Pavel Mandys

Úspěšná čínsko-americká autorka fantasy vysílá své dva hrdiny na pouť peklem. Průchod temným zásvětím prolínají sžíravé vzpomínky na tvrdé poměry na univerzitě v Cambridgi a rozuzlení má možná až příliš pohádkový půdorys.

Další český životopisný komiks sleduje osudy Josefa Františka, jednoho z nejúspěšnějších českých leteckých stíhačů v uniformě RAF. V reáliích je spolehlivý, informačně bohatý, ale příliš výrazně se na něm projevuje původní scénář stejnojmenného filmového dokudramatu.

Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.

Už delší dobu se ví, že Dan Černý kreslí komiksové příběhy Disneyho zvířecích hrdinů pro zahraniční vydavatelství. Nyní vychází česky soubor těchto jeho prací i s vysvětlením, jak to všechno vzniklo.

První společný román legendární francouzské dvojice průkopníků psychologické krimi byl několikrát úspěšně zfilmován. Navzdory svému věhlasu se nicméně českého vydání dočkal až po čtyřiasedmdesáti letech.

Drobný, ale poutavý a vizuálně podmanivý komiks vychází ze spekulace o nečekaných účincích námelu v upečeném chlebu. Zvláště, když jej sní středověký mnich.

Začátek fantasy série pro starší děti se rozebíhá trochu pomaleji, ale vrcholí působivě. Nikoliv poprvé využívá motiv lidí s magickými schopnostmi, které ovšem ostatní pronásledují. A možná si chystá prostor pro homosexuální milostný trojúhelník.

Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.

Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.

Čeští čtenáři se po šestapadesáti letech od vydání konečně dočkali pokračování nejslavnější knihy proslulé americké spisovatelky. Kvality prvního dílu román nedosahuje – a možná zajímavější by bylo pátrání, proč tu ten román nevyšel mnohem dřív.

Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.

Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.

Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.

Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.

Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.

Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.

Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.

Slavný komiksový román o keltském válečníkovi a králi z konce osmdesátých let se vrací ve velkolepém vydání. A zejména dodnes obdivuhodná Bisleyho kresba (či spíše malba) si velký formát zaslouží.

Další část populárního seriálu historických příběhů a pověstí, který vycházel v časopise Mateřídouška v sedmdesátých letech, se dočkala knižního vydání. Tentokrát to jsou vesměs pověsti, obecně známé i regionální.

Oceňovaný americký autor zejména sci-fi povídek se v posledním románu vydal do žánru fantasy. Ve světě velmi podobném renesanční Itálii sleduje příběh mladíka z mocné bankéřské rodiny.

Ceněný fantasy příběh ze současnosti sice zajímavě využívá indických reálií, zejména v závěru však spíše selhává, když se rozmlží do básnivých obrazů a úvah o životě a smrti.

Jedenáct příběhů z historie Jizerských hor má zejména díky Chludově kresbě nepopiratelné kouzlo. Škoda jen, že scénáře jednotlivých příběhů bývají popisné a bez point.

Pětici krátkých komiksových románů hvězdného amerického dua vydalo české nakladatelství v jediném rozsáhlém svazku. Případy kalifornského soukromého detektiva pracují s tím nejlepším ze špiček i pokleslých románů americké drsné školy.

Román úspěšné italské autorky dlouho čtenáře znejišťuje až irituje. I proto, že chvíli trvá, než vyjde najevo, že jde vlastně o specifickou variantu amerických brakových románů 60. a 70. let.

V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.

Kriminální román mladé autorky začíná zmizením matky od rodiny. Působivý psychologický thriller posiluje i u nás málo využívaný vypravěčský trik: hlavní zločin se odehraje až v poslední třetině knihy.

Americký kreslíř se v nové knize vrací k tomu, co jej proslavilo v začátcích: autobiografickému komiksu. Je to obdivuhodné, monumentální, vtipné i poučné dílo, jen snad poněkud roztěkané.

Společná práce dvou věhlasných komiksových tvůrců příběhovou formou vysvětluje, jak se dělá komiks. Pro školáky může být povzbuzením i praktickou příručkou, která poradí, na co se soustředit a kde neztrácet čas a energii.

Rozsáhlý román u nás zatím neznámého amerického autora je označován jako military sci-fi. Docela dlouho se přitom zdá, že bude přemýšlivější, než bychom od této nálepky čekali.

Pět komiksových povídek opět vychází z osvědčeného konceptu: zaznamenaná vyprávění pamětníků zdramatizují scenáristé a kreslíři. Někdy konvenčně, jindy vynalézavěji.

Detektivky Michala Sýkory jsou čím dál temnější a krvavější. Ani název jeho letošního románu nezní zrovna optimisticky. A v ději je na české poměry opravdu hodně mrtvých.

Mladá hvězda současného švédského komiksu se v Česku představuje svébytným kreslířským rukopisem. Lázně jsou však spíše sledem uhrančivých obrazů a scén než promyšleným komiksovým románem.

Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.

Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.

Po devíti letech se Branko Jelinek vrací s dalším rozmáchlým příběhem Oskara Eda. A dílo je to opět v mnoha ohledech mimořádné. Jen až příliš kryptické.

Jaké to je, když máte za bratra někoho, kdo umí kouzlit a proklínat? Nic moc, pokud je tak sebestředný, vztahovačný a zákeřný jako Itó.

Další návrat Evžena Bočka k úspěšné ukončené sérii vzbuzuje spíše rozpaky. Jeho humor ztrácí jiskru a je zatížený stesky na ohlupující vymoženosti současnosti.

Postavy antropomorfizovaných zvířat mají sice milé výrazy a jejich velké hlavy jako by patřily do komiksu pro děti, první pohled ale klame. Krátký komiksový román je krvavá noirová detektivka se sériovou vražedkyní v hlavní roli.

Thriller ostravského spisovatele se vyznačuje nanejvýš tísnivou atmosférou a výtečně napsanými postavami. Škoda jen, že detektivní zápletka patří ke slabším místům knihy.

Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.

Nakladatelství Crew pokračuje ve vydávání letité, nicméně v Evropě mimořádně úspěšné španělské komediální série. Aktuální příběh bohužel patří k těm průměrnějším.

Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.

Novinka veterána americké krimi opět prolíná tři pátrání. Přičemž v průběhu jednoho z nich hrdinky vyřeší slavný pomníček losangeleské policie, případ Černé Dahlie.

Deváté pokračování „husitské“ mangy dospělo k neodvratnému: smrti Jana Žižky. Mrtvých kladných postav je v tomto díle nečekaně mnoho, což ale ještě neznamená konec.

Po patnácti letech od originálního vydání a až po úspěchu seriálové adaptace se k českým čtenářům dostává první román z úspěšné britské špionážní série, která kombinuje intriky tajných služeb a velmi černou satiru.

Nerozsáhlou domácí nabídku humoristických komiksů pro děti letos doplnila série Bany versus Manky. Její gagy mají občas až surreálné parametry a díky občasným zcizujícím prvkům pobaví i rodiče.

V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.

Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.

Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.

V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.

Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.

Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.

Dvanáct komiksových povídek zachycuje skutečné postavy Divokého Západu – byť ne nutně ve zcela věrohodných příbězích. Zato působí patřičně drsně a krvavě.

Rozsáhlý komiksový román je trochu příběh o vietnamských imigrantech druhé generace, trochu drsná kriminálka. Ač jde o knihu pro starší děti, závěr rozhodně není happyendový.

Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.

Nejlepší detektivka podle poroty cen Magnesia Litera má pozoruhodnou stavbu: střídá pátrání po vraždě v daleké minulosti s šetřením současným, které provádí univerzitní historik.

Ceněná hororová série převrací známé schéma: skupinka mladých lidí se sejde v luxusní odlehlé vile, kde je nečeká nic hezkého. Ale zlo tentokrát neřádí mezi nimi, naopak ničí svět kolem.

Polský kreslíř vidí vzdálenou budoucnost lidstva jako svět po apokalypse. Což ale neznamená, že v něm není místo pro (černý) humor.

Rozsáhlý komiksový cyklus Traum vyniká výraznou černobílou kresbou a plejádou bizarních, často okostýmovaných postav. Scenáristicky už je to bohužel slabší.

Krátký komiksový román o dvou ženách, které si vyrazí do kempu u rybníka, má nápady, vtip i momenty překvapení, ale také slabou ústřední linku. I tak je sympatickým zjevením na domácí komiksové scéně.