Aktualita

Magnesia Litera 2023

V pondělí 17. 4. večer byly během slavnostního ceremoniálu předány ceny Magnesia Litera 2023.

Muriel 2022

21. února 2023 byly uděleny výroční komiksové ceny Muriel. Porota ocenila nejlepší komiksové práce publikované v uplynulém roce.

iLiPodcast odhaluje nečekaná spojení mezi literaturou a naším světem

Co říká o teenagerech literatura, kterou čtou? Má Evropa jednotný příběh? A proč k nám stále promlouvají tisíc let staré severské ságy? Do vztahu mezi literaturou a světem, jak ho možná neznáme, se noří iLiPodcast: Pod hřbety knih. Tento podcast časopisu iLiteratura dokončil první sérii a brzy chystá druhou.

Zomrel uprostred boja

Ukrajinskú literatúru si nemôžeme predstaviť bez poézie, prekladov a literárnovedných prác Dmytra Pavlyčka. V nich je uchovaná celá epocha, jej tragédie a úspechy. Patril ku generácii spisovateľov, s ktorými je späté nové národno-kultúrne obrodenie Ukrajiny, ktorí búrali oficiálny dogmatizmus nielen v literatúre, ale aj spoločenskom živote, vyznávali slobodu tvorivého sebavyjadrenia.

Augustova cena 2022

Nejprestižnější švédské literární ceně dominovaly v roce 2022 ženy autorky i ženské postavy. Oceněné knihy si všímají osudů sociálně slabších a snaží se porozumět duši dospívajících.

Manuál pro první Vánoce po pandemii a další inspirace z Nizozemska a Vlámska

Po dvou letech, kdy nám četba měla zpříjemnit Vánoce během pandemie, přinášíme aktualizovaný přehled dostupných překladů z nizozemštiny, protože knížky patří pod stromeček i po pandemii! Inspirujte se i letos pestrou nabídkou titulů nizozemských a vlámských autorů.

Cena Finlandia 2022

Finští prozaici se po boomu historických témat začínají více zabývat aktuálními společenskými problémy a hledí s obavami i do nedaleké budoucnosti. Hlavním poselstvím letošního ceremoniálu byl ovšem apel na zvyšování čtenářské gramotnosti nejen u dětí a chvála čtení obecně.

Norská literární cena Brageprisen 2022

Hlavní literární ceně v Norsku letos kralovaly autorky, mezi laureáty se probojoval pouze jeden muž. V tematickém ladění oceněných knih je zřejmý již několik let neutuchající zájem tvůrců o odkrývání smutných či tragických etap norských dějin a jejich přibližování nejen dospělým čtenářům.

Literární překlad – historie i současná praxe v Nizozemsku

Den po sv. Jeronýmu, patronu překladatelů, byla oceněna publikace, která se věnuje historii překládání v Nizozemí. O několik týdnů později připravil deník NRC na téma překládání zvláštní přílohu. Kromě recenze obsahuje i rozhovory s řadou současných nizozemských překladatelů – o jejich práci, zápalu pro věc, ale i potížích, na které narážejí.

Cena Severské rady za literaturu 2022

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Dánka Solvej Balle za velkolepé třísvazkové prozaické dílo o lásce a času, jež je plánováno jako součást sedmidílného opusu.

Známe výherce! Soutěž o knihu Písně pralesa, hor a moří

Do pátku 18. 11. soutěžíme o titul Písně, pralesa, hor a moří, překladovou prózu z Tchaj-wanu (nejen) pro děti. Zodpovězte jednu otázku a vyhrajte!

Goodbye, Moldaviet – teď už doopravdy

Smutná zpráva z Antverp: nizozemsko-belgické nakladatelství Voetnoot nekončí jen s proslulou edicí Moldaviet, ale s vydáváním české literatury obecně. Převážně z finančních důvodů.

Podcast, který se dívá pod hřbety knih

Je literatura cestou, jak rozbíjet bubliny a učit se přijímat odlišné názory? Můžeme díky knihám proniknout do jiných komunit a kultur a otevřít se kritickému myšlení? Redaktoři časopisu iLiteratura.cz jsou přesvědčeni, že ano. Ve středu 12. října 2022 spouštějí iLiPodcast: Pod hřbety knih, ve kterém chtějí ukázat, že knihy neobsahují jen prázdná slova.

Blahopřejeme oceněným!

Obec překladatelů 6. 10. 2022 slavnostně vyhlásila výsledky Ceny Josefa Jungmanna. Jako každý rok tím ocenila autory nejlepších literárních překladů za předchozí kalendářní rok. Podívejte se na recenze oceněných knih!

Známe výherce! Soutěž o tři knihy Meander

Do soboty 24. 9. jsme soutěžili o 2 balíčky 3 knih z produkce nakladatelství Meander, prezentovaných na právě probíhajícím festivalu Děti, čtete?!

Děti, čtete?!

Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!

Zemřel Remco Campert

S Campertem odchází výrazná osobnost nizozemské literatury. Přestože je z jeho rozsáhlého díla v češtině dostupný jen zlomek, zapsal se do paměti českého publika dvojím vystoupením v pražském divadle Archa, kde přednášel svou poezii.

Dva různé pohledy na Joyceova Odyssea

Každý rok v polovině června joyceovští nadšenci po celém světě slaví tzv. „Bloomsday“, ale letošek je pro slavnou parafrázi Homérova eposu obzvlášť významný – připomínáme si totiž sto let od jejího prvního vydání. Zájemci tak mohou učinit za pomoci dvou studií, které ocení Joyceovi čtenáři i nečtenáři.

Ukrajina na Světě knihy

Od dětských knih přes tatarskou kuchyni po publicistiku: ukrajinská literatura se na Světě knihy 2022 představí pestrým programem.

Zemřel Jeroen Brouwers

S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.

Cena Lipského knižního veletrhu 2022

Cenu Lipského knižního veletrhu pro rok 2022 obdržel Tomer Gardi, izraelsko-německý autor, žijící v Berlíně, který své romány vydává ve štýrskohradeckém nakladatelství Droschl. Loni byla oceněna Iris Hanika, jejíž román Echos Kammern vyšel pod stejnou nakladatelskou značkou.

Moskva, Marosejka

Článek významného ukrajinského lingvisty, literárního historika a publicisty Jurije Ševelova na téma kulturní propletenosti Kyjeva a Moskvy se vrací až do 17. století. Česky vyšel text tiskem r. 2015 v revue Souvislosti, vzhledem k aktuálnímu tématu věříme, že si na internetu najde další čtenáře.

Lépe poznat a porozumět

Díky dlouholeté snaze nepočetné skupiny překladatelek a překladatelů máme v češtině k dispozici reprezentativní výběr toho nejlepšího ze současné ukrajinské literatury. Ale odkud začít? A jaké populárně naučné tituly pomohou lépe se zorientovat v ukrajinských dějinách?

Kdo udal Anne Frankovou – nová hypotéza

Ani po bezmála osmdesáti letech se nepodařilo vypátrat, kdo udal Anne Frankovou a ostatní obyvatele „zadního domu“. Od července 1942 se tu ukrývali před pronásledováním Židů, ale 4. srpna 1944 byli zatčeni. Právě vychází kniha, která se o rozluštění této záhady ještě jednou pokouší – tentokrát s využitím metod i moderních pomůcek z oblasti kriminalistiky.

Manuál pro druhé Vánoce v pandemii a inspirace z Nizozemska a Vlámska

Čekají nás druhé Vánoce v pandemii, ale naštěstí máme co číst. Kdo si teď ve vybraných knihkupectvích koupí knihu nizozemského nebo vlámského autora, dostane dárek – novelu Saskie de Coster. Inspirujte se pestrou nabídkou překladů z nizozemštiny a těšte se na tituly plánované v roce 2022!

Iveta Mikešová

V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.

Dva romány, dvě proměněné nominace

Podobně jako v ostatních severských zemích se i ve Finsku nejvýznamnější literární ceny udělují koncem roku. První prosincový večer byly slavnostně rozdány Ceny Finlandia 2021, a to ve třech kategoriích. Hlavní kategorii, která oceňuje román roku, už podruhé ovládl prozaik Jukka Viikilä.

Norská literární cena Brageprisen 2021

Knihy oceněné letošní norskou literární cenou Brageprisen spojují nadčasová témata s aktuálními výzvami a problémy světa. Mezi držiteli ceny jsou jak osvědčení autoři, tak literární nováčci.

Sylvia Plath, neztraceno v překladu a hororový Stockholm

Hlavní švédská domácí literární cena udělena – v kategorii literatury pro děti, pro dospělé a non-fiction. Na scéně se při tom objevili Sámové, medvědi i Sylvia Plath.

Laureátka Camõesovy ceny 2021

Camõesova cena za rok 2021 byla jednomyslným rozhodnutím poroty udělena mosambické autorce Paulině Chiziane.

Cena Severské rady za literaturu 2021

Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.

Goncourt & spol.

Podzim je ve Francii zlatým obdobím pro knižní trh. Od srpna do září zaplaví knihkupecké pulty stovky nových titulů, které až do začátku listopadu běží dlouhý, tříkolový dostih o literární ceny. Jak to bylo letos?

Střídmá verze veletrhu v (post)pandemickém věku

Po loňské pauze se letos opět fyzicky konal Frankfurtský knižní veletrh, ovšem ve výrazně střídmější verzi. S heslem Jedinečná pluralita byla v roce 2021 hlavním hostem Kanada. V dohledné době by ji na této pozici mohla vystřídat i Česká republika.

Hermans 100

Nizozemský spisovatel W. F. Hermans by se letos dožil 100 let. To je příležitost připomenout si život a dílo této přední literární osobnosti 20. století. V češtině jsou sice jeho knihy k dostání jen antikvárně, ale Hermans přesto i u nás „žije“ – letos v létě na rozhlasové stanici Vltava.

Nobelova cena 2021

Nositelem Nobelovy ceny za literaturu se stal rodák ze Zanzibaru Abdulrazak Gurnah. Vzhledem k tomu, že posledním vítězem z řad afrických spisovatelů černé pleti byl v roce 1986 Nigérijec Wole Soyinka, není volba letošního laureáta příliš překvapivá.

Nizozemská a vlámská účast na Noci literatury 2021

Stalo se už tradicí, že Česká centra a EUNIC pořádají v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Nizozemsky psanou literaturu tentokrát zastupují dva překlady Radky Smejkalové.

Zemřela legenda dětské literatury Gunilla Bergström

Švédská literatura se v létě rozloučila s autorkou Gunillou Bergström, jejíž knihy pro děti formovaly generace čtenářů i tvůrců. Do dětského literárního světa přinesla nová, často složitá témata, ale také jako první použila v knize pro malé čtenáře techniku koláže. Je velká škoda, že její dílo dosud nebylo přeloženo do češtiny. Postavy, jež vytvořila, ale nestárnou, a tak není pozdě tuto chybu napravit.

Nakladatelství Portál: Ediční plán na 2. pololetí 2021

Do Mariánek za literakúrou

Jak malí nakladatelé přestáli rok a půl protipandemických opatření? Proč by byla škoda nechat při návštěvě jarmarku doma děti? Bude nová tradice západočeských literárních víkendů pokračovat? A co na to Jaroslav Rudiš? Přečtěte si reportáž z letošního knižního jarmarku v Mariánských Lázních!

Jiří Červenka

Odešel poutník literatury, básník a překladatel, polonofil a dlouholetý kastelán na hradě Pecka.

Jak se nám líbila?

S ukončením projektu iLiLaboratoř literární kritiky nadešel čas bilancování. Co si účastníci z workshopů odnesli?

Vysvědčení z iLiLaboratoře

Série workshopů v rámci projektu iLiLaboratoř nám dala možnost nechat se poučit o záležitostech, s nimiž se redakce potýká, a debatovat o různých problémech, které průběžně řešíme nebo úspěšně upozaďujeme. Rozhodně nešlo o samoúčelnou aktivitu: nabídku grantu jsme využili ke všeobecné spokojenosti.

Vzpomínka na dr. Jana Schejbala

Překladatel z katalánštiny Michal Brabec se v krátké vzpomínce ohlíží za svým učitelem Janem Schejbalem. Připomenutí nadšeného propagátora katalánského jazyka a literatury se však bohužel nese ve smutném tónu.

Nakladatelství Dokořán: Ediční plán 2021

Ediční plán nakladatelství Dokořán pro rok 2021.

Setkání nad současnou řeckou povídkou

Diskuse nad soudobým Řeckem se často omezují buď na ekonomickou, nebo migrační krizi. Obě v Řecku zapříčinily v některých sociálních vrstvách plošnou chudobu, nezaměstnanost, daly vzniknout neobvykle silné vlně radikalismu a násilí, vlivem migrace se zásadním způsobem proměnilo složení obyvatel země. Jak se však fenomén krize odráží v řecké literatuře či zda vůbec, o tom diskutovali řečtí spisovatelé Jannis Palavos a Nikos Panajotopulos při on-line setkání dne 17. února 2021.

Proplouvání sítěmi s KlaPi

Literární časopisy a sociální sítě jsou dva značně nesourodé světy. Má cenu je spojovat? A jak na to, aby se na obou stranách nemusely dělat velké kompromisy?

Pozdní vzpomínání na Juana Marsého

Když se koncem loňského léta objevila zpráva o úmrtí známého španělského spisovatele Juana Marsého, barcelonská starostka Ada Colau prohlásila: „Zemřel Juan Marsé a my v Barceloně cítíme, jako by nám vyrvali kousíček duše.“

Zemřel Christer Kihlman

Finský švédskojazyčný spisovatel Christer Kihlman proslul od 60. let 20. století zejména svými angažovanými romány a autobiografickými díly. Vyvolávaly senzaci a nadšení, ale i kritiku a skandály. V menšinové finskošvédské literatuře zanechal výraznou a trvalou stopu – četli ho však s oblibou také ve Švédsku a rovněž i čtenáři finskojazyční.

Mirko Kraetsch: Na iLiteratuře objevuji české knižní novinky

Jak iLiteraturu vnímají zahraniční bohemisté a jak se liší reflektování literatury v cizině? O těchto tématech mluvil na druhém workshopu „iLiLaboratoř literární kritiky“ také německý bohemista Mirko Kraetsch.

Petr A. Bílek o literární kritice

Zasazovat knihu do kontextu a odpovídat na otázku, co se jejím vydáním změnilo – taková je podle profesora Petra A. Bílka v současnosti hlavní role literární kritiky. O tématu mluvil na prvním ze šesti workshopů iLilaboratoře kritiky. Ten se zaměřil na úkoly literární kritiky a na její vymezení v různorodém a živém, často až poměrně divokém prostoru reflexe knižní produkce na internetu.

Už tu není žádný Soros

Po rozhovoru v internetovém Knižním magazínu, v němž se vyslovila pro vyřazení dvou klasických děl maďarské literatury z povinné četby ve školních osnovách pro z dnešního pohledu neadekvátní zobrazení genderových rolí a násilí na dětech, čelí spisovatelka Krisztina Tóthová v Maďarsku denunciační kampani. „Jsem přesvědčená, že je to řízeno,“ řekla iLiteratuře.

Sleva u knih není zadarmo

Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.

iLiLaboratoř literární kritiky nebude nudné školení

Tisková zpráva Sdružení pro iLiteraturu, z. s. k zahájení projektu iLiLaboratoře literární kritiky

Nakladatelství Alferia: Ediční plán na rok 2021

Vstup povolen jen s rozečtenou knihou

Pandemie Covid-19 má mnoho stinných stránek, ale občas se projeví i jako potřebný stimul. Pár příkladů z Portugalska ukazuje, že nejen literáti, ale také nakladatelé, knihkupci nebo pořadatelé literárních akcí dokáží být kreativní i ve ztížených podmínkách. A někde a někdy i pohotově a záslužně jedná třeba i ministryně kultury. Státní pomoc se v knižní branži očividně vyplatí – a může mít i variabilnější podobu než pouze finanční náhrady.

Nakladatelství Portál – ediční plán na 1. pololetí 2021

iLiLaboratoř literární kritiky

Záměrem projektu iLiLaboratoř literární kritiky je dát redaktorům možnost dál se vzdělávat, reflektovat svoji práci, zlepšovat se na individuální úrovni, ale i jako tým. Projekt má otevřít interní diskusi nad kvalitou literární kritiky publikované v našem časopise, ale i nad budoucností on-line média, a to především z hlediska uplatnění kritické reflexe (literární tvorby, literárního provozu a knižního trhu obecně).

Antonín J. Liehm

„Literárky v Evropě chyběly,“ popisoval A. J. Liehm (1924–2020) v jednom z rozhovorů pro Paměť národa počátky velkolepého projektu Lettre Internationale. Martin Petráš, který v letech 1973–2012 působil na Université Charles de Gaulle v severofrancouzském městě Lille, v krátké vzpomínce uvádí, jak se s AJL seznámili, přibližuje detaily a dosah Lettre a přidává osobní ohlédnutí za postavou zajímavého člověka, jehož dnes lapidárně označujeme za „komunistického a reformního novináře“.

Norská literární cena Brageprisen 2020

Boj o norskou literární cenu Brageprisen ovládly knihy o stavu klimatu, nemoci a obezitě. Ani v jednom případě nejde o dílo příliš veselé, ale jsou to témata, kterým se současní norští autoři věnují již více než desetiletí.

Cena Finlandia 2020

Ceny Finlandia se minulý týden udělovaly netradičně v přímém přenosu veřejnoprávní televize. Hlavní ocenění si za rozsáhlý román Margarita, který se odehrává v poválečném Finsku během virové epidemie dětské obrny, odnesla Anni Kytömäki.