Martin Liška

Známý odborník na moderní dějiny představuje Antonína Zápotockého jako člověka mnoha funkcí a talentů, teprve téměř v poslední řadě jako prezidenta.

Dějiny pražské MHD jsou zde podány formou srozumitelnou i malým čtenářům, ledacos zajímavého se ale dozvědí i rodiče.

Vopěnka zasazuje příběh o Golemovi a jeho tvůrci do dobových, někdy i nečekaných souvislostí. Celkový dojem podtrhují i ilustrace, které celé knize dominují.

Memoáry předního českého historika odhalují jen málo o jeho osobním životě, o to cennější jsou jako sonda do dějin české historiografie.

Téměř osm set stran knihy jako by bylo nabito těmi nejlepšími i nejhoršími vlastnostmi, jaké lze v lidech objevit.

Roztříštěnost politické scény není výsadou dnešní doby, širokou škálu názorů bychom nalezli i v řadách československého poúnorového a zejména posrpnového exilu. Předkládaná publikace nabízí bližší pohled do té části spektra, jíž se zatím velké pozornosti nedostalo.

Výsledkem cesty jedné sinoložky se zálibou v psaní fantasy povídek po známé Transsibiřské magistrále je netradiční románový debut, jenž zachycuje myšlenkový svět přelomu 19. a 20. století s působivým využitím vlastně jen nemnoha fantasy motivů.

Mohly ženy získat v prvních staletích křesťanství kněžské, či dokonce biskupské svěcení? Historik umění se snaží tuto otázku zodpovědět na základě možností vlastního oboru, aby pak knihu zakončil poněkud překvapivou otázkou: Záleží na tom v dnešní debatě vůbec?

O Německé demokratické republice a jejím dědictví, které ovlivňuje i naši současnost, si povídají tři spisovatelky, které spojuje nejen jejich původ a náhled na politiku, ale i výdrž při pití alkoholu.

I zdánlivě neškodné drobnosti mohou mít zničující následky. V případě spolupráce s StB to platilo obzvlášť, jak ukazuje román Milana Tesaře.

Ve stále se zmenšujících skupinách kladli ozbrojení příslušníci pobaltských národů odpor sovětské moci hluboko do padesátých let, v jednotlivých případech ještě déle. Dodnes není snadné proniknout nánosem nenávistné propagandy i obdivného patosu, který se kolem nich vytvořil.

Někteří spisovatelé o záhadách píší, u jiných je záhadou jejich identita, u dalších třeba zdroj inspirace, u některých pak datum jejich úmrtí.

Navzdory názvu i obálce není středobodem knihy slavný meziválečný spoj, ale především osoba jednoho z jeho tvůrců a ještě více univerzální hodnoty, které se na rozdíl od mnoha jiného v čase nemění.

Román dánské autorky nabízí jemně ironický vhled do života outsiderky, která se s malým dítětem po boku snaží zapadnout do uzavřené venkovské komunity. Namísto tradičního děje tvoří knihu mozaika krátkých příběhů a pozorování, jejichž humorný podtón tlumí realismus mateřského vyčerpání, komunikačních bariér i kulturní izolace.

Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy představit jeho duchovní otec Joachim B. Schmidt, který sám na Islandu již dlouhá léta žije.

Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.

Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.

Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.

Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?

Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.

Plzeňská autorka a výtvarnice se pokouší vysvětlit malým čtenářům nejen to, proč americká armáda na konci války osvobodila Plzeň, a Prahu nikoli, ale také proč se o zásluhách amerických vojáků dlouhá léta nesmělo mluvit a psát.

Pokud bychom parafrázovali staré orientální přísloví, spolupráce s tajnými službami je jako bláto – člověk se může snažit očistit sebevíc, vždy na něm kousek špíny zůstane.

Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.

V útlé novele vydané vlastním nákladem autor zachycuje na příkladu zemědělské školy proměnu, jíž prošel Tábor a jeho obyvatelé v prvních poválečných letech – a především trpký úděl těch, kdo se proměnit odmítli.

Výpravná publikace představuje legendárního kreslíře nejen jako tvůrce kreslených vtipů, jimž dominují poodhalené ženy a pohádkové bytosti.

Debut severočeského autora pojednává přístupnou a čtivou formou o diskriminaci a rasismu, to však není jeho jediná přednost.

Prvního středověkého českého kronikáře sice známe na rozdíl od mnoha jiných tehdejších autorů jménem, syntetická monografie moravského historika ale ukazuje, že o moc více toho o Kosmovi s určitostí říci nemůžeme.

Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.

Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje

Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.

Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.

Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.

Příběh parníku Lusitania dodnes obklopuje řada nezodpovězených otázek, díky nimž jde v románu nejen o odhalení vraha, ale i o obecná morální dilemata.

Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.

S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.

Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.

V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.

Ať už pokrmy pro své strávníky chystali s láskou, strachem, zoufalstvím nebo pocitem dobře odvedené práce, autor jejich vyprávění zpracovává čtivě a srozumitelně, aniž by sklouzával k bulvárním zkratkám a povrchním historkám ze zákulisí.

U příběhu první české pilotky je opět možné se zamyslet nad otázkou, zda je snazší bojovat s ustálenými stereotypy nebo s fyzikálními zákony.

Vánoce jako svátky klidu, míru, pohody a štěstí. Smrt si ale nevybírá, přichází často nečekaně a nestará se o datum v kalendáři.

Vdova po předním disidentovi hovoří se známým historikem nejen o ústrcích i úspěších, které disidenti zažili, ale i o proměnách vnímání Charty 77 po listopadové revoluci. V neposlední řadě o rodinném životě, od kterého dost dobře nebylo možné disidentskou činnost oddělit.

Útlý román potěší nejen čtenáře, kteří při chůzi po chodníku občas zapřemýšlí nad tím, kdo asi žije či žil za okny a dveřmi domů, kolem kterých denně nevšímavě procházíme.

Norský spisovatel sice čtenáře zavádí na Přední východ i palubu potápějící se lodi, o napětí ale v jeho románu jde až ve druhé řadě.

Teprve více než padesát let po jeho smrti se čtenářům nabízí kolektivní monografie, která se pokouší objektivně zhodnotit nelehký osud jednookého generála povolaného do funkce, v níž v podstatě neměl šanci uspět.

Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.

Příběh zakladatelky řádu klarisek nebyl prost dramatických situací, primárně se však autor snaží připomenout její duchovní odkaz.

Románový debut dánské archeoložky se sice vymyká škatulce obvyklé severské detektivky, ale v subžánru proslaveném Danem Brownem nijak zvlášť nevyniká.

Autor s osobní zkušeností se životem ve Spojených státech mapuje nejen opětovnou cestu Donalda Trumpa do nejvyššího patra americké politiky, ale i složitý systém výběru kandidátů, ovlivněný zákulisními pletichami i pro nás nepatrnými drobnostmi, na které ale tamní veřejné mínění citlivě reaguje.

Pražský hotel Internacional, varšavský chrám Alexandra Něvského či výzdoba stanic moskevského metra představují sice zcela rozdílné architektonické objekty, všechny však plnily specifickou roli jako nástroj ruského imperialismu. Jeho méně známé nástroje analyzuje v krátké eseji česko-švýcarský historik umění.

Ať už se vzepřely dobovým konvencím, nebo naopak platily vysokou cenu za věrnost tradičním hodnotám, podává autorka jejich leckdy pohnuté životní soudy čtivě a srozumitelně i pro čtenáře bez hlubších znalostí historie.

Životní příběh vysokého církevního preláta židovského původu je zajímavý sám o sobě, detektivní linka však románu bohužel spíše škodí.

Studie o pozapomenutém šlechtici, který šokoval současníky například svou vášní pro divadlo, nabízí nejen klasický životopis, ale i sondu do mnoha oblastí života na konci 19. století.

Sehraná dvojice badatelů splácí svou monografií dluh, který má dosavadní historiografie vůči těm nejbezbrannějším obětem nacistického boje za čistou rasu.

Výběrový přehled protektorátních a zahraničních tiskovin ukazuje až překvapivou tematickou pestrost protektorátní produkce, všudypřítomná propaganda se nicméně nevyhýbala ani ryze oddechovým titulům.

Vyzrálý debut českého autora nestaví jen na kontrastu mezi tradicemi a pokrokem a na humorných scénkách, které střetnutí starého a nového vzbuzuje. Hlaučo je totiž prokládá úvahami nad cenou, již mnozí za přijetí pokroku zaplatili ztrátou části vlastní identity.

Německý autor opět zavádí čtenáře do svého světa plného dosti fantaskních postav. Zda je hlavní hrdinka, se kterou se život od začátku nemazlí, jednou z nich, nebo jen jejich vnější pozorovatelkou, to už si musí čtenář zodpovědět sám.

Posmrtně vydaný román českého spisovatele, inspirovaný jeho vlastními vzpomínkami na dětství, představuje více než jen další položku v seznamu románů na téma holocaust.

Příběh jednoho z nejznámějších českých odbojářů nezaujme akčními scénami, ale především tím, o čem se v Morávkově příběhu příliš nemluví. Neobvyklý je vysoký počet vysvětlujících faktografických poznámek pod čarou.

Nová detektivní série zavádí čtenáře do švédského Göteborgu poloviny dvacátých let. Od většiny severských detektivek se liší nejen tím, že hlavní hrdina není deprimovaný muž středního věku bojující s vlastními démony.

Výpravná kolektivní monografie přibližuje osudy pražských purkmistrů, starostů a primátorů. Nad faktograficky nabitou publikací si přitom čtenář uvědomí, že doba a kulisy se sice mění, avšak lidé zůstávají ve své podstatě stále stejní.

V dalším románovém návratu do Foglarova světa nejde o ježka v kleci, avšak tajemství, které před slavnou chlapeckou pěticí stojí, není o nic méně zapeklité a nebezpečné.

Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?

Britský historik zasvětil velkou část života shánění informací o městě, odkud pocházel jeho dědeček. Jeho rodinná historie se tak prolíná s historickými událostmi, jejichž následky pociťujeme dodnes.

Autorčiny literární počátky jsou spjaté s lehkými fejetony, její nejnovější román ale snese přísná literární měřítka a seznamuje nás s tragickými osudy českých Židů zase z jiného úhlu pohledu.

Zavedený švýcarský autor se představuje českým čtenářům románem inspirovaným vlastním nelehkým dospíváním v klášterní škole.

Ruská exilová novinářka v rozhovoru vysvětluje, co svou prací sleduje, a zamýšlí se nejen nad současnou válkou na Ukrajině, ale i nad mentalitou běžných Rusů.

Kořeny komplikovaného globálního soužití nespočívají podle autora v neslučitelnosti hodnot, ale spíše v jejich jednostranném prosazování silou.

Známý autor detektivek před čtenářem rozvíjí příběh z dob, kdy se mýty a legendy teprve rodily, ale tehdejší lidé přesto v mnoha ohledech čelili výzvám, které známe i dnes.

Lars Mytting v rozhovoru objasňuje, proč je téma dřeva pro Nory zásadní. Popisuje také úskalí při tvorbě historické fikce, vztah Norů k Německu a Anglii a nechybí ani otázka, s kým se vlastně hrdina Šestnácti stromů na Sommě v samém závěru románu oženil.

Úspěšný norský autor přichází s prvním dílem trilogie, v níž zachycuje proměny norského venkova na přelomu 19. a 20. století.

Ve sbírce esejí z konce devadesátých let se koryfej italské historiografie představuje především jako akademik cílící na jiné akademiky.

Příběh Československých aerolinií autorka nepodává jako oslavu technického pokroku a odvahy mužů i žen ve slušivých uniformách, ale jako komplexní problematiku zahrnující technické, politické a ekonomické aspekty, na které se občas pozapomíná.

Ač se s hlavním hrdinou knihy dokáže vnitřně identifikovat asi jen málokterý mladý čtenář, citlivé téma střežené státní hranice dokáže autor zprostředkovat čtivě a nenásilně.

Zkušený autor se v románu vrací ke své osudové židovské tematice, díky které nabízí ne snad zcela nový, avšak přesto málo obvyklý pohled na dvě poválečná desetiletí.

Ačkoliv arménskou historii do značné míry formovalo soupeření římského, perského, byzantského, osmanského a ruského vlivu, neztratila svébytnost a představuje pozoruhodný příklad uchování vlastní identity napříč staletími.

Západočeská autorka svým novým románem naplňuje očekávání své cílové čtenářské skupiny. Její zachycení atmosféry třetí republiky však může oslovit i nové čtenáře.

Debut oceněného filmového scénáristy představuje Karla IV. především jako císaře, což není pro české prostředí zcela obvyklé.

Francouzský historik mapuje nenápadné, ale dusivé prorůstání mafie do italské a dnes už i globální politiky a ekonomiky. Slavnou představu chobotnice přitom koriguje a celý fenomén přirovnává spíše k rakovině.

Místo klasického životopisu se čtenář dočká spíše mnohovrstevnatého pohledu na život a tvorbu známého písničkáře, na něhož se v dnešní polarizované společnosti názory zásadně liší.

Literární pozůstalost krkonošského patriota vydala další román, v němž autor zachytil nelehký život na horských chalupách. Tentokrát ho zasadil do předvečera průmyslové revoluce a prusko-rakouské války.

Známá dvojice popularizátorů železnic přichází s encyklopedií lokomotiv, nad jejímiž stránkami zaplesá srdce mladých i starých milovníků kolejové dopravy.

Čtivá reportáž se snaží nejen popsat, ale hlavně pochopit Kaliningrad a jeho obyvatele. Místy je však znát až přílišné zacílení na polské čtenáře.

Tajuplného hodináře, ambiciózní dívku z nevěstince, únosy dětí z ulic Paříže a další napínavé a dobrodružné motivy splétá britská autorka v románu z Francie 18. století.

Známý český medievista se pokouší nahlížet dějiny pozdně středověké Prahy málo obvyklou optikou, kdy bez bulvarizující zkratky nalézá podobnosti mezi spory o místo volby nového krále a o právo na vaření piva.

Zpracovat tragické historické události formou přístupnou dětem představuje vždy náročný úkol. Americká autorka se jej zhostila se ctí, i když zkušenější čtenář v textu místy postřehne až příliš kazatelský tón.

Nad stránkami vyzrálého debutu českého autora čtenář snáze pochopí, proč tolik Židů po skončení druhé světové války lákala představa zpřetrhat svazky se starým kontinentem a odjet do Izraele budovat novou domovinu.

Spoluautor známé Balady pro banditu v knižním rozhovoru vzpomíná nejen na své působení v divadle Husa na provázku. Popisuje také svůj vztah k Leoši Janáčkovi, Jaroslavu Haškovi i to, jak se na sklonku života stal vyhledávaným pohřebním řečníkem.

Život a odkaz klasika známého ze seznamů povinné četby stále představují materiál pro podnětný výzkum. Ten ve výsledku inspiruje k zamyšlení nejen nad rolí spisovatelů a novinářů ve vyspělé společnosti.

Osm set stran o ruských středověkých dějinách nepředstavuje jen chronologický výčet jmen, dat a bitev, ale umožní čtenáři pochopit mnohé ze způsobu uvažování dnešních Rusů.

Román německého nobelisty se dočkal prvního českého překladu téměř půlstoletí po svém vzniku, v některých ohledech je ale možná ještě aktuálnější než tehdy.

V pokračování příběhu matky severovské dynastie si autor udržel si však schopnost psát o skutečných událostech věrně, a přitom svižně a poutavě. Překvapí jen žánrový posun – od ryzího historického románu tak trochu směrem k fantasy.

Román zobrazující tragický průběh 20. století na ukrajinském venkově neoplývá dějovými zvraty, přesto čtenáře přiměje nepřestat v četbě až do samého konce.

Příběhy konkrétních lidí sice nepřináší mnoho nových informací, pomohou však čtenáře vytrhnout z letargie, do které společnost začíná pomalu upadat.

Překladatelka z ruštiny ve svém debutu vykresluje psychologický portrét ženy, o níž sice četli mnozí, ale jen málokdo zná její pravé jméno.

Nejnovějšímu Rudišovu železničnímu opusu sice chybí pevnější rámec, ve sledu asociací se čtenář přesto neztratí. Není přitom nutné patřit k milovníkům železnic ani ke každodenním cestujícím.

Mladá ruská básnířka ve svém prozaickém debutu řeší vztah k matce i k ženám obecně, to vše v kulisách tradiční ruské byrokracie a chudoby.

Známé i pozapomenuté události, které před sto lety hýbaly Československem, autor nenásilně propojil dějovou linkou, v níž sice nedochází k zásadním zvratům, ale přesto čtenáře pohltí.

Island v posledních letech přilákal k návštěvě mnoho Čechů, většinou ovšem jen jako dovolenková destinace. Jaké ale je poznávat Island po dobu několika let, být pracovně v každodenním kontaktu s jeho obyvateli a postupně odhalovat zákonitosti fungování tamní venkovské pospolitosti?

Ruská spisovatelka tatarské národnosti odsoudila hned v únoru 2022 ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru mimo jiné prozradila, která z jejích knih pro ni představovala nejtěžší výzvu a nakolik při psaní vychází ze vzpomínek svých prarodičů.

Německý novinář názorně ukazuje význam určitých druhů zvířat pro německé hospodářství, válečné úsilí i propagandu. Některé jeho závěry je ale nutné brát s určitými výhradami.

Kolem nepříliš rozsáhlých zápisků malé židovské dívky buduje autorka málo známý příběh plzeňských Židů, který ale osloví čtenáře i z jiných regionů.

Podobně jako rok 1913 představuje autor i třicátá léta jako mozaiku mezilidských vztahů, důležitých i banálních událostí, to vše propojené ironizujícími komentáři.

Středověký a raně novověký člověk myslel ekonomicky v mnoha hledech jinak než ten současný, čtenář ale i tak v deseti studiích nalezne řadu věcí, které mu budou povědomé i dnes.

Motiv dvou kdysi nejlepších přátel, kteří se náhle setkají po mnohaleté odluce, autor obohacuje o vzpomínky na éru NDR a o motiv kontrastu mezi změnou a setrvalostí lidské povahy.

Český čtenář by mohl snadno získat pocit, že všechna velká jména severské detektivní literatury už dávno zná, jeden z nejproduktivnějších a ve Švédsku nejčtenějších autorů však v Česku zůstává téměř neznámý. V jeho bohaté bibliografii zároveň nalezneme i mnoho jiných žánrů než jen čistokrevné detektivky.

Román patrně nejstaršího českého debutanta přináší poměrně neobvyklý způsob, jakým líčit druhou světovou válku. Nevyhnul se však některým začátečnickým nedostatkům.

Zkušený spisovatel ve své nejnovější knize zachycuje příběh slovenských obrozenců na pozadí Velké francouzské revoluce. Dramatický a tragický i bez potoků krve v ulicích.

Kolekce sedmi rozhovorů o moderních dějinách zaujme důrazem na souvislosti mezi politickou a ekonomickou rovinou, na přetřes ale přijdou i témata tradičnější, byť nazíraná z méně obvyklých úhlů pohledu.

Připravovat se na maturitu nebylo nikdy snadné. Ale jaké to je, připravovat se na maturitu v době, kdy se kolem člověka hroutí údajně tisíciletá říše, si dnes dovede představit jen málokdo. A právě tehdy si mladík se zájmem o hudbu začíná psát deník, na jehož stránkách po dobu následujících tří let zachycuje krátký záblesk svobody a následnou cestu do hlubin další totality.

V debutovém románu švédské autorky jako by se zastavil čas a propojil nejistou budoucnost s drsnou minulostí, zatímco současnost se rozplývá v neurčitých obrysech.

Útlý svazek pochopitelně představuje jen výběr ze zajímavostí spojených s železnicí a její historií, výtvarným provedením ale potěší děti i rodiče.

Možnost překonat alespoň na chvíli omezení daná nutností dýchat patřila po staletí k velkým výzvám, lákajícím dobrodruhy, vojenské stratégy, průzkumníky i podnikatele. Odhalování tajemství mořských hlubin lákalo i spisovatele, ať už čerpali ze zkušeností vlastních, cizích nebo jen ze své fantazie. Mnoho z nich skončilo na dně literárního moře, jiní se však dodnes drží na hladině čtenářského zájmu.

Sborník věnovaný přednímu brněnskému historikovi je dle očekávání prodchnut úctou a obdivem, nechybí ale ani kritika. Některé otázky přitom zůstanou nezodpovězené i po přečtení.

Příběh prosazování zákona, na jehož základě lze cizím oligarchům zmrazit majetek, se čte téměř jako bondovka. Hlavní roli v něm ale nesehrál vyškolený tajný agent ani odvážný novinář, ale zpočátku vcelku nenápadný finanční investor.

Román španělského autora jako by dokládal platnost starého úsloví „Za vším hledej ženu“. Jeho Iulia vítězí nad protivníky nejen chytrostí a schopností plánovat, ale i ryzí láskou k manželovi.

Ulice umístěná přímo do dějiště Nerudovy nejznámější knihy, totiž na Malou Stranu, představuje patrně nejznámější tuzemský příklad veřejného prostranství nesoucího jméno nějakého spisovatele. Napadlo vás ale někdy, kolik Nerudových ulic asi po celém Česku máme? A jak si v tomto ohledu stojí ostatní spisovatelé? Výprava za názvy ulic a náměstí, ať už prstem po mapě nebo v nadcházejícím období dovolených i skutečná, může přinést nejedno překvapení…

Autorovi nejde primárně o zhodnocení nebo analýzu prezidentské éry Miloše Zemana, namísto toho čtenáři předkládá exprezidentovy výroky, gesta, činy i soudní spory a nechává mu prostor k zamyšlení.

Mezi pěti knihami, které dle názoru vybraných respondentů za uplynulých pět set let ovlivnily vývoj švédské literatury a společnosti, najdeme díla očekávatelná i překvapivá. A kolik z nich je k dispozici v češtině?

Vedle západních filmů a hudebních nahrávek proudily do Československa i počítačové hry. Na rozdíl od filmů a hudby je bylo možné často i zásadním způsobem předělat, díky čemuž se kolem nich vytvořila specificky podvratná subkultura. Když už se do ní člověku podařilo dostat, bylo možné téměř všechno.

Člověk při čtení cítí zimu, moře a sníh, poznamenal Švýcar Joachim B. Schmidt na adresu svého románu Kalmann, který se odehrává na Islandu a spojuje prvky krimi se silnými vizuálními vjemy. Český překlad přijel osobně představit na pražský veletrh Svět knihy.