Nejčtenější články

V nakladatelství Paseka vyšel jako dvacátý svazek souborného díla Vladimira Nabokova jeho román z berlínského období Pozvání na popravu. Vysoce básnický text, plný nástrah a falešných stop, vypráví příběh posledních pár dní Cincinnata C., odsouzeného za svoji neproniknutelnost a nepřizpůsobivost.

Debutový román Jely Abasové, který předminulou sobotu získal Literu za fantastiku, je opojně zábavným i emočně drásavým zážitkem, který uhrane barvitými postavami, ještě barvitějším dějem a sebevědomým stylem.

Hluboké, dobrodružné, fascinující a nezřídka dojemné nahlédnutí do základní stavební jednotky těla každého živého organismu. Kromě četných historických exkurzů, objasnění fungování buněk a seznámení s aktuálními objevy autor předjímá, jakým způsobem úplnější poznání buňky ovlivní medicínu i budoucnost člověka.

Pro kronikáře byl místem příchodu do panenské krajiny, pro obrozence hrází proti „germánské sani“, pro dnešní archeology centrem pradávné posvátné krajiny. Nový pohled na „nejčeštější“ horu odkrývá svět podobný Stonehenge – zemi mrtvých, kde se sluneční kult hory potkával s lunární náladovostí řeky. Byl Říp „českou pyramidou“, k níž se mrtví velmoži plavili na vyzdobených lodích?

Čtrnáctiletou Katku brzy čeká přestup na gymnázium. Dospívající dívka se rozhodne, že se od té chvíle všechno změní: zhubne, přestane si pořád jen číst a najde si kamarády. Cesta k „lepšímu“ já však nabere sebedestruktivní směr. Poslední román Petry Soukupové výstižně popisuje plíživé nebezpečí poruch příjmu potravy a nabízí poučné čtení pro teenagery i jejich rodiče.

Hrdiny krátkých příběhů jsou zvířata, rostliny a věci, které se chovají jako lidé. V díle se alegoricky poukazuje na nejrůznější lidské nedostatky a chyby (pýchu, lenost, hloupost, marnivost). Přece se však nejedná o klasickou bajku ezopovského typu, neboť v těchto bajkách-nebajkách jako by nad poučením převažoval vtip a humor.

Pokud mluvíme o honorářích v kultuře, většinou se bavíme o tom, co a za kolik. V Asociaci spisovatelů se například několikrát debatovalo o ceníku za jednotlivé typy textů či služeb typu besed či autorských čtení nebo zřízení fondu na podporu autorstva inspirovaného principem Státního fondu kinematografie; jen financovaného jedním procentem nikoli z prodaných lístků, ale z prodaných knih. Nic z toho nikdy bohužel nebylo.

Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.

Iva Jakimiv po dlouhých osmi letech publikuje básnickou skladbu Onde, která oslovila i porotu cen Magnesia Litera. V knížce objevujeme svět plný intimity lyrického subjektu v konfrontaci s jazykem, časem, přírodou – to vše dokresleno autorčinou technickou zručností. Nevěsta, stařec a pokušitel se v knize stávají průvodci po vlastních pochybách.

Nestává se zas tak často, aby se vám do ruky dostala literárně pozoruhodná próza, u jejíž lehkosti a nápaditosti se budete dobře bavit, ale přitom cítit, jak z podhoubí vyrůstá i cosi závažného. Mariborská hypnóza si hodně hraje, ale taky podává zprávu o aktuální náladě světa.

V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.

V loňském roce uplynulo dvacet let od úmrtí spisovatele Jorge Luise Borgese, který se nesmazatelným písmem zapsal do hispanoamerické literární historie. Argentinská literatura tak ztratila dalšího ze svých osobitých tvůrců.

V českém prostředí zatím nemají takový zvuk, nicméně v tom anglosaském se sportovní romance jako svébytný žánr vyhraňují už několik let. Román americké spisovatelky je silný v důrazu na budování důvěry.

Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.

„Troufám si říct – po té dost dlouhé době od mých deseti do sto dvou –, že dobrá literatura je to, co je pravda“, říká v rozhovoru česká herečka a pedagožka Alexandra Myšková, která od konce šedesátých let žije v Norsku. V rozhovoru rekapituluje nejen svůj život, ale také svou trvalou lásku k české i světové literatuře.

Dva upírské romány ze dvou největších českých nakladatelských domů nepřekládali profesionální překladatelé, ale známí čeští bookstagrameři. Jak jejich překlady dopadly a proč je třeba věnovat náležitou redakční péči i takzvané spotřební literatuře?

Peruánský valčík je nejskvělejší peruánský přínos světu. Kdo by to byl řekl, že se zrodil na těch nejchudších limských dvorech zamořených krysami. Kvůli svým erotickým účinkům byl dlouho nepřijatelný pro církev. Pochází ze španělského fandanga a má tajemnou moc: dokáže bojovat s veškerými předsudky lidstva a spojit přinejmenším celý peruánský národ.

Největší asijský knižní veletrh v Tchaj-peji letos navštívilo přes půl milionu čtenářů a literárních profesionálů – mezi nimi také české autorky, které se věnují tvorbě pro děti a mládež.

Redakční výběr knih vydaných v uplynulém roce, na něž by byla škoda zapomenout. Nabízíme pestrou inspiraci, abyste mohli obdarovat sebe i své blízké.

Prožíváte hluboký smutek nad odchodem drahého člověka na onen svět? Možná by stálo za to sáhnout po beletristickém titulu Georgiho Gospodinova Zahradník a smrt. Vedle silného literárního zážitku by vám mohl přinést i útěchu…

Paluba vyřazeného vládního speciálu na trase Brno–Praha, říjen 2025. U stolečků na odrbaných sedačkách sedí Nadšéf, Velkej šéf, Šéfka podšéfů, Podšéf I, Podšéf II a Účetní. Během letu ze stěn a ze stropu každou chvíli vypadne šroubek a kutálí se po nestabilní podlaze. Zpoza opěradel sem tam vykoukne hlava v bílém klobouku, kterou ostatní odhánějí slovy kšáá, někteří po ní cvrnkají vypadlé šroubky.

Vícevrstevnatá výpověď, založená na autentických a někdy i dosti syrových rozhovorech, přibližuje období, kdy ženy ztrácejí to, co je podle mnoha lidí činí ženami. Musí proto nově definovat svoji identitu i životní roli.

Na Velký knižní čtvrtek vyšel nový román Biancy Bellové s názvem Ostrov. Kniha plná tajemství, záhad a orientální pohádkovosti čtenáře dovádí k absolutní podstatě vypravěčského umění a příběhu.

Křehký komiks mladé německé autorky tematizuje její boj s úzkostmi a pochybnostmi, s vlastní nejistotou a strachem. Žánrově je někde mezi osobní zpovědí a obrázkovou esejí.

Karel Gott a Richard Krajčo se před časem dohodli, že si zažertují se Smrtí, a na Vánoce nám ji přilepenou lepidlem k sesli (i s kosou) přivezli ukázat. Vánoční hit s názvem, o němž se nepochybuje, jsme slyšeli a viděli skoro všichni.

Přední česká historička, zaměřená především na rané dějiny Spojených států amerických, upozorňuje, jak proměnlivý je lidský pohled na konkrétní dějinné události, což se netýká jen historie či humanitních věd. Zároveň není absolutní relativistka a rozhodně netvrdí, že si každý může hlásat svá „alternativní fakta“.

Přetlumočit biblické příběhy malým dětem není úkol pro každého. Komu se to povede, má naději, že získá čtenáře i pro četbu náročnějších textů. Ilustrovaná historie stěžejních biblických událostí je příležitost, jak to dokonale známé slovo – Bible – vpustit do vlastního čtenářského světa a dozvědět se o knize knih trochu víc než ve školních lavicích.

Když člověku piráti unesou sestřičku a on sám sotva uzvedne pušku, šance na úspěch záchranné akce není velká. Příběh Fridy Nilsson vypráví o tom, proč by byl svět mnohem horším místem, kdyby si na takové zdánlivě beznadějné činy alespoň někteří z nás někdy netroufli.

Jan Assmann jmenoval ve své knize Kultura a paměť (Das kulturelle Gedächtnis) z roku 1992 tři důvody, proč se staly „paměť a vzpomínání tak virulentním tématem“ (Assmann 2001: 15). Má to na svědomí revoluce probíhající v technice ukládání dat, konec starých evropských pořádků a konečně otázka toho, jak bude možné po smrti posledních očitých svědků udržovat památku na holokaust a další zločiny proti lidskosti, které přineslo dvacáté století.

Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.

Dobré sousedské vztahy nejsou jak známo samy sebou. Česká republika sdílí s Německem přes osm set kilometrů dlouhou státní hranici a necelou pětistovku kilometrů s Rakouskem.

Stoleté výročí narození britského novináře a prozaika George Orwella neušlo pozornosti médií po celém světě.

Tu zimu, kdy jsem se rozhodla jet s Petrem na Silvestra do Prahy, miloval Michal Sáru. Sára milovala Michala a Miroslav, který také miloval Sáru, žil sám v Praze, v bytě se spuštěnými roletami. Jemu vděčím za jediné české slovo, které znám - smutná...

Cormac McCarthy nepochybně představuje výjimečný zjev současné anglicky psané literatury. Nakladatelství Argo patří zásluha na tom, že ani u nás není v současné době autorem neznámým. Po prvním díle volné Hraniční trilogie, knize Všichni krásní koně, teď následuje díl druhý, Hranice.

Do Kamerunu bychom se letadlem dostali za necelý den. Bozajérům, tedy emigrantům z Kamerunu, může cesta v opačném směru zabrat několik krušných let. Třetí možností, jak vzdálenost zdolat, je vzít do ruky první knihu Maxe Lobeho přeloženou do češtiny, a tropickou zemi poznáme možná i lépe než při turistickém zájezdu.

Snad každá stránka textu prozrazuje, že známý literární historik zpracovává jedno ze svých srdečních témat, a to způsobem, který má šanci stvořit další podobné srdcaře.

Veršovaná exkurze mezi sardinky, mníky a chobotnice zláká nejen šestileté piráty a princezny. Výprava tajemnou ponorkou zavede sourozeneckou dvojici až k pokladu – i když trochu jinému, než by čekali.

Pokračování oceněné knihy přináší osm nových rozhovorů se severokorejskými uprchlíky. A je to návrat k tomu, co Špitálníková dobře umí. Na základě autentických výpovědí otevírá běžná i kontroverzní témata, která mohou čtenáře hluboce zasáhnout.

V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.

Kniha amerického filmového publicisty rozšiřuje už tak docela bohatou bibliografii o nejslavnějším japonském filmaři současnosti. Má své klady, nicméně příště by si mohli čeští vydavatelé všimnout i nějaké japonské monografie.

Adaptace Goldflamových pohádek sice přináší významové i syžetové posuny oproti předloze, ale i tak představuje zdařilý snímek, který diváky vyzývá ke spoluprožívání emocí.

Jestliže jsou dějiny civilizace dějinami usnadňování, pak se zaostalost projevuje dřinou. Jsem zaostalá, když se domnívám, že poslední výspou, kde není ulehčování vítané, je myšlení? Že krása myšlení je právě v potýkání, v bloudění, nezdaru, boji o smysl, a zase novém bloudění, které uspokojivý výsledek přinese klidně až na několikerý pokus? Třeba až za několik let?

Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.

Dynamika lidských vztahů, a těch rodinných obzvlášť, je pro literaturu nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Co se stane, když se jedno z dvojčat rozhodne dobrovolně ukončit život? A je vůbec možné se s touto nenahraditelnou ztrátou vyrovnat?

Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.

Mnohavrstevnatý finský debut, v němž se mísí prvky dobrodružného vyprávění, cestopisu, vědecké statě a historického i ekologického románu, je upřímným vyznáním autorky vyhynulým živočichům, pro něž člověk představuje ničivější sílu než asteroidy, nemoci či klimatické změny.

Jmenuji se Petr Borkovec, narozený sedmnáctého dubna 1970 ve Vlašimi. Před lety, když jsem s těmito sloupky začínal, jsem si slíbil, že každý z nich bude o krásné literatuře. Svůj slib jsem ani jednou neporušil.

Úspěšná kniha švédské autorky zkoumá, jak odlišně může v rodině každý z dlouholetých partnerů vnímat stejné události a co v důsledku hrozí.

Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu přichází s novým románem, který však může být pro její fanoušky i kritiky zkouškou trpělivosti. Vyprávění o masakru na ostrově Čedžu v letech 1947–48 se rozplývá mezi realitou a snem, přičemž autorka upřednostňuje emoční prožitek nad historickou srozumitelností. Silné obrazy utrpení střídají momenty těžko uchopitelné introspekce, což z knihy činí nejen literární výzvu, ale i důkaz, že Han Kang dokáže rozdělit publikum jako málokdo.

Kniha krve, oceněná Německou a Švýcarskou knižní cenou za rok 2022, představuje další příspěvek do dnes už skoro zprofanovaného žánru autofikce, přiznaně osobních textů dávajících většinou hlas minoritním a výrazným vypravěčům, s tendencí k terapeutickému vyznavačství, pátrání v rodinné minulosti či k ohledávání identity a převládajících kulturních norem.

Lze léčit alzheimera návratem do šťastných vzpomínek? A co teprve, když ztráta paměti zasáhne celou společnost, když vstoupí i do politiky? Když rozboří mezinárodní hranice, když smíchá časy… Otázky klade a odpovědi hledá Georgi Gospodinov spolu Gaustinem.

Nejvyšší finské literární ocenění skončilo již podruhé v rukou spisovatele s kosovsko-albánskými kořeny Pajtima Statovciho. Další nominované romány zpracovávají již tradiční historická traumata nebo vedou malé čtenáře k překonávání předsudků.

Co číst, co darovat, co doplnit do vlastní knihovny? Co nezapomenout uplatnit ve vášnivé debatě o letošní nadílce knižního trhu? Nabízíme redakční výběr nejlepších knih vydaných v uplynulém roce. Je předem roztříděný do různých poliček: podle žánru, námětu a cílového čtenáře.

Stále více lidí se stěhuje do měst, a proto je dobré se v mezioborové perspektivě ptát na to, jak je stavět i spravovat tak, aby byla odolná vůči krizím a dalo se v nich dobře žít. A právě to dělá tato kniha.

Laurent Binet se snaží navrátit slávu románu v dopisech. Detektivka, v níž si dopisují Michelangelo, Kateřina Medicejská či papež Pavel IV., je zábavná historická hříčka, která potěší především milovníky dějin umění. O renesanci epistolárního románu se však nejspíš nezaslouží.

V roce 2022 vyšla v ruském nakladatelství Popcorn Books kniha Kůže, druhý román Jevgeniji Někrasovové, původně publikovaný na pokračování na online platformě BookMate. Mozaika o prolnutých osudech černošské otrokyně a ruské nevolnice z 19. století promlouvá hlouběji i o nesvobodě současného Ruska – a nejen kvůli ní nakladatelství čelí zániku.

V současnosti jeden z nejpopulárnějších britských autorů Ian McEwan v každé ze svých knih přichází s něčím novým. Zatímco v předposledním románu si vyzkoušel, jak se píše alternativní historie, v tom nejnovějším a doposud nejrozsáhlejším, sepisuje memoáry hlavního hrdiny, přesněji řečeno antihrdiny, a zároveň čtenáře provází historickými událostmi 20. století.

Někde jsem četla nebo slyšela, že dospělým se člověk stává v okamžiku, kdy rodičům přestane upírat právo na psychologii. V poslední době, kdy se na pár týdnů starám o nemocnou mámu, protože táta je na operaci v nemocnici, se snažím být dospělá.

Hanneli Goslarová vstoupila do dějin jako kamarádka Anne Frankové. Přitom osud její rodiny není o nic méně dramatický než příběh Frankových. Novinářka Dina Kraftová podává ucelený obraz Hanneliny osobní historie podpořený částečně i rozhovory s devadesátnicí Hanneli v posledních měsících jejího života.

Třetí Gospodinovův román, který vypráví o pojetí času v individuální i kolektivní paměti, získal jako první bulharská kniha prestižní Bookerovu cenu. Autorovo alter ego v něm vynalezne kliniky času, v nichž se společnost trpící ztrátou paměti navrací do doby, kdy se cítila lépe.