Nejlepší knihy roku 2025
Redakční výběr knih vydaných v uplynulém roce, na něž by byla škoda zapomenout. Nabízíme pestrou inspiraci, abyste mohli obdarovat sebe i své blízké.
Redakční výběr knih vydaných v uplynulém roce, na něž by byla škoda zapomenout. Nabízíme pestrou inspiraci, abyste mohli obdarovat sebe i své blízké.
O tuzemských příznivcích letničního hnutí slyšel nejspíše jen málokdo, o Svědcích Jehovových se většina populace poprvé dozvěděla až po sametové revoluci. Budovatelé socialismu v nich viděli protivníky, se kterými si navíc dost dobře nevěděli rady.
Je to náročná disciplína každý rok v různých anketách a žebříčcích vybírat, co byly ty nejlepší knihy roku. Rozhodně to ale není disciplína pouze pro literární profesionály, naopak je doporučeníhodná všem trochu aktivnějším čtenářům. Je v ní cosi adventně melancholického i napínavého.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
Příběh silného citového vzplanutí může čtenáře lehce zahřát poetickým jazykem, ale celkový dojem je spíše vlažný kvůli přílišné zkratkovitosti a neuspokojivému plynutí děje.
Nová sbírka Lenky Nehybové otevírá tichý, pozorný dialog mezi člověkem a přírodou. Ekologická lyrika bez aktivistických gest tu skládá svět z drobných pozorování, vědecké přesnosti i intimní subjektivity – a zve čtenáře nahlédnout, co vše se odehrává mezi větvemi, zahradou a lidskou přítomností.
Návštěva veřejného koupaliště může být pro děti zážitek – už od chvíle, kdy vkročí do šaten a sprch. Všechna ta rozmanitá těla, obvykle ukrytá, jsou tu zničehonic na očích. Může to vyvolat zvědavost, rozpaky i otázky. Jak vlastně lidské tělo doopravdy vypadá?
S letošním držitelem Jungmannovy ceny o tom, jak se dostal k překládání a proč mu trvalo téměř dvacet let, než se odhodlal román Barva léta kubánského spisovatele Reinalda Arenase přeložit.
Poslední román Reinalda Arenase je provokativní alegorií života na Kubě. Jako cyklon se točí okolo fiktivního karnevalu ne právě fiktivního diktátora, kterému se smí jen tleskat. Smršť explicitních obrázků nekonečné honby za rozkoší a zmar života v absurdní totalitě střídají střídmější kapitoly, kde groteskou probleskuje autorova agonie a hledání smyslu života skrze psaní.
Kniha amerického filmového publicisty rozšiřuje už tak docela bohatou bibliografii o nejslavnějším japonském filmaři současnosti. Má své klady, nicméně příště by si mohli čeští vydavatelé všimnout i nějaké japonské monografie.
Konvertitka Stefana Hertmanse je historický román založený na dvou rukopisech z 11. století. Díky autorově imaginaci a zároveň práci s historickými prameny ožívá na jeho stránkách příběh dvou mladých milenců, ale jen na chvíli. Místo romantického středověkého příběhu se následně čtenáři nabízí vhled do počátků i dílčích důsledků první křižácké výpravy nebo do komplikací spojených s konverzí křesťanské měšťanské dívky k židovství.
Venku se citelně ochladilo, jen člověk vstane, už se zase stmívá, viry řádí o sto šest – přichází čas, kdy začínáme mnohem častěji vyhledávat společnost knih. Spokojíte se s tou očtenou a odřenou z loňska? Nebo si dopřejete nějakou novější, neokoukanou? Jenže kterou? Chcete poradit? Redaktoři časopisu iLiteratura vybrali pro každého něco.
Zásadní a vážné otázky o tom, co je životní osud, do jaké míry je předurčen, zda se mu lze vzepřít nebo je-li vhodné zasahovat do života druhým lidem, předkládá kanadský autor Denis Thériault prostřednictvím lehce absurdního a poměrně napínavého příběhu, v jehož podání se lyrická nota potkává s ironickým nadhledem. Není to humoristický román, ale úsměv k němu patří.
Kde vlastně začíná Orient? Podle britského historika Andrewa Wheatcrofta pro mnohé Angličany končí barbarský svět u Calais; Henri Massis soudil, že součástí zrádného Orientu, proti kterému se musí bránit římsko-katolický Západ, je i Německo (a ovšem i země slovanské); podle knížete Metternicha ležela hranice Asie na vídeňské výpadovce ve směru do Uher a kancléř Adenauer prý při vjezdu do Pruska pohrdlivě poznamenával: „Asie.“
Uplynuly tři roky od začátku války Ruska proti Ukrajině v roce 2014. V šedé zóně mezi separatistickou, Ruskem okupovanou částí Donbasu a ukrajinskou frontou zůstali ve vylidněné vesnici jen dva lidé. Sergej Sergejič neodešel především kvůli svým včelám. Elektřina nefunguje, pro potraviny se musí chodit daleko a v okolí se neustále střílí: Sergej se nakonec odhodlá alespoň načas své včelky odvézt do klidu.
N. K. Jemisinová je největší hvězdou současné fantasy. Z jejího románu Smrtící luna, starého téměř deset let, je však cítit spíše jen příslib budoucí velikosti. Je tedy k němu třeba přistupovat opatrně a nezatěžovat jej nerealistickými očekáváními.
Elizabeth Bishopová patří ke generaci, která přichází po velkých básnících angloamerického modernismu, jako byl T. S. Eliot, Ezra Pound, William Carlos Williams, Wallace Stevens či Marianne Moorová.
Syrové, nesentimentální a silné svědectví Ukrajinek, které se rozhodly otevřené válce neustoupit. Portrét ženské odvahy, odhodlání a schopnosti vzdorovat, ale i hluboký vhled do toho, co válka dělá s tělem, psychikou a lidskou každodenností. Osobní příběhy patnácti dívek a žen nejrůznějšího věku i povolání vykreslují realitu konfliktu, který si ještě nedávno nikdo z nás nedokázal představit.
Jan Zikmund přichází s přelomovým počinem – po šestadvaceti letech prvním výborem ze severoamerické poezie v českých překladech. Antologie nastiňuje pestrou realitu Spojených států a nahlíží pod povrch dnešního světa.
Jak se překládají středověké rukopisy, co všechno (ne)zvládne AI nebo proč je dobré vidět Crichtonovy Vikingy? Nejen o tom jsme si povídali s akademikem a překladatelem Ondřejem Beránkem, čerstvým držitelem prestižní Turjuman Award.
Středověký muslimský vzdělanec Ibn Fadlán nebyl dobrodruh ani cestovatel, přesto se stal předlohou hollywoodského hrdiny. Jeho barvité zápisky z cest jsou dodnes nejcennějším zdrojem zpráv o kočovných obyvatelích euroasijských stepí.
Kara Swisher je novinářka, které se podle některých podařilo „povýšit mezi šlechtu Silicon Valley tím, že psala o šlechtě Silicon Valley, často velice jízlivě“. Například jí připadá legrační sledovat nejbohatší muže světa, jak nabádají lidi, aby se vzbouřili proti systému, když onen systém dnes představují především oni sami…
Díky crowdfundingovému nakladatelství Pointa letos debutovala Kamila Roučková. Její básnická sbírka lehce uhrane nápaditým názvem, který ovšem většině textů zrovna zdatně nesekunduje…
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Chtěli byste vědět, která byla letos ta NEJ? To tak úplně říct nemůžeme, a ani nechceme. Dobrých knih totiž vyšla spousta. A my jsme těch nejlepších sebrali celou hrst: třicet tipů na četbu, která nezklame, ať už si ji pořídíte pro sebe, nebo jako dárek.
Vlámský slavista Eric Metz, který působí na katedře bohemistiky Amsterodamské univerzity, porovnává několik překladů Haškova Švejka z hlediska toho, jak se v nich řeší vulgarismy hostinského Palivce v první kapitole. České „hovno“ činí v některých dobách a v některých jazycích překladatelům nečekané potíže…
Horor u nás neznámého autora je výjimečný v tom, jak se vzdaluje žánrovým klišé. Prostřednictvím rafinované kompozice rekonstruuje případ děvčete, které bylo podle svého otce posedlé ďáblem. Postupně však vychází najevo, že případ vymítání byl mnohem komplikovanější a s děsivými následky.
Již v době, kdy román poprvé vyšel (ve francouzském překladu v roce 1984 u Gallimarda, česky v Torontu v roce 1985), vyvolal řadu polemik mezi exulanty (A. Tomský jej označil za „intelektualizovanou pornografii“) i u nás: jednak mezi disentem, jednak dokonce i v oficiálním tisku (známý článek J. Čejky Kýč třetí generace, Tvorba 3/1988). Velmi kriticky se Kunderovi věnoval např. Milan Jungmann v rozsáhlé stati Kunderovské paradoxy (Obsah 1985), velká diskuse k tématu pak následovala ve Svědectví.
Nestává se zas tak často, aby se vám do ruky dostala literárně pozoruhodná próza, u jejíž lehkosti a nápaditosti se budete dobře bavit, ale přitom cítit, jak z podhoubí vyrůstá i cosi závažného. Mariborská hypnóza si hodně hraje, ale taky podává zprávu o aktuální náladě světa.
Zatímco rodina na statku klidně spí, jejich domácí skřítek je vzhůru a obchází stavení, aby vše zkontroloval. V příběhu, díky překladu nyní přístupném i českému čtenáři, vypráví Astrid Lindgrenová o jedné idylické zimní noci.
Barnesovi patří ke smetánce irského maloměsta, mají dvě děti, jejich autosalon vzkvétá a vydělává, ale jen dokud nepřijde finanční krize. Dickieho žena Imelda začne po internetu rozprodávat nábytek, jeho dcera Cass se děsí, že nebude moct na univerzitu, syn Pídžej toho, že se rodiče rozvedou, a Dickie si začne stavět bunkr. Krize samotná zůstává v knize v matných obrysech, funguje jen jako rozbuška. Dickieho s Imeldou dožene temnota z minulosti, jež vrhne stín i na jejich děti.
Milostná aférka M. M. s exotickou Maud, Paříž na přelomu tisíciletí a nijak závratná, ale typická francouzská kariéra jako splněný sen jednoho malého kluka vyrůstajícího s bratrem a poněkud despotickým otcem v normalizačních Čechách. Román o různých podobách lásky (nebo snad posedlosti)? O velmi dobrém jídle. O Paříži. O zrádnosti splněných snů. Jsou ale věci skutečně takové, jaké se zdají být?
„Když jsem napsala knížku Lenka, velmi jsem se obávala, že to nepůjde publikovat, že jsem nějakým způsobem poškodila maminčinu image, že jsem ji nějak podrazila. A setkala jsem se s úplně opačnou reakcí,“ konstatuje Anna Fodorová, jediná dcera Lenky Reinerové.
Mnohavrstevnatý finský debut, v němž se mísí prvky dobrodružného vyprávění, cestopisu, vědecké statě a historického i ekologického románu, je upřímným vyznáním autorky vyhynulým živočichům, pro něž člověk představuje ničivější sílu než asteroidy, nemoci či klimatické změny.
Kateřina Pokorná vydala debutovou sbírku, které žalostně chybí důkladná redaktorská práce. Silné osobní básně střídají rýmovánky, ostré slamy zase motivační proklamace. Výsledkem je jedna velká nesourodá skrumáž.
Komiksová adaptace slavného romantického románu zdůrazňuje jeho tragické a místy až hororové prvky. Téměř dvě stě let staré dílo má v Bessově podání nečekanou dynamiku a působivost.
Kriminálních příběhů bez policistů a tradičního schématu vyšetřování není v české literatuře mnoho. Ten od Jany Jašové zaujme precizní výstavbou i chytrým využitím covidových omezení během lockdownu.
V době růstu vlivu digitálních automatů je dobré vědět, za jakých podmínek se skoro každý člověk také může chovat jako automat. Jak u lidí „zapnout“ reakce, které se vymykají jejich vědomé kontrole, a přinutit je chovat se tak, jak by při klidné racionální úvaze nikdy nemohli?
Román Stín bohů vypadá podle zápletky tuctově – ve světě plném monster a mocichtivých jarlů si hrdinky i hrdinové hledají vlastní cestu ke slávě či pomstě. Je to však typický příklad knihy, kdy se v jednoduchosti skrývá síla.
Rok po debutu vydává Ondřej L. Hrabal druhou básnickou sbírku. Texty jsou rozsáhlejší a v mnoha ohledech básničtější. Tato poloha autorovi sluší a mohla by být i nadále nosná. Básně působí svébytně a uchovávají si vnitřní kouzlo. Racci jsou důkazem toho, že i slamer umí vytvořit zajímavou básnickou sbírku.
Tajemná pražská čtvrť, kde nefunguje elektřina a jejíž křivolaké uličky skrývají mnohá nebezpečí, jen málokterému čtenáři dobrodružné literatury nepřipomene slavná Foglarova Stínadla. Pošlete však do ní děti 21. století, a poetika se trošku promění. S pomocí postupů vypůjčených z thrilleru či vědecko-fantastické literatury autor předkládá napínavý příběh, který nenásilně upozorňuje na míru důležitosti všemožných vynálezů v našich životech.
Zastrašování kritiků, únosy, vraždy; hromadné rozšiřování jedů či svážení bezdomovců za účelem ovlivnění voleb. I to najdeme v knize, která pojednává o náboženských hnutích hlásajících lásku a mír, ale místy se čte spíš jako zpráva o bojích mezi znesvářenými gangy. Že na ně pak společnost někdy reaguje panikou, se nelze příliš divit.
Bibliografie překladů z ukrajinštiny a česky vydaných publikací týkajících se Ukrajiny.
Žánr detektivky, kriminálního románu či thrilleru zažívá v posledních letech dobré časy. A nejde jen o neslábnoucí vlnu skandinávské krimi, objevují se noví a zajímaví domácí autoři, kteří své knihy více přibližují současné realitě, pečlivěji studují psychologické profily svých postav a zavedené schéma všelijak narušují a inovují.
Pražský knižní veletrh Svět knihy pravidelně nabízí řadu křtů, setkání a vyhlášení. Jedním z nich jsou i ceny Akademie SFFH, které již vyhlížejí jubilejní dvacátý ročník. Jak dopadl ten aktuální devatenáctý, si nyní přiblížíme v tradičním přehledu vítězů.
V předmluvě ke knize se tvrdí, že nabízí „jeden z příběhů, který je možné vyprávět o dějinách románu“. Samotné žánrové ohraničení ale není v knize aplikováno důsledně: najdeme v něm povídkové cykly nebo román ve verších jako Evžen Oněgin či epos Lusovci, ale ne mnohem významnější eposy Homérovy, na něž přitom potom mnohé romány tematicky navazovaly. O evropských kořenech románu se tak v knize nedozvíme skoro nic; pokud tedy má jít o „dějiny románu“, jsou velmi torzovité a neúplné.
Téměř současně se vznikem psané literatury Romů v České republice, který se obvykle datuje do počátku 70. let 20. století, se v romské autorské tvorbě rozvíjí také téma hledání, artikulace a přehodnocování romské identity.
Ivona Březinová svým dílem již dříve přesvědčivě prokázala, že její zájem o problémové i bolestné okamžiky v životech mladých lidí není náhodný ani ojedinělý. Její knihy se často dotýkají aktuálně ožehavých momentů současné společnosti, zavádějí totiž čtenáře do míst známých a zdánlivě bezpečných, v jejichž prostoru je však možné klopýtnout.
Británie má Dobrodružství Luthera Arkwrighta od Briana Talbota, Francie má Moebia a jeho Incal. Oba dva legendární příběhy vznikaly v raných 80. letech a oba patří do zlatého fondu světového komiksu. Zatímco Talbotovo opus magnum mají čeští fanoušci již pár let k dispozici, Incal se svého vydání dočkal až nyní. Přitom právě na tento příběh naleznete ve světovém komiksu (a nejen tam) nejeden odkaz.
Kniha Zneklidňující svět zrcadel představuje soubor několika esejů z kulturní historie zrcadla. Zrcadlo pojímá jako symbol, který je zakotven v hlubině kulturní tradice a do kterého lidé v různých obdobích projektovali rozličné významy.
Většina národů nějaké ty sny má, a možná že čím je národ mladší, tím jich má více – to jsou slova, která napsal historik Zbyněk Zeman do předmluvy ke knize Pavla Kosatíka České snění.
Dopisy ze tří období a tří sfér jeho života přestupují nejistou hranici lži a pravdy a vytvářejí poutavé příběhy, prožité v prvních desetiletích dvacátého století.
Výběrový seznam českých nakladatelství, včetně odkazů na weby a kontaktů.
Elizabeth Bishopová je jednou z nejdůležitějších básnířek americké literatury 20. století, držitelka Pulitzerovy ceny za r. 1956, je v Čechách téměř neznámá.
Platónovo Symposion je dílo, které přitahuje pozornost čtenářů, ať už z řad filologů, filozofů nebo širší veřejnosti, prakticky od svého vzniku. Zajímavá je i platónské inspirace v pozdní římské literatuře...
Rosův román Velká divočina je ryzím výrazem pokory a úcty k drsnému vnitrozemí na severovýchodě Brazílie, jemuž se v portugalštině říká sertăo, a k jeho obyvatelům.
Druhé, graficky citlivě upravené vydání hlavních částí Eddy a Ságy o Ynglinzích z pera islandského učence Snorriho Sturlusona - cenné středověké dílo.
Do vánoční atmosféry zasadila česká básnířka nečekaný, až surreálný příběh holčičky, která znovu prožije období před vlastním narozením.
Společná práce dvou věhlasných komiksových tvůrců příběhovou formou vysvětluje, jak se dělá komiks. Pro školáky může být povzbuzením i praktickou příručkou, která poradí, na co se soustředit a kde neztrácet čas a energii.
Amadoka tematizuje zpochybňování paměti, identity i možnosti vypovědět minulost. Základní rovinou vyprávění je návrat vojáka, který po těžkém zranění přišel o paměť, do civilního života. Čtenář se spolu s ním snaží rekonstruovat jeho minulost z rodinných fotografií a útržkovitých vzpomínek jeho ženy Romany. Ta však zná velkou část jeho minulosti jen z rodinného vyprávění. Bude jí její hrdina věřit?