ML

Martin Liška

Roztříštěnost politické scény není výsadou dnešní doby, širokou škálu názorů bychom nalezli i v řadách československého poúnorového a zejména posrpnového exilu. Předkládaná publikace nabízí bližší pohled do té části spektra, jíž se zatím velké pozornosti nedostalo.

Výsledkem cesty jedné sinoložky se zálibou v psaní fantasy povídek po známé Transsibiřské magistrále je netradiční románový debut, jenž zachycuje myšlenkový svět přelomu 19. a 20. století s působivým využitím vlastně jen nemnoha fantasy motivů.

Mohly ženy získat v prvních staletích křesťanství kněžské, či dokonce biskupské svěcení? Historik umění se snaží tuto otázku zodpovědět na základě možností vlastního oboru, aby pak knihu zakončil poněkud překvapivou otázkou: Záleží na tom v dnešní debatě vůbec?

Navzdory názvu i obálce není středobodem knihy slavný meziválečný spoj, ale především osoba jednoho z jeho tvůrců a ještě více univerzální hodnoty, které se na rozdíl od mnoha jiného v čase nemění.

Román dánské autorky nabízí jemně ironický vhled do života outsiderky, která se s malým dítětem po boku snaží zapadnout do uzavřené venkovské komunity. Namísto tradičního děje tvoří knihu mozaika krátkých příběhů a pozorování, jejichž humorný podtón tlumí realismus mateřského vyčerpání, komunikačních bariér i kulturní izolace.

Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.

Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.

Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.

Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.

Vdova po předním disidentovi hovoří se známým historikem nejen o ústrcích i úspěších, které disidenti zažili, ale i o proměnách vnímání Charty 77 po listopadové revoluci. V neposlední řadě o rodinném životě, od kterého dost dobře nebylo možné disidentskou činnost oddělit.

Teprve více než padesát let po jeho smrti se čtenářům nabízí kolektivní monografie, která se pokouší objektivně zhodnotit nelehký osud jednookého generála povolaného do funkce, v níž v podstatě neměl šanci uspět.

Autor s osobní zkušeností se životem ve Spojených státech mapuje nejen opětovnou cestu Donalda Trumpa do nejvyššího patra americké politiky, ale i složitý systém výběru kandidátů, ovlivněný zákulisními pletichami i pro nás nepatrnými drobnostmi, na které ale tamní veřejné mínění citlivě reaguje.

Pražský hotel Internacional, varšavský chrám Alexandra Něvského či výzdoba stanic moskevského metra představují sice zcela rozdílné architektonické objekty, všechny však plnily specifickou roli jako nástroj ruského imperialismu. Jeho méně známé nástroje analyzuje v krátké eseji česko-švýcarský historik umění.

Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.

Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.

Příběh jednoho z nejznámějších českých odbojářů nezaujme akčními scénami, ale především tím, o čem se v Morávkově příběhu příliš nemluví. Neobvyklý je vysoký počet vysvětlujících faktografických poznámek pod čarou.

Nová detektivní série zavádí čtenáře do švédského Göteborgu poloviny dvacátých let. Od většiny severských detektivek se liší nejen tím, že hlavní hrdina není deprimovaný muž středního věku bojující s vlastními démony.

Výpravná kolektivní monografie přibližuje osudy pražských purkmistrů, starostů a primátorů. Nad faktograficky nabitou publikací si přitom čtenář uvědomí, že doba a kulisy se sice mění, avšak lidé zůstávají ve své podstatě stále stejní.

Britský historik zasvětil velkou část života shánění informací o městě, odkud pocházel jeho dědeček. Jeho rodinná historie se tak prolíná s historickými událostmi, jejichž následky pociťujeme dodnes.

Příběh Československých aerolinií autorka nepodává jako oslavu technického pokroku a odvahy mužů i žen ve slušivých uniformách, ale jako komplexní problematiku zahrnující technické, politické a ekonomické aspekty, na které se občas pozapomíná.

Ačkoliv arménskou historii do značné míry formovalo soupeření římského, perského, byzantského, osmanského a ruského vlivu, neztratila svébytnost a představuje pozoruhodný příklad uchování vlastní identity napříč staletími.

Místo klasického životopisu se čtenář dočká spíše mnohovrstevnatého pohledu na život a tvorbu známého písničkáře, na něhož se v dnešní polarizované společnosti názory zásadně liší.

Literární pozůstalost krkonošského patriota vydala další román, v němž autor zachytil nelehký život na horských chalupách. Tentokrát ho zasadil do předvečera průmyslové revoluce a prusko-rakouské války.

Nad stránkami vyzrálého debutu českého autora čtenář snáze pochopí, proč tolik Židů po skončení druhé světové války lákala představa zpřetrhat svazky se starým kontinentem a odjet do Izraele budovat novou domovinu.

Spoluautor známé Balady pro banditu v knižním rozhovoru vzpomíná nejen na své působení v divadle Husa na provázku. Popisuje také svůj vztah k Leoši Janáčkovi, Jaroslavu Haškovi i to, jak se na sklonku života stal vyhledávaným pohřebním řečníkem.

Známé i pozapomenuté události, které před sto lety hýbaly Československem, autor nenásilně propojil dějovou linkou, v níž sice nedochází k zásadním zvratům, ale přesto čtenáře pohltí.

Island v posledních letech přilákal k návštěvě mnoho Čechů, většinou ovšem jen jako dovolenková destinace. Jaké ale je poznávat Island po dobu několika let, být pracovně v každodenním kontaktu s jeho obyvateli a postupně odhalovat zákonitosti fungování tamní venkovské pospolitosti?

Český čtenář by mohl snadno získat pocit, že všechna velká jména severské detektivní literatury už dávno zná, jeden z nejproduktivnějších a ve Švédsku nejčtenějších autorů však v Česku zůstává téměř neznámý. V jeho bohaté bibliografii zároveň nalezneme i mnoho jiných žánrů než jen čistokrevné detektivky.

Připravovat se na maturitu nebylo nikdy snadné. Ale jaké to je, připravovat se na maturitu v době, kdy se kolem člověka hroutí údajně tisíciletá říše, si dnes dovede představit jen málokdo. A právě tehdy si mladík se zájmem o hudbu začíná psát deník, na jehož stránkách po dobu následujících tří let zachycuje krátký záblesk svobody a následnou cestu do hlubin další totality.

Možnost překonat alespoň na chvíli omezení daná nutností dýchat patřila po staletí k velkým výzvám, lákajícím dobrodruhy, vojenské stratégy, průzkumníky i podnikatele. Odhalování tajemství mořských hlubin lákalo i spisovatele, ať už čerpali ze zkušeností vlastních, cizích nebo jen ze své fantazie. Mnoho z nich skončilo na dně literárního moře, jiní se však dodnes drží na hladině čtenářského zájmu.

Příběh prosazování zákona, na jehož základě lze cizím oligarchům zmrazit majetek, se čte téměř jako bondovka. Hlavní roli v něm ale nesehrál vyškolený tajný agent ani odvážný novinář, ale zpočátku vcelku nenápadný finanční investor.

Ulice umístěná přímo do dějiště Nerudovy nejznámější knihy, totiž na Malou Stranu, představuje patrně nejznámější tuzemský příklad veřejného prostranství nesoucího jméno nějakého spisovatele. Napadlo vás ale někdy, kolik Nerudových ulic asi po celém Česku máme? A jak si v tomto ohledu stojí ostatní spisovatelé? Výprava za názvy ulic a náměstí, ať už prstem po mapě nebo v nadcházejícím období dovolených i skutečná, může přinést nejedno překvapení…

Vedle západních filmů a hudebních nahrávek proudily do Československa i počítačové hry. Na rozdíl od filmů a hudby je bylo možné často i zásadním způsobem předělat, díky čemuž se kolem nich vytvořila specificky podvratná subkultura. Když už se do ní člověku podařilo dostat, bylo možné téměř všechno.