Aktualita

Letošní Nobelova cena za literaturu byla udělena kanadské spisovatelce Anne Carsonové „za její odvážné a nápadité dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytváří nové formy současné literatury“.

Po pětileté přestávce vyšel v srpnu další, už šestý titul Marka Šindelky v nizozemštině. Během zářijového turné po dvou belgických a jedné nizozemské štaci se autor vrací do Gentu a do Utrechtu skoro jako domů. Jak vypadá pronikání české literatury do ciziny, když se zadaří?

Na tomto místě jsou naši pravidelní čtenáři zvyklí nacházet každý den nový článek. V následujících čtyřech týdnech to tak ale nebude. Na výrazné snížení předpokládaného financování projektu musíme reagovat výpadkem v naší publikační rutině.

V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.

Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“

Největší asijský knižní veletrh v Tchaj-peji letos navštívilo přes půl milionu čtenářů a literárních profesionálů – mezi nimi také české autorky, které se věnují tvorbě pro děti a mládež.

S Ceesem Nooteboomem odešel poslední zástupce silné poválečné spisovatelské generace. S jeho prozaickým dílem se mohli seznámit i čeští čtenáři.

Festival v Angoulême, založený roku 1974 a po desetiletí považovaný za svatostánek nejen francouzského komiksu, se ocitl ve stavu, který lze sotva nazvat jinak než systémovým rozpadem.

Koncem listopadu se v Helsinkách udělovaly Ceny Finlandia ve třech tradičních kategoriích. V té určené beletrii po dlouhých třinácti letech uspělo švédskojazyčné dílo.

Podzim roku 2024 představoval přelomové období nejen pro francouzsko-alžírské vztahy obecně, ale také pro dva významné a oceňované alžírské spisovatele: Kamela Daouda a Boulema Sansala.

Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací pro děti, které neotřelým způsobem nahlížejí do historie.

Faerská básnířka Vónbjørt Vang získala prestižní Cenu Severské rady. Ocenění se tak po téměř čtyřiceti letech vrací na Faerské ostrovy. Vang ve své poezii citlivě zkoumá úzkost, ztrátu a proměnu mateřského pouta, čímž potvrzuje rostoucí sílu ženských hlasů v severské literatuře.

Francouzský trh s fantastickou literaturou roste, největší poptávka je ale pořád jen po desítce nejprodávanějších titulů. Zároveň stále výrazněji mizí jasné hranice mezi obecnou literaturou, sci-fi a fantasy. Literární tvorba tak reflektuje novou realitu: technologie a problémy dnešního světa se stále více podobají tomu, co dříve popisovala jen science fiction.

Recenze Martina Lišky na knihu Ženy u oltáře, jejímž jsem autorem, obsahuje několik nepřesností a mírných invektiv, rád bych na něj proto reagoval. Martin Liška volil ve své recenzi sympatický sarkasmus, dovolím si tedy reagovat v podobném tónu, zdvihaje tak hozenou rukavici.

Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.

Mezi překladem, literaturou a válkou: i tak by se dal shrnout letošní ročník kyjevského knižního veletrhu, na který se díky mezinárodnímu projektu CELA vypravily česká reportérka Magdalena Sodomková a ukrajinistka Rita Kindlerová. I pod hrozbou poplachů lidé stáli fronty na knihy. Všechno mezi námi je překlad.

„Ty jsi ale odvážná, že ses sem vypravila!“ Takové a podobné věty jsem slýchala několik dnů, které jsem na konci května strávila v Kyjevě na knižním veletrhu. Připadala jsem si přitom nesmírně hloupě.

Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.

O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.

V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.

24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.

Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.

Ve čtvrtek 30. ledna v ranních hodinách ve věku 72 let podlehl akutní leukémii Jannis Charis. Působil jako redaktor, překladatel a fejetonista; obrovským přínosem byly však jeho literární překlady, jimiž prokazoval řecké čtenářské obci mimořádnou službu.

Součástí výstavy Milana Hulsinga v nizozemském Delftu je komiksové zpracování Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy. Také výloha tamního knihkupectví Paagman je věnována delftskému občanu Hulsingovi a této knize: historické centrum města je tedy momentálně ve znamení Čapkových povídek v nizozemském provedení.

V přímořském letovisku Torquay na jihu Anglie probíhá každé září festival věnovaný životu a dílu zdejší rodačky Agathy Christie. V rámci ročníku 2024 vystoupili mezi dalšími christieology také Mark Aldridge, Carla Valentine nebo John Curran, jejichž knihy vyšly i v překladech do češtiny.

Knihkupectví ve Funchalu bylo založeno v roce 1886 a dnes se nachází v třípatrovém paláci z 16. století. Ze 111 000 nabízených knih si vybere snad každý, navíc si s sebou odnese i jedinečný zážitek.

Neviditelné armádě literárních překladatelů u nás projde rukama celých čtyřicet procent knižní produkce. Avšak jen malý zlomek z nich se překládáním uživí a povážlivé procento těch nejzkušenějších vážně uvažuje o změně profese. I to prozradil loňský výzkum, zorganizovaný spolkem Překladatelé Severu.

Besedovat o literatuře u jezera je příjemné, ale okružní plavba s oblíbeným spisovatelem nebo mediální hvězdou k úspěchu festivalu nestačí. Za tím stojí tradice, pečlivá organizace a dobré nápady: třeba posadit všechny pozvané autory do jednoho stanu.

Nejvyšší finské literární ocenění skončilo již podruhé v rukou spisovatele s kosovsko-albánskými kořeny Pajtima Statovciho. Další nominované romány zpracovávají již tradiční historická traumata nebo vedou malé čtenáře k překonávání předsudků.

Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?

Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.

Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.

V polovině listopadu se na nejprestižnější francouzskou literární cenu snesla vlna kritiky: letošní laureát ceny čelí obžalobě, že vykradl cizí příběh. Porota mlčí, spisovatel obvinění odmítá. Jak se k rozhodnutí udělit cenu zrovna jemu dospělo? A jak vlastně vypadá zákulisí tak důležité události? Vraťme se na začátek listopadu, do dne udělení Goncourtovy ceny.

Jak se daří knihám v severoafrickém Alžírsku? Jak se propagují a prodávají? Zpráva z průzkumné cesty.

Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.

Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.

Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.

Ve Slovinsku se na začátku září uskutečnil již 39. ročník vyhlášeného mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Jednou z jeho letošních specifik bylo zaměření na českou literaturu.

Náš výběr novinek z podzimního Velkého knižního čtvrtku.

Tematicky různorodá díla nobelistky Han Kang spojuje zejména sugestivnost a naléhavost kontaktu se čtenářem.

Koncept „společně provozovaného knihkupectví“, kde má každou poličku jiný knihkupec, primárně slouží ke sdílení oblíbené literatury, je to ale i místo setkávání, které podporuje zdejší komunitu a vznik nových nápadů. Přesně takové je knihkupectví Senichi Books na předměstí Tokia, v němž jsem si povídala s jednou z jeho zakladatelek paní Yuccou.

Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?

Festival Écrivains en bord de mer (Spisovatelé u moře) se na francouzském pobřeží u Atlantiku koná již 28 let, a to ve slavném letovisku La Baule. I v letošním roce ho organizátoři rozšířili také na ostrov Noirmoutier.

Jižní Korea se u nás nejen díky Nině Špitálníkové profiluje jako ta druhá Korea, do níž se snaží dostat občané té Severní. Celosvětově je ale známá hlavně díky televizním seriálům a populární hudbě: to bylo patrné i na knižním veletrhu v Soulu.

Příležitost k literární výměně a inspiraci, ale i půvab Edinburghu lákají čtenáře i autory k účasti na skotském festivalu Cymera. Stejně jako mytická chiméra má i tato akce tři tváře, protože se věnuje žánrům science fiction, fantasy a hororu.

V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.

V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.

Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.

Honoráře slovenských literárních překladatelek a překladatelů patří v porovnání s kupní sílou v zemi k nejhorším v Evropě, festival uměleckého překladu TRANZ v příjemně pohodové atmosféře, který se nevyhýbá ani palčivým tématům, jim ale nejen my můžeme jen závidět.

Již posedmé se v Ostravě předávaly Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar. V kategorii věnované literatuře uspěla Elli Tiliu Motýlová s básnickou sbírkou Troska Frýdku kostra Místku.

Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.

Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.

Mezi šesti adepty na prestižní International Booker Prize letos figuruje i nizozemská spisovatelka Jente Posthuma. Po vítězství (Marieke) Lucase Rijnevelda před čtyřmi roky je to další úspěch nizozemské literatury v anglojazyčné oblasti.

Letos si připomínáme dvojí výročí Růženy Dostálové, jejíž jméno se pojí zejména s budováním a záštitou české neogrecistiky a byzantologie na fakultách v Praze a Brně, dlouholetým působením v Akademii věd a také s bohatou překladatelskou činností. Sté a zároveň desáté výročí dávají příležitost k ohlédnutí za touto mimořádnou osobností: osobní vzpomínkou přispěli Pavel Spunar, Jiří Pelán, Beata Lejtnarová a Pavlína Šípová.

Co nabízí Nizozemsko a Vlámsko jakožto čestný host letošního knižního veletrhu v Lipsku? Který spisovatel si vysloužil královské uznání za své dosavadní dílo? Které nizozemsky psané knihy vzbudily v poslední době zájem čtenářů i recenzentů?

Co se skrývá pod hřbety knih? Dva roky tvořila redakce časopisu iLiteratura.cz podcast, který ukazuje, jak nás literatura ovlivňuje, jak reflektuje náš svět a proč v nás vzbouzí tak hluboké emoce. iLiPodcast: Pod hřbety knih má dnes dvě série, vyšlo 21 epizod.

V sobotu večer byly slavnostně předány tzv. šelmy, ocenění festivalu v Angoulême za nejlepší komiksové počiny uplynulého roku. Proč zrovna šelmy? Černobílá šelmička, postava vytvořená Lewisem Trondheimem v roce 2007, je totiž oficiálním festivalovým maskotem.

Zatímco se norská literatura těší u českých čtenářů trvalému zájmu, o té české v Norsku se to bohužel říct nedá. Počet překladů z češtiny do norštiny je mizivý a na konci minulého roku bylo navíc rozhodnuto o zrušení bakalářského studia slavistiky (vyjma ruštiny) na největší tamní univerzitě. Čím to je? A je v našich silách obraz české literatury za našimi hranicemi vylepšit?

Ve Finsku byla už po čtyřicáté udělena hlavní literární cena. Cenu za román roku si poprvé odnesla zkušená spisovatelka Sirpa Kähkönen za velmi osobní a osobitou reflexi vztahu dcery s matkou.

Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.