německy píšícího autora. Po Hertě Müllerové (2009) se laureátem pro rok 2019 stal Rakušan, Korutanec Peter Handke (nar. 1942).
Letos v červnu si v Kyjevě připomněli a uctili památku významného ukrajinského spisovatele a vědce Oleha Olžyče (vlastním jménem Oleh Kandyba, 1907–1944), který před 75 lety zahynul v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen. Jeho politické úsilí rezonuje se současnými snahami Ukrajinců v době rusko-ukrajinské války. Pro nás je tato osobnost zajímavá i tím, že ho život zavál i do Československa.
Populární izraelský prozaik Eškol Nevo, vystudovaný psycholog, se svými romány úspěšně zařadil do „nového izraelského kánonu“, avšak na rozdíl od několika svých studentů, absolventů jeho školy tvůrčího psaní, dosud nedosáhl na žádnou významnější literární cenu. Jeho román Tři patra vychází v češtině v nakladatelství Garamond.
Pozornost čtenářů a kritiků však upoutal španělský spisovatel Cercas až románem Soldados de Salamina (2001), který ostatně vyšel i česky (Vojáci od Salaminy).
Dne 6. června 2019 ve věku 90 let zemřel ukrajinský spisovatel Jurij Mušketyk (1929–2019), klasik ukrajinské historické prózy a zřejmě poslední významný autor z plejády těch, kteří měli možnost psát a publikovat za dob SSSR. Byl držitelem sovětských a ukrajinských ocenění, mimo jiné Ševčenkovy ceny (1980), Státní ceny SSSR (1987) nebo vyznamenání Hrdina Ukrajiny (2009).
