Černá labuť

Černá labuť

Orhan Pamuk: Černá kniha. Přel. Petr Kučera, Praha, Argo, 2011, 536 s.

Všimli jste si, že v Bosporu ubývá vody? Nejspíš ne. Vždyť kdo z nás si dnes, kdy se vraždíme blaženě a nadšeně jako děti, co si vyrazily na pouť, vůbec přečte něco o dění ve světě? Dokonce i naše sloupkaře čteme letem světem, ve strkanici v přístavištích, zmítáni ze strany na stranu na plošinách autobusů a na sedačkách dolmuşů, kde nám písmenka skáčou před očima. Já jsem si tu zprávu přečetl v jednom francouzském geologickém časopise.

Ekonomická obec (univerzity, regulační orgány, centrální bankéři, vládní úředníci a různé organizace s četným ekonomickým personálem) přišla selháním systému v roce 2008 o legitimitu. Věřit, že nás titíž lidé z problémů zase dostanou, je nezodpovědné a hloupé. Nezodpovědné je rovněž naslouchat radám „expertů na řízení rizik“ a akademikům z ekonomických fakult, kteří i nadále propagují metody, jež selhaly (např. Value-at-Risk). Najděme inteligentní lidi s čistým štítem.

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén „černých labutí“, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize.