Pavel Mandys

Rozsáhlý komiksový román je trochu příběh o vietnamských imigrantech druhé generace, trochu drsná kriminálka. Ač jde o knihu pro starší děti, závěr rozhodně není happyendový.

Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.

Nejlepší detektivka podle poroty cen Magnesia Litera má pozoruhodnou stavbu: střídá pátrání po vraždě v daleké minulosti s šetřením současným, které provádí univerzitní historik.

Ceněná hororová série převrací známé schéma: skupinka mladých lidí se sejde v luxusní odlehlé vile, kde je nečeká nic hezkého. Ale zlo tentokrát neřádí mezi nimi, naopak ničí svět kolem.

Polský kreslíř vidí vzdálenou budoucnost lidstva jako svět po apokalypse. Což ale neznamená, že v něm není místo pro (černý) humor.

Rozsáhlý komiksový cyklus Traum vyniká výraznou černobílou kresbou a plejádou bizarních, často okostýmovaných postav. Scenáristicky už je to bohužel slabší.

Krátký komiksový román o dvou ženách, které si vyrazí do kempu u rybníka, má nápady, vtip i momenty překvapení, ale také slabou ústřední linku. I tak je sympatickým zjevením na domácí komiksové scéně.

Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.

Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.

Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.

Mezi šťastnými držiteli letošních komiksových cen Muriel se objevil i jeden smutný příběh. Autor komiksových stripů o leukémii, které zvítězily v kategorii nejlepší krátký komiks, zemřel necelý měsíc před vyhlášením vítězů.

Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.

Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.

Americká literární scéna se již dlouhou dobu snaží objevovat a oslavovat tvůrce pocházející z nejrůznějších menšin. Což se stalo terčem tragikomické satiry americké spisovatelky čínského původu.

Rozsáhlý komiksový román francouzského autora nabízí spíše než vtahující příběh podmanivé obrazy a úvahy o možnostech umělé inteligence a nesmrtelných robotických bytostí. A je to tak trochu komiksová básnická skladba.

Jedno z klíčových děl komiksové historie se konečně dočkalo českého překladu. Zakladatelské dílo komiksového románu z roku 1978 přitom nestárne a i dnes dokáže čtenáře vtáhnout do mikrosvěta židovských přistěhovalců ve třicátých letech.

Druhý román v jinak převážně povídkové sérii Trujkunt se výrazně soustřeďuje na hlavního hrdinu. Samo o sobě by to nevadilo, kdyby byl děj alespoň podpořen přesvědčivější kriminální zápletkou.

Ke komiksům scenáristy Jodorowského neodmyslitelně patří násilí, sex a bizarnosti. Vše v koncentrované podobě najdeme i v příběhu Juan Solo, doplněné mytologickými i biblickými odkazy a podobenstvími.

Je to vůbec literární dílo? Nebo jen roztažená hádanka? České vydání devadesátiletého knižního rébusu bylo letos patrně nejzvláštnější knihou na domácím knižním trhu.

Podtitul pozoruhodné komiksové knihy trochu klame, zkoumání videoherní historie končí bohužel už v devadesátých letech. I tak je to ale užitečný průvodce světem, který v českém prostředí není příliš teoreticky popsán.

Do již poněkud obehraného příběhu o tom, jak Nicolas Winton zachránil české židovské děti před nacisty, přidává scenáristka nové postavy. A kreslíř skvěle využívá možností komiksového vyjadřování.

Zavraždil židovský středoškolák svého černošského spolužáka, který ho šikanoval? Zjišťuje to chlapcova matka, manželka úspěšného IT manažera. Izraelská spisovatelka v chytře vystavěné noirové kriminálce přesvědčivě demonstruje, že izraelsko-palestinský konflikt není omezen jen na Blízký východ.

Oceňovaný komiks asijsko-americké autorky využívá kulis devatenáctého století, které dobře známe z pohádek studia Disney. Vnáší tam ale jednu dost nekonformní postavu.

Rozsáhlá manga série, jejímž hlavním hrdinou je popravčí, přináší pozoruhodné, obvykle baladicky laděné kriminální případy a také vhled do fungování hlavního města Japonska v 18. století.

Je docela osvěžující číst detektivku, kde je hlavní pátračkou hospodyně Agathy Christie. Škoda jen, že americká autorka nepodpořila dobrý výchozí nápad vynalézavějšími zápletkami.

Britský kreslíř v příběhu pro menší děti vrátil svou populární hrdinku do doby, kdy ještě žila osaměle s mámou v divočině, mezi zvířaty a nadpřirozenými bytostmi.

Kafkovské výročí přineslo také jednu poněkud překvapivou biografickou publikaci. Rakouský komiksový kreslíř a karikaturista doprovází stručný spisovatelův životopis svéráznými kresbami.

Je to vlastně tradiční romantický příběh o mladé lásce, která kvůli odloučení a jiným peripetiím života dojde naplnění až ve stáří. Ale je vyprávěný od konce.

Bláznivé, divoce akční grotesky tajných agentů Clevera a Smarta se podruhé dočkaly českého vydání. Připomínají, že komiks býval zdrojem nevázaného a invenčně bláznivého humoru.

Pozoruhodná komiksová kniha mladé české autorky je inspirována japonskou vizuální kulturou i tradicemi. Obrazově budí obdiv, jen příběh je poněkud jednodušší.