Čeští čtenáři se po šestapadesáti letech od vydání konečně dočkali pokračování nejslavnější knihy proslulé americké spisovatelky. Kvality prvního dílu román nedosahuje – a možná zajímavější by bylo pátrání, proč tu ten román nevyšel mnohem dřív.
S norským autorem Frodem Gryttenem o obyčejných lidech, tvrdé severské krajině i o odvrácené straně norského bohatství.
François Augiéras nepatří mezi nejznámější jména francouzské literatury 20. století. Důvodem jsou nejen jeho životní osudy, dobově kontroverzní témata tvorby, ale také svérázný způsob vyprávění. Čarodějnický učeň přináší příběh krutosti i přírodní mystiky zasazený do temného jihofrancouzského Périgordu.
Od osobních svědectví k analytickému a angažovanému hledání východisek. V době, kdy konflikt v Gaze probíhá paralelně s rostoucím napětím napříč Blízkým východem, funguje sborník věnovaný Palestině nejen jako zdroj informací, ale i jako výzva k přehodnocení vlastního postoje.
Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.
Žena je od nepaměti spojována s hříchem a pokušením. Čarodějnice si obvykle představujeme jako zlé ženské postavy, zatímco mužské protějšky vnímáme spíš jako moudré kouzelníky, jakým byl třeba bájný Merlin. Solà nás však vyzývá, abychom se na postavy čarodějnic podívali jinýma očima a vyslechli jejich příběh.
Podle kanadsko-britského bohemisty se dějiny často rozhodovaly v ložnicích či skrze erotické podvratnictví. Praha je pro něj místem, kde se surrealismus potkává s atmosférou gulagu a kde je krása spíše vražedná než pravdivá.
Román Poslední siréna finské spisovatelky Iidy Turpeinen vypráví strhující příběh vyhubení Stellerovy mořské krávy a zároveň zkoumá proměny lidského vztahu k přírodě. V rozhovoru autorka vypráví o práci s archivními prameny i o tom, jak mohou humanitní vědy pomoci proměnit naše uvažování o světě kolem nás.
Český rozhlas poskytuje tuzemské literatuře neocenitelné služby. Už to má i oficiálně stvrzené letošním udělením Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře stanici Vltava. Cenu by si však zasloužily i ostatní stanice, protože Český rozhlas je snad jediné tuzemské médium, které se velkoryse a osvíceně věnuje celému spektru současného písemnictví, nejen literatuře „vysoké“, ale i lehčím žánrům.
Příběh o běžné pražské rodině, jež si uvědomí, že dítě nemusí ve škole trpět. A také o tom, jak je prima mít dědu, který ze sebe stejně jako vnučka nenechal vytlouct zájem o poznávání světa.
Karel Hynie je známý především jako autor knižní předlohy seriálu Volha. V novém románu se vrací na počátek sedmdesátých let, do dob, kdy se neúspěšný student Vašek na rok stává průvodčím pražského dopravního podniku. Vtipné příhody z jeho služby poskytují čtenáři pohled na postupně normalizovanou společnost skrze nepříliš typické prostředí.
Nejnovější román Ludmily Svozilové balancuje na pomezí thrilleru a hororu. Hrůza přitom vyvěrá nejen ze střetu s bestiálním vrahem dětí, ale i z propracované psychologie hrdinky, která žije jen pro pomstu.
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
„Úkolem intelektuálů je vzdorovat útlaku,“ vysvětluje v rozhovoru tchajwanský autor, který se snaží knihami, ale i činy udržet kulturu svého domorodého ostrovního národa.
Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.
Sbírku El temblor lze přečíst za jeden večer. Čtenář se však nesmí nechat zmást skromnou délkou povídek; jsou sice krátké, ale velmi tklivé. Každá z nich jej přiměje na chvíli se zastavit a kritičtěji se zamyslet nad nelehkými situacemi, do nichž jej autorka nechává nahlédnout.
Ruský režisér dlouhodobě žijící v emigraci se pokusil postihnout zvrácenou povahu Josefa Mengeleho zejména v dobách po válce. Jako předloha mu posloužil román francouzského spisovatele Oliviera Gueze.
To, co se může zpočátku jevit jako kontroverzní zpověď homosexuálního vypravěče, se postupně proměňuje v mnohovrstevnatou sociologickou reflexi každodenní existence. Próza je oceňovaná pro svou výraznou autenticitu a bezprostřednost: přímo, bez příkras a s pozoruhodnou upřímností rekonstruuje realitu zobrazovaného světa.
Řadu informací autoři pochopitelně nemohli uvést napřímo, i tak je ale zřejmé, že Česko pomohlo a pomáhá napadené Ukrajině v míře, za kterou se rozhodně nemusí stydět.
Od té doby, co jsme se naposledy přestěhovali, návštěvy vodím nejraději do ložnice. Stojíme v uctivé vzdálenosti od našich postelí a hledíme na řezby květin v jejich čelech a nohách, na svislé korintské sloupky s hlavicemi obrostlými akantovými listy, na kanelury, volutové konzolky, rozviliny a zaviliny… Zatímco já předvádím, jak se řezbovaná čela dají pohodlně vysadit, muž zdůrazňuje, že v takových postelích můžeme rovnou pohodlně umřít – poslouží jako hrobka.
Básnická prvotina Darii Gordové přináší existenciálně laděnou poezii, která propojuje tělesnost, intimní výpověď a metafyzické přesahy. Jazykově vyzrálá sbírka pracuje s motivy osamění, paměti i identity a ukazuje, jak se osobní zkušenost může proměnit v soudržný a výrazný básnický celek.
Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.
Jak zní ticho pouště Gobi nebo úzkost ostrovů mizejících v oceánu? Spisovatel Terrazas mapuje nejodlehlejší kouty planety, kde hudba není pouhou zábavou, ale životně důležitým nástrojem. Od australských „písní cest“, které nahrazují GPS, až po tibetský exilový odboj, od mongolských pastevců po virtuální světy Tuvalu autor ukazuje, že zvuk dokáže uchovat identitu tam, kde selhává politika i paměť.
Když nám zemře matka, jako by skončilo naše dětství. Přesto, právě proto ji musíme na její nekonečnou pouť pustit.
Soubor téměř pěti desítek recenzí, portrétů a glos kulturního publicisty vypovídá nejen o předmětných dílech, ale jako celek především o samotném autorovi.
Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.
Sarkastický román o krizi středního věku, zkostnatělosti akademického prostředí a přebujelé politické korektnosti. Dánský autor s nadhledem i jízlivostí ukazuje, kam až může vést snaha uniknout vlastnímu i společenskému stereotypu.
V době komunistické diktatury sice psychiatrie neztratila svou pozici lékařského oboru, zároveň však nabízela nové možnosti represe – vždyť kdo odmítá cestu k beztřídní společnosti, nemůže přece být normální…
Už jméno toho města je zavádějící – jeden by čekal, že se tu ocitá na mělčině. U velké řeky by to dávalo smysl. Jenže chyba lávky – o mělčinu zde nejde. Naopak, historické centrum se zvedá na opukovém ostrohu nad soutokem, vysoko nad vodou, která ho po staletí pozvolna rozmělňuje.
Desetiletá Tonja má za nejlepšího kamaráda sedmdesátiletého Gunnvalda, jehož minulost začne nebezpečně ohrožovat poklidné dny v údolí Glimmerdal. Oceňovaná norská autorka opakovaně dokazuje, že i zdánlivě jednoduché příběhy o přátelství mají dětem stále co nabídnout.
Selské lesy chtějí básnicky uchopit vztah člověka a krajiny v době ekologické krize. Sbírka nabízí cit pro detail i silné obrazy, zároveň ale naráží na tezovitost a stylistickou rozvolněnost. Kde se její poetice daří – a kde se rozpadá?
Největší ostrov světa je zároveň extrémní laboratoří lidské adaptability. Nová kniha jednoho z nejuznávanějších českých novinářů sleduje tisícileté dějiny Grónska – od prvních pěších migrantů přes Vikingy až po současné obyvatele – a ukazuje, že v nehostinných podmínkách přežívají nikoli technicky nejvyspělejší ani ti nejsilnější, ale spíše ti nejpřizpůsobivější.
Debutový román Jely Abasové, který předminulou sobotu získal Literu za fantastiku, je opojně zábavným i emočně drásavým zážitkem, který uhrane barvitými postavami, ještě barvitějším dějem a sebevědomým stylem.
V nakladatelství Paseka vyšel jako dvacátý svazek souborného díla Vladimira Nabokova jeho román z berlínského období Pozvání na popravu. Vysoce básnický text, plný nástrah a falešných stop, vypráví příběh posledních pár dní Cincinnata C., odsouzeného za svoji neproniknutelnost a nepřizpůsobivost.
Hluboké, dobrodružné, fascinující a nezřídka dojemné nahlédnutí do základní stavební jednotky těla každého živého organismu. Kromě četných historických exkurzů, objasnění fungování buněk a seznámení s aktuálními objevy autor předjímá, jakým způsobem úplnější poznání buňky ovlivní medicínu i budoucnost člověka.
Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.
Peruánský valčík je nejskvělejší peruánský přínos světu. Kdo by to byl řekl, že se zrodil na těch nejchudších limských dvorech zamořených krysami. Kvůli svým erotickým účinkům byl dlouho nepřijatelný pro církev. Pochází ze španělského fandanga a má tajemnou moc: dokáže bojovat s veškerými předsudky lidstva a spojit přinejmenším celý peruánský národ.
Čtrnáctiletou Katku brzy čeká přestup na gymnázium. Dospívající dívka se rozhodne, že se od té chvíle všechno změní: zhubne, přestane si pořád jen číst a najde si kamarády. Cesta k „lepšímu“ já však nabere sebedestruktivní směr. Poslední román Petry Soukupové výstižně popisuje plíživé nebezpečí poruch příjmu potravy a nabízí poučné čtení pro teenagery i jejich rodiče.
Pro kronikáře byl místem příchodu do panenské krajiny, pro obrozence hrází proti „germánské sani“, pro dnešní archeology centrem pradávné posvátné krajiny. Nový pohled na „nejčeštější“ horu odkrývá svět podobný Stonehenge – zemi mrtvých, kde se sluneční kult hory potkával s lunární náladovostí řeky. Byl Říp „českou pyramidou“, k níž se mrtví velmoži plavili na vyzdobených lodích?
Pokud mluvíme o honorářích v kultuře, většinou se bavíme o tom, co a za kolik. V Asociaci spisovatelů se například několikrát debatovalo o ceníku za jednotlivé typy textů či služeb typu besed či autorských čtení nebo zřízení fondu na podporu autorstva inspirovaného principem Státního fondu kinematografie; jen financovaného jedním procentem nikoli z prodaných lístků, ale z prodaných knih. Nic z toho nikdy bohužel nebylo.
Iva Jakimiv po dlouhých osmi letech publikuje básnickou skladbu Onde, která oslovila i porotu cen Magnesia Litera. V knížce objevujeme svět plný intimity lyrického subjektu v konfrontaci s jazykem, časem, přírodou – to vše dokresleno autorčinou technickou zručností. Nevěsta, stařec a pokušitel se v knize stávají průvodci po vlastních pochybách.
V českém prostředí zatím nemají takový zvuk, nicméně v tom anglosaském se sportovní romance jako svébytný žánr vyhraňují už několik let. Román americké spisovatelky je silný v důrazu na budování důvěry.
Svou prvotinou Malířovy dcery upoutala britská spisovatelka Emily Howesová pozornost kritiky a získala za ni literární ocenění. V příběhu dcer anglického malíře Thomase Gainsborougha zobrazila nadčasová témata sourozenecké lásky, ženské obětavosti a odvahy.
Serverovna, jazyk, šum i ticho: debut Jana Trtílka skládá poezii z fragmentů komunikace, kde slova ztrácejí jistotu a význam se rozplývá. Hravý i zneklidňující celek ukazuje, co se děje s řečí ve světě zahlceném signály – a jak snadno v něm mizí i náš vlastní hlas.
Bolest zřídkakdy zabíjí, o to víc však dokáže život ovládat. Renomovaný fyzioterapeut ve své nejnovější knize ukazuje, že ji lze dostat pod kontrolu nejen léky, ale i vlastním myšlením a mentálním nastavením.
V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.
Skvěle připravená monografie představuje významného, avšak trochu pozapomenutého tvůrce animovaných filmů. Doplněna je také stostránkovým rozhovorem s loni devadesátiletým režisérem a výtvarníkem.
Žijeme v době, kdy je minuta čekání věčností a algoritmus ví lépe než my, kam chceme jít. Christine Rosenová ve své analýze digitálního věku ukazuje, jak nás chytrá zařízení mění v pasivní diváky vlastních životů. Abychom zůstali svéráznými lidskými bytostmi, musíme do svých dnů vědomě vrátit napětí, nudu a interakci tváří v tvář – tedy vše, co se technologičtí giganti snaží v zájmu našeho pohodlí eliminovat.
Do Kamerunu bychom se letadlem dostali za necelý den. Bozajérům, tedy emigrantům z Kamerunu, může cesta v opačném směru zabrat několik krušných let. Třetí možností, jak vzdálenost zdolat, je vzít do ruky první knihu Maxe Lobeho přeloženou do češtiny, a tropickou zemi poznáme možná i lépe než při turistickém zájezdu.
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.
Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Gaël Faye se narodil v Burundi francouzskému otci a rwandské matce, Afriku však kvůli občanské válce ve třinácti letech opustil a vyrůstal ve Francii. V autobiografické knize Zemička, kterou vydal v roce 2016, se ohlíží právě za touto dobou konce svého dětství.
Mír nebo válka je nekompromisní obžaloba ruského státu i vnitřního světa ruského člověka. Na poměrně malé ploše dokáže postihnout stěžejní momenty ve vývoji ruské mentality, schizofrenní vztah k Západu i selhání inteligence. Je to strhující text plný pronikavých postřehů, který zůstává přístupný i čtenáři bez hlubší znalosti historie Ruska.
Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.
Máme právo vyprávět příběhy druhých? A dokážeme vůbec pravdivě odvyprávět ten vlastní? Kompozičně promyšlený a psychologicky laděný román islandské autorky se dotýká i problematiky pravdy v umění.
Mathias Voigt, ředitel německé PR agentury Literaturtest – zajišťující propagaci české literatury v německy mluvících zemích v rámci českého hostování na Frankfurtském knižním veletrhu a Roku české kultury – prozrazuje obrysy připravované kampaně.
Co mají společného shoegaze a Zdeněk Kalista? Nová kniha Miloše Hrocha naznačuje, že víc, než by se zdálo. V portrétu české hudební scény devadesátých let se zvukové experimenty potkávají s barokní spiritualitou i porevoluční euforií.
