Žirafí říše divů
Kniha přivádí dětského čtenáře do kouzelného světa plného nejroztodivnějších živočichů. Tím největším divem je ale nakonec lidské srdce – dokáže totiž natropit pořádnou neplechu a obrátit život naruby.
Kniha přivádí dětského čtenáře do kouzelného světa plného nejroztodivnějších živočichů. Tím největším divem je ale nakonec lidské srdce – dokáže totiž natropit pořádnou neplechu a obrátit život naruby.
Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Pochází z rodiny významného hudebního pedagoga, klavíristy a rektora JAMU Ludvíka Kundery, což se projevuje v jeho celoživotním zájmu o hudbu; v mládí chtěl být dokonce víc skladatelem než spisovatelem.
L'ignorance (Nevědomost) je jedním ze tří románů, které Milan Kundera napsal francouzsky a u nichž odmítá svolit k překladu do češtiny. Vyšel nejprve v roce 2000 ve Španělsku, pak byl přeložen do několika dalších jazyků a až v roce 2003 ho vydalo nakladatelství Gallimard francouzsky. Kundera se v něm vrací k české tematice a využívá i svých zkušeností z exilu. Na internetu koluje několik pirátských překladů.
Všechny vlaky na trati Zábřeh–Pardubice se zastavily kvůli srážce „s osobou“ a my získali hodinu dvě k dobru nebo ke zlu. Nepospíchali jsme, ale úzkost z vědomí, že kdesi vpředu děsivým způsobem zemřel člověk, smíšená s úzkostí z nehybnosti stojícího vlaku se na rozdíl od vlaku mohla dát každou chvíli do pohybu. Naštěstí jsme seděli ve vagonu se stahovacími okny a měli jsme v kupé studenta.
Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.
Českým čtenářům se představuje jedna z výrazných tváří současné finskošvédské literatury, a to promyšlenou a poetickou ságou rodu žijícího v kraji, do něhož jsme doposud neměli možnost nahlédnout.
Román ve stylu Henryho Jamese z alternativního univerza, potemnělá gay romance, futuristická antiutopie ve světě zmítaném rozbouřeným klimatem a globálními pandemiemi, příběh postkoloniálního vykořisťování. Že je toho v posledním prozaickém díle Hanyi Yanagihary až příliš a moc to nejde dohromady? Ano i ne.
Aleš Berný debutuje básněmi v próze protkanými melancholií, neustálým rozpomínáním se a posmutnělou nostalgií. K Helmovskému jezu jednou odpluje vše, jak pravidelně zmiňuje lyrický mluvčí – ale není tomu tak. Některé vzpomínky zkrátka vyblednout nedokážou.
Poetický román současné japonské autorky začíná jako detektivní pátrání po zmizelém manželovi. Rychle se však mění v rozjímavou zpověď hlavní hrdinky o poznávání vlastního těla a identity ve vlnách přístavního městečka Manazuru.
„Král hororu“ se narodil 21. září 1947. První knihu publikoval v roce 1974 (Carrie) a ve své kariéře úspěšně pokračuje i v současnosti, přestože v roce 2002 oznámil odchod do „důchodu“. Je znám především jako autor hororů, ale v jeho portfoliu je možné nalézt i science fiction, fantasy, thrillery a nejrůznější žánrové experimenty, stejně jako teoretická díla k žánru hororu. Patří také k propagátorům publikace na internetu. Většina jeho děl vyšla i v českém překladu.
Sci-fi román Michaely Merglové sice ve čtvrtek Literu za fantastiku nezískal, přesto stojí za přečtení. Zejména pro zajímavý koncept empatů, tedy lidí, kteří umějí číst, a dokonce i pohlcovat emoce a strachy druhých.
„Když odsoudíte básníka Brasillacha k trestu smrti, jaký trest budete požadovat pro obchodníky s děly?“ hájil advokát svého klienta po osvobození Francie. Prokurátor trval na svém: „My nesoudíme literáta, ale zrádce a udavače, který svým jednáním přispěl k velkým tragédiím.“ Podobný postoj zaujímá i autorka, která líčí cestu několika literátů ke kolaboraci i cenu, kterou za to posléze museli zaplatit.
Debut, nominovaný na cenu Magnesia Litera, ohmatává kontury individuální a rodinné paměti. V evokativním a svým způsobem odtažitém textu o bolestném dospívání se vrací ke vzpomínkám, které dokážou být tak zavádějící, stejně jako i život formující.
Básnická prvotina Kláry Krásenské, nominovaná na Magnesii Literu v kategorii DILIA za debut roku, vybízí čtenáře k nejisté cestě koloběhem přírody a fantazie. Specifické poetické vidění a schopnost probudit ve čtenáři pocity fyzična – dechu, doteku, zranění – z knihy činí velmi vyzrálý debut.
Může kniha vznikat kolektivně v rámci uzavřené facebookové skupiny? Který redaktor si s vámi v jedenáct večer mile pohovoří o vašem rukopisu? A které autorské skupiny mají takříkajíc specifické potřeby? Několik neotřelých pohledů do krás a hrůz každodenního života nakladatelského redaktora.
Brilantně formulované eseje české filozofky ukazují, jak lze konzervativní postoje hájit nejen provokativně, ale i sofistikovaně a s humorem. Jakkoliv jsou některé její polemiky dost zaujaté.
Původní česká antologie se ohlíží za lyrickou poezií psanou na území Finska, a to od jejích počátků za reformace až po konec 80. let 20. století. Nesporně tím v českém kulturním prostoru zaplňuje určitou mezeru, neboť mnoho z básnířek a básníků jejím prostřednictvím do české kultury vstupuje poprvé – má však i potenciál oslovit čtenáře, kterým jde především o zážitek z četby poezie jako takové?
Trochu ironický a trochu absurdní, ale silně podmanivý příběh o lásce a osamělosti, o listovním tajemství a také o tom, jestli se vyplatí vydávat se za někoho jiného: detektivní pozadí prózy kanadského autora D. Thériaulta přebíjejí prvky křehké poezie. Zavede nás do Québecu, na Guadeloupe i do Japonska.
Pokud jste netušili, že se pod podzemní dráhou může ukrývat ještě další a podivuhodný svět, pak se seznamte s obrázkovou knížkou Jany Šrámkové a Filipa Pošivače, která nahlíží do tohoto prostoru slovem i obrazem. Průvodcem vám bude malý Kuba, toho času bez tuby.
Nejedno dobrodružství ve všední zahrádkářské kolonii zažije malá Zuza ve vyprávění Jany Šrámkové, které se skvěle prolíná s ilustracemi Andrey Tachezy. Krátký příběh potěší prvočtenáře a říká si o pokračování.
Švýcarsko je země neoddělitelně spjatá s komiksem. V Ženevě se totiž v první polovině 19. století komiks zrodil. Jak populární je deváté umění ve své domovině o dvě století později? Ptali jsme se Léonore Porchet, jedné z ředitelek festivalu BDFIL.
Z horečnatých vzpomínek na čtvero zásadních postav z vypravěččiny minulosti se rodí čtvero neobvyklých, melancholických i lehce úsměvných portrétů. Originální zachycení složitostí i pozoruhodností života se ve Švédsku stalo knihou roku 2022.
První sportovní manga v češtině přináší v prvních dvou dílech příjemný mix romantiky a sportu a umožňuje nahlédnout do každodenního japonského života.
Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.
Ve volném pokračování knihy Potmě jsme se viděli lépe se Zgustová zaměřuje na postavu Jany a její životní osudy. Autorka se noří do dějin: nahlédneme do období německé okupace i komunistické éry a přiblíží se nám život v emigraci. Janin příběh otevírá otázky složité a filozofické, například co upřednostnit při střetu vyššího morálního principu a ochrany vlastní rodiny.
Zavděčit se mnohdy rozpolcené společnosti, nepoškodit původní podobu sochy, dodržet zákon a správně plánovat – to, co běžným kolemjdoucím zpravidla zůstává skryto, se nyní máme šanci dozvědět!
Místo klasického životopisu se čtenář dočká spíše mnohovrstevnatého pohledu na život a tvorbu známého písničkáře, na něhož se v dnešní polarizované společnosti názory zásadně liší.
Šestý díl dobrodružně pohádkových příběhů o malíři a jeho indiánském alter egu je ze všech nejrozsáhlejší a nejzamotanější. Což nemusí být vždy ku prospěchu věci.
Nová sbírka Jeana-Gasparda Páleníčka vyšla v edici Revolver Revue ve dvojjazyčné verzi. Autorem francouzské verze je sám Páleníček, který na českém překladu spolupracoval s Ivanem Matouškem. Vznikla tak sbírka poutavá svým obsahem i syrovým básnickým jazykem, poněkud ovšem naráží právě u překladu.
Dobrou knížku na léto? Z našich třiceti tipů si vybere každý. Prošli jsme čerstvou nabídku knižních novinek a spolu s nimi připomínáme i pár zajímavých titulů z konce minulého roku. Čtěte!
Nový Houellebecq? Sedm set stran o nadvládě médií a sociálních sítí v globalizovaném světě, o efemérnosti informací, byť jsou sebetragičtější, o síle deep fake a virálů, o atraktivních i negativních stránkách života vysoce postavených státních úředníků, o smutném individualismu, o důležitosti rodiny a přátelství, o bídě i radostech sexuality. A o kousku jednoho života, který se v nejlepším začne hroutit a destruovat.
Interpretka románové kroniky o ztraceném městě odhodlaně vytěžuje svůj herecký repertoár a díky citlivé práci s textem dotváří atmosféru, kterou román přirozeně vládne.
Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.
V pátek 29. května zemřel ve věku 67 let polský spisovatel, publicista a fejetonista Jerzy Pilch, jeden z nejoriginálnějších polských prozaiků současnosti, který několik let bojoval s Parkinsonovou nemocí.
Více než dvě třetiny zemského povrchu pokrývá oceán. Ten je domovem nespočtu pozoruhodných tvorů, jež svým vhledem a schopnostmi leckdy zastíní i nejbizarnější organismy ze stránek vědeckofantastických románů. Jedním z úžasných příkladů mořské fauny jsou chobotnice. Pro někoho snad na první pohled nevzhledná oslizlá monstra, na ten druhý však inteligentní tvorové, kteří nás mohou naučit mnohé o evoluci, ale i o nás samotných, jak ukazuje nejnovější kniha známé americké autorky knih o přírodě.
Lidé mají přirozenou tendenci škatulkovat ostatní na dobré a zlé. Co je ale zlo? Je člověk, který někoho zabije, zlý? A co někdo, kdo trpí neobvyklou sexuální deviací, nebo terorista, jenž spáchá atentát? Je zlý psychopat, který nepociťuje empatii a bez skrupulí využívá jiné lidi? Kniha mladé německo-kanadské psycholožky ukazuje, že koncept zla není vůbec tak jednoznačný, jak s ním s oblibou nakládáme, a spíš než o ostatních vypovídá leccos o nás samotných.
Novela o výtvarně nadané dvanáctileté dívce a její prakticky orientované matce má spádný děj a ukazuje, jak to může vypadat, když rodičovská láska není bezvýhradná. Situaci trpícího dítěte popisuje autenticky, ale přesto poněkud černobíle.
Vyhlašování cen Davida Gemmella se v posledních letech vyprofilovalo jako jedna z nejzajímavějších událostí roku pro fanoušky fantasy. Román Nicholase Eamese, držitele titulu Nováček roku 2018, je perfektní ukázkou toho, jaké tituly jsou zde oceňovány.
Reportážní román vycházející ze skutečných událostí v sobě spojuje detektivku a sociologickou studii. Jak si švédská policie počínala v honbě za tajemným útočníkem, který se „proslavil“ díky laserovému zaměřovači své pušky? Co vraha vedlo k útokům na náhodné oběti tmavé pleti? A jak obstála švédská justice, politická scéna a nakonec celá společnost tváří v tvář sílícímu rasismu?
Vykrmit prase, zajistit si tak obživu, přežít válku, jaksi mimochodem zplodit děti, zachránit statek, rozšířit chlívek: během života čtyř generací se rodinný majetek rozrůstá na pořádný vepřín a později i moderní velkochov. Jean-Baptiste Del Amo v pozoruhodném románu popisuje proměnu venkova v průběhu jednoho století. Na samotě v podhůří Pyrenejí se pozornost upíná především k prasatům, příběh však obnažuje hluboké a zanedbané rány lidské. V téhle rodině totiž trpí bez výjimky každý.
Zásadní a vážné otázky o tom, co je životní osud, do jaké míry je předurčen, zda se mu lze vzepřít nebo je-li vhodné zasahovat do života druhým lidem, předkládá kanadský autor Denis Thériault prostřednictvím lehce absurdního a poměrně napínavého příběhu, v jehož podání se lyrická nota potkává s ironickým nadhledem. Není to humoristický román, ale úsměv k němu patří.
Dvacátou šestou prestižní polskou cenu Paszport Polityki za literaturu obdržela spisovatelka Małgorzata Rejmer.
Rodinné vzpomínky, příběh vojáka a Rembrandtův obraz v newyorském muzeu – v románu španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny se v kulisách magického venkova a smyšleného města Mágina potkávají bájné bytosti s reálnou pamětí autorových příbuzných, minulost a budoucnost, pravda a lži. Na český překlad tohoto významného díla, jež zahrnuje prvky mnoha žánrů, jsme čekali přes čtvrt století.
Komiksové začátky dobrodružství slavného francouzského uličníka Mikuláše sice nepostrádají vtip a nápady, přesto za literární předlohou pokulhávají. Jakkoliv jinak René Goscinny brilantně zvládal obě média.
Norský bestsellerista se pokusil slavnou Shakespearovu hru ozvláštnit zasazením do „svého“ prostředí, tedy mezi gangstery a policisty, kteří nejsou o moc lepší. Výsledek je ale dosti rozpačitý.
Lidstvo odjakživa provázel strach, že nebožtík obživne a vrátí se mezi živé, aby jim škodil. Ještě větší obavy však vyvolávala možnost, že pochován bude člověk jen zdánlivě mrtvý. O děsu z pohřbení zaživa, o snahách takovému nedopatření zabránit, ale i o uměleckém zpodobnění tohoto fenoménu píše historik Václav Grubhoffer.
Minimálně od poloviny 19. století čtvrtý rozměr nepřestajně fascinuje a inspiruje matematiky, fyziky, spisovatele i malíře. Přes značnou popularitu celého fenoménu, již nyní přiživuje oblíbená strunová teorie, si nějaký ten čtyřrozměrný objekt dokáže představit skutečně málokdo. Za pokus to ale stojí, zvlášť je-li k dispozici svěží knižní průvodce čtyřrozměrnou říší se všemi jejími krásami i nesnázemi.
Severská mytologie Neila Gaimana přináší čtivé, zábavné a humorné převyprávění severských mýtů, postrádá však výraznější autorskou invenci a ve srovnání s dřívějšími podobnými počiny nijak nevyčnívá.
Symbol zatuhlosti normalizační doby dostává v knize mnohem plastičtější kontury, než jsme zvyklí. Kromě známých paradoxů Husákova života – bývalý politický vězeň, který se stal věznitelem, komunista hlásící se dlouho k církvi – autor rozebírá i další rozpory a nejednoznačnosti a činí tak s minuciózní pečlivostí. Historik Macháček svého protagonistu nedémonizuje ani neomlouvá.
Nejnovější kniha významného českého biologa se snaží neotřelým, vysoce fundovaným způsobem nastínit, jak mohl vzniknout pozemský život, a zároveň zodpovědět, co to vlastně život je. Autor se nedrží jen přírodovědných poznatků, nýbrž překračuje hranice mezi přírodními a humanitními vědami, díky čemuž vzniklo dílo v mnoha ohledech ojedinělé.
Autor nezachází do intimních detailů, uvádí-li nějakou informaci soukromého rázu, zpravidla proto, aby lépe vykreslil celkový portrét podnikatele a politika, jehož úspěch interpretuje jako neradostnou diagnózu doby.
Výbor sedmi povídek etablovaných finských autorů Lesní lišky a jiné znepokojivé příběhy dokazuje, že fantastická literatura je v posledních desetiletích pevně zakořeněná i ve Finsku, není-li tato země na evropském Severu dokonce její výspou.
Klasický dobrodružný komiks s tajnými spiknutími, piráty, pistolníky a krásnými ženami už v češtině dosti dlouho nevyšel. Dva komiksy spojené do svazku Temnými cestami připomínají éru napínavých příběhů pro odrostlejší čtenáře, které nepotřebovaly kulisy fantasy ani sci-fi.
Tři latinská dějepisná díla staršího českého středověku jsou, vzhledem k potenciální čtivosti, v poučenějším povědomí neprávem zasunutá: Vincenciův a Jarlochův letopis a o něco mladší Jindřichova Žďárská kronika. Proto je třeba ocenit, že nakladatelství Argo jako osmnáctý svazek své řady Memoria medii aevi vydalo překlad dvou dříve jmenovaných děl.
Autorova srovnávání EU a USA jsou proamericky zaujatá. Jako by se autor Evropě mstil za příkoří, která zde prožili jeho rodiče. Jeho analýza problémů současné Evropy je sice možná trochu škodolibá, ale měli bychom jí věnovat pozornost.
Rychlík nehlásá žádné abstraktní teorie a kritizuje všechny, kteří se snaží násilně připodobnit skutečnost ideji, jíž věří, ať už to byli jakobíni, či komunisté. Počítá s geopolitickými danostmi, které například limitují stoprocentní suverenitu současného Česka. Celkově se autorův přístup k dějinám vyznačuje moudrou realističností a poučenou střízlivostí.
Román Daleko od hlučícího davu anglického romanopisce Thomase Hardyho strhne čtenáře i po více než sto letech. Příběh o vášnivé lásce zdobí popisy venkovské krajiny, a i když jde o tragickou romanci, nechybí v něm prvky humoru.
Kniha zprostředkovává příběh Šimona Abelese, asi dvanáctiletého židovského chlapce, který se rozhodl konvertovat ke křesťanství. Jeho osud, v hrubších obrysech známý ze staropražské legendy spojené s chrámem Matky Boží před Týnem, kde jsou uloženy jeho ostatky, se Toman snaží oživit, zplastičtět, případně místy také sám domyslet.