Oleandr, prudce jedovatý, zato krásný a opojně vonící keř je symbol prolínající se tvorbou Federica Garcíi Lorky, na nějž odkazují překladatelky nové poetické sbírky tohoto básníka. Učaruje tento výbor čtenáři stejně tak jako vůně oleandru?
Nela Bártová na sebe strhla pozornost už svým básnickým debutem, který se v roce 2021 dočkal nominace na Magnesii Literu za debut roku. A nutno říct, že ve své druhé sbírce Házeliště granátů je ještě přesvědčivější.
Novinář Zbigniew Rokita pochází z dnes polských, dříve německých Hlivic, a má předky polské i německé. Ve své knize formou reportáží i rozhovorů s odborníky pozoruhodně zkoumá, jaká je identita této oblasti, nakolik tam nově příchozí po roce 1945 zakořenili a zda mají nějaký identitotvorný příběh.
Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.
Téměř sto let po své smrti zůstává Rjúnosuke Akutagawa jedním z nejvýraznějších autorů japonské literatury. Sbírka Život jednoho blázna ukazuje tohoto povídkáře v celé šíři – jako citlivého pozorovatele moderní doby, neúnavného hledače krásy i člověka zápasícího se svými démony.
Básnický soubor Uložit si získá pozornost již svým nevšedním zevnějškem. Jeho konceptuální důvtip podtrhuje i číselná shoda – 144 stran doprovází fyzická disketa s desetiminutovou nahrávkou čtení o kapacitě 1,44 MB. Aby si čtenáři mohli básně vychutnat opravdu naplno, budou patrně muset svůj zážitek z knihy rozšířit o skutečné putování a podniknout výpravu do zastavárny…
Nenápadná drobná knížka mapuje v krátkých epizodách běžné soužití malé vykutálené holčičky s rodiči a nabízí hojnou dávku situačního humoru a jazykové hravosti.
Nejnovější básnická sbírka Vojtěcha Vacka představuje omamnou pozvánku do světa, kde se příroda prolíná s civilizací, jazyk se vlní jako živý organismus a spáry mezi věcmi odhalují křehkost i jednotu bytí. Nabízí poezii, v níž se zvěř, lidé i kontinenty zmítají v jednom rytmu eroze, proměny a tichého soucitu se světem.
Druhý díl středověké detektivky je snad ještě násilnější a krvavější než ten první. I samotný komplot sahá do ještě vyšších pater a hlavní hrdinové se musejí potýkat nejen s vrahem a zlodějem vzácné relikvie, ale i nepřízní vlastního panovníka.
Mezi téměř stovkou titulů o potřebě řádu a úklidu, která u nás zatím vyšla, nebyl žádný tak obsáhlý a neměl tak široký záběr jako Organizovaná mysl. Zabývá se tím, že si i zvířata organizují své prostředí, a zkoumá, jak to mají s (ne)pořádkem umělci.
Debut quebeckého autora zavede čtenáře do Káhiry na konci dvacátého století, konkrétně do komunity levantských křesťanů. Příběh zakázané lásky neosloví jen city, ale i smysly, a probudí zájem o egyptskou historii.
Leckdo by jistě mohl namítnout, že učit se jiný jazyk než angličtinu je ztrátou času, český lingvista a antropolog však jasně ukazuje, že úsilí udržet při životě či obnovit již mrtvé jazyky má význam – nejen etický, ale někdy i velmi praktický.
Publikace psychologa i filmového publicisty nabízí cenný pohled na vnímání filmového média. Škoda jen, že se autor omezuje spíše na shrnutí poznatků zahraničních teoretiků.
Román o německém chlapci, který se po skončení druhé světové války ocitne v městečku osídleném výlučně Židy, sice obsahuje řadu komických scén, především ale pozoruhodně pracuje s motivem kolektivní viny a individuální odpovědnosti za vlastní činy.
Sbírka Kosti splňuje nároky, které lze klást na poměrně pozdní debut. Autor již nalezl svá témata, motivy, postupy a dovede přemýšlet nad tím, jak básně komponovat v rámci knihy. Ta má nicméně i nešvary, které jsou pro debuty charakteristické: ze začátku sice zaujme, ale postupně jí dochází dech.
Zamýšlené úvodní seznámení s genetikou určené mladším čtenářům je trochu hutnější, než by bylo nutné, vytyčený cíl ale plní a krom názorných ilustrací zaujme i snahou o nápravu jedné dávné genetické křivdy.
Štěstí jako povinnost, autenticita jako iluze a seberozvoj jako byznys – Liv Strömquist v novém komiksu rozebírá současnou posedlost dokonalým životem s humorem, ironií i filozofickou hloubkou.
Milostná aférka M. M. s exotickou Maud, Paříž na přelomu tisíciletí a nijak závratná, ale typická francouzská kariéra jako splněný sen jednoho malého kluka vyrůstajícího s bratrem a poněkud despotickým otcem v normalizačních Čechách. Román o různých podobách lásky (nebo snad posedlosti)? O velmi dobrém jídle. O Paříži. O zrádnosti splněných snů. Jsou ale věci skutečně takové, jaké se zdají být?
Chytré chobotnice z Naylerovy předchozí knihy vystřídal v jeho loňské novele, která v češtině vyšla letos, jiný inteligentní živočich. Nikdy nekončící lidská honba za kly, k níž má každý pytlák své vlastní důvody, se v sugestivním líčení zprostředkovaném pohledem slonů a mamutů stává životně bolestnou.
Jaké objekty se při filmování označují jako „MacGuffin“ nebo „rudý sleď“? Proč se průměrná délka filmového záběru historicky výrazně snižuje? Co vědci mohou říct ke vzniku husí kůže? Kniha vystudovaného psychologa a filmového kritika je informacemi nabitá, ale současně i čtivá.
Jaké je to být doma v prostředí, které je nám zároveň cizí? Sociologické a politické zkoumání sebe sama, v němž se autor vyrovnává s vlastní sociální podmíněností a snahou se z ní vymanit, rozporem mezi homosexuální a dělnickou identitou a s potřebou úniku i návratu. Ukazuje, jaké to je, když je naše identita v konfliktu s normami prostředí, do kterého jsme se narodili.
Autoři jednoho z nejslavnějších psychologických experimentů ve společné knize představují šest iluzí, s nimiž se naše mysl takřka dennodenně potýká, a radí, jak jim podléhat co možná nejméně.
Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.
Samantha Harveyová v Orbitách líčí nádheru naší planety, stísněnost kajut vesmírné stanice i rozlehlost vesmíru se vzdálenými hvězdami. Vyprávění evokuje zvláštní perspektivu astronautů, kteří jsou odloučeni od Země a pozorují ji při několikanásobných obletech v kosmické lodi.
Po prožitých dobrodružstvích se z šestnáctiletého Tjuriho konečně stal rytíř. Nebezpečí ale nikam neodešlo a je čím dál pravděpodobnější, že se skrývá ve stínech Divokého hvozdu. Čeští čtenáři se po více než dvaceti letech dočkali překladu druhého dílu nizozemské klasiky.
Z ranní kávy i stínu za oknem vystupuje úzkost – tichá, ale neústupná. Klára Krásenská ve své nové sbírce zkoumá, co zůstává, když někdo odejde, a co všechno může znít mezi řádky. Jak se poezie stává dopisem, a dopis zrcadlem ztráty?
První díl v zahraničí velmi populární série military science fiction má své nedostatky. Přesto má román všechny předpoklady uspět i na našem trhu. Je totiž akční a zároveň vtipný.
Pierre de Coubertin, iniciátor novodobých olympijských her, věřil, že sport může sloužit jako nástroj míru. Zbigniew Rokita naopak ví, že na hřišti i na tribunách není daleko k válce. V knize Králové střelců nás reportér bere na fotbalový zápas. Ať se však nenechají odradit ti, kteří ke sportu necítí takovou náklonnost, protože – jak zaznívá v knize – není to „obyčejná hra, je to hra politická“.
Známý odborník na moderní dějiny představuje Antonína Zápotockého jako člověka mnoha funkcí a talentů, teprve téměř v poslední řadě jako prezidenta.
Sbírka Až mě vypálí slunce přináší tichou, ale silnou výpověď o zakořenění, pomíjivosti a víře. Nesází na formální efekty, ale na hloubku prožitku. Čím je poezie Kláry Machů nenápadná? Čím oslovuje? A proč se u ní vyplatí na chvíli zastavit?
