Aktualita

Norský spisovatel sámského původu Sigbjørn Skåden obdržel letošní prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Ocenění po pětatřiceti letech získává dílo napsané v sámštině. Vítězný román propojuje detektivní zápletku s rodinnou historií a temným dědictvím asimilační
politiky vůči Sámům.

Prestižní středoevropskou literární cenu Angelus letos získala Kateřina Tučková za román Bílá Voda. Autorka uspěla také v hlasování čtenářů a ocenění si odnesla i polská překladatelka knihy Julia Różewicz.

Na Frankfurtském knižním veletrhu se česká non fiction vracela k místům a lidem, kteří po generace propojovali českou a německou kulturu. Na příkladu Jablonce, multikulturní Prahy i německy píšících českých autorů ukazovala, že společná minulost není jen uzavřenou kapitolou dějin, ale i součástí dnešní evropské identity.

Obec překladatelů 13. 10. v podvečer udělila ocenění za nejzdařilejší umělecký překlad vydaný v roce 2025.

Česko se ve Frankfurtu představilo jako země na pobřeží, ačkoli k moři fakticky nemá přístup. Hravý koncept českého pavilonu navazuje na motiv, který se překvapivě často objevuje i v české i evropské literatuře. Od Čapkových Mloků přes Radku Denemarkovou až k Jaroslavu Rudišovi se moře stalo metaforou imaginace, historických traumat i nejisté budoucnosti. Dokáže však pozornost, kterou česká literatura na veletrhu získala, přetrvat i poté, co opadne příliv?

Nejprestižnější polskou literární cenu Nike letos získal Szczepan Twardoch za román Null, odehrávající se na ukrajinské frontě. Spisovatel uspěl také v hlasování čtenářů, hlavní cenu poroty však obdržel vůbec poprvé.

Letošní Nobelova cena za literaturu byla udělena kanadské spisovatelce Anne Carsonové „za její odvážné a nápadité dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytváří nové formy současné literatury“.

Po pětileté přestávce vyšel v srpnu další, už šestý titul Marka Šindelky v nizozemštině. Během zářijového turné po dvou belgických a jedné nizozemské štaci se autor vrací do Gentu a do Utrechtu skoro jako domů. Jak vypadá pronikání české literatury do ciziny, když se zadaří?

Na tomto místě jsou naši pravidelní čtenáři zvyklí nacházet každý den nový článek. V následujících čtyřech týdnech to tak ale nebude. Na výrazné snížení předpokládaného financování projektu musíme reagovat výpadkem v naší publikační rutině.

V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.

Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“

Největší asijský knižní veletrh v Tchaj-peji letos navštívilo přes půl milionu čtenářů a literárních profesionálů – mezi nimi také české autorky, které se věnují tvorbě pro děti a mládež.

S Ceesem Nooteboomem odešel poslední zástupce silné poválečné spisovatelské generace. S jeho prozaickým dílem se mohli seznámit i čeští čtenáři.

Festival v Angoulême, založený roku 1974 a po desetiletí považovaný za svatostánek nejen francouzského komiksu, se ocitl ve stavu, který lze sotva nazvat jinak než systémovým rozpadem.

Koncem listopadu se v Helsinkách udělovaly Ceny Finlandia ve třech tradičních kategoriích. V té určené beletrii po dlouhých třinácti letech uspělo švédskojazyčné dílo.

Podzim roku 2024 představoval přelomové období nejen pro francouzsko-alžírské vztahy obecně, ale také pro dva významné a oceňované alžírské spisovatele: Kamela Daouda a Boulema Sansala.

Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací pro děti, které neotřelým způsobem nahlížejí do historie.

Faerská básnířka Vónbjørt Vang získala prestižní Cenu Severské rady. Ocenění se tak po téměř čtyřiceti letech vrací na Faerské ostrovy. Vang ve své poezii citlivě zkoumá úzkost, ztrátu a proměnu mateřského pouta, čímž potvrzuje rostoucí sílu ženských hlasů v severské literatuře.

Francouzský trh s fantastickou literaturou roste, největší poptávka je ale pořád jen po desítce nejprodávanějších titulů. Zároveň stále výrazněji mizí jasné hranice mezi obecnou literaturou, sci-fi a fantasy. Literární tvorba tak reflektuje novou realitu: technologie a problémy dnešního světa se stále více podobají tomu, co dříve popisovala jen science fiction.

Recenze Martina Lišky na knihu Ženy u oltáře, jejímž jsem autorem, obsahuje několik nepřesností a mírných invektiv, rád bych na něj proto reagoval. Martin Liška volil ve své recenzi sympatický sarkasmus, dovolím si tedy reagovat v podobném tónu, zdvihaje tak hozenou rukavici.

Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.

Mezi překladem, literaturou a válkou: i tak by se dal shrnout letošní ročník kyjevského knižního veletrhu, na který se díky mezinárodnímu projektu CELA vypravily česká reportérka Magdalena Sodomková a ukrajinistka Rita Kindlerová. I pod hrozbou poplachů lidé stáli fronty na knihy. Všechno mezi námi je překlad.

„Ty jsi ale odvážná, že ses sem vypravila!“ Takové a podobné věty jsem slýchala několik dnů, které jsem na konci května strávila v Kyjevě na knižním veletrhu. Připadala jsem si přitom nesmírně hloupě.

Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.

O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.

V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.

24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.

Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.

Ve čtvrtek 30. ledna v ranních hodinách ve věku 72 let podlehl akutní leukémii Jannis Charis. Působil jako redaktor, překladatel a fejetonista; obrovským přínosem byly však jeho literární překlady, jimiž prokazoval řecké čtenářské obci mimořádnou službu.

Součástí výstavy Milana Hulsinga v nizozemském Delftu je komiksové zpracování Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy. Také výloha tamního knihkupectví Paagman je věnována delftskému občanu Hulsingovi a této knize: historické centrum města je tedy momentálně ve znamení Čapkových povídek v nizozemském provedení.

V přímořském letovisku Torquay na jihu Anglie probíhá každé září festival věnovaný životu a dílu zdejší rodačky Agathy Christie. V rámci ročníku 2024 vystoupili mezi dalšími christieology také Mark Aldridge, Carla Valentine nebo John Curran, jejichž knihy vyšly i v překladech do češtiny.

Knihkupectví ve Funchalu bylo založeno v roce 1886 a dnes se nachází v třípatrovém paláci z 16. století. Ze 111 000 nabízených knih si vybere snad každý, navíc si s sebou odnese i jedinečný zážitek.

Neviditelné armádě literárních překladatelů u nás projde rukama celých čtyřicet procent knižní produkce. Avšak jen malý zlomek z nich se překládáním uživí a povážlivé procento těch nejzkušenějších vážně uvažuje o změně profese. I to prozradil loňský výzkum, zorganizovaný spolkem Překladatelé Severu.

Besedovat o literatuře u jezera je příjemné, ale okružní plavba s oblíbeným spisovatelem nebo mediální hvězdou k úspěchu festivalu nestačí. Za tím stojí tradice, pečlivá organizace a dobré nápady: třeba posadit všechny pozvané autory do jednoho stanu.

Nejvyšší finské literární ocenění skončilo již podruhé v rukou spisovatele s kosovsko-albánskými kořeny Pajtima Statovciho. Další nominované romány zpracovávají již tradiční historická traumata nebo vedou malé čtenáře k překonávání předsudků.

Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?

Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.

Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.

V polovině listopadu se na nejprestižnější francouzskou literární cenu snesla vlna kritiky: letošní laureát ceny čelí obžalobě, že vykradl cizí příběh. Porota mlčí, spisovatel obvinění odmítá. Jak se k rozhodnutí udělit cenu zrovna jemu dospělo? A jak vlastně vypadá zákulisí tak důležité události? Vraťme se na začátek listopadu, do dne udělení Goncourtovy ceny.

Jak se daří knihám v severoafrickém Alžírsku? Jak se propagují a prodávají? Zpráva z průzkumné cesty.

Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.

Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.

Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.

Ve Slovinsku se na začátku září uskutečnil již 39. ročník vyhlášeného mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Jednou z jeho letošních specifik bylo zaměření na českou literaturu.

Náš výběr novinek z podzimního Velkého knižního čtvrtku.

Tematicky různorodá díla nobelistky Han Kang spojuje zejména sugestivnost a naléhavost kontaktu se čtenářem.

Koncept „společně provozovaného knihkupectví“, kde má každou poličku jiný knihkupec, primárně slouží ke sdílení oblíbené literatury, je to ale i místo setkávání, které podporuje zdejší komunitu a vznik nových nápadů. Přesně takové je knihkupectví Senichi Books na předměstí Tokia, v němž jsem si povídala s jednou z jeho zakladatelek paní Yuccou.

Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?

Festival Écrivains en bord de mer (Spisovatelé u moře) se na francouzském pobřeží u Atlantiku koná již 28 let, a to ve slavném letovisku La Baule. I v letošním roce ho organizátoři rozšířili také na ostrov Noirmoutier.

Jižní Korea se u nás nejen díky Nině Špitálníkové profiluje jako ta druhá Korea, do níž se snaží dostat občané té Severní. Celosvětově je ale známá hlavně díky televizním seriálům a populární hudbě: to bylo patrné i na knižním veletrhu v Soulu.

Příležitost k literární výměně a inspiraci, ale i půvab Edinburghu lákají čtenáře i autory k účasti na skotském festivalu Cymera. Stejně jako mytická chiméra má i tato akce tři tváře, protože se věnuje žánrům science fiction, fantasy a hororu.

V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.

V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.

Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.

Honoráře slovenských literárních překladatelek a překladatelů patří v porovnání s kupní sílou v zemi k nejhorším v Evropě, festival uměleckého překladu TRANZ v příjemně pohodové atmosféře, který se nevyhýbá ani palčivým tématům, jim ale nejen my můžeme jen závidět.

Již posedmé se v Ostravě předávaly Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar. V kategorii věnované literatuře uspěla Elli Tiliu Motýlová s básnickou sbírkou Troska Frýdku kostra Místku.

Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.

Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.

Mezi šesti adepty na prestižní International Booker Prize letos figuruje i nizozemská spisovatelka Jente Posthuma. Po vítězství (Marieke) Lucase Rijnevelda před čtyřmi roky je to další úspěch nizozemské literatury v anglojazyčné oblasti.

Letos si připomínáme dvojí výročí Růženy Dostálové, jejíž jméno se pojí zejména s budováním a záštitou české neogrecistiky a byzantologie na fakultách v Praze a Brně, dlouholetým působením v Akademii věd a také s bohatou překladatelskou činností. Sté a zároveň desáté výročí dávají příležitost k ohlédnutí za touto mimořádnou osobností: osobní vzpomínkou přispěli Pavel Spunar, Jiří Pelán, Beata Lejtnarová a Pavlína Šípová.

Co nabízí Nizozemsko a Vlámsko jakožto čestný host letošního knižního veletrhu v Lipsku? Který spisovatel si vysloužil královské uznání za své dosavadní dílo? Které nizozemsky psané knihy vzbudily v poslední době zájem čtenářů i recenzentů?

Co se skrývá pod hřbety knih? Dva roky tvořila redakce časopisu iLiteratura.cz podcast, který ukazuje, jak nás literatura ovlivňuje, jak reflektuje náš svět a proč v nás vzbouzí tak hluboké emoce. iLiPodcast: Pod hřbety knih má dnes dvě série, vyšlo 21 epizod.

V sobotu večer byly slavnostně předány tzv. šelmy, ocenění festivalu v Angoulême za nejlepší komiksové počiny uplynulého roku. Proč zrovna šelmy? Černobílá šelmička, postava vytvořená Lewisem Trondheimem v roce 2007, je totiž oficiálním festivalovým maskotem.

Zatímco se norská literatura těší u českých čtenářů trvalému zájmu, o té české v Norsku se to bohužel říct nedá. Počet překladů z češtiny do norštiny je mizivý a na konci minulého roku bylo navíc rozhodnuto o zrušení bakalářského studia slavistiky (vyjma ruštiny) na největší tamní univerzitě. Čím to je? A je v našich silách obraz české literatury za našimi hranicemi vylepšit?

Ve Finsku byla už po čtyřicáté udělena hlavní literární cena. Cenu za román roku si poprvé odnesla zkušená spisovatelka Sirpa Kähkönen za velmi osobní a osobitou reflexi vztahu dcery s matkou.

Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.

27. listopadu 2023 „život zase udělal mimořádnou smyčku“ a výjimečný polský prozaik, básník, dramatik, scénárista a novinář Paweł Huelle velmi předčasně navždy opustil svůj milovaný Gdaňsk. Odešla jedna z nejvýraznějších postav polské literatury přelomu 20. a 21. století, což potvrzuje nejen záplava reakcí osobností polské kultury a společenského života a článků v polských i světových médiích.

Literatura nejen pro nerdy aneb nejlepší švédské knihy uplynulého roku vyhlášeny. Fun fact: jeden z nominovaných románů je inspirovaný Pardubicemi.

Do užších nominací letošní Bookerovy ceny se probojovali dva Irové, dva Američané, Kanaďanka a Britka. Podle sázkařů měl vyhrát někdo ze tří spisovatelů s křestním jménem Paul. Komu prestižní ocenění nakonec připadlo?

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Švédka Joanna Rubin Dranger za knihu, ve které se vydává po stopách rodinné historie. Jde o první případ, kdy bylo v kategorii beletrie pro dospělé oceněno dílo s komiksovými prvky a silnou vizuální složkou.

Současné migrační toky směřující do západní Evropy, ale i historická emigrace německé menšiny z Československa – to jsou témata iLiPodcastu, který se tentokrát zaměřil na to, jakým způsobem literatura utváří současnou kolektivní debatu nebo konstruuje historickou paměť.

Co všechno nám o světě, o společnosti i o každém z nás prozrazuje literatura? Na tuhle otázku se z různých úhlů pohledu dívá iLiPodcast: Pod hřbety knih, projekt časopisu iLiteratura.cz. Druhá série představí 10 nových témat a posluchačům přiblíží nejen různé literatury, ale taky kultury a způsoby vnímání světa.

Nobelovu cenu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse.

Co znamená, když je někdo „začínající“ spisovatel? Co potřebuje? A může se z něj stát hvězda? Podobné otázky doprovázely spisovatelku Annu Luňákovou na nizozemském literárním festivalu Wintertuin, spjatém s evropským projektem CELA.

Kromě tradičních filmových adaptací se v programu letošního karlovarského filmového festivalu objevilo také několik filmů, v nichž byli literáti nebo literatura jako taková hlavními hrdiny či předmětem děje.

„Vzpomínky Oty Pavla: literární klenot.“ „Klenot české literatury klade otázku: Čím je pro nás ryba?“ Tak a podobně uvítali nizozemští a vlámští recenzenti dubnové vydání Pavlovy povídkové sbírky. Úspěch je o to překvapivější, že nejde o Pavlovu premiéru v nizozemské jazykové oblasti.

V červenci zavítá v rámci festivalu Měsíc autorského čtení do Česka přes třicet norských autorů. Přinášíme stručného průvodce jmény spisovatelů a spisovatelek a tématy, jimž se současná norská literatura věnuje.

Dne 20. června 2023 by oslavil sté narozeniny všestranný orientalista Ivan Hrbek, nositel neformální přezdívky „Chodící encyklopedie“ a nesmírně produktivní překladatel klasické i moderní arabské literatury, mimo jiné celého Koránu, a vedle toho také specialista na ponorkové bitvy druhé světové války.

Co říká o teenagerech literatura, kterou čtou? Má Evropa jednotný příběh? A proč k nám stále promlouvají tisíc let staré severské ságy? Do vztahu mezi literaturou a světem, jak ho možná neznáme, se noří iLiPodcast: Pod hřbety knih. Tento podcast časopisu iLiteratura dokončil první sérii a brzy chystá druhou.

Ukrajinskú literatúru si nemôžeme predstaviť bez poézie, prekladov a literárnovedných prác Dmytra Pavlyčka. V nich je uchovaná celá epocha, jej tragédie a úspechy. Patril ku generácii spisovateľov, s ktorými je späté nové národno-kultúrne obrodenie Ukrajiny, ktorí búrali oficiálny dogmatizmus nielen v literatúre, ale aj spoločenskom živote, vyznávali slobodu tvorivého sebavyjadrenia.

Nejprestižnější švédské literární ceně dominovaly v roce 2022 ženy autorky i ženské postavy. Oceněné knihy si všímají osudů sociálně slabších a snaží se porozumět duši dospívajících.

Finští prozaici se po boomu historických témat začínají více zabývat aktuálními společenskými problémy a hledí s obavami i do nedaleké budoucnosti. Hlavním poselstvím letošního ceremoniálu byl ovšem apel na zvyšování čtenářské gramotnosti nejen u dětí a chvála čtení obecně.

Hlavní literární ceně v Norsku letos kralovaly autorky, mezi laureáty se probojoval pouze jeden muž. V tematickém ladění oceněných knih je zřejmý již několik let neutuchající zájem tvůrců o odkrývání smutných či tragických etap norských dějin a jejich přibližování nejen dospělým čtenářům.

Den po sv. Jeronýmu, patronu překladatelů, byla oceněna publikace, která se věnuje historii překládání v Nizozemí. O několik týdnů později připravil deník NRC na téma překládání zvláštní přílohu. Kromě recenze obsahuje i rozhovory s řadou současných nizozemských překladatelů – o jejich práci, zápalu pro věc, ale i potížích, na které narážejí.

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Dánka Solvej Balle za velkolepé třísvazkové prozaické dílo o lásce a času, jež je plánováno jako součást sedmidílného opusu.

Smutná zpráva z Antverp: nizozemsko-belgické nakladatelství Voetnoot nekončí jen s proslulou edicí Moldaviet, ale s vydáváním české literatury obecně. Převážně z finančních důvodů.

Je literatura cestou, jak rozbíjet bubliny a učit se přijímat odlišné názory? Můžeme díky knihám proniknout do jiných komunit a kultur a otevřít se kritickému myšlení? Redaktoři časopisu iLiteratura.cz jsou přesvědčeni, že ano. Ve středu 12. října 2022 spouštějí iLiPodcast: Pod hřbety knih, ve kterém chtějí ukázat, že knihy neobsahují jen prázdná slova.

Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!

S Campertem odchází výrazná osobnost nizozemské literatury. Přestože je z jeho rozsáhlého díla v češtině dostupný jen zlomek, zapsal se do paměti českého publika dvojím vystoupením v pražském divadle Archa, kde přednášel svou poezii.

Každý rok v polovině června joyceovští nadšenci po celém světě slaví tzv. „Bloomsday“, ale letošek je pro slavnou parafrázi Homérova eposu obzvlášť významný – připomínáme si totiž sto let od jejího prvního vydání. Zájemci tak mohou učinit za pomoci dvou studií, které ocení Joyceovi čtenáři i nečtenáři.

S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.

Cenu Lipského knižního veletrhu pro rok 2022 obdržel Tomer Gardi, izraelsko-německý autor, žijící v Berlíně, který své romány vydává ve štýrskohradeckém nakladatelství Droschl. Loni byla oceněna Iris Hanika, jejíž román Echos Kammern vyšel pod stejnou nakladatelskou značkou.

Článek významného ukrajinského lingvisty, literárního historika a publicisty Jurije Ševelova na téma kulturní propletenosti Kyjeva a Moskvy se vrací až do 17. století. Česky vyšel text tiskem r. 2015 v revue Souvislosti, vzhledem k aktuálnímu tématu věříme, že si na internetu najde další čtenáře.

Díky dlouholeté snaze nepočetné skupiny překladatelek a překladatelů máme v češtině k dispozici reprezentativní výběr toho nejlepšího ze současné ukrajinské literatury. Ale odkud začít? A jaké populárně naučné tituly pomohou lépe se zorientovat v ukrajinských dějinách?

Ani po bezmála osmdesáti letech se nepodařilo vypátrat, kdo udal Anne Frankovou a ostatní obyvatele „zadního domu“. Od července 1942 se tu ukrývali před pronásledováním Židů, ale 4. srpna 1944 byli zatčeni. Právě vychází kniha, která se o rozluštění této záhady ještě jednou pokouší – tentokrát s využitím metod i moderních pomůcek z oblasti kriminalistiky.

Čekají nás druhé Vánoce v pandemii, ale naštěstí máme co číst. Kdo si teď ve vybraných knihkupectvích koupí knihu nizozemského nebo vlámského autora, dostane dárek – novelu Saskie de Coster. Inspirujte se pestrou nabídkou překladů z nizozemštiny a těšte se na tituly plánované v roce 2022!

V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.

Podobně jako v ostatních severských zemích se i ve Finsku nejvýznamnější literární ceny udělují koncem roku. První prosincový večer byly slavnostně rozdány Ceny Finlandia 2021, a to ve třech kategoriích. Hlavní kategorii, která oceňuje román roku, už podruhé ovládl prozaik Jukka Viikilä.

Knihy oceněné letošní norskou literární cenou Brageprisen spojují nadčasová témata s aktuálními výzvami a problémy světa. Mezi držiteli ceny jsou jak osvědčení autoři, tak literární nováčci.

Hlavní švédská domácí literární cena udělena – v kategorii literatury pro děti, pro dospělé a non-fiction. Na scéně se při tom objevili Sámové, medvědi i Sylvia Plath.

Camõesova cena za rok 2021 byla jednomyslným rozhodnutím poroty udělena mosambické autorce Paulině Chiziane.

Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.

Podzim je ve Francii zlatým obdobím pro knižní trh. Od srpna do září zaplaví knihkupecké pulty stovky nových titulů, které až do začátku listopadu běží dlouhý, tříkolový dostih o literární ceny. Jak to bylo letos?

Po loňské pauze se letos opět fyzicky konal Frankfurtský knižní veletrh, ovšem ve výrazně střídmější verzi. S heslem Jedinečná pluralita byla v roce 2021 hlavním hostem Kanada. V dohledné době by ji na této pozici mohla vystřídat i Česká republika.

Nizozemský spisovatel W. F. Hermans by se letos dožil 100 let. To je příležitost připomenout si život a dílo této přední literární osobnosti 20. století. V češtině jsou sice jeho knihy k dostání jen antikvárně, ale Hermans přesto i u nás „žije“ – letos v létě na rozhlasové stanici Vltava.

Nositelem Nobelovy ceny za literaturu se stal rodák ze Zanzibaru Abdulrazak Gurnah. Vzhledem k tomu, že posledním vítězem z řad afrických spisovatelů černé pleti byl v roce 1986 Nigérijec Wole Soyinka, není volba letošního laureáta příliš překvapivá.

Stalo se už tradicí, že Česká centra a EUNIC pořádají v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Nizozemsky psanou literaturu tentokrát zastupují dva překlady Radky Smejkalové.

Švédská literatura se v létě rozloučila s autorkou Gunillou Bergström, jejíž knihy pro děti formovaly generace čtenářů i tvůrců. Do dětského literárního světa přinesla nová, často složitá témata, ale také jako první použila v knize pro malé čtenáře techniku koláže. Je velká škoda, že její dílo dosud nebylo přeloženo do češtiny. Postavy, jež vytvořila, ale nestárnou, a tak není pozdě tuto chybu napravit.

Jak malí nakladatelé přestáli rok a půl protipandemických opatření? Proč by byla škoda nechat při návštěvě jarmarku doma děti? Bude nová tradice západočeských literárních víkendů pokračovat? A co na to Jaroslav Rudiš? Přečtěte si reportáž z letošního knižního jarmarku v Mariánských Lázních!

Odešel poutník literatury, básník a překladatel, polonofil a dlouholetý kastelán na hradě Pecka.

S ukončením projektu iLiLaboratoř literární kritiky nadešel čas bilancování. Co si účastníci z workshopů odnesli?

Série workshopů v rámci projektu iLiLaboratoř nám dala možnost nechat se poučit o záležitostech, s nimiž se redakce potýká, a debatovat o různých problémech, které průběžně řešíme nebo úspěšně upozaďujeme. Rozhodně nešlo o samoúčelnou aktivitu: nabídku grantu jsme využili ke všeobecné spokojenosti.

Překladatel z katalánštiny Michal Brabec se v krátké vzpomínce ohlíží za svým učitelem Janem Schejbalem. Připomenutí nadšeného propagátora katalánského jazyka a literatury se však bohužel nese ve smutném tónu.

Diskuse nad soudobým Řeckem se často omezují buď na ekonomickou, nebo migrační krizi. Obě v Řecku zapříčinily v některých sociálních vrstvách plošnou chudobu, nezaměstnanost, daly vzniknout neobvykle silné vlně radikalismu a násilí, vlivem migrace se zásadním způsobem proměnilo složení obyvatel země. Jak se však fenomén krize odráží v řecké literatuře či zda vůbec, o tom diskutovali řečtí spisovatelé Jannis Palavos a Nikos Panajotopulos při on-line setkání dne 17. února 2021.

Literární časopisy a sociální sítě jsou dva značně nesourodé světy. Má cenu je spojovat? A jak na to, aby se na obou stranách nemusely dělat velké kompromisy?

Když se koncem loňského léta objevila zpráva o úmrtí známého španělského spisovatele Juana Marsého, barcelonská starostka Ada Colau prohlásila: „Zemřel Juan Marsé a my v Barceloně cítíme, jako by nám vyrvali kousíček duše.“

Finský švédskojazyčný spisovatel Christer Kihlman proslul od 60. let 20. století zejména svými angažovanými romány a autobiografickými díly. Vyvolávaly senzaci a nadšení, ale i kritiku a skandály. V menšinové finskošvédské literatuře zanechal výraznou a trvalou stopu – četli ho však s oblibou také ve Švédsku a rovněž i čtenáři finskojazyční.

Jak iLiteraturu vnímají zahraniční bohemisté a jak se liší reflektování literatury v cizině? O těchto tématech mluvil na druhém workshopu „iLiLaboratoř literární kritiky“ také německý bohemista Mirko Kraetsch.

Zasazovat knihu do kontextu a odpovídat na otázku, co se jejím vydáním změnilo – taková je podle profesora Petra A. Bílka v současnosti hlavní role literární kritiky. O tématu mluvil na prvním ze šesti workshopů iLilaboratoře kritiky. Ten se zaměřil na úkoly literární kritiky a na její vymezení v různorodém a živém, často až poměrně divokém prostoru reflexe knižní produkce na internetu.

Po rozhovoru v internetovém Knižním magazínu, v němž se vyslovila pro vyřazení dvou klasických děl maďarské literatury z povinné četby ve školních osnovách pro z dnešního pohledu neadekvátní zobrazení genderových rolí a násilí na dětech, čelí spisovatelka Krisztina Tóthová v Maďarsku denunciační kampani. „Jsem přesvědčená, že je to řízeno,“ řekla iLiteratuře.