Nová série Arnaldura Indridasona jako by do psaní této hvězdy islandské krimi vnesla novou energii. Třetí román z cyklu s penzionovaným policistou Konrádem těží ze zápletky sahající svými kořeny hluboko do minulosti postav.

Pavel Mandys
Absolvoval FSV UK obor Masová média/kultura a literatura s diplomovou prací na téma Proměna undergroundových časopisů v 90. letech. Od roku 1995 do roku 2010 působil jako literární a filmový redaktor časopisu Týden, poslední půlrok také jako vedoucí kulturní rubriky. Od roku 2010 redaktorem časopisu iLiteratura.cz. Publikoval také v Lidových novinách, Hospodářských novinách, Hostu, A2. Spoluzakladatel a spoluorganizátor výročních knižních cen Magnesia Litera. Knižní publikace: Idiot a jeho návrat (spolu se Sašou Gedeonem, 1999), Praha město literatury (2012), 2x101 knih pro děti a mládež (editor a spoluautor, 2013), Praha Noir (editor, 2016), Dějiny české detektivky (2020, s Michalem Jarešem).
Český superhrdinský komiks pro mládež přichází s pozoruhodným motivem: jak si z mladých lidí, kteří získají nadpřirozené schopnosti, udělat výnosný byznys.
V novince Davida Urbana policie opět vyšetřuje záhadná úmrtí na odlehlém místě. Ve srovnání se šokujícím závěrem jeho předchozího románu se však tentokrát žádné velké překvapení nekoná.
Legendární komiksový román Strážci se dočkal prequelů i sequelů, často k nelibosti skalních fanoušků původního komiksu. Rorschach jde trochu jinou cestou: v tomtéž alternativním světě vypráví úplně samostatný příběh.
Rozsáhlý soubor bizarních dobrodružství tří přátel, kteří spíš symbolicky než reálně bojují s jihoamerickými režimy, vznikl v osmdesátých letech a je to na něm – v dobrém slova smyslu – znát. Komiks je to nakonec veselejší, než se zprvu zdá.
Svérázný detektiv maorského původu řeší ve svém druhém příběhu případ mysteriózního sériového vraha. Román opět vyniká působivým stylem a břitkými dialogy, škoda jen, že zápletka nebyla promyšlena rafinovaněji.
Po čtyřech letech se tvůrci konečně vrátili k práci na jedné z nejpopulárnějších a nejoceňovanějších amerických komiksových sérií. Rozběh nové řady je ovšem velmi pozvolný.
Pětisvazkovým omnibusem nakladatelství Egmont prozatím uzavřelo vydávání slavné komiksové série Thorgal. Přesněji: sešitem číslo 29 vydalo poslední příběh, který psal scenárista všech předchozích Jean van Hamme.
Mladá krasavice pašující kokain v břiše svého nadrženého inteligentního pejska, vraždící kalhotky a další bizarní nápady. V komiksu mladého britského autora se vrací duch dnes již klasických undergroundových komiksů.
Uzavření sedmidílné sešitové série Prašina není zklamáním, ale nevzbuzuje ani žádné velké nadšení. Jako to tak bývá, očekávání nastavená na začátku nebyla úplně uspokojena.
Thriller ze současného Madridu má zajímavé vydavatelské pozadí, kvalitou jde však o román jen mírně nadprůměrný. Originální je především nechutný způsob vraždění.
Komiksy (a filmy) o Asterixovi jsou už řadu let jedním z hýčkaných pokladů francouzské popkultury. Samostatné série se nyní dočkal i jediný zvířecí hrdina, pejsek Idefix. Jde o kvalitní mainstream pro malé čtenáře, jen škoda, že francouzský vydavatel oproti sérii o Asterixovi změnil formát stránek.
Ukrajinští kozáci, intelektuálové i vnadné krasavice ostošest řežou ruské vetřelce. Zatím v bláznivém steampunkovém komiksu, kde Lenin s Trockým verbují armádu bolševických zombie.
Ed Brubaker je aktuálně jedním z nejrespektovanějších komiksových scenáristů. Jeho české nakladatelství BB/art se nyní vrátilo docela hluboko do minulosti a vydalo jeden z jeho prvních komiksových románů.
Druhá detektivka teprve šestadvacetiletého autora je velmi ambiciózní: rozsahem, ale i množstvím postav a spletitým příběhem. Ne všechno Šmehlíkovi vychází, ale jako celek je kniha příjemným překvapením.
Začátkem ledna jsem jako zástupce literatury zasedal v komisi, která různým kulturním odvětvím rozdělovala docela štědré finanční prostředky od EU. Byla to zkušenost zajímavá a inspirativní, ale také notně frustrující.
Série Alias patří k nejvýznamnějším autorským dílům scenáristy, kterého proslavily superhrdinské komiksy. I tento se odehrává ve světě, kde operují Avengers, ale jde spíše o detektivku drsné školy.
Na úspěch svého prvního románu Čarostřelec navázal Jan Horníček volným pokračováním, které se odehrává o několik málo let později – a převážně v Paříži v době Velké francouzské revoluce.
Autor bestselleru Purpurové řeky svůj nový kriminální thriller zasadil do nacistického Berlína léta a podzimu roku 1939. Tajemnou záhadu ovšem buduje s pomocí trochu laciných triků.
Povídkových knih u nás nevychází mnoho, a už vůbec ne sbírek komiksových povídek. Objevitelé jsou v tomto směru jistě výjimeční a vítaní. Škoda jen, že u nás deset let stará kolekce nevyšla o pár roků dříve.
Další případ vyšetřujícího právníka Jacka Irishe naplňuje očekávání čtenářů série a tentokrát se také vyhýbá příliš divokému akčnímu závěru, jaký trochu kazil dojem z minulých dvou románů.
Velká kniha komiksů Bohumila Konečného je skvěle a poctivě připravená, přesto může čtenáře zklamat. Ukazuje se totiž, že mistrný malíř vnadných žen a dobrodružných scén se komiksu příliš nevěnoval.
Komiksový akční román o neporazitelné špionce je podařenou variací starých bondovek. Je ostatně situovaný do sedmdesátých let a právě atmosféra doby je na něm asi to nejlepší.
Švédský ostrov Öland má jen 26 tisíc obyvatel, přesto tam místní rodák situoval už svou pátou detektivku. A znovu prokazuje, že christieovsky spletitou sérii vražd lze věrohodně vymyslet i dnes.
Kreslířka Lucie Lomová si v lednu 2017 začala vést komiksový deník. Denně alespoň jeden obrázek, ideálně sekvenci. Komiksový Český snář z toho není, ale i tak vzniklo dílo podnětné a čtivé.
Pokračování neobvyklého komiksového cestopisu se odehrává převážně v Turecku v osmdesátých letech, podstatná pasáž čtenáře ale přenese do Běloruska v době počínající Lukašenkovy diktatury.
Vynikající noirová gangsterka ukazuje, že afroameričtí spisovatelé mohou do tohoto žánru, až příliš zatíženého retrem, vnést svěží prvky a potřebnou dávku autenticity.
Komiks Rozděl-ení měl zřejmě mladším čtenářům humornou formou přiblížit rozdělení Československa, od kterého v lednu uplyne třicet let. Bohužel se moc nepovedl.
Spisovatel Jaroslav Rudiš se po letech vrátil ke komiksovému médiu. Učinil tak v Německu, v němčině, s rakouským kreslířem. Hrdiny jsou ale dva Češi bloumající hospodami noční Prahy.
Šestou knihou završil Evžen Boček sérii o středostavovské rodině Kostků, která získala v restituci zámek. Rok trvající eskapády svérázných postav tímto svazkem definitivně vstoupily do žánru romantické komedie.
Loni nakladatelství Albatros připravilo rozsáhlé a důkladné kritické vydání komiksu o Rychlých šípech. Respektive jeho prvních dvou třetin, které kreslil Jan Fischer. Letos publikaci doplnilo poslední třetinou, kterou podle Foglarových scénářů kreslil Marko Čermák.
Ačkoliv architekt Plečnik zanechal v Praze významné stopy, veřejnost o něm ví obvykle jen to, že pocházel ze Slovinska. Tam je samozřejmě považován za velkou osobnost a dostalo se mu i komiksové biografie.
Když se Francouzi pustí do pirátského dobrodružství, dá se očekávat, že bude emotivní, romantické a trochu staromódní. Komiks Barakuda k tomu sice přidává drsné a kruté scény, ale jinak se od obdobných dobrodružství z devatenáctého století moc neposunul.
Bláznivě velkolepá dobrodružství nadpřirozeného paranormálního vyšetřovatele se napájejí z mnoha známých zdrojů a balancují na hraně parodie. Najdeme tu nacistické zombie i Antikrista, který spouští Apokalypsu.
Může se v nevelké jihočeské vsi objevit sériový vrah, jaké známe převážně z anglosaských nebo skandinávských thrillerů? Jiří Březina ho tam přivedl neokázale a velmi věrohodně.
Druhý sešit krátkých i delších příběhů atypického komiksového superhrdiny už nepřekvapí tolik jako ten první. Pohrávání se schématy komiksového média ale i tentokrát funguje skvěle.
Nejslavnější série ceněného kanadského tvůrce se odehrává ve světě po apokalyptické epidemii a svádí dohromady bezbranné malé zrůdy se zdivočelými přeživšími lidmi.
Skutečný životní příběh okultisty a spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti inscenuje Vojtěch Mašek jako temné i potměšilé interiérové drama.
Komiks ze středověkého Islandu je spíš melancholická balada než další příspěvek do bohaté nabídky válečnických vikinských příběhů. Mohl se však obejít bez nadpřirozených prvků.
První díl série afrokanadského spisovatele je zajímavý v několika ohledech. Především v tom, že může založit subžánr military fantasy.
Komiksový román brazilského tvůrce těží z promyšleného sci-fi světa. Děj zajímavě mísí poznávání podivuhodné planety s bojem proti totalitní moci, celkově je však až příliš znát stáří komiksu.
Další komiksový román mistrů noirového žánru chytře lavíruje mezi parafrází motivů superhrdinských komiksů a nespolehlivostí vypravěče, který nejspíš není zcela příčetný.
Románová předloha letošní nejdražší filmové produkce Netflixu překvapí hlavně tím, jak triviálně akční thriller to je. V jednadvacátém století i od zábavné četby čekáme více inteligence a invence.
Hrneček s kaší coby nadpřirozená zbraň, Otesánek coby superpadouch. Mladá autorka vynalézavě kombinuje tradiční české pohádky s prvky superhrdinských komiksů.
Románová prvotina novináře a scenáristy vyniká pozoruhodnou kompozicí a působivým prostředím pohraničí počátkem devadesátých let. Škoda, že zápletka zločinu působí uměle a přespekulovaně.
V programu letošního ročníku karlovarského filmového festivalu bylo o poznání méně filmových adaptací literárních děl, než tomu bývalo v minulosti. Nic obecného z toho vyvozovat nelze, nicméně oba letošní filmy natočené podle knih patřily na festivalu k těm nejlepším.
Vizuálně úchvatná pětidílná francouzská série navazuje na ty nejlepší tradice parodické fantasy. Fantasmagorický humor nicméně občas naléhavě zvážní.
Rozměrná komiksová kniha o první světové válce se paradoxně skládá z několika krátkých příběhů. Ale nikoliv malých: vždy jsou to temné drsné historky a jen málokterá nekončí smrtí hlavního hrdiny.
Úspěšná knižní série pro starší děti Prašina se rozrostla i do komiksového média. Autoři nicméně vyprávějí úplně jiný příběh. A na pokračování.
Britský bestsellerista se v rozsáhlém novém románu vrátil z historie do současnosti a kombinuje špionážní thriller se spekulativní fikcí. Bohužel ne moc přesvědčivě.
Pokračování drsné série o uzavřeném městečku na americkém Jihu, které žije bifteky, alkoholem a americkým fotbalem, má překvapivého hlavního hrdinu: největšího padoucha série.
Další rozsáhlá komiksová reportáž amerického kreslíře je obdivuhodná tentokrát spíše novinářským zápalem, důkladností a poctivostí než samotným komiksovým zpracováním.
Na osamělou Sheilu připadne obstarání pohřbu jejího bývalého manžela. Ale mrtvola skrývá jedno tajemství. Citlivě napsaná novela má prvky hororu i bizarní erotiky.
Mysteriózní komiksový román francouzského debutanta vyniká pochmurnou a tajuplnou atmosférou zasněžených hor a jednoduchou, místy až strohou kresbou.
Nejznámější komiksový životopisec současnosti se tentokrát zaměřil na osud černošského boxera, který při jednom ze svých zápasů udeřil soupeře natolik silně, že dotyčný upadl do kómatu a v nemocnici později zemřel.
Vesnice plná psychicky narušených lidí, kteří potřebují pečovatele? V Německu jedna taková existuje a komiksový kreslíř o ní napsal a nakreslil vtipný a dojemný (ale ne dojímavý) příběh.
Michael Connelly umí vedle případů detektiva Bosche psát také právnické thrillery. Zákon neviny je zajímavý hlavně tím, že hlavní hrdina, advokát Mickey Haller, tentokrát musí hájit sám sebe před obviněním z vraždy.
Třetí svazek noirových kriminálek přináší šest povídek volně propojených s předchozími příběhy série. Autoři přitom víc než dříve spoléhají na to, že čtenáři jejich děj a postavy znají.
Milovník starých hororů Richard Corben se vedle kreslení cizích scénářů občas pouštěl i do autorských komiksů. Bůh krys je koncentrací toho, co najdeme skoro ve všech jeho komiksech. Neznamená to ale, že je lepší než ty ostatní.
Výběr povídek z tvorby nesmírně plodného amerického spisovatele nabízí silnou kolekci přemýšlivé sci-fi tradičního ražení. Oblíbeným motivem povídek je cestování v čase.