Dětem stačí málo, aby se běžný den proměnil v dobrodružství. Na chvíli se zasnít a podívat se na svět jinýma očima. Novinka z nakladatelství Běžíliška zve do světa dětské fantazie, kde nic není nemožné a i ty nejobyčejnější okamžiky dostávají zcela nový rozměr.
Z kouta na velká jeviště: jak se stalo, že začala západním komiksovým trhům dominovat japonská manga? Proč nás tak fascinuje?
Otázka v titulku je samozřejmě položena špatně, protože předjímá kladnou odpověď. Já sám je píšu, takže nejsem objektivní a vy jistě tušíte, jak bych odpověděl. Ale jaká je v této věci u nás praxe?
Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje? Na otázku, která zní jako dětská hádanka, není třeba hledat v povídkovém debutu Marie Škrdlíkové doslovnou odpověď. Podstatnější je způsob, jakým podobné myšlenky vznikají: z pozornosti k drobným věcem, dětské imaginace, vztahu k přírodě i potřeby najít v chaotickém světě řád.
Autor trvá na naprosté kredibilitě materiálů sepsaných pracovníky Státní bezpečnosti od padesátých až do osmdesátých let 20. století, konkrétně těch, které se týkají kontaktů básníka a filozofa Zbyňka Fišera (Egona Bondyho). Své oponenty „usvědčuje“ z falšování dějin, z tzv. příručnosti, jestliže stejně jako on sám nevěnují pozornost především materiálům StB a podle nich nehodnotí život a dílo „ZFEB“.
První díl romantické fantasy trilogie o vědkyni studující víly zavádí čtenáře na zasněžený skandinávský ostrov. Vyprávění o hrdince, jež není obdařená magickou mocí, zvláštní silou ani krásou a jejímiž zbraněmi jsou zpravidla jen bystrá mysl, znalost vílích příběhů a kovová mince v kapse, se nese převážně v poklidném tempu, přesto uspokojí i náročnější čtenáře.
Autobiografie rudé od kanadské básnířky a literární vědkyně Anne Carsonové přináší pozoruhodné přepsání starověkého mýtu do moderního příběhu o jinakosti a výjimečnosti. Skvěle dokládá slova Švédské akademie, jež Carsonovou ocenila za „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu“.
Izraelský přírodovědec nepřináší ve své pozoruhodné knize pouze nahlédnutí do biologie netopýrů, ale dobrodružně líčí i desetiletí vývoje samotné chiropterologie a seznamuje čtenáře s jejími čelnými představiteli. Nicméně pro samé odbočky příběh létajících savců trochu ztrácí na údernosti.
Čtyřdílná série argentinského kreslíře nabízí klasickou akční sci-fi plnou střetů v kosmu i na roztodivných planetách. Giménezova kresba je opulentní, dynamická a plná detailů, jen občas není jednoduché se v ní vyznat.
V literární skice rámované všedním dnem v Praze poloviny padesátých let dává současný německy píšící pražský rodák nahlédnout do nitra a spletence vztahů a okolností, jež doprovázely život židovského intelektuála Jiřího Weila.
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Které tituly v nizozemštině v roce 2026 vyšly a co se ještě chystá? Jakou roli hraje české čestné hostování na Frankfurtském knižním veletrhu 2026? Co může naproti tomu pronikání české literatury do ciziny nepříznivě ovlivnit?
Vztek se na člověka někdy valí jako slon a nejde si s ním poradit. Jakou má ale skutečně podobu? Jak chutná? A dal by se nějak překonat? Světoznámá ilustrátorka a spisovatelka čtenáře při hledání odpovědi zavede na místo sice nevábné, ale pro děti jistého věku rozhodně atraktivní – do kanálu.
George Orwell přirovnává psaní románu k několikaletému nepříjemnému onemocnění, při němž píšící, vyrušovaný záležitostmi běžného života, hledá oázy v čase a prostoru, aby mohl být sám, soustředit se. A psát.
Přestože některé historické momenty označujeme výrazem kolaps civilizace, tok dějin se v daném okamžiku nezastavil. Na příkladu východního Středomoří kolem roku 1000 př. Kr. autor ukazuje, že některé říše se z krize nevzpamatovaly, ale jiné ji dokázaly využít ve svůj prospěch. Pokulhává ovšem v podání vysvětlení, proč tomu tak bylo.
Podle odborníků není český pracovní trh na nástup umělé inteligence zatím připraven. Chybí i širší politická debata. Přesto se však v posledních letech čím dál častěji mluví o jejím využití v rámci knižního trhu. O potenciální nahraditelnosti se často diskutuje hlavně v souvislosti s překladateli a tlumočníky.
Kde vlastně končí člověk a začíná stroj? Nový román Marka Šindelky zkoumá tuto hranici prostřednictvím vztahu pianistky Ady s jejím otcem, motivů paměti, hudby i technologií. Ambiciózní próza, která místo rychlých odpovědí nabízí pomalé čtení a prostor k přemýšlení, pravděpodobně jen tak v proudu české literatury nezapadne.
Americký spisovatel se vrací ke své úspěšné trilogii o tajuplné Oblasti X. Ani nový román o ní neprozradí o moc víc než předchozí knihy, nicméně příběhy, které se v její blízkosti odehrávají, jsou patřičně bizarní a skvěle vyprávěné.
V monumentálním románovém cyklu Septologie rozehrává norský nobelista Jon Fosse dva různé osudy malíře Asleho. V hypnotickém proudu vyprávění o samotě, umění a víře hledá odpověď na otázku, jak najít své místo ve světě plném nejistot.
Knižní výprava do historie objevování chemických prvků příliš nepřekvapí a sází hlavně na osvědčené příběhy, ale vyváženým spojením slova a obrazu si čtenáře snadno získá. A ačkoli jde o obrazového průvodce, autor dává na odiv i svůj popularizační um.
Hvězda světové knižní ilustrace přichází s novou knihou po dlouhých sedmi letech. Je to okouzlující a působivé jako vždy, jen čtenář marně pátrá po tom, proč to autorovi tak dlouho trvalo.
V březnu uplynulo 90 let od narození opomíjené britské experimentální autorky Ann Quin. Ve svém díle částečně navazuje na Virginii Woolfovou, ale zároveň předznamenává postmoderní postupy. Stěžejní je pro ni tělesnost, motivy násilí a smrti.
Literární překladatelka – to je pro Kateřinu Klabanovou vysněné povolání. Přeložila na pět desítek knih z němčiny a angličtiny. Vedle beletrie pro dospělé se zaměřuje i na jazykově hravé, přitom tematicky závažné knihy pro děti a mládež. A její jazyková kreativita nezůstává bez povšimnutí, nominace na Cenu Muriel a Zlatou stuhu jsou toho důkazem.
Vyučená knihkupkyně a začínající literární překladatelka Susa Wolfrum se naučila česky díky divadlu a překlad chápe jako inscenaci textu v jiném jazyce. K prvnímu překladu z češtiny, kterým byla próza Elsy Aids Přípravy na všechno, ji nasměrovalo vítězství v překladatelské soutěži. A jaké záludnosti skrýval převod česko-tchajwanské perspektivy do německé kultury v novele Ostrov duchů od Kláry Wang Tylové?
Odpoutání se od minulosti, nový začátek v odlišné kultuře, srdce toužící po čisté lásce a hledání sebe sama. To vše nabízí prvotina nadějné íránsko-nizozemské spisovatelky.
Krátké nahlédnutí do světa, který v dané podobě sice nikdy neexistoval, ale kdyby se evoluce vydala po trošku odlišných cestičkách, klidně mohl. Netradiční naučná kniha pro menší čtenáře sice občas popouští uzdu fantazii, také však ukazuje, že skutečnost je někdy stejně úchvatná jako nejsmělejší představy.
Ladislav Mňačko napsal v šedesátých letech minulého století krátký román či spíš novelu Jak chutná moc. Je to u nás první pokus o anatomii mocichtivosti, a to na jednom příkladném politickém exempláři. Navíc je to pokus představit politiku jako rajón, v němž je mocichtivost zabydlena.
Finka Maria Turtschaninoff v rozhovoru vypráví o nacházení neotřelých postav, tvůrčích krizích i o tom, proč její román Usedlost oslovuje čtenáře od Ázerbájdžánu po Čínu.
Nekompromisní lidskost je zbraní celospolečenské kritiky ve verších Iryny Zahladko. Připojte se i vy ke svazáctvu!
Motivy původní verze příběhu o Modrovousovi slouží v románu americké spisovatelky spíš jako atmosférická kulisa než jako nosné prvky děje. Děj táhne slušně vystavěná detektivní zápletka, avšak oproti autorčiným předchozím knihám je romantická linka schematická a některé vedlejší postavy působí jen jako prostředky k dokreslení prostoru.
Média i „hlas lidu“ mají víceméně jasno: čtení, čtenářství, čtenářská kultura jsou v krizi; přestáváme číst; a pokud ne, tedy alespoň přestáváme umět číst se soustředěním a porozuměním. Různé výzkumy u nás i v zahraničí tento trend tak úplně nepotvrzují, ale na druhé straně ho ani nejsou s to vyvrátit opačnými zjištěními. Tedy: čte se, ale úroveň čtenářské kultury klesá.
Překladatelka Marta Eich má dobrý přehled o německojazyčné literární scéně, protože žije v Berlíně, kam se odstěhovala po studiu bohemistiky a translatologie na FF UK. Názvem článku připomínáme jeden z úspěšných románových titulů, který přeložila, a poukazujeme jím i na ojedinělou zahraniční perspektivu: v čem bezprostřední kontakt s německým knižním světem usnadňuje překladatelce práci, a co naopak z odstupu už „není tak vidět“?
V posledním románu tureckého nobelisty se na fiktivním osmanském ostrově stane morová epidemie katalyzátorem vraždy, revoluce a vzniku nového národa.
Básník a překladatel Pavel Novotný připouští, že ztratil ostych, „tu převelikou úctu před originálním textem“, už během vysokoškolského studia. Vděčíme mu za překlady děl dnes takřka stoletého Gerharda Rühma, klavíristy a předního představitele vídeňské moderny, nebo dadaisty Kurta Schwitterse. Přitahuje ho takzvaně „nepřeložitelná“ poezie, „jak“ mnohem spíš než „co“.
Mnoho jazyků, nespočet domovů, jediná paměť. Průvodce krajinou židovské literatury nás vede po modrobílé značce vinoucí se po tři tisíce let.
Vládní koalice prohrála senátní a komunální volby, a místo aby začala pracovat na zlepšení poměrů v podstatných oblastech, pustila se do toho, co jde populistům nejlépe. Do kulturní války.
Dánský dramatik Thomas Markmann chce na jeviště přivádět obyčejné lidi a klasickým textům, včetně Shakespeara, podle něj někdy nejlépe posloužíme, když se jich přestaneme bát.
Téměř sedmdesát let starý argentinský komiks má i dnes svou působivost. Zub času je znát hlavně v pomalejším tempu a dlouhých dialozích. Český čtenář žasne především nad tím, jak nadčasoví uměli scenárista i kreslíř být.
Norský spisovatel sámského původu Sigbjørn Skåden obdržel letošní prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Ocenění po pětatřiceti letech získává dílo napsané v sámštině. Vítězný román propojuje detektivní zápletku s rodinnou historií a temným dědictvím asimilační
politiky vůči Sámům.
Vítejte ve světě staré Indie, kde čas neplyne pouze lineárně, kde probíhají působivé metamorfózy a různí tvorové se vyjadřují řečí, která je lidem srozumitelná. V centru románu Vítězné město stojí silná ženská postava, jež se dožije téměř půl třetího století. S protagonistkou sledujeme vývoj bájné říše Bisnagy včetně dynamiky idejí, které zpočátku zajišťují společenskou soudržnost, ale navzdory jejich zdánlivě nadpozemské síle se jejich magie časem vyčerpá.
Autorka, překladatelka, neúnavná organizátorka a iniciátorka nejrůznějších literárních a divadelních akcí: Martina Lisa vyrůstala v Praze, univerzitní studium absolvovala v Lipsku, kde dnes také žije a tvoří. Byla by ráda, kdyby zájem o českou literaturu v Německu byl dlouhodobý.
Katharina Hinderer se už více než dvacet let věnuje překládání v oblasti filmu a literatury. Překládá komiksy, naučné knihy, beletrii i literaturu pro děti a mládež. A sní o tom, že si jednou založí vlastní nakladatelství a vydá tituly podle svého gusta.
V posledních dnech diskutovaný projev Radky Denemarkové z frankfurtského knižního veletrhu zdůrazňuje nedělitelnost literatury a politiky, apeluje na lidská práva, podtrhuje důležitost demokracie a roli literatury jako nástroje morálky. Proslov svět dělí na „my“ versus „oni“ s tím, že Radka Denemarková v textu vystupuje jako arbitr morálky, protože literatura je nejvíc.
Čtenářsky oblíbený autor se ze sci-fi žánru přesouvá k dobrodružné fantasy ve středověkých kulisách, v níž srozumitelně zprostředkovává lidskou příchylnost k náboženství a ochotu slepě uvěřit snadným řešením. To podstatné z jeho tvorby ale zůstává zachováno – význam osobní odvahy a dětského přátelství.
Novinářka Rika se kvůli rozhovoru s foodblogerkou obviněnou z trojnásobné vraždy začne učit vařit a objevovat rozkoš z jídla. Román otevírá v Japonsku aktuální téma misogynie a společenského tlaku na ženské tělo, byť se jeho ambiciózní záměr ne vždy daří naplnit.
Prestižní středoevropskou literární cenu Angelus letos získala Kateřina Tučková za román Bílá Voda. Autorka uspěla také v hlasování čtenářů a ocenění si odnesla i polská překladatelka knihy Julia Różewicz.
Debutový román se hrdě hlásí ke svým vzorům v hrdinské fantasy. A i když v základní premise pokulhává, vše zachraňuje skvělá směs situačního humoru v podání postav unavených válkou.
Berlínský slavista, překladatel a nakladatel Ruben Höppner srší nakažlivou energií a entuziasmem. Od roku 2024 vede berlínské nakladatelství Anthea, s jehož programem se zaměřuje na literaturu střední a východní Evropy. Za poslední dva roky vydal pod touto značkou desítku českých knih. Sám také z češtiny překládá, jeho prvním literárním překladem byl Berlínský zápisník Dory Kaprálové.
Ve Vykloubeném čase protíná křivku osobní historie anglisty a shakespearologa Martina Hilského vertikála nadčasových literárních děl, jimž se většinu života profesně věnoval. Kniha je inspirativní nejen pro filology.
S osmdesátiletou frekvencí navštěvuje české literární prostředí Halleyova kometa v podobě překladu díla science fiction od některé frankofonní autorky. V českém prostoru tak tuto tvorbu zastupují pouze dvě spisovatelky: Noëlle Roger a Jacqueline Harpman.
Pátrání po neznámém českému básníkovi ukazuje úskalí výzkumu autora, který nezanechal skoro žádné stopy. Autorka mapuje různé materiály a zdroje, nabízí vzpomínky pamětníků, dopisy, básně i kresby Jiřího Volfa. Vzniká nejen obsáhlý portrét zapadlého exilového básníka, ale i kritický pohled na práci s omezenými zdroji a na problematiku exilové literatury v rámci jazyka i literárního dědictví.
Spisovatelce Viktorii Hanišové je při překladu z němčiny nejbližší současná beletrie a literatura první republiky. Oceňuje, když se může na textu vyřádit jako v případě Chuligána Philippa Winklera nebo u Melchiora Vischera. Jako autorce se jí líbí pointy v textech E. E. Kische, a nejen proto je tady přeložila a spolu s Radimem Kopáčem připravila jejich nově koncipovaný výbor.
Monografie významného tvůrce českého filmu šedesátých let, jehož následně normalizátoři cíleně drtili a zakazovali, je důkladná a zasvěcená. Jen by autor mohl být odvážnější ve vlastním hodnocení díla i osobnosti.
Co se dělo, než byla stvořena Tolkienova Arda? Finskými lesy si vykračoval vzteklý Kullervo s černým psem Mustim. Vyšel raný Tolkienův text přímo inspirovaný Kalevalou.
Sophia Marzolff má díky jazykovým znalostem němčiny, češtiny, francouzštiny a italštiny mnoho kontaktů v literárním světě a při překladatelské práci hodně čerpá i ze svých zkušeností redaktorských. Popisuje, jak překladatelé více hájí autory, zatímco redaktoři perspektivu čtenáře – a jak mezi tím sama jako překladatelka hledá ten správný balanc.
Jméno maršála Radeckého si obvykle spojujme s debatami o pomníku na Malostranském náměstí nebo se známou pochodovou melodií. Čím si pomník a skladbu vysloužil?
Humorné verše provádějí předškoláky běžným dnem a zpříjemňují nudné i nelibé okamžiky.
Nahlédnutím do etymologického slovníku shledáte, že pampeliška byla ve staročeštině popí pléška, tudíž mnišská pleš, a to vše podle holého okvětí poté, co vítr odnes pampeliščí chmýří. Ale já, ctitel liščího plemene, nepovažuju za náhodné to zvukomalebné spříznění pampe–liška.
Vítězná sbírka letošní Magnesie Litery za poezii s sebou nese velká očekávání. Radovan Jursa je naplňuje zdánlivě protichůdnými spojeními a netradiční kompozicí, v níž se lyrické básně střídají s básněmi v próze a svět kardiochirurgie se přirozeně prolíná s intimní výpovědí o ztrátě, pochybnostech i samotném psaní.
Na Frankfurtském knižním veletrhu se česká non fiction vracela k místům a lidem, kteří po generace propojovali českou a německou kulturu. Na příkladu Jablonce, multikulturní Prahy i německy píšících českých autorů ukazovala, že společná minulost není jen uzavřenou kapitolou dějin, ale i součástí dnešní evropské identity.
Němčina provází Michaelu Škultéty již od dětství. Překládání se začala profesně věnovat hned po studiu translatologie na FF UK, přeložila již více než dvě stě knih a získala řadu ocenění. Často si vybírá autory, jejichž mateřštinou není němčina. Ke knížkám, které překládá, chce přistupovat jako čtenář: baví ji postupně objevovat text, jeho příběh a skrytá překvapení.
