Pavel Mandys

Thriller ze současného Madridu má zajímavé vydavatelské pozadí, kvalitou jde však o román jen mírně nadprůměrný. Originální je především nechutný způsob vraždění.

Komiksy (a filmy) o Asterixovi jsou už řadu let jedním z hýčkaných pokladů francouzské popkultury. Samostatné série se nyní dočkal i jediný zvířecí hrdina, pejsek Idefix. Jde o kvalitní mainstream pro malé čtenáře, jen škoda, že francouzský vydavatel oproti sérii o Asterixovi změnil formát stránek.

Ukrajinští kozáci, intelektuálové i vnadné krasavice ostošest řežou ruské vetřelce. Zatím v bláznivém steampunkovém komiksu, kde Lenin s Trockým verbují armádu bolševických zombie.

Ed Brubaker je aktuálně jedním z nejrespektovanějších komiksových scenáristů. Jeho české nakladatelství BB/art se nyní vrátilo docela hluboko do minulosti a vydalo jeden z jeho prvních komiksových románů.

Druhá detektivka teprve šestadvacetiletého autora je velmi ambiciózní: rozsahem, ale i množstvím postav a spletitým příběhem. Ne všechno Šmehlíkovi vychází, ale jako celek je kniha příjemným překvapením.

Začátkem ledna jsem jako zástupce literatury zasedal v komisi, která různým kulturním odvětvím rozdělovala docela štědré finanční prostředky od EU. Byla to zkušenost zajímavá a inspirativní, ale také notně frustrující.

Série Alias patří k nejvýznamnějším autorským dílům scenáristy, kterého proslavily superhrdinské komiksy. I tento se odehrává ve světě, kde operují Avengers, ale jde spíše o detektivku drsné školy.

Na úspěch svého prvního románu Čarostřelec navázal Jan Horníček volným pokračováním, které se odehrává o několik málo let později – a převážně v Paříži v době Velké francouzské revoluce.

Autor bestselleru Purpurové řeky svůj nový kriminální thriller zasadil do nacistického Berlína léta a podzimu roku 1939. Tajemnou záhadu ovšem buduje s pomocí trochu laciných triků.

Povídkových knih u nás nevychází mnoho, a už vůbec ne sbírek komiksových povídek. Objevitelé jsou v tomto směru jistě výjimeční a vítaní. Škoda jen, že u nás deset let stará kolekce nevyšla o pár roků dříve.

Další případ vyšetřujícího právníka Jacka Irishe naplňuje očekávání čtenářů série a tentokrát se také vyhýbá příliš divokému akčnímu závěru, jaký trochu kazil dojem z minulých dvou románů.

Velká kniha komiksů Bohumila Konečného je skvěle a poctivě připravená, přesto může čtenáře zklamat. Ukazuje se totiž, že mistrný malíř vnadných žen a dobrodružných scén se komiksu příliš nevěnoval.

Komiksový akční román o neporazitelné špionce je podařenou variací starých bondovek. Je ostatně situovaný do sedmdesátých let a právě atmosféra doby je na něm asi to nejlepší.

Švédský ostrov Öland má jen 26 tisíc obyvatel, přesto tam místní rodák situoval už svou pátou detektivku. A znovu prokazuje, že christieovsky spletitou sérii vražd lze věrohodně vymyslet i dnes.

Kreslířka Lucie Lomová si v lednu 2017 začala vést komiksový deník. Denně alespoň jeden obrázek, ideálně sekvenci. Komiksový Český snář z toho není, ale i tak vzniklo dílo podnětné a čtivé.

Pokračování neobvyklého komiksového cestopisu se odehrává převážně v Turecku v osmdesátých letech, podstatná pasáž čtenáře ale přenese do Běloruska v době počínající Lukašenkovy diktatury.

Vynikající noirová gangsterka ukazuje, že afroameričtí spisovatelé mohou do tohoto žánru, až příliš zatíženého retrem, vnést svěží prvky a potřebnou dávku autenticity.

Komiks Rozděl-ení měl zřejmě mladším čtenářům humornou formou přiblížit rozdělení Československa, od kterého v lednu uplyne třicet let. Bohužel se moc nepovedl.

Spisovatel Jaroslav Rudiš se po letech vrátil ke komiksovému médiu. Učinil tak v Německu, v němčině, s rakouským kreslířem. Hrdiny jsou ale dva Češi bloumající hospodami noční Prahy.

Šestou knihou završil Evžen Boček sérii o středostavovské rodině Kostků, která získala v restituci zámek. Rok trvající eskapády svérázných postav tímto svazkem definitivně vstoupily do žánru romantické komedie.

Loni nakladatelství Albatros připravilo rozsáhlé a důkladné kritické vydání komiksu o Rychlých šípech. Respektive jeho prvních dvou třetin, které kreslil Jan Fischer. Letos publikaci doplnilo poslední třetinou, kterou podle Foglarových scénářů kreslil Marko Čermák.

Ačkoliv architekt Plečnik zanechal v Praze významné stopy, veřejnost o něm ví obvykle jen to, že pocházel ze Slovinska. Tam je samozřejmě považován za velkou osobnost a dostalo se mu i komiksové biografie.

Když se Francouzi pustí do pirátského dobrodružství, dá se očekávat, že bude emotivní, romantické a trochu staromódní. Komiks Barakuda k tomu sice přidává drsné a kruté scény, ale jinak se od obdobných dobrodružství z devatenáctého století moc neposunul.

Bláznivě velkolepá dobrodružství nadpřirozeného paranormálního vyšetřovatele se napájejí z mnoha známých zdrojů a balancují na hraně parodie. Najdeme tu nacistické zombie i Antikrista, který spouští Apokalypsu.

Může se v nevelké jihočeské vsi objevit sériový vrah, jaké známe převážně z anglosaských nebo skandinávských thrillerů? Jiří Březina ho tam přivedl neokázale a velmi věrohodně.

Druhý sešit krátkých i delších příběhů atypického komiksového superhrdiny už nepřekvapí tolik jako ten první. Pohrávání se schématy komiksového média ale i tentokrát funguje skvěle.

Nejslavnější série ceněného kanadského tvůrce se odehrává ve světě po apokalyptické epidemii a svádí dohromady bezbranné malé zrůdy se zdivočelými přeživšími lidmi.

Skutečný životní příběh okultisty a spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti inscenuje Vojtěch Mašek jako temné i potměšilé interiérové drama.

Komiks ze středověkého Islandu je spíš melancholická balada než další příspěvek do bohaté nabídky válečnických vikinských příběhů. Mohl se však obejít bez nadpřirozených prvků.

První díl série afrokanadského spisovatele je zajímavý v několika ohledech. Především v tom, že může založit subžánr military fantasy.