Azilo Bazileus je panovník krutosti tak nevídané, že to v knize pro prvočtenáře skoro překvapí. Úspěšná autorka ale ví, že kolem dětí není třeba vždy našlapovat po špičkách. Na názorném, a přitom svěže odvyprávěném příběhu ukazuje, že tyran bez těch, kdo by ho poslouchali, je jen vzteklý mrňous.
Filmová verze ceněného románu nasbírala sedm oscarových nominací včetně té za nejlepší film. Zaujme působivými záběry a hereckými výkony, příběh však vyznívá poněkud kýčovitě.
Po více než čtvrtstoletí se do rukou českým čtenářům dostává debutový román nobelistky Olgy Tokarczuk. Autorka v něm rozehrává magickou cestu za knihou, která možná neexistuje – a přesto dokáže změnit ty, kdo ji hledají. Sedmnácté století, alchymie, láska i podivuhodné bytosti ve zkumavkách tu skládají příběh, jehož síla neleží v cíli, ale v tom, co se cestou začne drolit i odkrývat.
Redakční výběr knih vydaných v uplynulém roce, na něž by byla škoda zapomenout. Nabízíme pestrou inspiraci, abyste mohli obdarovat sebe i své blízké.
Kdy Inuité nechtějí sluneční svit a proč běžci v Keni budí sousedy? Věda začala zkoumat noc a odkrývá ji jako prostor pro lov, rituální běh i filmový horor. Společenské vědy v Česku tak dohánějí světový trend, i když někteří jako by před „tmou“ utíkali k tradičnějším a ověřenějším tématům.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
S Pavlínou Krámskou o labyrintu tchajwanské literatury, a především o rébusu s názvem Letní deště, který ani po vydání nepřestává být pro překladatelku oříškem.
Porozumět novému pojmu pokaždé znamená načrtnout kontury krize či zlomové situace, v níž se utváří. Teprve tehdy, až projdeme těmito vzestupy a pády rozmanitých forem myšlení, můžeme správně porozumět sami sobě a situaci, v níž se ocitáme. S jistou výhradou lze tvrdit, že této zákonitosti si je dobře vědoma i Julia Kristeva...
Druhý román Eliho Beneše se od vydařeného debutu liší téměř vším: dobou, prostředím i dojmy, které si čtenář z jeho četby odnese.
Shakespearův život je opředen mnoha tajemstvími, a to zvláště období, kdy ve Stratfordu založil rodinu a posléze odešel za prací do Londýna. Této skutečnosti ve svém fiktivním vyprávění autorka umně využila, vyplňuje prázdná místa dramatikova života a jako hlavní téma si vybírá smrt Shakespearova syna Hamneta a její zásadní vliv nejen na život dramatikovy manželky, hlavní postavy románu, ale také na Shakespearovu tvorbu.
Dvě sbírky autora povídkové předlohy k filmu Příchozí (2016) zvou čtenáře k alternativnímu pohledu na naši historii, společnost i místo člověka ve vesmíru. Chiang si razí vlastní cestu mořem science fiction a otevírá hranice naší představivosti v oblastech kosmogonie, matematiky, paralelních světů, paměti, mysli i svobodné vůle.
V české poezii pro děti je možné označit přinejmenším dvě období za její „zlatá léta“, období, kdy její obraz spoluvytvářely skutečné básnické osobnosti a kdy se v poezii pro děti otevíraly nové cesty a prostory. Prvními „zlatými léty“ byl beze sporu konec 19. století, kdy zazářilo trojhvězdí Sládek – Rais – Kožíšek plus F. S. Procházka. Druhým takovým plodným obdobím byla 40. léta 20. století, kdy vedle sebe současně tvořily výrazné osobnosti různých poetik – především V. Nezval a F. Halas.
Silný příběh dětské a posléze i dospělé lásky, která překoná veškeré životní nástrahy a navzdory všudypřítomnému, ničím neomezovanému zlu přetrvá navždy. Vypravěčský um finského spisovatele Markuse Nummiho lze bez obav srovnat například s klasikem vypravěčského žánru Mikou Waltarim.
Bolševická revoluce je nemyslitelná bez střetu s náboženstvím. Tady měla svého předchůdce v protináboženské, ateistické filozofii Ludwiga Feuerbacha. A nastolení ateismu v dosud přísně pravoslavném Rusku, to je taky první článek nového, „revolučního náboženství“, které mělo vystřídat pravoslavné křesťanství. A to doslova.
Chorvatsko jako dovolenkový sen i komplikovaný druhý domov. Polská reportérka hovoří nejen o své reportážní knize Fjaka. Chorvatská sezona, ale také o lidech, válkách, ostrovech, jazyce i politice země, kterou zná zblízka. Jak se dnes mění Balkán, co zůstává vytěsněné a proč láska k místu může, ale nemusí být bezvýhradná?
Dánský bohemista Bugge zkoumá, co mají společného dánští konzervativci se zdejším odporem k rock’n’rollu, proč byla Bratislava symbolicky „přejmenována“ dříve, než se stala slovenskou, a proč Karel Čapek v závěru života už nevěřil v polidštění mločí civilizace. Buggeho pohled nabízí srozumitelnou diagnózu národa, který se stále trochu hledá na mentální mapě mezi Východem a Západem.
Dá se rozvíjet AI empatická, soucitná a milující? Lukáš Sedláček tvrdí, že bychom se o to měli alespoň pokoušet.
Nejnovější kniha japonského bestselleristy přináší některé nové motivy, především stáří a malířské umění, jinak je ale vystavěna na známých a již trochu ohraných principech, které mohou obeznámeného čtenáře začít pomalu nudit.
Literární život uplynulých pětadvaceti let se z odstupu nejeví tak chabý, jak se nám v té době v porovnání s lety minulými občas zdálo. Platí, že zatímco ještě v první polovině devadesátých let byly mimořádné knihy rozpoznány a oceněny hned, později už to bylo těžší a ten proces trval déle.
Film o Franzi Kafkovi je dílem zklidnělým a zkoumavým, řemeslně solidním. Zároveň působí chladně a může být problém s ním divácky souznít. Režisérka již natočila sevřenější a emotivnější filmy.
První signály byly patrné na každém kroku: Knihkupectví a knihkupecké pouliční stánky byly od samého počátku 90. let zavaleny nejen dospělým, ale i dětem určenou umělecko-naučnou a encyklopedickou produkcí rozličné úrovně - od seriózních projektů, jakými byla např. ediční řada nakladatelství Albatros České dějiny, po ledabyle přeložené, na koleně spíchnuté a leckdy nevkusné knihy...
Při příležitosti vydání nového Tournierova románu a uvedení filmu V. Schlondorffa, který vznikl podle díla Král duchů, přinesl francouzský literární měsíčník Lire rozhovor...
Novinář Zbigniew Rokita pochází z dnes polských, dříve německých Hlivic, a má předky polské i německé. Ve své knize formou reportáží i rozhovorů s odborníky pozoruhodně zkoumá, jaká je identita této oblasti, nakolik tam nově příchozí po roce 1945 zakořenili a zda mají nějaký identitotvorný příběh.
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Norská spisovatelka Maria Kjos Fonn představila v Praze na Světě knihy 2025 svou knihu nominovanou na Cenu EU za literaturu. Tato autorka je v Norsku ceněná pro schopnost pronikat do temných zákoutí lidské psychiky, aniž by přitom rezignovala na humor a naději.
Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.
Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.
V prosinci uplynulo sto let od vydání Eliotovy modernistické básně Pustá země, vypovídající o stavu světa po první světové válce. V básni však nalezneme i obrazy, jež lze vztáhnout i ke světu současnému, který se obdobně nachází na pokraji krize. Přestože již existují tři české překlady básně, čtenář se k jubileu jejího vydání dočkal překladu nového –věrnějšího a zbaveného archaické mluvy.
.jpg)
Francouzský autor Jean-Claude Mourlevat vytvořil dvoudílný román Řeka, která teče pozpátku jako vyprávění sestávající ze dvou pramenů, jež se v závěru spojí v jednu řeku. Příběh zasazený do neurčitého exotického časoprostoru odkazuje k tradici orientálních vypravěčů, středověkých cestopisů i dobrodružných románů z 19. století, jeho metaforičnost však připomíná především filozofickou pohádku.
Bodo Kirchhoff získal Německou knižní cenu, Guntram Vesper zase Cenu Lipského knižního veletrhu. Uplynulý rok německé literatury nicméně nepatřil pouze jim. Následující shrnutí včetně krátkých anotací doplňuje a rozšiřuje bilanci prezentovanou 8. prosince 2016 v pražském Goethe-Institutu.
Bestsellerová trilogie Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona bývá označována jako thriller. Každý díl však nese rysy jiného žánru: detektivky, komiksu a špionážního dramatu.
Ve svém novém románu Poslední lanovka se americký spisovatel John Irving vrátil k řadě svých ikonických motivů. Nepodařilo se mu z nich však vystavět působivý literární celek, jako tomu bylo například v knize Svět podle Garpa, která mu téměř před půlstoletím zajistila světovou proslulost. Během četby Poslední lanovky člověka napadá otázka, kam se vytratil Irvingův spisovatelský um.
Krásné, pomalé a přitom strhující vyprávění, jež se namísto hrdinného zápasu a věhlasného vítězství věnuje tomu, co přijde poté, když mrtvoly nepřátel vychladnou, oslavné fanfáry utichnou a cesty úspěšných bojovníku se musejí rozejít.
Převod prvních komiksových příběhů Rychlých šípů do textové podoby plní svou roli úvodu do foglarovského světa nejen díky modernizaci jazyka i reálií. Dospělé čtenáře pak potěší skryté odkazy.
Viktorie Hanišová není jen spisovatelka, ale také učitelka na plný úvazek a překladatelka z němčiny a angličtiny. Za převod románu Džinové německé autorky Fatmy Aydemir letos získala Mimořádnou tvůrčí prémii Obce překladatelů.
Povšechnost, naprostá idiocie a hrozná krutost nás provázejí – myslím si a dívám se u toho oknem hotelu na zasněžený horský potok, za nímž strmí svah.
Tradiční pohádkový hrdina se vydává do světa, kde leccos zakusí, a obohacen se vrací zpátky, případně zachrání princeznu a šťastně žijí až do smrti. Hrdinové knihy Soft asi tvoří šťastný pár už na počátku příběhu, poté ale také putují po celém světě, odkud se vracejí sexuálně zkušenější (a snad i šťastnější). A otevřenější dosud netušeným aspektům sexuality i skrytým stránkám sebe sama.
Český výbor z mnohaleté badatelské práce slavistky Veroniky Tuckerové, působící na Harvardově univerzitě v Cambridge, se zaměřuje na československou reflexi díla Franze Kafky v literatuře, výtvarném umění, hudbě, divadle i filmu v období vymezeném Kafkovým úmrtím a pádem komunismu.
Experimentální próza tchajwanského spisovatele je plná fragmentů, vzpomínek a rodinných tajemství. Autor v ní mistrně kombinuje magický realismus s prvky autobiografie a nabízí intenzivní ponor do krajiny paměti a vztahů napříč generacemi.
Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.
Rozhovor s Jiřím Klečkou nejen o zdrojích inspirace, ale také o tom, jak přicházel na chuť Ostravě a jak dnes Ostrava přichází na chuť literatuře.
Philippe Besson odjakživa rád vyprávěl příběhy, a to natolik, že si díky nim vybudoval spisovatelskou kariéru. Síť lží a polopravd, kterou kolem sebe utkal, ale po patnácti letech naruší nečekané setkání. Krátká výměna pohledů s mladíkem s tváří jeho dávno ztracené lásky vtáhne Bessona zpátky do roku 1984, kdy všechno začalo. Bolestivý román o lásce předurčené k zániku je intimní autorskou zpovědí.
Dojemná a fantaskní novela o rodičovství a prolínání technologie a přírody. Kdo je Flora? Čouhají z ní kabely, ale roste a učí se odmlouvat. Jako neřešitelný rébus stojí v centru moderní variace na příběh o Otesánkovi, která zaujme originální básnickou imaginací.
Překladatelka z ruštiny ve svém debutu vykresluje psychologický portrét ženy, o níž sice četli mnozí, ale jen málokdo zná její pravé jméno.
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.
Ve své první knize napsané poté, co získala Nobelovu cenu, zve polská spisovatelka Olga Tokarczuk čtenáře do „přírodně léčivého hororu“ Empuzjon, který se odehravá v někdejších sudetských lázních. Je v nich trochu děsivo, lehce groteskně, ale především velmi tokarczukovsky.
Představte si, že se probouzíte v bílé kruhové místnosti, napojení k jakýmsi přístrojům, do uší vám počítačový hlas opakuje otázku „Kolik je dvě plus dvě?“ a vy si nevzpomínáte vůbec na nic, ani na vlastní jméno. Protagonista nejnovější knihy Andyho Weira musí z takové zapeklité situace najít východisko.
Vilém Koubek se vrací do světa svého loňského románu Posmrtná predace. Opět tak zavádí čtenáře do Odpočinku, rezervace pro mileniály v důchodovém věku, kde nemá život příslušníků mladších generací žádnou cenu.
Že komunitní kompostér není nic pro čtyřleté děti? A na otázky po smyslu života taky ještě mají času dost? To si rozhodně nemyslí slovenská ilustrátorka Simona Čechová, která ve své nejnovější autorské knize František z kompostu pošle do světa na zkušenou veselou žížalu, aby poznala, čím chce jednou být. A vysvětlila dětem, k čemu je dobrý kompost.
Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.
Zvířata nejsou jen mazlíčci, i jejich život je bohatý a často není snadný. V knize J.-C. Mourlevata se stávají lidmi a řeší lidské problémy. Obyčejná vražda tak dostává nový rozměr a obyčejná detektivka humorné ladění. Se zvířecími postavami se dětští čtenáři snadno ztotožní, příběh je pobaví, celý je zároveň dobře rozehraný k lekci o důležitosti přátelství. Rámec příběhu ovšem začne praskat, když do něj autor napasuje ještě třecí plochy lidského a zvířecího světa – a vyrazí na jatka.
Výbor z díla jednoho z nejslavnějších učenců arabského středověku nabízí překlad tří vyprávění z jeho „iniciační trilogie“, pojednávajících o spirituální cestě duše k Bohu, a jeden text z rodu typicky avicennovských traktátů na podobné téma. Ibn Sínovo dílo je tak představeno reprezentativně a díky doprovodným studiím i přístupně.
Specifický fikční svět, který pro mnohé většinové čtenáře zůstával neznámý, přibližuje autorka hravě a s humorem. Kniha naznačuje, že fanfikce si pozornost (nejen) literárních teoretiků zaslouží.
Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.
Soubor sympatických minilekcí z filozofie vychází v nápaditém grafickém zpracování a je sto oslovit i mladší čtenáře.
Petra Soukupová s obvyklou podmanivostí svého vypravěčského umění na příběhu tří hrdinů ukazuje, jak těžké a často bolestné je klamat okolí a především sebe v zájmu toho, co je údajně nejlepší pro všechny. Její nová próza spolu s knihou Kdo zabil Snížka? vytváří neobvyklý koncept dvou knih, které sice vyšly krátce po sobě a odehrávají se ve stejném fikčním světě, ale cílí na dvě velmi rozdílné skupiny čtenářů – děti a dospělé.
Zamrzlá evoluce znovu na scéně. Vynikající kniha, již český biolog Jaroslav Flegr využil k popularizaci své teorie zamrzlé plasticity a která byla v roce 2007 oceněna Magnesií Literou, získala nový kabátek a vychází v druhém, rozšířeném vydání. Nutno však doznat, že rozšíření je to spíše kosmetické.
Myšlenka komunismu měla řadu sympatizantů i v zemích, které se neocitly v sovětské sféře. Výjimkou nebyly ani Spojené státy, kde většinová společnost komunismus odmítala jako způsob života, který je v příkrém rozporu s tím americkým. Na otázky, jakých podob boj proti komunismu na domácí půdě nabyl, z čeho vycházel a na co navazoval, se snaží najít odpověď kniha mladého českého historika.
Kniha zvláštních nových věcí Michela Fabera se sice z valné části odehrává na jiné planetě, ale s klasickými sci-fi romány má jen málo společného. Z pera autora Kvítku karmínového a bílého vzešla studie křehkosti vztahů a pochyb ohledně smyslu lidského konání.
Zkušený diplomat a politik se v publikaci představuje jako muž, který v pozici ministra zahraničních věcí spoluvytvářel světovou politiku a který v pokročilém věku chce komentovat i krize dneška. Mnoho konkrétních návodů na řešení ovšem nedává. Místo toho spíše neurčitě volá po nalézání dlouhodobě udržitelného přístupu, obsahujícího „směs realismu a idealismu“.
