Pavel Pecháček

Vizuálně podmanivá kniha přibližuje medúzy v celé jejich přízračné kráse. Jen škoda, že od nich autor až příliš často odbíhá jinam.

Pátá do češtiny přeložená kniha italského teoretického fyzika a spisovatele bere čtenáře za horizont černých děr, jejichž budoucnost možná není tak temná, jak jsme si dosud mysleli.

Praktický návod mladým nadšencům vysvětluje, jak si vytvořit vlastní paleontologickou sbírku, prozrazuje, co všechno se dá ze zkameněliny vyčíst o podobě a životě dávných tvorů, a nastiňuje vývoj pozemského života od jeho vzniku po současnost.

Dědí se inteligence? Existuje gen homosexuality? A jsou obyvatelé České republiky opravdu Slované? Poutavý rozhovor s českým genetikem a popularizátorem vědy hledá odpověď na odvěkou otázku, zda jsou naše životy utvářeny spíše geny, nebo prostředím, prozrazuje, co všechno se dá z genů vyčíst, zabrousí do historie oboru a poodhalí jeho možný vývoj.

Ačkoli zapomínání může někdy nabrat patologických rozměrů, jako třeba v případě Alzheimerovy choroby, normální zapomínání není jen užitečné, ale pro spokojený a plnohodnotný život dokonce nepostradatelné.

Vynálezy a jejich inovace zpravidla nebývají dílem jednotlivce, nýbrž celého zástupu důvtipných myslí, jak objasňuje poutavě ilustrovaná, ale možná až příliš stručná kniha italských autorů.

Vizuálně podmanivá kniha, která dětem neotřele předkládá základní údaje o jejich planetě i vlastním druhu. Výsledný dojem srážejí jen některé překladatelské přešlapy.

Zasvěcené, vtipné a poučné nahlédnutí do života hmyzu, který dělá vrásky nejednomu lesníkovi, ukazuje, že primárním viníkem kůrovcových kalamit není nenáviděný brouk, ale sám člověk.

Nepřehlédnutelná kniha tuzemských výzkumníků přináší nejnovější poznatky o pohlavnosti a sexualitě z pohledu přírodních i humanitních věd a krom akademické veřejnosti by ráda oslovila i tu laickou.

Nová ambiciózní učebnice etologie, na které se podílelo několik desítek předních českých odborníků, není sice tak čtenářsky přístupná jako její předchůdkyně, přesto krom odborníků a studentů osloví i poučené laiky.

Kniha pro každého, kdo někdy prosklenými dvířky mikrovlnky nevěřícně sledoval otáčející se karbanátek a lámal si hlavu nad tím, jak se ten kus mletého masa může za minutu a půl kroužení ohřát.

Třetí do češtiny přeložená kniha americké spisovatelky a nadšené ornitoložky se už nesoustřeďuje na ptačí říši v celé její šíři, ale zaměřuje se na jediný řád: sovy. Informacemi nabitá óda na tyto pozoruhodné opeřence seznamuje i s příběhy lidí, kteří je chrání a studují.

Čtyři plnohodnotné strašidelné povídky a tucet mikrohororů zavede strachuchtivé čtenáře na hřbitov i do prázdného obchodního centra a vypustí na něj celou plejádu netvorů od klaunů, čarodějnic či vlkodlaků po bytosti, jež se vzpírají popisu. Třebaže cílí primárně na mladší čtenáře, tu a tam zamrazí i zběhlejší znalce žánru.

Vcelku nenápadná, leč o to pozoruhodnější kniha portugalských autorek bere malé i velké čtenáře na dobrodružnou pouť světem představivosti a kreativity, lemovanou příběhy vědců i umělců, s odbočkou do hlubin mozku a nespočtem rad, jak popustit uzdu vlastní fantazii a hledat nová, neotřelá řešení.

Co dělá ženu ženou a muže mužem? Jak se liší biologické pohlaví od genderu? Je homosexualita lidským vynálezem? Na základě vědeckých poznatků i vlastních pozorování proslulý primatolog zkoumá, do jaké míry je naše chování produktem genů a nakolik je formuje výchova.

Smysly jsou naší spojnicí se světem. K čemu slouží, kolik jich je nebo jak se mezi různými živočichy liší, erudovaně objasňuje britská spisovatelka a veterinářka. Malým i větším čtenářům ukazuje, že skutečnost je pestřejší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Román z nedaleké budoucnosti nastavuje lidstvu zrcadlo a zamýšlí se nad palčivými problémy dneška, od rizik umělé inteligence po drancování přírodních zdrojů. Varuje před opakováním chyb minulosti a vybízí k převzetí zodpovědnosti za své činy.

Pokračování neotřelé populárně-naučné knihy hrdě kráčí ve stopách prvního dílu a nijak za ním nezaostává. Autoři navíc splnili slib a krom přírodních věd dostaly tentokrát mnohem více prostoru vědy společenské a humanitní.

Volné pokračování oceněného bestselleru zavede čtenáře na další výpravu do říše zvířat a prostřednictvím nespočtu příkladů vtipně i erudovaně vylíčí, jak rozmanitě se živočichové dokážou přesouvat z jednoho místa na jiné.

Na rozdíl od výpravy Philease Fogga není na netradiční cestě kolem světa britského milovníka přírody rozhodně kam spěchat. Prostřednictvím osmdesáti medailonků doplněných brilantními ilustracemi čtenáře seznamuje s nejpozoruhodnějšími ptáky ze všech kontinentů, od všudypřítomných opeřenců po kriticky ohrožené.

Kromě potravy poskytují dřevo, stín či lahodné plody a mnoha živočichům též úkryt a někdy celoživotní domov. Stromy jsou však krásné a fascinující i bez ohledu na svůj užitek. Rozverná autorská prvotina české ilustrátorky a animátorky nás seznamuje s těmi nejběžnějšími druhy.

Odborná, avšak čtivá, přístupná a inspirativní kniha českých botaniků představuje fenomén louky v plné komplexitě a slovem i bohatým obrazovým doprovodem zavede čtenáře krom unikátních krkonošských luk i do nitra vědeckého výzkumu.

Navzdory oblibě, jíž se těší u návštěvníků lesů, nebývají houby zrovna častým námětem dětských knih. A když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Houby si proto založily vlastní zpravodaj, v němž svůj neobyčejný svět představují všem zájemcům, nejen těm lidským.

Máloco v člověku zažehne tak posvátný úžas jako jasná kometa na noční obloze. Přehlídku těch nejpůsobivějších, které lidé mohli i bez pomoci přístrojů pozorovat v uplynulých několika staletích, přináší nevšední atlas dvou italských autorek.

Ačkoli žížaly nepatří k nejpopulárnějším tvorům, jejich podíl na zúrodňování půdy je nedocenitelný. Není to však snadný úděl a někdy jim to vrtání v hlíně jednoduše přeroste přes hlavu. O radostech i strastech zdánlivě obyčejných žížal s nadhledem vypráví netradiční kniha italské spisovatelky.

Jedinečná kniha britského fytopatologa ukazuje, že rostliny nejsou ani zdaleka tak bezbranná stvoření, jak se na první pohled zdá. Během milionů let si totiž vyvinuly pozoruhodné metody, jak se vypořádat s nejrůznějšími útočníky, od pasoucích se obratlovců po žravé housenky a houby.

Význam buněčných organel známých jako mitochondrie pro zdravý život, ba dokonce život jako takový lze jen těžko přecenit. Co všechno dělají a co se stane, když se porouchají? A jak to napravit?

Proč má jepice jepičí život a k čemu je oko na křídlech babočky? Kde má hmyz sluchové orgány a jaké nemoci může přenášet? Kdo patří mezi blanokřídlé parazitoidy a čím se liší od klasických parazitů? Na tyto a mnoho jiných zajímavých otázek o hmyzu odpovídá bohatě ilustrovaná kniha českého entomologa.

Dlouho se zdálo, že na třetí díl sebraných povídek H. G. Wellse v češtině si majitelé předchozích dvou svazků budou muset nechat zajít chuť, ale nakonec se nedokončeného projektu přece jen ujal nový nakladatel a dílo zdárně dotáhl.

Jízlivá sonda do české i zahraniční klimaskeptické scény se snaží odhalit, co mnohé veřejné představitele vede k popírání zjevných skutečností a vědeckých poznatků, a odhaluje taktiky používané k vytváření nejistoty a odsouvání nezbytných opatření.

Trochu netypický atlas zvířat nabízí působivé nahlédnutí pod kůži, srst, peří či šupiny různých obratlovců, včetně člověka a řady pravěkých tvorů. Ačkoli se soustřeďuje především na kosterní soustavu, stranou nezůstanou ani měkčí tkáně.

Odkud se bere hmota? Může vesmír vzniknout z ničeho? A kolik těch vesmírů vlastně je? To jsou jen některé z velkých kosmologických otázek, na něž ve své zatím poslední knize stručně odpovídá známý britský fyzik a popularizátor vědy.

Mozek toho dělá opravdu hodně, ale aby to dělal co nejlépe, je dobré ho procvičovat a dopřávat mu pravidelný odpočinek. Jak na to, radí bohatě ilustrovaná kniha nizozemských autorek.

Když slunce zapadne za obzor a krajinu zahalí tma, je to pro mnohé tvory signál, aby opustili denní úkryty a vydali se hledat potravu či pohlavní partnery nebo aby si podle pravidelného střídání dne a noci seřídili své biologické hodiny. Rychlé přibývání světelného znečištění tento odvěký rytmus narušuje a důsledky mohou být vážnější, než se na první pohled zdá.

Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.

Italská autorka řady naučných knih pro děti si tentokrát vzala na paškál samotnou matičku Zemi a takřka nic nevynechala. Od složení planety či zajímavostí o počasí a klimatu přechází k biosféře a představuje její úžasné obyvatele.

Americká vědkyně zevrubně představuje alternativní způsob, jak nahlížet na emoce, jejich povahu, vznik či evoluční původ, a nabízí techniky, jak s nimi pracovat. Na tomto základě se vyjadřuje například k roli emocí v trestním soudnictví či k emočnímu prožívání non-humánních živočichů.

Čtenáře, kteří chemii zrovna neholdují, netradiční komiks ke změně názoru nejspíš nepřiměje. Ostatní, ať už středoškolští studenti, někdejší „chemičtí“ maturanti, nebo ti, kdo mají pro chemii z jakéhokoli důvodu slabost, si však přijdou na své. A navzdory spoustě počítání se tu a tam i zasmějí.

Další bohatě ilustrovaná kniha zpracovávající podivuhodná dobrodružství zapomenutého českého přírodozpytce a cestovatele prostorem i časem zavede čtenáře do dob, kdy se na Zemi objevily první pralesy a po členovcích a jiných bezobratlých začali dobývat souš také obratlovci.

O šarlatány slibující věčný život nikdy nebyla nouze. V posledních desetiletích se však fenoménu stárnutí a možnostem, jak jej zpomalit, věnuje stále více vědců. A výsledky řady studií jsou velmi slibné, jak ukazuje nová kniha dánského vědce.

Nepříliš rozsáhlá kniha seznamuje s rozsáhlým světem obratlovců a nezůstává jen na povrchu. Sem tam také pomocí osobitých ilustrací nahlédne, co se skrývá uvnitř.

Co je to život a jak vznikl? Český biolog čtenáře bere na strastiplnou, avšak fascinující cestu do nitra buňky i do dávných časů, kdy byla Země stará sotva pár set milionů let.

O podobě posmrtného života sice nemáme potuchy, ale to vůbec nevadí. O to svobodněji můžeme s americkým neurovědcem fantazírovat, co se na druhé straně vlastně skrývá a jestli je vůbec na co se těšit.

Co stojí za velkým úbytkem hmyzu v posledním půlstoletí, proč je to problém a jak by se s ním dalo vypořádat? Na to odpovídá nejnovější kniha britského biologa, která vedle objasnění příčin hmyzí apokalypsy i receptů, co dělat, přináší zajímavou sondu do života šestinožců a ukazuje, jak úžasný hmyz ve skutečnosti je.

Volné pokračování uprděné knihy o vesmíru, která ukázala, kolik toho nevíme, obsahuje výrazně méně flatulentního humoru a uklidňuje nás, že to s našimi znalostmi přece jen není až tak beznadějné.

Dobrodružné putování blízkým vesmírem, které čtenáře prostřednictvím vědecky aktuálního, přesto nikterak náročného textu a vtipných ilustrací zavede na různé planety a měsíce Sluneční soustavy, přiblíží metody jejich výzkumu a prozradí, co všechno bude obnášet kolonizace Marsu i jiných kosmických těles.

Bohatě ilustrovaný průvodce živou krajinou, jenž je spíše výtvarným dílem než obyčejnou knihou, ukazuje, že za krásami přírody není potřeba cestovat nikam daleko – často stačí rozhlédnout se a vědět, co hledat.

Ačkoli se Praha mnoha lidem jeví jako peklo na Zemi a místo bez života, opak je pravdou. Hlavní město Česka je biologický ráj, kde lze najít nejrůznější myslitelná prostředí od prosluněných svahů a umělých „skal“ po extrémně zasolená stanoviště, v nichž prospívají rostliny a živočichové v okolní zemědělské krajině nevídaní.

Vynálezy a inovace jsou hnacím motorem pokroku. Ne vždy je ale lidé musejí vymýšlet zcela od píky. Řešení některých spletitých problémů našla příroda dávno před námi. Stačí otevřít oči a nechat se inspirovat.

Mimořádně pestrá sbírka strašidelných příběhů a básniček, která na scénu přivádí klasické bubáky i hrůzy mnohem neurčitější. Navíc si nepohrává jen se strachem, ale i s rozličnými způsoby vyprávění, a díky tomu se neomrzí a závěrečné historky jsou stejně poutavé jako ty úvodní.

Staronové vydání slavné knihy tragicky zesnulé primatoložky čtenáře intimně seznamuje s životem horských goril a připomíná jejich těžký úděl. Dojem ze skvělé knihy a záslužného záměru trochu kazí ledabylý převod původního překladu do nové podoby.

Kam směřuje vývoj umělé inteligence a co její zdokonalování znamená pro lidstvo, Zemi i vesmír jako takový? A jak odpověď na tuto otázku souvisí s bojem proti ohřívání naší planety? Na to odpovídá nejnovější kniha významného britského badatele a futurologa.

Podivuhodná cesta do prvohor po boku ještě podivuhodnějšího badatele a jeho okouzlující společnice. Netradiční dětská kniha seznamuje s málo známými tvory, kteří Zemi obývali dávno před proslulými dinosaury, a ukazuje, že to nebyla žádná ořezávátka.

Monografie sestavená více než dvaceti tuzemskými odborníky přináší nebývale komplexní pohled na český a moravský les. Vedle jeho minulosti, současného stavu a budoucího vývoje představuje úlohu lesa v krajině či návrhy, jak zajistit jeho odolnost proti klimatickým změnám. Seznamuje také s jeho vítanými i nevítanými obyvateli nebo se základy lesnické práce. Vedle ryze odborných kapitol nechybí ani texty oslavující estetickou krásu lesů.

Přestože klimatickou změnu většina z nás pokládá za zásadní celosvětový problém, ochota se s ní vypořádat je obvykle dosti vlažná. Co je na ní tak zvláštního, že jí nepřikládáme stejnou váhu jako například hrozbám vojenským a raději ji ignorujeme? Britský odborník na komunikaci ukazuje, že je to nejspíš ještě složitější, než jsme si mysleli, ale řešení existuje.

Objemná a pozoruhodná antologie v šestadvaceti povídkách známých i téměř zapomenutých britských a amerických autorek představuje bezmála devadesát let vývoje duchařské povídky, od jejích gotických počátků po psychologický horor či parodii.

Hravá dětská kniha vysvětluje, jak se ze staré rozbité vozovky stává krásná nová silnice, a přibližuje, co všechno taková proměna obnáší. Na své si přijdou malí milovníci velkých strojů i zvědavci, kteří dostanou odpověď na nejedno „proč“.

Humorná, poučná a nadmíru čtivá kniha zachycuje počátky kariéry Davida Attenborougha a ukazuje, jak se z britského televizního producenta stala legenda dokumentárních filmů o přírodě, která za více než půlstoletí představila divákům nejpodivuhodnější tvory ze všech koutů naší úžasné planety.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

Představuje další rozvoj umělé inteligence pro lidstvo spásu, která nám pomůže vyřešit řadu globálních problémů, nebo naopak smrtelné nebezpečí, které je třeba bez ohledu na jeho potenciál zadusit hned v zárodku? Ačkoli druhá možnost, tedy ukončit vývoj AI, není jen zbytečná, nýbrž i nereálná, ani ta první není zcela ideální. Pokud nechceme riskovat, že se naplní nejčernější scénáře známé z tolika filmů a knih, budeme muset současný, příliš benevolentní přístup přehodnotit.

Ač jsme v konečném důsledku příbuzní se všemi organismy na planetě, primáti jsou nám přece jen nejbližší a při pohledu na ně můžeme mít často pocit, že se díváme sami na sebe. Pro každého, kdo se chce o primátech něco dozvědět a prohlédnout si, jak vlastně ta která opice vypadá, kde žije a čím se živí, bude atlas Evy Horské skvělou volbou.

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Co zapříčinilo kůrovcovou kalamitu, jaký dopad má změna klimatu na naše lesy a co bychom měli dělat, abychom se do budoucna vyhnuli dalšímu zhoršení situace? Cesta z krize existuje, třebaže bude trnitá, odpovídají odborníci.

Putovat po boku jednoho z nejvýznamnějších etologů posledních desetiletí emočním světem primátů a jiných živočichů nepřináší jen fascinující vhled do vnitřního života různých zvířat. Připomíná také to, jak scestné je odmítat emoce jako něco, co je ve srovnání s racionalitou podřadné, a ukazuje, že studiem emocí jiných savců, a nejen jejich, se můžeme leccos dozvědět i sami o sobě.

V mnoha směrech ojedinělý komiks čtenáře provede biologií od molekul po ekosystémy a nezdráhá se zabrousit i do komplikovanějších detailů. Občas proto vyžaduje trochu trpělivosti a podmínkou jsou i předchozí znalosti. Skutečným zájemcům se nicméně bohatě odmění.

Do knižní podoby převedený youtubový vzdělávací cyklus znalcům původního seriálu sice nic nového nenabízí, ale má potenciál oslovit mnoho nových malých i velkých zájemců o vědu. Těm poodkryje, jak funguje svět kolem nás, a ukáže jim, že věda rozhodně není žádná nuda.

První představy o duté Zemi se objevily už v antice, avšak největší oblibě se těšily od sedmnáctého do dvacátého století. Tehdy našly pevné místo v dílech několika vědců, řady pseudovědců i vícera spisovatelů. Vývoj hypotéz o duté Zemi a jejich recepci v dobrodružné a vědeckofantastické literatuře zkoumá poměrně útlá, ale zajímavá kniha českého autora.

Série naučných komiksů přibližující život a dílo čtyř proslulých badatelů ukazuje, že i na malém prostoru lze vypovědět plnohodnotný příběh a přilákat děti k zájmu o vědu.

Volné pokračování úspěšné knihy Mimoprostor čtenáře nezklame. Opět nabídne zajímavý příběh, sympatické hrdiny, trochu fyziky i báječné ilustrace. Mimoprostor však možná nastavil laťku příliš vysoko.

V poslední době se s knihami o obyvatelích mikrosvěta tak trochu roztrhl pytel. Ta nejnovější, která navíc vzešla z pera českých autorů, se však s ostatními tematicky příliš nepřekrývá, ba naopak, originálně je doplňuje. Přesto se nevyvarovala některých tvůrčích pochybení, jež její kvalitu poněkud srážejí.

Čtveřice přátel objevuje uprostřed zátoky záhadný ostrov, který je i díky starému hausbótu a tajemství, jejž skrývá, báječným místem, kde si lze naplno užívat volného času bez dohledu rodičů a vlastně i kohokoli jiného. Postupně se ale ukáže, že to, co se zprvu jevilo jako zábava, se časem může přerodit v čirou hrůzu. Strachu je však nutné se postavit, chceme-li jej jednou provždy překonat.

Osobitá, vtipná, poučná i trochu šílená kniha polského fyzika, popularizátora vědy a fotografa přináší vedle netradičního nahlédnutí pod pokličku teorie relativity či kvantové mechaniky rovněž výlet do mnoha jiných oblastí lidského poznání, od myrmekologie po evoluci, a nechybí ani jízlivá kritika náboženství či nejedna divoká historika z autorova života.

Co slyší octomilky, jak vidí motýli, k čemu všemu slouží feromony a jak se spolu dorozumívají mravenci? Objemná kniha významného českého entomologa skýtá fascinující pohled do smyslového světa hmyzu, který je mnohem bohatší, než si většina z nás vůbec dokáže představit.

Stručná kniha o biologické evoluci nejmladší čtenáře srozumitelně seznamuje se základy teorie přírodního výběru a provádí je dějinami pozemského života od jeho vzniku po příchod člověka. Občas je ale stručná až příliš a některá zajímavá témata nechává po nakousnutí zbytečně ležet ladem.

Černobílý komiks o původu vesmíru i života očima starověkých básníků a filozofů zve na nezvyklou výpravu do nekonečných dálav prostoru i času. Čtenáři nechává volnost a do jisté míry nechává na něm, v jaký celek slova a obrazy poskládá.

Dvojice německých biologů se období koronavirové pandemie rozhodla využít k napsání knihy, která by mladším čtenářům přiblížila, co viry a jiní mikroskopičtí tvorové vůbec jsou, jak vyvolávají onemocnění, co nás o infekčních chorobách učí historie nebo jak funguje imunitní systém. Jejich úmysl dopadl nadmíru dobře.

Zvířata sice už za bezduché stroje nepovažujeme, ale co o jejich mysli doopravdy víme? Co se v ní odehrává? Je pro nás její obsah zcela nepřístupný, nebo jej můžeme odvodit z vlastních zkušeností? A nezavání to antropomorfismem? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi americký ekolog, který se však nechtěl spoléhat jen na svědectví ostatních a uchýlil se přímo mezi ty, o nichž hovoří.

Z podnětného rozhovoru známé moderátorky s předním českým psychiatrem vznikla hutná, leč fascinující kniha, která čerpá z nejnovějších vědeckých výzkumů i myšlenek řady novověkých filosofů a snaží se poodhalit podstatu lidského vědomí. Zároveň však pátrá i po jeho hranicích, jež ovlivňují náš pohled na svět a mohou stát za řadou problémů moderní společnosti.

Rozpínající se lidstvo ohrožuje svými neuváženými činy stabilitu biosféry, což se mu nakonec může šeredně vymstít. Náprava situace by přitom podle světoznámého britského popularizátora a přírodovědce nemusela být tak drastická, jak se nás odpůrci šetrnější environmentální politiky snaží přesvědčit. Jen to bude vyžadovat přehodnocení našeho přístupu k přírodě i role, kterou v ní hrajeme.

Přestože je nevidíme, jsou nedílnou součástí našich životů. Mikroby najdeme všude kolem nás, na nás i v nás, a je proto důležité se s nimi začít seznamovat co nejdříve. A proč ne třeba prostřednictvím knihy Philipa Buntinga, která bakterie, viry, houby či archea představuje mimořádně přístupnou formou.

Jsou rostliny vhodné leda tak ke zkrášlení balkonu či na jídlo, nebo toho nabízejí mnohem víc, například návod na řešení globálních problémů? Nejen nad tím se zamýšlí italský vědec, jenž láskou k zeleni nakazí i ty, kdo s rostlinami dosud nechtěli mít nic společného.

Pestrý komiksový průvodce s humorem i vážnou tváří seznamuje především mladší čtenáře nejen s nejrůznějšími živočichy, rostlinami či přírodními zajímavostmi, ale též s problémy, jimž v důsledku lidské činnosti čelí. Nic ovšem není ztraceno. Tvůrci vedle bědování i poradí, jak se k okolnímu světu chovat ohleduplněji.

Mravenci, gorily, pampelišky, řasy, hříbky i choroboplodné bakterie. Život na Zemi existuje v milionech různých forem či druhů, všechny ale vznikly evolucí z jednoho společného předka, jenž stál u zrodu stromu života. Jaké jsou hlavní větve tohoto zvláštního stromu a jak se v tom zamotaném druhovém spletenci zorientovat? To ve své nejnovější publikaci poutavě i s vtipem vysvětluje známý britský autor knih pro děti.

Drsný francouzský thriller zavede čtenáře do nejmodernějších laboratoří slavného Pasteurova ústavu i do rozlehlých pařížských kanálů, plných splašků, krys či choroboplodných zárodků. A ukáže, že některé z nejsladších plodů moderní civilizace mohou za nepříznivých okolností nečekaně rychle zhořknout.

Ojedinělá kniha známého českého popularizátora přináší stovky úžasných příběhů ze smyslového světa lidí i zvířat a ukazuje fascinující schopnost evoluce vypořádat se i s úkoly, které by každý rozumný designer odmítl jako směšné či nesplnitelné.

Tchajwanský politicko-katastrofický thriller se místo zápletky soustřeďuje především na sociální kritiku, což mu ve výsledku moc neprospívá. S důmyslnějším propracováním prvního by totiž dosáhl větší přesvědčivosti druhého.

Podle autorů nové knihy o patogenních organismech, která vznikla ještě před příchodem covidu-19, jsou infekční choroby vedle jaderné války, srážky s asteroidem a globální změny klimatu jednou ze čtyř věcí, které mají potenciál negativně ovlivnit celou planetu. A po současných zkušenostech jim nelze než dát za pravdu.

Evoluce nás vybavila nezměrnou představivostí, díky níž si můžeme v mysli modelovat různé problémy či situace, aniž bychom je museli skutečně prožívat, což by bylo nákladné a leckdy i nebezpečné. Při hledání odpovědí na nejrozmanitější otázky tak není nutné postupovat metodou pokusu a omylu, nýbrž stačí uvážit všemožná řešení a vybrat to nejvhodnější. Opravdu si ale ta ostatní naši pozornost nezaslouží? Podle amerického kreslíře a spisovatele rozhodně zaslouží, a čím pitomější jsou, tím lépe.

Světem zmítá pandemie, ekonomiky se bortí a společnost se ukazuje z té nejhorší stránky. Ne, to není další zpráva o pandemii koronaviru, nýbrž děj románu amerického spisovatele, kterému se podařilo pozoruhodně přesně předpovědět řadu problémů, které přijdou, až pandemie nastane. Do napínavého příběhu, lemovaného miliony mrtvých, navíc dokázal zakomponovat i řadu faktických zajímavostí o patogenech, kteří lidstvo sužují odjakživa a ani přes úžasné pokroky medicíny s tím jen tak nepřestanou.

Barandien – geologicky i paleontologicky jedinečná oblast mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní, pojmenovaná na počest francouzského badatele Joachima Barranda – se v bohatě ilustrované publikaci ukazuje v proměnách času od starohor a prvohor až po současnost. Vedle textů, na nichž se podílela řada českých odborníků, mnoha fotografií a rekonstrukcí dávných tvorů, kteří území obývali, nabízí kniha tipy na výlety do nejkrásnějších zákoutí středočeské krajiny.

Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Stárnutí a smrt jsou nedílnou součástí života a tak to prostě je. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat, jak by řekl klasik. Je však stárnutí skutečně nezvratné? Podle australského biologa nikoli a zanícenost, s níž obhajuje své přesvědčení, patrně nalomí i ty, kdo tuto myšlenku dosud zavrhovali jako pošetilou.

Výprava čtyř přátel do švédské divočiny se změní v boj o přežití. V prastarém lese se totiž skrývá něco, co běžná lidská zkušenost dokáže pojmout jen stěží, a s každým dalším krokem se ukazuje, že hrůza může nabývat vskutku mnoha podob. Oceňovaný hororový román, který si v roce 2017 našel cestu i na televizní obrazovky, se konečně dočkal českého překladu.

Proč mají lanýže tak pronikavou vůni? Jak na nás působí psilocybin? Kolik je na světě druhů hub? Proč jsou lišejníky tak odolné? A jak nám mohou houby pomoct s hromadami odpadů? To je jen několik otázek, na něž odpovídá knižní prvotina britského vědce a vášnivého mykologa, který ukazuje, že význam hub pro pozemský život je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zdraví má člověk jen jedno, ale často si to uvědomí, až když o něj přijde. Od nepaměti tak lidé zkoumají, jak ztracené zdraví alespoň částečně získat zpět. Dějiny medicíny jsou plné úžasných objevů, inspirativních příběhů i tragických omylů a komiks je báječným médiem pro jejich zpracování. Umožňuje totiž stručně, srozumitelně a barvitě zachytit události, jež by jinak vydaly na několik svazků.

Ať už k moři jezdíte pravidelně, teprve se tam chystáte nebo o písečných plážích a nekonečné modré hladině zatím jen sníte, štědře ilustrovaná kniha dvou francouzských tvůrců vám o něm prozradí všechno, co jste si kdy přáli vědět, a možná ještě o ploutev víc.

Druhý svazek Lovecraftových revizí cizích textů a spoluprací na nich přináší fanouškům pána z Providence i všem příznivcům hrůzostrašných a fantastických příběhů novou nálož povídek, v nichž se dostane na prastaré bohy, ještěří Venušany, šílené vědecké pokusy i záležitosti, jež měly lidskému oku zůstat navždy skryty.

Evoluční biologie je disciplína nadmíru živá a v posledních letech se stále více vědců vymezuje proti mainstreamovému pohledu na evoluci, který podle nich nebere v potaz mnoho zásadních faktorů, jež se na utváření života na Zemi podílely. Jedním z takových „rebelských“ pohledů je i teorie zamrzlé evoluce, jejíž obhájci nezahálejí a v nové knize přidávají další důkazy na její podporu.

Hromadění plastů v oceánech je jedním z důležitých environmentálních problémů dneška, a pokud s ním společnými silami nezačneme něco dělat, může se nám naše nečinnost šeredně vymstít, jak ve své knize podotýká portugalská mořská bioložka.

Kniha slavného britského biologa ukazuje, že věda objasňováním podstaty různých dříve záhadných jevů nebere světu jeho kouzlo, ale sama může sloužit jako zdroj básnické inspirace a naplňovat touhu po „zázraku“. A to mnohem lépe i bezpečněji než astrologové a podobní šarlatáni.

Mikrobi nás na naší evoluční cestě provázejí již miliony let a stále jasněji se ukazuje, že různými způsoby, známými i neznámými, ovlivňují mnoho aspektů našeho zdraví. Poslední výzkumy naznačují, že zdravý mikrobiom není důležitý jen pro správnou funkci střev, jak už ostatně poměrně dlouho víme, ale pokud dojde k jeho vychýlení z rovnováhy, může to vést k rozvoji mnoha nemocí, od rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění po Parkinsonovu chorobu či žaludeční vředy.

Třetí dobrodružství ze světa poháněného párou a hodinovými strojky zavede čtenáře do zdánlivě veselého prostředí jednoho neobyčejného cirkusu. Ten však před nedávnem spadl do klína dvojici bezcitných mamonářů, kteří pro halíř neváhají spáchat sebeohavnější čin. A když právě do tohoto cirkusu dostane volnou vstupenku pro sebe a své přátele malá darebačka Lily, je na průšvih zaděláno.

Co víme o temné hmotě a temné energii? Kterou planetu obíhají měsíce pojmenované po postavách ze Shakespearových her? Kdo poprvé zaznamenal existenci infračerveného záření? A co nám o minulosti vesmíru prozrazuje reliktní záření? Odpovědi poskytuje sympatická knížka známého amerického astrofyzika.

Komiksový životopis jednoho nejpozoruhodnějších, nejgeniálnějších a nejzarputilejších fyziků posledních několika desetiletí potěší příjemnou kresbou i velkým množstvím faktických informací o vědeckých úspěších i s humorem přijímaných nezdarech, jež jsou nedílnou součástí každého poctivého bádání.

Jsou lidé přirozeně hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Na tuto otázku hledá odpověď zevrubná monografie amerického antropologa, která čtenáře provede evolucí politického uspořádání hominidů, od jeho despotických počátků u šimpanzů a dalších afrických primátů přes rovnostářskou mezihru lovců a sběračů po flexibilní současnost.

Ukázka z nově přeložené povídky A. C. Doylea, jejímž hrdinou je „megaloman s vražednými sklony a zájmem o vědu“, profesor George Edward Challenger.

Pět vědeckofantastických děl A. C. Doyla, jejichž protagonistou je tvrdošíjný profesor Challenger, nabízí vedle dobrodružné zábavy v podobě druhohorní fauny, vražedného éteru či oživlé Země i autorovu výpověď o závažnějších tématech, zejména jeho příklonu ke spiritismu.

Čtrnáct povídek, jež se zrodily v rámci Lovecraftovy placené výpomoci jiným kolegům, přináší i motivy, s nimiž by si jeho jméno spojil málokdo. O postavy zmítající se na hranici příčetnosti, zvrácené a nepopsatelné tvory či prastará božstva přesto není nouze, takže příznivci staré dobré hrůzy, sem tam okořeněné černým humorem, si nepochybně přijdou na své.

Otázka „Jak vznikl život?“ je jednou z nejdůležitějších, bohužel však také nejnepřístupnějších, jaké si dnes může věda položit. Nepokládá si ji ale jen současná věda. Za více než dva tisíce let se ji pokoušeli z různých úhlů uchopit mnozí, a byť nikdo s definitivní odpovědí dosud nepřišel, samo její hledání nám pomáhá lépe porozumět povaze života jako takového, jak dokládá nevšední kniha dvou amerických autorů.

Více než dvě třetiny zemského povrchu pokrývá oceán. Ten je domovem nespočtu pozoruhodných tvorů, jež svým vhledem a schopnostmi leckdy zastíní i nejbizarnější organismy ze stránek vědeckofantastických románů. Jedním z úžasných příkladů mořské fauny jsou chobotnice. Pro někoho snad na první pohled nevzhledná oslizlá monstra, na ten druhý však inteligentní tvorové, kteří nás mohou naučit mnohé o evoluci, ale i o nás samotných, jak ukazuje nejnovější kniha známé americké autorky knih o přírodě.

Neprostupné hvozdy, podivné rituály, groteskní bytosti i příhody rázu spíše humorného. Patnáct příběhů představí různá zákoutí díla velšského spisovatele a novináře Arthura Machena a poodhalí, odkud čerpal inspiraci pro svou obdivuhodnou představivost.

Lidé mají přirozenou tendenci škatulkovat ostatní na dobré a zlé. Co je ale zlo? Je člověk, který někoho zabije, zlý? A co někdo, kdo trpí neobvyklou sexuální deviací, nebo terorista, jenž spáchá atentát? Je zlý psychopat, který nepociťuje empatii a bez skrupulí využívá jiné lidi? Kniha mladé německo-kanadské psycholožky ukazuje, že koncept zla není vůbec tak jednoznačný, jak s ním s oblibou nakládáme, a spíš než o ostatních vypovídá leccos o nás samotných.

Co mají společného béčkové filmy, 3D projekce, porno a potoky krve? To se v pozoruhodné publikaci mapující povětšinou odvrácenou stranu filmového umění pokusila odhalit čtveřice autorů, kteří se nespokojili jen s fanouškovskou encyklopedií pokleslé filmografie, ale ve snaze vymezit některé související termíny nabízejí i vydatný exkurz do filmové historie.

Jáchymov tak, jak jej přinejmenším laická veřejnost moc nezná, totiž jako mineralogická lokalita světového významu. Vedle bohaté přehlídky nerostů však v knize nechybí ani kapitoly o historii zdejších dolů či podrobný popis nejvýznamnějších jáchymovských rudních žil.

Nijak rozsáhlé, přesto hluboké a inspirativní pojednání o jevu, který na první pohled působí celkem nekomplikovaně, avšak bližší prozkoumání u něj ukazuje, že je kluzký jako úhoř. Řeč je o čase, jehož podstatu se srozumitelnou formou pokusil odhalit známý italský fyzik a spisovatel, který si pozornost tuzemských čtenářů získal už předchozími tituly, v nichž vedle různých zajímavostí z moderní fyziky představil i svou teorii smyčkové kvantové gravitace.

Švédská autorka úspěšné knihy „Mých prvních 54 000 let“ během besedy v Praze mluvila o osidlování Evropy moderním člověkem či o významu migrace při šíření zemědělství a indoevropských jazyků z Asie. Dotkla se však i otázky politického zneužívání genetiky a zmínila osobní motivy, jež podnítily zrod její knihy, přístupně shrnující aktuální poznatky z oblasti archeogenetiky.

Popularizace vědy je tvrdá řehole a je třeba nebrat ji na lehkou váhu, má-li vést k hodnotnému výsledku schopnému oslovit vybíravého čtenáře. Kniha českého autora věnovaná mozku dokládá, že pouze dobrá vůle nestačí. I přes spoustu zajímavých dílčích informací totiž vzhledem k řadě neduhů selhává jako celek.

Co má krom barvy Slunce společného s banány? Jak vznikl Měsíc? Existuje spojení mezi parazity a evolucí pohlavního rozmnožování? Kde hledat mimozemský život? A co nám říká teorie relativy o nevýhodách bydlení ve vyšších patrech? Celkem padesát zajímavých vědeckých otázek s humorem i neskrývaným úžasem rozebírá ve své nejnovější knize jeden z předních vědeckých popularizátorů současnosti.

Vyčerpávající úvod do rychle se rozvíjejícího vědeckého odvětví, v němž se snoubí kvantová mechanika s biologií. Ačkoli to na první pohled může vypadat jako spojení trochu pošetilé, už dnes existují přesvědčivé důkazy, že se kvantové jevy na některých základních aspektech života skutečně podílejí. Ambice kvantové biologie jsou však nesrovnatelně větší.

Proč dostal mladý James Watt při zkoumání síly páry na zadek, co děsilo návštěvníky prvních kinosálů a proč si Benjamin Franklin pouštěl draka nejraději za bouřky? Stručné představení zrodu několika desítek přelomových vynálezů a příběhů lidí, kteří za nimi stáli, nenabízí mladým čtenářům jen ponaučení. Získá si je i poutavou grafickou úpravu, jíž dominují dvoustránkové ilustrace, které text promyšleně doplňují, avšak snadno by obstály i samostatně.

V rychlém sledu již druhá česky vydaná kniha britského matematika a autora řady populárně naučných publikací, který však protentokrát opouští dobře známé matematické vody a ptá se na samotnou podstatu lidského vědění. V pozoruhodné výpravě na hranice současného poznání se na základě toho, co už víme, pokouší vymezit, co patrně nikdy odhalit nedokážeme.

Pokračování dětské steampunkové série přináší nové dobrodružství oblíbených hrdinů, okořeněné trochou páry, hledáním obřího diamantu a procházkou londýnským podzemím. Svět představený v prvním díle se sice žádného výraznějšího rozvoje nedočkal, to však neplatí o protagonistech, kteří si své role tentokrát skoro dokonale prohodili.

Jakou cenu má lidský život ve srovnání s deštným pralesem? Antiutopický román sepsaný v polovině devadesátých let ukazuje, jak by mohla Evropa skončit, kdyby se nedokázala oprostit od své vykořisťovatelské tradice a chtěla si i nadále podmaňovat svět.

Co je to temná hmota? Lze překonat rychlost světla? Kam se rozpíná vesmír? Proč hledáme teorii všeho? Existuje jinde ve vesmíru život? A proč běží čas pořád dopředu? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky sice neznáme, ale proč si to nepřiznat. Alespoň tak na to jdou autoři (trochu infantilně nazvané) knihy o vesmíru, která na příkladu toho, co všechno nevíme, ukazuje, že naše současné znalosti jsou i přesto úchvatné a jejich prohlubování nám v budoucnu bezpochyby přinese ještě spoustu zábavy.

V ilustracemi napěchovaném průvodci programem Apollo a jeho nejdůležitější misí, která před padesáti lety skončila úspěšným přistáním člověka na Měsíci, autor upozorňuje i na množství českých stop, jež účastníci programu v měsíčním prachu zanechali, a přibližuje současný podíl českých firem na zkoumání vesmíru.

Proslulá sbírka děsivých historek, her a písniček vycházejících převážně z amerického folkloru má co nabídnout i tuzemskému čtenáři, ačkoli možná nenaplní představy evokované anotací či obálkou, která odkazuje na stejnojmenný film.

Nejnovější vědecké úspěchy. Zajímavé exkurzy do historie. Zásadní poznatky matematiky, fyziky, chemie či biologie. Více než pět desítek hesel v netradičně pojaté populárně naučné knize.

Jaké by to asi bylo žít ve světě páry, kde na každém kroku potkáte mechanické bytosti a nebe brázdí velkolepé vzducholodě? Třináctiletá Lily v takovém světě žije, ale místo obdivování jeho krás se musí na cestě k poznání vlastní minulosti vyrovnat se ztrátou otce a bojovat o holý život. První díl úspěšné knižní série a zábavné seznámení se světem steampunku ocení čtenáři prvního i druhého stupně základní školy.

Nejnovější atlas obojživelníků a plazů žijících na našem území, sestavený předním českým odborníkem, nabízí vedle aktuálních informací o obou skupinách i velké množství fotografií, které všechny představované druhy zachycují v celé jejich pozoruhodné kráse a rozmanitosti.

Komiksové verze se dočkal příběh jedné z nejznámějších a nejdůležitějších výprav v dějinách přírodních věd – plavby lodi Beagle, která Charlese Darwina podnítila k úvahám vedoucím k formulování teorie, jež od základu změnila náš pohled na přírodu i člověka.

Pozoruhodná směs beletrie a populárně naučně literatury určená zejména školákům z druhého stupně nabízí vedle zábavného příběhu i úvod do některých zásadních fyzikálních témat. To vše v sympatickém grafickém provedení a s řadou zdařilých ilustrací.

Neotřelý a osvěžující pohled na gravitaci z pera u nás dosud nepříliš známého čínsko-amerického fyzika a vědeckého popularizátora. Krom základního představení této slabé, avšak všudypřítomné síly, díky které je vesmír takový, jak jej známe, autor upozorňuje i na význam nedávné detekce gravitačních vln a na nové směry výzkumu, jež se nám díky tomu otevírají.

Jak velký byl Tyrannosaurus rex a jak vypadal? Měl peří? K čemu sloužily jeho relativně malé přední končetiny? Kolik fosilních koster máme dnes k dispozici, jak jsou zachovalé a co všechno se z nich dá vyčíst? Nejnovější kniha známého českého popularizátora hledá a často i nabízí odpovědi na veškeré otázky, které člověka v souvislosti s králem druhohor napadly i nenapadly, a uvádí na pravou míru mýty, jež se kolem něj za desítky let nakupily.

U příležitosti kulatého výročí vychází stručný, přesto informačně bohatý portrét jednoho z nejvýznamnějších Čechů a vědce světového formátu. Avšak snaha představit tohoto velikána, respektive jeho impozantní život a dílo především mládeži, se poněkud míjí účinkem.

Když se skupina mladých lidí koncem šedesátých let rozhodne zúčastnit tajného psychologického experimentu, nikdo z nich netuší, že počáteční idylka se záhy nemilosrdně zvrtne. Poutavý příběh předcházející událostem populárního seriálu prozrazuje, jak to všechno začalo, avšak na své si přijdou i čtenáři, kteří televizní předlohu neznají.

Poutavý průvodce periodickou tabulkou prvků pro malé i větší přírodovědce neservíruje jen suchopárná fakta. Přináší též zajímavé náměty pro vlastní pokusy a díky střídání ilustrace s komiksovou kresbou chytře předchází jednotvárnosti, která by se mohla přinejmenším u mladších čtenářů proměnit v nudu.

Co se děje s klimatem a jak výrazná je a bude klimatická změna v blízké budoucnosti? Opírá se teorie globálního oteplování o tvrdá data, nebo jen o víru, jak tvrdí někteří klimaskeptici? Proč se kvůli probíhajícím změnám stáváme křehčími a náchylnějšími k různým krizím a co se s tím dá dělat? To jsou některá z témat, jimiž se zabývá nová kolektivní monografie o klimatické změně a jejích dopadech, sepsaná řadou převážně českých odborníků.

Pozoruhodná výprava do světa, který sice dobře známe, ale jen málokdy nahlížíme jeho fyzikální podstatu. Nezáleží, jestli si právě opékáme topinku nebo cestujeme zaoceánskou lodí; každý náš krok je provázen řadou úžasných fyzikálních jevů. Stačí se jen zastavit a pořádně se rozhlédnout.

První díl z plánované trilogie sebraných povídek H. G. Wellse představuje autorovu tvorbu z let 1888 až 1896. Nabízí přepestrou směsici příběhů, mezi nimiž nechybí vědeckofantastické, dobrodružné, temné i tragikomické povídky, jež reflektují tehdy nové vědecké poznatky, populární teorie i autorovy politické názory.

Druhý díl sebraných povídek anglického prozaika H. G. Wellse představuje autorovu tvorbu z let 1897 až 1903. Nechybí žádné z jeho oblíbených témat, ať už jsou to úvahy o budoucnosti vědy a techniky, tragikomické příběhy z každodenního života, nahlížení do jiných světů – minulých, budoucích i paralelních –, či povídky ryze, byť stále „wellsovsky“ dobrodružné.

Slovo gen se v poslední době stalo nedílnou součástí naší každodenní řeči, ale jen málokdo skutečně ví, co to gen je, v čem je historie jeho objevu zajímavá, jak se vyvíjelo jeho pojetí nebo kterak se geny vztahují k tomu, jací doopravdy jsme. Rozsáhlá publikace indicko-amerického onkologa a spisovatele tuto problematiku objasňuje vyčerpávajícím způsobem a přitom srozumitelně. Zaručeně tak osloví široké spektrum čtenáře, od naprostých laiků až po profesionální přírodovědce.

Bohatě ilustrovaný průvodce noční oblohou, který krom nejvýznamnějších souhvězdí a legend s nimi spjatých představí i důležité objekty sluneční soustavy a jenž v malých i velkých čtenářích vzbudí chuť zhasnout světla a znovu obdivovat to, nač lidé s údivem hledí už tisíce let.

Co je to fotoelektrický jev a proč za něj dostal Albert Einstein Nobelovu cenu? O čem pojednává kosmologický princip? Jak se liší speciální a obecná teorie relativity? A proč nemůže být vesmír statický? To je jen několik otázek, na něž jasně, stručně a s humorem odpovídá kniha věnovaná jednomu z nejikoničtějších fyziků všech dob.

Voda bezpochyby patří k nejúžasnějším chemickým sloučeninám ve vesmíru. Považuje se za jednu ze základních podmínek života, bývá ale též nositelkou smrti a destrukce. Pojí se s ní řada pověr a mýtů, není však vyloučeno, že na některých z nich je nějaké to zrnko pravdy. Zůstává pouze na ochotě a otevřenosti vědců, jestli tyto jevy budeme bez předsudků zkoumat, nebo ignorovat a připravovat se o možnost poznat svět vody v celé jeho šíři.

Stručné, avšak ilustračně velmi zdařilé seznámení s jedním z největších přírodovědců historie čtenáři nepřibližuje jen jeho život, nýbrž i dílo, jehož výsledkem byla teorie, která nadobro změnila nazírání člověka na živou přírodu, včetně sebe sama.

Dívka zdědí prastarý dům po tetě, o jejíž existenci neměla ani tušení. Ale kdo byla ta teta a proč si lidé ve městě myslí, že se s domem pojí temné síly? Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat a hlavní hrdinka zjišťuje, že prokletým domům neodzvonilo ani v jednadvacátém století.

Úderná kniha předního českého klimaskeptika, který nejenže považuje hypotézu významného vlivu člověka na globální oteplování za neopodstatněnou, ale rovněž se snaží demaskovat údajné mýty, jež se se změnou klimatu pojí. Nechybí ani tradiční dodatek, že princip předběžné opatrnosti se nám ve srovnání s možnými přínosy nemile prodraží. Otázkou však zůstává, jestli autorův bojovný styl nebude pro českou klimaskepsi spíše medvědí službou než jasným tahem na branku.

Pakliže vás zajímá, proč nakrojené avokádo tak rychle hnědne, jestli absint způsobuje halucinace nebo proč někomu po chřestu zapáchá moč, výběru této sympatické příručky, která jednoduše a zábavně popisuje chemické procesy stojící v pozadí mnoha otázek spjatých s nejrůznějšími potravinami, určitě litovat nebudete.

Proč a jak stárneme? Jak to, že některé buňky stárnou, a jiné nikoli? Je stárnutí skutečně nevyhnutelné, nebo existuje nějaký prostředek, který by tento proces, považovaný za nedílnou součást života, dokázal zvrátit? Nedávné výzkumy ukazují, že určitá naděje existuje, a souvislost s praxí nemusí být tak daleko, jak se na první pohled zdá.

Ještě před pár desetiletími jsme byli přesvědčeni, že ptáci jsou se svými maličkatými mozky odsouzení k životu nepříliš inteligentních tvorů, jejichž chování je víceméně přesně naprogramováno a jež jakákoli výraznější změna podmínek snadno vyvede z míry. V posledních desetiletích se však stále jasněji ukazuje, že kognitivní dovednosti ptáků jsou i díky specifické stavbě mozku mnohdy daleko vyšší, než jsme se domnívali.

Jak je to s kanibalismem u kudlanek, pavouků či žraloků? Co má globální změna klimatu společného s požíráním mláďat u ledních medvědů? Kam se vypravila Donnerova výprava a jak vědci vypátrali původce onemocnění známého jako kuru? Pokud vás někdy zajímalo, co všechno se pod pojmem kanibalismus skrývá, jaký je jeho biologický význam či co víme o lidojedství v nejrůznějších kulturách, neměli byste tuto pozoruhodnou studii v žádném případě minout.

Noc oživlých mrtvol je úzce zaměřená hororová antologie, která sice dodržuje základní pravidla zombie žánru, ale v bezmála dvacítce povídek ukazuje, že fantazii se meze nekladou a místa pro originalitu zbývá pořád dost.

Víte, jak funguje budík ve vašem mobilním telefonu? A platební karta? Co má společného tělesné teplo s čidly pro otvírání dveří? A proč se nás doktor ptá, jestli máme tetování, když nás posílá na vyšetření magnetickou rezonancí? Pakliže na tyto otázky nedokážete odpovědět, ale rádi byste to napravili, není lepší cesty než sáhnout po nejnovější knize amerického popularizátora vědy, který protentokrát nechal stranou své oblíbené superhrdiny a zaměřil se na každodenní život obyčejných smrtelníků.

Jak a kde se ukládají vzpomínky? Co jsou to sny? Jak se mozek podílí na tom, kým jsme? Zvídavým čtenářům na tyto i mnohé další otázky srozumitelně i s humorem odpoví bohatě ilustrovaná publikace polských autorů Jerzyho Vetulaniho a Marie Mazurkové, která se zabývá nejúžasnějším, a dost možná i nejzáhadnějším objektem, jaký známe – lidským mozkem.

Jak se na evoluci moderních lidí podíleli neandrtálci? Čím se kdysi živili lovci a sběrači z různých oblastí Evropy? Kdy a kde vzniklo zemědělství? Známe původ indoevropských jazyků? Nejen na tyto otázky se snaží s využitím výsledků nejnovějších archeologických a evolučně-genetických výzkumů najít odpověď informačně nabitá kniha švédské novinářky, ověnčená prestižní Augustovou cenou.

Výzkumy stále jasněji ukazují, že trávicí trakt i jeho mikrobiální osazenstvo vedou bohatý a oboustranně významný dialog s mozkem. Nejen že se zdraví našich útrob odráží například v naší náladě, ale souviset může i s poruchami autistického spektra či různými onemocněními, od deprese po Alzheimerovu chorobu. Naše duševní rozpoložení má zase díky obousměrné výměně informací závažný dopad na trávicí trakt. A to není zdaleka vše, jak líčí nejnovější kniha významného německého gastroenterologa.

Vrbami porostlý ostrůvek vyčnívající uprostřed rozbouřeného Dunaje se stává útočištěm dvou cestovatelů, kteří poznenáhlu zjišťují, že co se jevilo jako záchrana, může přinést nevyhnutelnou zkázu.

Jak vznikl vesmír? Existuje čas nezávisle na prostoru? Jsou černé díry skutečně tak černé a proč pravděpodobně nikdy nebudeme moct libovolně cestovat časem? To jsou jen některé z otázek, jimiž se zabývá poutavá a bohatě ilustrovaná kniha, která představuje vědecký odkaz jednoho z nejznámějších fyziků posledního půlstoletí.

Ve zdánlivě obyčejném bytovém komplexu se krátce před Halloweenem začíná schylovat k něčemu tragickému. A zdánlivě bezproblémoví manželé by se někdy měli namísto rozepří podívat, co dělají jejich děti. Než bude opravdu pozdě.

Že ještě neexistuje žádná cestovní kancelář, která by poskytovala lety k různým tělesům sluneční soustavy? A co na tom, průvodce se přece hodí vždycky, zejména když je plný zajímavých informací o různých exotických destinacích a nápadů, jak si dovolenou, až to tedy bude možné, co nejlépe užít.

Nové dobrodružství profesora Astrokocoura a jeho party nás zavede k něčemu, co je nám na jednu stranu bytostně blízké, na tu druhou o tom možná víme až pohříchu málo – k našemu vlastnímu tělu. Vyvážená směs informací, humoru a jednoduchých, leč výstižných ilustrací jistě zaujme nejednoho mladého čtenáře, a dost možná i zvědavého rodiče, který mu bude pokradmu nakukovat přes rameno.

Jednou z velkých otázek současné fyziky je nalezení teorie, která by dokázala úspěšně sjednotit obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku. Objevili se sice různí adepti, ale podle obliby teorie superstrun by se mohlo zdát, že vítěze, byť prozatím třeba neoficiálního, už známe. Jak ovšem ukazuje kniha významného italského torického fyzika, existuje i jiný kandidát, který strunám začíná silně šlapat na paty.

Jakým výzkumům byla v posledních letech udělena Nobelova cena za fyziku? Co dělá z uhlíku tak úžasný prvek? Jsou kvantové počítače hudbou budoucnosti, nebo už za dveřmi číhá počítačová revoluce? Na tyto i další otázky se srozumitelnou a čtivou formou snaží odpovědět významná česká fyzička a popularizátorka vědy.

Teprve po více než šedesáti letech od úmrtí jednoho z předních autorů děsuplných a fantastických příběhů první poloviny 20. století se nám konečně do rukou dostává ucelený výbor jeho dvaadvaceti povídek v českém překladu. Nutno dodat, že se jedná o výbor nadmíru zdařilý a dílo C. A. Smithe prezentuje v tom nejlepším světle.

Kvantová teorie a komiks? Proč ne! Kniha vzešlá ze spolupráce teoretického fyzika a nadějného mladého kreslíře ukazuje, že i poměrně složité téma se dá tímto způsobem přednést až překvapivě srozumitelně, navíc s využitím prostředků, jež klasické popularizační knížky postrádají.

Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.

Třebaže má posmrtně vydaná Crichtonova novinka poměrně daleko k tomu, aby odpovídala označení uváděnému v anotaci, tedy že jde o jakýsi prequel k Jurskému parku, rozhodně se jedná o poutavé dílko, zasazené do ještě poutavějšího prostředí Divokého západu. Navíc vystavěné kolem jedné z pozoruhodných etap dějin paleontologie, takzvané „války o kosti“.

Nejnovější výlet do matematického světa čtenáře důkladně seznámí s dozajista nejznámějším číslem vůbec, pí. Autor zabrousí do historie jeho zkoumání a zpřesňování, dostane se i ke kulturním přesahům či nedořešeným otázkám, jež před nás tato úžasná konstanta nadále staví.

Před 66 miliony let se Země srazila s asi desetikilometrovou planetkou, což vyústilo v jedno z největších vymírání v historii pozemského života a zcela převrátilo miliony let evolučního vývoje. Nejnovější publikace, která se touto katastrofou zabývá, líčí jak její důsledky, tak pozoruhodný vývoj teorie, podle níž za vyhynutím dinosaurů stál právě dopad kosmického tělesa.

Vymírání druhů zde bylo, je a bude, avšak jeho současné tempo začíná znepokojovat i ty největší optimisty. Z čeho ale vědci usuzují, že druhy skutečně vymírají, navíc tempem v historii planety neobvyklým? Které druhy jsou primárně v ohrožení a co bychom spolu s nimi mohli ztratit? Na kloub současnému fenoménu vymírání druhů se rozhodla podívat významná americká novinářka, jejíž kniha ověnčená Pulitzerovou cenou konečně vychází také v českém překladu.

Autobiografická fitness příručka od jedné z největších akčních hvězd v historii Hollywoodu poskytuje léty prověřené rady a návody, jak se dlouhodobě udržovat ve formě. Krom toho nabízí pohled do autorova soukromí a líčí jeho vztah k vlastnímu tělu i životu jako takovému.

Kvantová fyzika byla nepochybně jeden z nejvýznamnějších fyzikálních objevů minulého století. Její působení ovšem nemělo revoluční dopad jen v mateřském oboru: už od svých počátků se přelévala také do dalších méně i více vzdálených oblastí kultury, v nichž zanechala nesmazatelné stopy. A právě po původu těchto stop pátrá na pozadí líčení historického vývoje kvantové teorie tato kniha.

Nejnovější příspěvek z matematického světa přináší poutavý pohled na geometrie, v nichž platí poněkud jiná pravidla, než která nám ve škole vštěpovali v souvislosti s klasickou geometrií eukleidovskou. Přestože tyto neeukleidovské geometrie byly ještě před pár staletími v podstatě neznámé, dnes se s nimi třeba díky navigačním systémům setkáváme takřka denně.

S kostelem Všech svatých patrně není něco v pořádku: minimálně počet odvážlivců, kteří přišli při jeho návštěvě o život či rozum, je na takové místo poněkud nevšední. Pestrá směsice dobrodruhů se však přesto vydává, aby kostelu jeho starobylé tajemství vyrvala.

Povídkový román odehrávající se v Americe 50. let minulého století rozehrává na pozadí všudypřítomných připomínek rasové segregace příběh, který nepostrádá hororové či vědeckofantastické prvky a ukazuje, že hrůza může mít skutečně hodně podob.

Na jednu stranu tradiční životopis jednoho z největších mužů vědeckotechnického pokroku posledních dvou staletí, na tu druhou vizuálně uhrančivá kniha, která překvapuje s každou další stránkou a názorně předvádí neotřelý způsob vědecké popularizace.

Jak je dlouhý škulovec, kde se střetneme s měchožilem, proč se říká, že „máme roupy“, kudy cestuje škrkavka, jak se liší různé typy malárií, čím nám hrozí toxoplasma a proč je veš muňka na vymření? Tyto i nesčetné další otázky týkající se nejrůznějších parazitů jasně, srozumitelně a často i vtipně zodpovídá unikátní populárně naučná kniha sepsaná předními českými parazitology.

Kterak vlci pomáhají stromům a bobrům? Je třeba nenávidět kůrovce? Jak ohrožuje globální klimatická změna zvířata či rostliny? Oblíbený autor knih o přírodě se snaží z pohledu protřelého lesníka a nadšeného milovníka všeho živého zodpovídat otázky natolik srozumitelně, aby porozuměl skutečně každý.

Co je to empatie? Jak ji lze zkoumat? Působí na ni geny a lze ji ovlivnit výchovou? Jakou roli má v psychoterapii a jakou úlohu hraje ve fungování společnosti? Na tyto i mnohé další otázky se snaží odpovědět dosud nejucelenější kniha o empatii, která na našem trhu vyšla.

Má lidské vraždění a páchání genocid nějaký biologický základ, nebo se jedná o patologické chování, jemuž lze předejít správnou výchovou? Proč se vlastně lidé vraždí a jak ke zkoumání tohoto fenoménu přistupovat? Závěry, k nimž zde významný český evoluční biolog dochází, zastánce člověka coby tvora mírumilovného příliš nepotěší.