Mělo by to zaznít rovnou zkraje: kniha s názvem Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia vydaná na začátku roku 2025 (s vročením 2024) nakladatelstvím Dauphin se nepovedla. A to je ještě eufemismus.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech?
Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
V románu Iowa. Ein Ausflug nach Amerika (2023) rakouská spisovatelka a karikaturistka Stefanie Sargnagel dokumentuje své zkušenosti a zážitky z pobytu v americkém státě Iowa, který podnikla během roku 2022 se svou dobrou přítelkyní Christiane Rösingerovou, ikonou berlínského feminismu a punku.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.
Írán: země dvojí literatury, cenzury, ale také mistrů sociálních sítí, kde měl na státem zakázaném Twitteru účet i ministr zahraničí.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Ve vyprávění oceňované autorky ožívá nejenom příběh holčičky, kterou kdysi zvedl do výšky sám prezident Masaryk, ale také příběh symbolů, nezdolnosti, hledání domova a životní síly.
Poslyšte strašlivý příběh z časů AI! Odevzdal jsem před pár dny po čtyřech měsících tlustý překlad – možná na delší dobu svůj poslední –, a protože bych chtěl v následujících měsících psát hlavně „svoje věci“, napadlo mě zkusit, jak je na tom s psaním umělá inteligence. Abych viděl, jestli to má vůbec ještě cenu…
Povídky Skvrna na zdi, Zahrady v Kew, Smyčcový kvartet (The String Quartet, 1921) a Pondělí nebo úterý (Monday or Tuesday, 1921) představují ranou impresionistickou část její tvorby a můžeme v nich vidět jakési studie k románu Jákobův pokoj (Jacob´s Room, 1922).
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
Maxim Osipov dnes žije v Nizozemsku, sbírka Kámen, nůžky, papír a jiné povídky, jejíž český překlad v květnu osobně uvedl na Světu knihy, ale obsahuje texty z let 2009‒2017.
Osobní svoboda někdy znamená přijít o ty, kteří nám jsou nejdražší. Autobiografický román francouzské autorky Constance Debré vypovídá o odhodlání žít pro dobrodružství, žít „pro život“, a o tom, jakou cenu za to platíme.
Debutový román zachycuje několik let života mladého Čecha v současném (resp. předpandemickém) Berlíně. Je napsaný čtivě, dbá na dějovou srozumitelnost a nabízí nosné téma; lze tedy říct, že oplývá základními atributy dobré prózy.
Náš redakční výběr z knižních novinek posledního půlroku by měl každému usnadnit výběr četby na dovolenou, ale i připomenout zajímavé tituly, které zkrátka stojí za pozornost.
Někdo má Vánoce, já mám Magnesia Literu. No, mám nemám. Jednu mám hned ze začátku své literární dráhy, ale od té doby mi cena uniká. Nominace mi jdou, ale ani ty nepřicházejí s každou novou knížkou. Kde je problém? Pro autora je nejjednodušší, když si věc vysvětlí tak, že je rebel. A třeba má pravdu.
Co by se stalo, kdyby na Zemi přiletěli mimozemšťané z různých planet ve snaze nalézt zde útočiště? Dostalo by se jim vřelého uvítání, nebo jen více či méně skrytého opovržení? Rozsáhlá imerzivní inscenace propojuje osudy čtyř mimozemských kmenů v pozemském adaptačním táboře a ve zřejmé paralele k uprchlické krizi si klade otázky ohledně základních morálních hodnot a jejich pevnosti tváří v tvář neznámému.
Nejnovější básnická sbírka Radka Fridricha je plná pohádkových bytostí, o nichž lze tušit snad jen to, že pocházejí stejně jako básník sám od hranice severních Čech s Německem. Fridrichovy básně jsou magické, záhadné a poustevnicky čarovné.
Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.
Patnáct povídek, patnáct nahlédnutí do nejrůznějších rodin a vztahů. Romské spisovatelky z klubu Paramisara mají co říct a pracují na tom, aby jejich hlasy byly slyšet.
Chvíli jsem si doopravdy myslela, že umění je zásadní ingrediencí naší národní identity. A také to i řekla.
Posmrtně vydaná kniha Thomase Eriksena je nejen skvělou reklamou pro studium antropologie, ale i dobrou pomůckou k dilematům a rozporům globalizovaného světa, v němž se o slovo hlásí obhájci etnického nacionalismu.
Náměty knih hledá islandská autorka Sigríður Hagalín Björnsdóttir ve své novinářské praxi. V rozhovoru vysvětluje, že fikce jí umožňuje příběhy rozvíjet do míst, kde už fakta nestačí.
Ambiciózní historický román z pera oceňované autorky Chimamandy Ngozi Adichieové o formování současné Nigérie je zasazen do období nigerijské občanské války v 60. letech minulého století. Drásavá historická fakta se v něm kombinují se silným příběhem a nezapomenutelnými postavami.
Psychologická krimi, jíž debutovala norská psycholožka, skvěle ukazuje, kolik napětí se dá vytvořit s málem. Přesněji řečeno s málo informacemi o postavách i o případu, které přitom autorka čtenářům prozrazuje jen velmi pomalu.
.jpg)
Pro čtenáře, kteří se radši dívají dopředu a vyhlížejí nová témata a jazykové experimenty, nebude Šikmý kostel asi to pravé (ačkoliv i oni mohou být překvapeni). Ale pro ty, již mají v oblibě nedávnou historii středoevropského prostoru přetavenou do opojného románového příběhu, bude pokorné, zručné a poctivé vyprávění Karin Lednické přesně tím, co hledají.
Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.
Žijí obyvatelé Prahy v krajině plně civilizované, zbavené veškeré spontánnosti divoké přírody, v oblasti středoevropsky spořádané až skoro nudné? Radek Mikuláš a Jan Šturma patří k těm, kteří si to nemyslí. Jejich kniha Divoká příroda Prahy a blízkého okolí je sympatický průvodce po místech, kam by spořádaného občana asi nenapadlo zajít, i výzva k myšlení napříč zavedenými kategoriemi.
Román Mine fem år som far (Pět let tátou) má co říct k současné norské společnosti a zároveň pojednává o nadčasových tématech – o tom, jaké to je, ztratit sám sebe, a o temných stránkách, které se ve větší či menší míře skrývají v každém z nás.
Snad aby Hosseini zcela vyčerpal své oblíbené téma rodinných vztahů, věnuje se ve své poslední knize A hory odpověděly hlavně vztahům mezi sourozenci. Počáteční kapitoly, zasazené do autorova rodného Afghánistánu, se vyznačují neobvyklou poetičností a takřka pohádkovým kouzlem. Samy o sobě ale skvělý čtenářský zážitek nezajistí.
.jpg)
Nejprasáčtější pornografická kniha – těmito slovy charakterizoval populární sexuolog Radim Uzel erotickou trilogii od E. L. Jamesové, jejíž první díl vyšel česky pod názvem Padesát odstínů šedi a ze které je už českým čtenářům k dispozici i část závěrečná Padesát odstínů svobody. „Přečetl jsem prvních padesát stránek a bylo mi z toho nevolno,“ dodal dále sexuolog. A to Uzel coby soudní znalec posuzující míru perverzity musí asi zhlédnout či přečíst leccos.
V předvánočním čase by v závějích knižních titulů neměla zapadnout zajímavá práce hudebníka, skladatele a pedagoga Josefa Krčka a výtvarnice Renáty Fučíkové. Po všech stránkách vkusná publikace ctí sváteční tematiku a nezapře profesionalitu všech, kdo se na jejím zrodu podíleli.
Obě knihy spojuje téma vývoje politické situace v Afghánistánu, která má zásadní vliv na osudy hlavních hrdinů. Významným narativním principem, který autor používá v obou knihách, je zrcadlení velkých dějin v individuálních příbězích postav. Sovětská okupace i pozdější převzetí moci Talibanem se dotýkají jejich osudů a mnohdy je nenávratně přetvářejí.
Analfabetka je první výhradně autobiografické dílo slavné švýcarské spisovatelky.
Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy představit jeho duchovní otec Joachim B. Schmidt, který sám na Islandu již dlouhá léta žije.
Víte, co se stalo 7. července 1937? Po incidentu u mostu Marca Pola Japonsko zahájilo válku proti Číně. Zvláště podle východoasijských interpretací tím začala i druhá světová válka. Do tohoto okamžiku zasazuje počátek svého fragmentarizovaného vyprávění také historik Adamec. Největší vojenský konflikt v dějinách vykládá v nevšedních kontextech, kulturních, náboženských, ba i ekologických.
Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.
Kniha Hus vo veľkomeste se v rámci ocenění Anasoft litera probojovala do desítky nejlepších prozaických slovenských knih vydaných v minulém roce. Hlavním námětem sbírky povídek je vztah mezi matkou a dcerou.
Co z české literatury rezonuje v Íránu, jak těžké je přeložit českou knihu do perštiny a co číst, když dojde na Írán?
„Kdo neporozumí emocionálnímu šoku, který pro Izraelce představoval 7. říjen, nemůže porozumět tomu, co přišlo potom,“ napsal nedávno pro Die Zeit, v eseji nazvané Strachy, jež se zdály být minulostí, ožívají, Benjamin Balint, americko-izraelský spisovatel žijící v Jeruzalémě. Čím složitější se stává situace na Blízkém východě, tím více si uvědomuji, kolik je v tom pravdy.
Dobrodružná kniha pro děti o té minulé, ale i o současné válce je věnována „všem odvážným dětem“. Vypráví o strachu a o jeho překonávání.
V románu s dlouhým názvem se autor pokusil o téměř nemožné – podat originálně klasickou zápletku o hrstce hrdinů či antihrdinů čelících nepřemožitelné armádě. Zcela překvapivě se mu to povedlo.
Autobiografický text Camily Sosy Villady je syrovou výpovědí o životě transžen na okraji společnosti. Zkušenosti prostitutek ze Sarmientova parku líčí jako příběhy sounáležitosti, oddané lásky, ostrakizace i cesty do záhuby.
Kdo byl před sto lety řazen do elity národa? Jak byli dotyční zachyceni fotograficky? Kniha nedávno oceněná Magnesií Literou připomíná, kdo zde vytvářel myšlenkové a kulturní dědictví, ale současně se také sama stává jeho součástí.
Začátkem devadesátých let začal Akito Tsuda studovat fotografii na Columbia College v Chicagu. Přijel z Japonska, ohledně fotografování si moc nevěřil a uměl jenom základně anglicky. Když měl fotit do školy portréty, zamířil do české čtvrti Pilsen.
Počet překladů moderní velšskojazyčné literatury se nám s koncem loňského roku dramaticky zvýšil na dvojnásobek. Čerstvým příspěvkem je postmoderní román, ve kterém se množí kočky, hledají se pradávné rukopisy, obdivují se vycpaní kosi a občas se ukradne nějaká socha.
Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu přichází s novým románem, který však může být pro její fanoušky i kritiky zkouškou trpělivosti. Vyprávění o masakru na ostrově Čedžu v letech 1947–48 se rozplývá mezi realitou a snem, přičemž autorka upřednostňuje emoční prožitek nad historickou srozumitelností. Silné obrazy utrpení střídají momenty těžko uchopitelné introspekce, což z knihy činí nejen literární výzvu, ale i důkaz, že Han Kang dokáže rozdělit publikum jako málokdo.
S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.
Vázané leporelo o hledání ztraceného míče a vzájemné pomoci doplňují hřejivé, prostorové ilustrace. Umělecký skvost pro nejmenší.
Vizuálně poutavé dějiny Labe líčí hlavně jeho proměnu od 19. století do současnosti. Jsou psány s rozhledem Evropana, který rozvoj česko-německé řeky vnímá v kontextu celoevropské spolupráce a ekologických snah, na které jednotlivé státy nestačí.
Kenzaburó Óe, nositel Nobelovy ceny za literaturu, ve svém románu Němý výkřik zkoumá temné stránky lidské duše skrze příběh dvou bratrů zmítaných rodinnými traumaty a společenskými konflikty. Dílo plné groteskní expresivity a existenciálního zoufalství reflektuje autorovy osobní zkušenosti i historické bolesti poválečného Japonska.
Specifický žánr japonské mangy, ve kterém převážně autorky píší pro převážně čtenářky o lásce mezi pohlednými homosexuálními muži, má v češtině prvního zástupce.
Ondřej Lipár na sklonku loňského roku vydal třetí básnickou sbírku. Retro je zejména knížkou o hledání sama sebe v odosobněném světě. Tím autor do jisté míry navazuje na svou tradiční poetiku. Jen toho humoru trochu ubývá.
Zdánlivě individuální rozhodnutí, zda mít, či nemít děti, se v knize Mateřství stává společenskou, biologickou i politickou otázkou. V syrové zpovědi se autorka dotýká mnoha citlivých témat, která popisuje bez sebemenších zábran.
Stephen King v českých překladech vychází již čtvrtou dekádu a jen obtížně by se tedy hledal titul, s nímž se naši čtenáři neměli možnost seznámit hned v několika vydáních. Čtyřicet let starý Cyklus vlkodlaka je jedním z mála a čeští fanoušci tak dostávají skutečnou raritu.
Jízlivá sonda do české i zahraniční klimaskeptické scény se snaží odhalit, co mnohé veřejné představitele vede k popírání zjevných skutečností a vědeckých poznatků, a odhaluje taktiky používané k vytváření nejistoty a odsouvání nezbytných opatření.
Staří Seveřané a jejich bohové: byli opravdu takoví, jaké nám je líčí současné filmové, seriálové nebo herní adaptace? A kde začít, když se o nich chceme dozvědět víc? Tipy na autentické filmy a knihy vhodné i pro „začátečníky“, kteří mají zájem vydat se ke kořenům, přináší v rozhovoru Kristýna Králová.
Loni na podzim vypustila Audiotéka druhou sérii posluchačsky úspěšného mysteriózního příběhu Anima. Opět je odvyprávěna v deseti půlhodinových dílech. Zatímco první série pracuje se záhadným případem, ve druhé má „zlo“, proti němuž hlavní hrdinové bojují, konkrétnější, a přitom neméně zlověstnou podobu.
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.
Kateřina Tučková se po několika letech vrací s dalším obsáhlým románem čerpajícím námět z nedávné minulosti. Tentokrát zavádí čtenáře mezi staré řeholnice, do jejichž osudů dramaticky zasáhla druhá polovina dvacátého století i jedna životem zlomená novinářka, která jednoho dne zaklepe na fortnu jejich rozpadajícího se kláštera.
Nový Houellebecq? Sedm set stran o nadvládě médií a sociálních sítí v globalizovaném světě, o efemérnosti informací, byť jsou sebetragičtější, o síle deep fake a virálů, o atraktivních i negativních stránkách života vysoce postavených státních úředníků, o smutném individualismu, o důležitosti rodiny a přátelství, o bídě i radostech sexuality. A o kousku jednoho života, který se v nejlepším začne hroutit a destruovat.
Spisovatelka Alena Mornštajnová zpočátku kritiky na své knihy četla s nadějí, že jí poskytnou rady, jak se zlepšit ve psaní. Podle svých slov ale postupem času zjistila, že každý kritik má jiný názor, a proto si z jejich reflexí nemá co odnést. V rozhovoru mluví o svém psaní, o tvůrčím procesu, o úspěchu, o zpětné vazbě na svá díla a o tom, proč při zrodu románu důvěřuje hlavně sama sobě.
Světoznámý psycholog, „stvořitel zla“, společenský aktivista a propagátor hrdinství se představuje v zatím nejobsáhlejším rozhovoru, který čtenáři nabízí napínavé líčení jeho nejdůležitějších životních milníků.
Sebevědomý debut slavné nigerijské autorky nabízí intimní vhled do duše citlivé dívky, jejímuž světu dominuje postava despotického otce. Exotická Afrika se stává dějištěm dramatického příběhu o trnité cestě dospívající ženy za nalezením vlastního hlasu v prostředí, které ženské emancipaci nepřeje.
Povídky polské nobelistky přinášejí témata a motivy, které se na první pohled zdají být nové. Ve skutečnosti je však autorka použila už v minulosti, jen s nimi pracovala méně bizarně. Některé příběhy od čtenáře vyžadují velkou dávku trpělivosti a představivosti. Troufáte si?
I když se v povídkách Lucii Berlinové možná objevuje stále tatáž hrdinka, prostorově její sbírka obsáhne úctyhodný kus Severní a Jižní Ameriky. Vždy se však jedná o svět bez pozlátka, plný špatně placených zaměstnání a různých sociálních patologií. Pro Berlinovou však žádná situace není zcela bezvýchodná.
Úsporná próza světoznámého anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada Souboj vyšla poprvé roku 1908, ale českého překladu se dočkala až v roce 2017. Přestože je komorní příběh o šestnáct let dlouhém sporu dvou důstojníků Napoleonovy armády více než století starý, jeho téma i pojetí lze bez skrupulí označit za nadčasové.
Život a dílo překladatele z němčiny Vratislava Jiljího Slezáka (29. února 1932 – 16. března 2020) připomínáme rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.
„Z mého pohledu stokrát lepší být na té vrátnici než někde v nakladatelství nebo jiné kulturní instituci, kde vás dřou bez nože a není čas už vůbec na nic,“ říká spisovatel Petr Motýl. Jedním dechem ovšem dodává, že by byl samozřejmě raději, kdyby jej uživilo vydávání vlastních knih.
Serotonin je román a esej v jednom: Michel Houellebecq se stejně jako ve svých předchozích dílech snaží vystihnout situaci člověka v rámci našeho (v textu upřesňuje, že západoevropského) prostoru a naší doby. Vrací se k hlubokým a těžkým tématům jako stárnutí, smrt, touha, láska, o nichž psal už dříve, tentokrát tak ale činí s osvěžujícím humorem – dokud nezvítězí poraženectví a deziluze. Vnímavější čtenář se tak snadno depresí nakazí a nejraději by i on sáhl po zázračném antidepresivu.
Román Hodiny z olova vzbuzuje ve čtenářích velká očekávání nejen díky vítězství v kategorii Magnesia Litera Kniha roku, ale především díky zvolenému tématu. Autorka se v rozsáhlém textu snaží na osudech několika bezejmenných postav ukázat stále rafinovanější represivní praktiky čínského režimu. V naplnění původního potenciálu však knize brání schematičnost a černobílé vidění.
Stručné, avšak ilustračně velmi zdařilé seznámení s jedním z největších přírodovědců historie čtenáři nepřibližuje jen jeho život, nýbrž i dílo, jehož výsledkem byla teorie, která nadobro změnila nazírání člověka na živou přírodu, včetně sebe sama.
Eseje Chimamandy Ngozi Adichieové si kladou za cíl najít definici feminismu hodnou 21. století, která by z něj nedělala strašáka. Spočívá v tom, že by si měl k této problematice každý najít vlastní cestu. Autorka nevnucuje ani neútočí: jednoduše nabízí svůj názor a především osobní zkušenost.
Marko Sosič, prozaik, hlavně však vášnivý divadelník – režisér, umělecký šéf divadla a autor autobiografické divadelní kroniky. Patří ke slovinské menšině žijící v italském Terstu.
Maddy je čerstvá absolventka střední školy a měla by jít na vysokou, budovat si kariéru, zažívat první vážný vztah a osamostatnit se od rodiny. Kvůli opatrování své mladší autistické sestry se však všech těchto samozřejmostí rozhodne dobrovolně vzdát. Tammy Robinsonová barvitě vykresluje nejen život člověka s handicapem, ale především příkoří, která zakouší okolí postiženého.
Kvantová teorie a komiks? Proč ne! Kniha vzešlá ze spolupráce teoretického fyzika a nadějného mladého kreslíře ukazuje, že i poměrně složité téma se dá tímto způsobem přednést až překvapivě srozumitelně, navíc s využitím prostředků, jež klasické popularizační knížky postrádají.
Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.
Jak při definování člověka používáme zvířata či bájné bytosti? Kolektivní monografie Polidštěné zvíře je přes nevyrovnanost příspěvků průkopnické dílo v oboru animal studies, problematiku přibližuje jak v teoretické rovině, tak interpretací konkrétních textů.
Jaký je v dnešním Česku život mimo civilizaci? Radikálnost, s níž hrdinové knihy sledují své cíle, může být zvláště pro městské hledače optimálního duchovního směru pozoruhodná. Místo abstraktního vzývání přírodních principů se v osmi rozhovorech ukazuje skutečný a značně obtížný život na pokraji divočiny.
Výbor textů Pavla Tigrida z jeho válečného rozhlasového období přináší řadu nových svědectví o roli československých exulantů a rozhlasových pracovníků v boji proti nacismu.
Inscenace Pozvání svou formou imerzivního divadla navazuje na úspěšný projekt Pomezí, divákovi však nabízí mnohem větší míru interakce a možnost výrazněji zasahovat do děje. Pozvaní hosté se tak ocitají spíše v roli spolutvůrců než pouhých pasivních konzumentů. Dá se taková divadelní forma postavit na roveň klasickým představením, nebo jen „hraje na efekt“?
Novela Srdce temnoty vyšla už v roce 1899, ale zájem o nejznámější dílo Poláka, který se vypracoval na jednoho z vrcholných mistrů anglického jazyka, spíše stoupá, než aby upadal. Cesta anglického námořníka do nitra Černého kontinentu totiž obnáší i další typy temnot a dalece přesahuje rámec dobrodružného románu.
V objemném průvodci po brněnské čtvrti Cejl, někdy zvané též brněnský Bronx, najdete číslo na vyhlášenou romskou čarodějku, rozhovor s deratizérem nebo hojnou inspiraci pro omluvenky do školy.
V publikaci se sešly texty předních odborníků a její záběr je neobyčejně rozsáhlý. Inovativně propojuje různé obory, tedy neurologii s filozofií, estetikou, antropologií a etologií. Doporučit se dá všem, které zajímá aktuální stav bádání o lidské mysli a výhledy, kam se možná zaměří další výzkum. I těm, kteří doufají v překlenutí propasti mezi přírodními a humanitními vědami.
V krátkém dílku bratří Suchých je čtenáři, byť ne zcela šťastně zvolenou formou, představena umělecká osobnost, jež svým významem zdaleka přesáhla hranice naší země. Jiří Voskovec, herec, komik, dramatik, spisovatel, zpěvák a osobitý myslitel, je zde zachycen v útržkovitých vzpomínkách svých kolegů, příbuzných či přátel, a kniha tak i přes řadu nedostatků potěší nejednoho fanouška zlaté éry Osvobozeného divadla.
Rozhovor s dánským autorem Kimem Leinem o tom, proč byla nutná christianizace Grónska, i o tom, že dánsko-grónské vztahy čelí stejným problémům a kompromisům jako každé dlouholeté manželství.
Ve svém uvažování o literatuře se autorka neřídí předem danou a jasně definovanou metodou. Snad poněkud nesystematicky, ale s o to větší naléhavostí analyzuje vybraná literární díla v kontextu aktuálních hrozeb a krizí, jimž podle ní čelí současná euroamerická kultura.
Bibliografie překladů z ukrajinštiny a česky vydaných publikací týkajících se Ukrajiny.
V připomínání dlouho tabuizované skutečnosti, jak mnoho měli nacisté a komunisté společného, by mohla být tato kniha přínosná. Bohužel už samotný název a centrální koncept, na němž Placák svůj výklad buduje, jeho práci v nemalé míře diskreditují, což je škoda.
Francouzský spisovatel Sorj Chalandon, původně novinář a válečný dopisovatel, v románu Návrat do Killybegs vypráví příběh o zradě. Podává ho hlasem svého irského přítele, jednoho z vůdců IRA, o němž se po letech vzájemného setkávání a důvěrných rozhovorů dozvěděl, že byl zrádcem: celých dvacet pět let působil jako agent britské výzvědné služby MI5. Román získal ve Francii četná ocenění. Zaslouženě.
Snář mapuje klíčový úsek Swedenborgova života od července 1743 do října 1744 – dobu, kterou strávil v Holandsku a Anglii. Cesta zcela změnila jeho život. Pětapadesátiletý učenec totiž v jejím průběhu prodělal duchovní krizi, při níž se z přesvědčeného racionalisty stal zanícený náboženský myslitel a horlivý propagátor víry.
Na základě motivů Schikanederova obrazu Vražda v domě rozvíjí Daniela Krolupperová detektivní příběh, v němž defilují osobnosti české umělecké historie. Poučí i pobaví, nepostrádá napětí ani nadčasové postřehy o lidských charakterech.
„Nejlepší švédská detektivka všech dob“ v mnoha ohledech překvapí. Násilné činy v románu Černá voda nepředstavují nosný základ děje, spíše dotvářejí rámec pro zachycení lidských osudů, které jsou různým způsobem propojené.
Oceňovaný německý prozaik Wolfgang Hilbig zachycuje ve svém posledním románu západní Německo očima východoněmeckého vyděděnce. Provizorium je skvělá kniha o (neúspěšném) hledání vlastního já v novém světě a o neschopnosti skutečně milovat, která přerůstá v neschopnost žít, ve všepožírající životní impotenci.
Bibiografie překladů Z NORŠTINY DO ČEŠTINY 1993–2012 včetně
Baronius na jednom místě svých Annales ecclesiastici podává výčet „pohanských proroků“ Kristova příchodu, mezi nimiž zmiňuje též Herma Trismegista. Opírá se o zprávu křesťanského autora 4. století Lactantia, ozdobenou citacemi z knih, ve kterých prastarý mudrc Hermés, původce egyptských zákonů a písma, podle Lactantia „jakýmsi záhadným způsobem vyzkoumal téměř univerzální pravdu“.
Próza Aleny Ježkové (1966) Dračí polévka zaplňuje jedno z bílých míst tematického rejstříku české literatury pro děti. Autorka, která na sebe v posledních letech upozorňovala zejména vlastní i adaptační pohádkovou a pověsťovou tvorbou, si všímá problematiky vietnamské minority a komplikovaného dospívání dětí vyrůstajících pod vlivem vietnamské kultury, kterou znají pouze zprostředkovaně, a českého prostředí, do něhož se narodily.
Michal Ajvaz i ve svém nejnovějším románu důmyslně a s neuvěřitelnou fantazií komponuje síť na sebe navazujících, křížících se a vzájemně se ovlivňujících příběhů. Opět vytváří intertextové vazby mezi jednotlivými fikčními rovinami textu a navíc včleňuje do knihy další autorský text, jehož dialogy jsou vedeny v yggurštině – neznámém a nesrozumitelném jazyce, který Ajvaz pro tento účel vytvořil.
Stáří je obtížné. Mysl se raději obrací do minulosti, nové nápady tlumí ohled na vyměřený čas. Jak si poradit? Jak se vypořádat se skepsí z přebujelosti slov a zbytečných informací? Sebezáchova ke konci života hledá různé cesty. Lze se obracet k sobě samým revokací osobních zážitků a událostí „minulého života“ zastíněných „velkými dějinami“, lze však být i důvtipnějším.
Co všechno může člověk objevit, když nemůže usnout? Nespavost kolísá mezi sci-fi a hororem a lze ji považovat za nepřímé pokračování slavného románu To.
Francouzský historik Marc Ferro (*1924), jeden z vedoucích redaktorů revue Annales, působící na Vysoké škole sociálních studií, je českému publiku už relativně dobře známý, v loňském roce česky vyšla již jeho pátá kniha Tabu dějin. V ní potvrzuje, že je autorem, který rád přichází s provokativními názory a upozorňuje na přehlížené či zatajované aspekty minulosti.
Seznam nejlepších knih roku 2010 sestavili editoři iLiteratury s přihlédnutím k „vánočním tipům“ našich spolupracovníků. Výběr odráží různé čtenářské přístupy a preference. Většinu vyvolených knih na iLiteratuře doprovází recenze, někdy i další texty.
Důraz na jazyk a neméně na jeho schopnost (de)formovat okolní prostor, je přítomný i v zatím posledním Sorokinově románu s názvem Den opričníka, který v češtině vychází v překladu Libora Dvořáka.
Cormac McCarthy je mnohými kritiky považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických prozaiků dneška. Ovšem za svou více než pětačtyřicetiletou spisovatelskou kariéru vydal pouhých deset románů, přičemž prorazil až na počátku 90. let prvním dílem tzv. Hraničářské trilogie, románem Všichni krásní koně. Tedy paradoxně až sedm let poté, co vydal Krvavý poledník, jenž je dnes považován za zásadní dílo moderní americké literatury.
Dostává se nám tak do ruky překlad románu Hrdina (Held, 2007), který se však svým rozsahem, podobně jako autorčiny tři předchozí knihy, přibližuje novele – vždyť nemá ani devadesát stránek a nejdelší de Costerové kniha sotva přesahuje hranici dvou set stran.
Premiéra hry Miro Gavrana Otelo z ostrova Susak, která proběhla 11. 12. 2008 v Divadle A. Dvořáka v Příbrami pod režijním vedením Milana Schejbala.
Básník je sběratelem zlomků minulosti, archivářem zmizelého světa; pečlivě vybírá předměty a události, třídí je a shromažďuje do sbírky; dává dohromady katalog, jehož slova se střetávají s naší obrazotvorností.
Většina lidí u nás nebere komiks moc vážně a kresleným příběhům, často se superhrdiny s nadpřirozenými vlastnostmi v hlavních rolích, nepřisuzuje valnou uměleckou hodnotu. Jak moc se mýlí, dokazuje už dlouhá léta Art Spiegelman.
Obraz života cikánů (označení „cikán“ se používá všech uvedených textech) je ve všech textech podobný. Život těchto lidí není neznámý, existují jisté zkušenosti s jejich způsobem života i chováním. Ve společnosti však stále existuje mnoho předsudků. Jen Ottilie Wildermuth(ová) psala svá díla v době, kdy Sintové a Romové platili za psance, za osoby bez práv (první povídku vydala v roce 1847).
Ukázka dramatu Nora dnes z knihy Četiri različite drame (Čtyři různá dramata)od v současnosti nejúspěšnějšího chorvatského dramatika a prozaika Miro Gavrana.
Poslal sem jednoho kluka do plynový komory v Huntsvillu. Jednoho jedinýho. Sám sem ho zatknul a sám proti němu svědčil. Asi dvakrát nebo třikrát sem se tam na něj zajel podívat. Třikrát. Naposled v den popravy. Nemusel sem tam jezdit, ale jel sem...
Margaret Atwoodová patří ke spisovatelkám, které rády zkouší možnosti specifických literárních žánrů. Nevyhýbá se ani science fiction, což dokázala dnes již takřka klasickou feministickou dystopií Příběh služebnice, několika krátkými povídkami a naposledy románem Oryx and Crake. Je držitelkou prestižní Bookerovy ceny za román Slepý vrah, což ji spolu s úspěchem několika dalších románů vyneslo na pozici v současné době zřejmě kriticky nejvyzdvihovanější kanadské spisovatelky.
Najnovší román Lajosa Grendela Kráľ Matej v New Honte je aktuálnym spoločenským románom o dobe poznačenej striedaním ideológií a morálnych noriem – s jasnou prevahou satiricko-ironického, ba až groteskného plánu.
Norské literární moře Ambjørnsen rozbouřil v devadesátých letech vydáním románové tetralogie, jejímž hlavním hrdinou je svérázný, přesněji řečeno bláznivý Elling.
Nejslavnější pohádkář všech dob Hans Christian Andersen by letos (1805-1875) oslavil dvousté narozeniny
Román současného chorvatského spisovatele Miro Gavrana nam približuje osudy mladé ženy při hledání lásky a vlastního místa na světě. Příběh se v některých momentech odpoutává od našeho světa.
Nový román klasika americké sci-fi Neila Stephesona Quicksilver má více než 900 stran.
Červnovou literární událostí byl v Nizozemsku román i u nás známého Arnona Grunberga (1971) a průvodní kampaň...
V roce 1970 se pokusil literárně uchopit životní drama Williama Bonneyho i kanadský autor Michael Ondaatje, jehož Sebrané spisy Billyho Kida nyní vycházejí v českém překladu.
Jelikož romština neměla až donedávna písemnou formu, neexistovala ani žádná psaná literatura. O to bohatší však byla ústní slovesnost...
Lanzarote přináší známá Houellebecqova témata: osamocený život mužů, popisy skupinového sexu, problémy náboženství, sekt, klonování. A ironický, hořce humorný nadhled vypravěče.
Přáním Lenky Reinerové bylo vybudovat v Praze Muzeum Egona Erwina Kische. „Chtěla na to od města získat jeho dům, ale já jsem si říkala, že to asi nebude tak jednoduché, aby magistrát dal Lence dům v nejexponovanější ulici v centru Prahy. Ale Lenka tou představou žila a myslela, že se jí to podaří,“ objasňuje okolnosti, které předcházely vzniku Pražského literárního domu autorů německého jazyka Markéta Mališová.
Polská básnířka a psycholožka se ve své nejnovější sbírce nebojí bezohledně pošlapat všechny morální jistoty, které si moderní člověk snad ještě drží. Malé povinnosti jsou velice drsným nárazem na beton.
Nedávno zesnulý básník a esejista Jan Suk se v knize esejí zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v opeře příroda a jak s pomocí přírodní tematiky „přenáší svou vitální a magickou moc na publikum“. Může být taková působnost přírody v opeře i uzdravující?
V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.
Vizuálně podmanivá kniha přibližuje medúzy v celé jejich přízračné kráse. Jen škoda, že od nich autor až příliš často odbíhá jinam.
„Fear is in the air,“ píše Rui Zink ve své Instalaci strachu, když parafrázuje známou píseň o lásce. Jenže tentokrát není ve vzduchu opojení, ale systematicky šířená úzkost. Strach se může v duchu písně skrývat kdekoliv: v šepotu stromů, v hukotu moře, v očích kolemjdoucích. Mnohem jednodušší ale je, když ho stát nechá nainstalovat rovnou k lidem domů. Bez zbytečného odporu, „pro vaše dobro“.
Jako „hřiště zábavných spekulací“ pojímá ilustrátor Boardman ufologii pro dospělé i teprve dospívající čtenáře. Jemu samému kniha slouží jako prostředek, jak uchopit a snad i kategorizovat vizuální pestrost mimozemšťanů i jejich vesmírných lodí. Jen musí nechat stranou možnost, že jsou neviditelní nebo na sebe dokážou brát různé podoby včetně té nerozlišitelně lidské.
Víte, kolik potravin ročně vyhodí průměrný Evropan nebo proč za žádných okolností neochutnávat medvědí játra? Obsahově promyšlená encyklopedie plná nejenom jídla, ale i invenčně pojatých ilustrací čtenáře vybaví informacemi a zároveň ho učí kontextuálně přemýšlet o minulosti, současnosti i budoucnosti světa, v němž žije.
Pavel Novotný ve své prozaické prvotině s básnickým citem podrobuje nesmlouvavému zkoumání upachtěnou mezilidskou blízkost tvořenou společnými jídly, domácími pracemi a více či méně nenápadným terorem.
Autoři se snaží rozbít zažité stereotypy o Rusku a přinášejí detailní vhled do vnitřních rozporů, s nimiž se ruská společnost potýká. Kniha hledá odpověď na otázku, jakou cestou by se mohlo Rusko dál ubírat.
Stal jsem se v druhé polovině května chodícím protimluvem. Ačkoli jsem přišel o hlas, neboť jsem si uhnal laryngitidu, slyšet mě bylo až příliš – v podobě hurónského kašle.
Je sychravý říjen, pořád prší a všude, kam se podíváte, jsou dýně různých tvarů. Tři sourozenci tráví klidný večer na rodinné farmě každý po svém. Jenže kde jsou rodiče? V dobrodružném knižním debutu hraje klíčovou roli kouzelná příroda a upevňující se rodinné vazby.
Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.
Plzeňská autorka a výtvarnice se pokouší vysvětlit malým čtenářům nejen to, proč americká armáda na konci války osvobodila Plzeň, a Prahu nikoli, ale také proč se o zásluhách amerických vojáků dlouhá léta nesmělo mluvit a psát.
Jak bude vypadat svět zcela ovládaný umělou inteligencí? A co se stane, až všechny moderní technologie náhle přestanou fungovat? Dystopický román ze sovětského a finského prostředí plný suchého humoru napoví.
Štvanice začíná jako klasická detektivka, postupem času se však mění v akční konspirační thriller, ve kterém ani postavy, ani čtenář netuší, kdo je vlastně lovec a kdo štvané zvíře. Francouzský spisovatel Nicolas Lebel nabízí napínavý a čtivý příběh těm, kdo přistoupí na jeho hru.
Po příběhu o Faustovi Petr Stančík aktualizuje i méně známé malostranské pověsti a pro účely čtivé zápletky nenásilně vytváří jednu navíc. Natolik suverénně, že skoro nepoznáte rozdíl.
Vzrušení, údiv, radost, touha, strach – harmonikové leporelo impozantních rozměrů s básnickou skladbou Robina Krále a nezaměnitelnými ilustracemi Andrey Tachezy hraje na city a burcuje vzpomínky.
Česky vyšla kniha Etnické čištění Palestiny, kvůli které musel izraelský nový historik Ilan Pappé opustit Izrael.
Základní a poněkud zjednodušující přehled zdejších dějin vztahu ke stromům, který kniha nabízí, může nicméně být odrazovým můstkem k dalšímu pátrání.
Optimisticky nahlížené environmentální problémy, podložené tvrdými daty. Tvrdá data naředěná nadšením i osobním příběhem autorky. Kniha dává naději a nabízí konkrétní kroky, které vedou k udržitelné budoucnosti.
Výjimečné trojsvazkové vydání všech 170 pohádek Hanse Christiana Andersena s bohatou obrazovou výbavou Filipa Pošivače a v pečlivých překladech Heleny Březinové a Františka Fröhlicha je oslavou Andersenovy nadčasové poetiky i syrové imaginace. Výpravné vydání působí jako umělecké dílo – pohádkové, ale i pravdivé, stejně jako Andersen sám.
Na sedmou povídkovou sbírku rozeného romanopisce Stephena Kinga se čekalo téměř deset let. Vyloženě výborných děl během té doby vydal pomálu. O to překvapivější je, že právě takovou knihou je Čím temnější, tím lepší.
Netypický suvenýr přivezený z pohřbu spustí v životě desetiletého Matěje sérii událostí, které mu zpočátku vůbec nedělají radost, ale nakonec díky nim překoná sám sebe i rodinné spory. Úspěšná autorka dětských románů volí opět nové kulisy, ale bezprostřednost jejího vyprávění se nemění.
Příběh tří žen – sester Bibiany a Beloníse a tajemné Svaté Rity Rybářky – v románu Křivý pluh propojuje témata sociální nespravedlnosti, kolonialismu, rasismu a boje o půdu. Silně reflektuje dědictví otroctví a jeho důsledky pro současné obyvatelstvo.
Nějakou formou alergie v současnosti trpí přibližně čtyřicet procent celé lidské populace a odborníci odhadují, že do roku 2030 tento podíl vzroste na procent padesát. Proč se to děje a v čem hledá řešení americká lékařská antropoložka? Podle ní není alergie pouze zlem, které doprovází imunitu, ale také odvrácenou stránkou našeho materiálního pokroku.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
Jan Kubíček již dlouho tvoří specifický básnický svět, který samovolně překračuje hranice všednosti, útočí na realitu, redefinuje lidskost a současně zůstává zábavně hravý. Tento postoj zachovává i v textech, které jsou angažované, provokativní a místy značně agresivní.
Dědí se inteligence? Existuje gen homosexuality? A jsou obyvatelé České republiky opravdu Slované? Poutavý rozhovor s českým genetikem a popularizátorem vědy hledá odpověď na odvěkou otázku, zda jsou naše životy utvářeny spíše geny, nebo prostředím, prozrazuje, co všechno se dá z genů vyčíst, zabrousí do historie oboru a poodhalí jeho možný vývoj.
Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.
Dospívání čtyř chlapců ve stínu ulic východního Osla se veze na vlně adrenalinu. Jejich dětství vzalo za své a nahradily je drogy. Debut mladého norského autora vykresluje syrovou, ale upřímnou výpověď generace Z.
Psycholožka ve službách ministerstva zahraničních věcí musí vyslechnout leccos. Třeba i zpověď cynického a vypočítavého kariérního diplomata, jemuž na velvyslanectví v Tallinnu za nevyjasněných okolností zemřel zástupce. A spolu s psycholožkou se této cesty do hlubin velvyslancovy duše může zúčastnit i čtenář.
Vizi oduševnělého veškerenstva, v němž spolu komunikují živočichové, stroje i skály nastiňuje konceptuální umělec a esejista James Bridle. Kombinuje přitom přístup sociologický, politologický, přírodovědecký, technologický i čistě poetický.
Fascinující pouť do doby, kdy měli literáti touhu a odhodlání měnit svět: k novému českému výboru z díla bulharského expresionisty Gea Mileva.
Co mají společného bratři Okamurovi, Jan Zábrana a Petr Čornej? Všichni prožili nemalou část svých životů v pražské městské čtvrti Malešice. I díky tomu se sešli ve výborné knize Malešická kronika: Z pole do metropole, jejíž editorkou je zkušená novinářka Karolína Vránková.
Unikátní vhled do výzev, kterým čelí nejsevernější oblast Země v kontextu klimatických změn, geopolitického soupeření a měnícího se světového řádu: kniha shrnuje příspěvky předních odborníků, kteří analyzují arktický paradox – spojení dramatických environmentálních dopadů s novými ekonomickými a strategickými příležitostmi.
Ve zprvu realistickém příběhu školačky Míši postupně sílí pohádkové motivy. Možná je to proto, že si ráda vymýšlí, anebo možná skutečně objevila svět, jemuž zatím ještě vládne Ledová císařovna. Společný počin sester Čupových v sobě snoubí jemnost, svěžest i humor.
Co vyplývá pro naše dějiny z toho, že jsme pětiprstí lidoopi? Nekonvenčně pojatá kniha bohužel některé odpovědi jen naznačuje, a některé otázky si ani neklade.
Je to vůbec literární dílo? Nebo jen roztažená hádanka? České vydání devadesátiletého knižního rébusu bylo letos patrně nejzvláštnější knihou na domácím knižním trhu.
Na začátku byl nápad oslovit komiksové tvůrce z nejrůznějších koutů planety, ať vytvoří povídky odehrávající se v jejich státech s Temným rytířem v hlavní roli. Nakladatelství DC Comics bylo podle všeho spokojeno, proto nyní koncept recykluje s Jokerem.
Když Ježíšek těsně před Vánoci onemocní, protože běhal venku bez čepice, a nedokáže tak doručit dárky do Šípkové ulice, na pomoc se přižene sobí spřežení. Střet tradičních zvyklostí různých kultur přinese řadu humorných, třebaže předvídatelných situací, ale potenciál nápadu bohužel nenaplní.
V globalizovaném světě se rychleji než v minulosti šíří zboží, viry, bacily, návody na výrobu zbraní, chytlavé melodie, svůdné obrazy i extrémistické ideologie. Epidemiolog Kucharski ukazuje, co mohou mít všechny tyto „nákazy“ společného a v čem jsou ty sociokulturní specifické.
Do již poněkud obehraného příběhu o tom, jak Nicolas Winton zachránil české židovské děti před nacisty, přidává scenáristka nové postavy. A kreslíř skvěle využívá možností komiksového vyjadřování.
Co číst, co darovat, co doplnit do vlastní knihovny? Co nezapomenout uplatnit ve vášnivé debatě o letošní nadílce knižního trhu? Nabízíme redakční výběr nejlepších knih vydaných v uplynulém roce. Je předem roztříděný do různých poliček: podle žánru, námětu a cílového čtenáře.
Žánrově těžko zařaditelná kniha, která začala vznikat už v osmdesátých letech minulého století, líčí život moderního západního člověka, vykořeněného a trpícího existenciální úzkostí, s tak pronikavým vhledem, že se vám zadře pod kůži.
Laskavý příběh tchajwanské autorky vyprávějící o nesourodém přátelství obra a ptáčka zaujal i porotu mezinárodního veletrhu v Boloni. Ta ocenila ilustrace českého nakladatele a výtvarníka Tomáše Řízka.
Anonymita a zaměnitelnost. Základní znaky, které spojují nové povídky Jana Vozky. Nezáleží v nich na pojmenování postav. Charaktery reprezentují jen snadno zapomenutelná písmena, za něž si čtenář může dosadit kohokoli.
Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.
Tematicky různorodá díla nobelistky Han Kang spojuje zejména sugestivnost a naléhavost kontaktu se čtenářem.
Volné pokračování oblíbeného kyberpunkového románu Hardware se od svého předchůdce liší v mnohém. A dost možná jej svou kvalitou i překonává.
Palán tentokrát představuje svoje samotáře a samorosty v roli čtenářů. Výběr jeho hrdinů je opět velmi specifický, ale kdo hledá „hluboké lidské příběhy“, v knize je nepochybně najde.
Soubor studií o u nás ještě nepříliš známém popkulturním fenoménu se detailně zabývá několika současnými spotřebními seriály. Autoři se ale vyhýbají jejich hodnocení.
Po kratším zdržení vyšel v žánrovém nakladatelství Planeta9 další díl z kultovního cyklu Iaina M. Bankse Kultura. Vodíková sonáta je opět zcela jiná než dosud vydané romány a opět naprosto fascinujícím čtením.
Dlouho jsem neměla svou stráň, protože jsem vyrůstala v polabské rovině. Jedinou blízkou vertikálou bylo „dobrotivé Řípisko“, viniční vrch Sovice a všudypřítomné chmelnice. Za dobré viditelnosti jsem vzhlížela k horám vyšším, ale až o dvacet kilometrů vzdálenějším. Teď pod nimi bydlím.
Rozsáhlá biografie Toyen si hned po vydání vydobyla první místo v anketě Kniha roku Lidových novin. Slibný start knihy byl však bohužel falešnou nadějí. Téměř šestisetstránkový text je zmatečnou sbírkou dojmů míchaných s fakty, kde nad pátráním po osudech malířských pláten a náhodnými vhledy do historie surrealismu převažují lascivní popisy a v kulisách plačící a hučící Vltavy vystupuje „koketní“ Toyen.
Plánujete ho? Může být studené i horké, deštivé i suché, klidné i divoké, smutné i rozjásané, odpočinkové i adrenalinové, osamocené i hodně společenské... Ať bude vaše verze léta jakákoli, kniha by v ní chybět neměla. A konec výmluv na nepřehlednou nabídku: s redakčním výběrem to bude hračka.
Romantická série o školní krásce a zakřiknutém chlapci představuje zvláštní a fascinující japonskou cosplayovou scénu. Některé stereotypy přitom staví na hlavu, jiným ale utéct nezvládá.
Pavel Zajíc je výraznou tváří současné české poezie a po dlouhých pěti letech mu vychází v brněnském Hostu nová básnická sbírka. Je jen otázka, kolik v ní je poezie. Jedná se totiž o unikátní postmoderní plejádu žánrů, literárních druhů a stylů. Už to je důvod se s knihou seznámit. Jsou ale i nějaké další?
Francouzská holmesiáda je zřejmě nejinvenčnější komiks vydaný v Česku v loňském roce. I když (anebo právě proto?) je určen čtenářům od jedenácti let.
Evropou se přehnala válka, vše se tedy v dobré obrátí? Nikoliv. Po starých utrpeních zůstala traumata, křivdy nelze jen tak zapomenout, násilí a zlo nezmizelo. Manu Larcenet vytáhl z románu Philippa Claudela všechnu temnotu a předestírá nám ji ve vizuálně exkluzivní komiksové podobě.
Román německého nobelisty se dočkal prvního českého překladu téměř půlstoletí po svém vzniku, v některých ohledech je ale možná ještě aktuálnější než tehdy.
Vtipné vyprávění, které nás provede letem Kantovým světem, tedy Královcem i filozofovými myšlenkami, a potvrdí či naruší některé zaběhané představy o tomto německém osvícenci.
Nejnovějšímu Rudišovu železničnímu opusu sice chybí pevnější rámec, ve sledu asociací se čtenář přesto neztratí. Není přitom nutné patřit k milovníkům železnic ani ke každodenním cestujícím.
Akvarijní rybička musí urazit pořádný kus cesty, než si najde opravdovou kamarádku. Koho potká a co se přitom naučí? Že každá strana má dvě mince a že sklenice může být poloprázdná nebo poloplná. Poutavý příběh je záměrně prosycen řadou ustálených spojení, jejichž význam kniha přívětivě vysvětluje – slovem i obrazem, vážně i s humorem.
Chtěli byste vědět, která byla letos ta NEJ? To tak úplně říct nemůžeme, a ani nechceme. Dobrých knih totiž vyšla spousta. A my jsme těch nejlepších sebrali celou hrst: třicet tipů na četbu, která nezklame, ať už si ji pořídíte pro sebe, nebo jako dárek.
Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2023 obdržela Jarka Vrbová. Do češtiny převedla více než sedmdesát děl severských autorů.
Sonety alžbětinského autora patří do literárního kánonu jako málokteré jiné dílo a jejich české verze, ať už zahrnují celou sbírku, nebo jen část, spolutvoří domácí překladovou literaturu už více než půldruhého století.
Nobelovu cenu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse.
Turecký spisovatel Saygın Ersin předkládá čtenáři legendu o pánovi chutí, ve které si víc než příběh samotný vychutnáte jeho kulisy a jazyk.
Láká vás Sevilla, Córdoba či Granada? Není divu, vždyť za kouskem orientu do španělské Andalusie ročně míří davy turistů. Co však arabská minulost znamená pro samotné Španěly?
Každý z nás jistě zažil řadu nezapomenutelných (ať už v tom dobrém, nebo horším smyslu slova) setkání. Ondřej Škrabal vypráví jak o lidech, kteří jsou nepřehlédnutelní, tak i o těch nenápadných, z nichž někteří se vybarví teprve postupně. A o tom, jak nás mohou taková setkání do budoucna ovlivnit.
V roce 1933 napsal Vladimir Nabokov povídku Jehla admirality. Bezejmenný vypravěč se v ní dopisem obrací na spisovatele Solnceva, v jehož románu poznal příběh své první lásky. Dopis následně přechází ve výčet nepřesností a banalit, jimiž Solncev jeho tak jedinečný příběh zkazil.
Do třetice zpět v palácích i špinavých uličkách noirového Stockholmu: poslední díl trilogie vždy vyvolává velká očekávání. Dostál jim švédský autor, jehož tvorba i samotné příjmení zavádí čtenáře daleko do minulosti?
Virginie Despentes je jednou z nejvýraznějších tváří současné francouzské literatury. Její román Život Vernona Subutexe 1 představuje nelítostnou společenskou sondu, ve které se břitká satira mísí s empatií.
Lidé žijící ve svobodné zemi si jen těžko dovedou představit, jakým překážkám čelí ti méně šťastní, kteří kvůli svobodě opouští domov. A nejinak tomu bylo i dříve. Na příkladu dvou rodin československých uprchlíků dánský novinář připomíná svým krajanům, jaká byla ještě nedávno každodenní realita rozdělené Evropy.
Vítěz Literární ceny Knižního klubu Jan Váňa se v románu Křehkost snaží uchopit téma genderových rolí. Přes několik hlubších úvah však zabředává do klišé a nicneříkajících pasáží o lásce přes Tinder v době pandemie.
Proč být nespokojený s vlastním tělem, když si ho můžeme vylepšit, ptá se ironicky kněz Polák. A sám se přitom těší na „plastiku“ jiného druhu.
„Myslím, že i poezie může nabídnout čtenářům možnost přehodnotit lidstvo a jeho životní podmínky,“ říká v rozhovoru tchajwanský básník a vědec Enkaryon Ang, který se ve své poezii zabývá ochranou přírody.
Prasata jsou bystrá, králíci přizpůsobiví, ovce skromné – nejen to sděluje interaktivní rozkládací leporelo s jedenácti básněmi, věrohodnými podobiznami a překvapivými informacemi nejen z emočního života hospodářských zvířat.
Petra Dvořáková je zkušená česká autorka, která ve svých textech obvykle umně pracuje se všemi vrstvami jazyka a volbou zpracovávaných témat opakovaně potvrzuje, že nepatří ke spisovatelům, kteří se drží jen zaběhaných vzorců nebo momentální nálady ve společnosti. Podobně je tomu i v její nejnovější knize – v novele Zahrada.
Černobílá adaptace povídky pozapomenutého slovenského spisovatele konkretizuje některé jen naznačené prvky předlohy a místy působí papundeklově. Přesto jde v současné nabídce českých kin o výjimečné dílo.
Příběh ze severoamerického kampusu je intelektuální dobrodružství, v němž literární invence rezonuje se skutečným příběhem sériového vraha Unabombera.
Jak přežít těžkou dobu? Z čeho se radovat, když k radosti na první pohled není důvod? A jak nepropadat panice, když útočí ze všech stran? Kniha Martiny Hrnčířové pomáhá hledat odpověď nejen na tyto, ale i mnohé další otázky spojené s výzvami posledních let.
Kari Hotakainen je známý jako bystrý pozorovatel a trefný kritik současné společnosti. Tentokrát svůj parodický Příběh zasadil do blízké budoucnosti, která se však dnešku v mnohém podobá.
Sovětský svaz se v roce 1991 sice navenek rozpadl, ale pro sovětský a postsovětský showbyznys, kriminální a podnikatelské struktury jako by žádné nové státy nevznikly. Vše pokračuje víceméně stejně jako za SSSR. A do stávajícího systému se zapojují příslušníci nové, mladší generace. Jedním z nich je i Volodymyr Zelenskyj, současný ukrajinský prezident.
Výborná kniha precizně shrnuje soudobé vědecké poznatky o věcech, které se týkají doslova každého. Vzhledem k jejím doporučením by ale měla nejspíše být čtena ve stoje na chodícím pásu. Nebo na rotopedu.
Známý izraelský aktivista a historik Ilan Pappé ve svém posledním titulu nemilosrdně dekonstruuje řadu všeobecně přijímaných mýtů, jež ospravedlňují vznik, existenci a fungování Státu Izraele.
Stoletý život jednoho vědce: knižní rozhovor s Mikulášem Teichem dává čtenářům nahlédnout do zákulisí práce historika přírodních věd, který má zkušenosti z vědecké praxe u nás i na Západě.
Třetí soubor zručné povídkářky se zaměřuje především na komplikovanost mezilidských vztahů a navzdory možným očekáváním servíruje přesně to, co jeho název slibuje.
Na Velký knižní čtvrtek vyšel nový román Biancy Bellové s názvem Ostrov. Kniha plná tajemství, záhad a orientální pohádkovosti čtenáře dovádí k absolutní podstatě vypravěčského umění a příběhu.
Dobrou knížku na léto? Z našich třiceti tipů si vybere každý. Prošli jsme čerstvou nabídku knižních novinek a spolu s nimi připomínáme i pár zajímavých titulů z konce minulého roku. Čtěte!
„Cestopis jako literární žánr dnes pomalu, ale jistě chřadne na úbytě,“ napsal nedávno významný český novinář ve své recenzi poslední cestopisné knihy Ladislava Zibury, kterého uvádí jako výjimku. Co je na takovém tvrzení pravdy?
Kostky jsou vrženy. Tento okřídlený citát, v latinské podobě připisovaný Juliu Caesarovi, se ve sbírce Josefa Hrdličky specifickým způsobem aktualizuje na Kosti jsou vrženy. Básně v ní obsažené variují témata spojená s časovou omezeností lidského života, jeho cykličností a smrtí jako největším prokletím i darem zároveň.
Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.
Výběr povídek z tvorby nesmírně plodného amerického spisovatele nabízí silnou kolekci přemýšlivé sci-fi tradičního ražení. Oblíbeným motivem povídek je cestování v čase.
Influenceři, youtubeři, zbožňovaní i nenávidění. Vydělávají si tak, že nechávají fanoušky vstoupit do svého soukromého života a při tom jim podsouvají reklamu. Ale co když se něčemu takovému věnují děti? Francouzská spisovatelka Delphine de Vigan se tomuto jevu snaží porozumět.
Co může být dobrodružnější než příběhy o indiánech? Přece zasvěcený pohled na jejich každodenní život, historii a kulturu! Bohatě ilustrované shrnutí celoživotního díla českého antropologa a amerikanisty čtenáře seznamuje s minulostí a současností původních obyvatel Jižní Ameriky. Mnohé kmeny autor poznal osobně a odhalil tajemství jejich šamanských rituálů, sexuálního života i jejich starost o budoucnost planety Země, aniž by jejich život idealizoval.
Norský autor B. Breiteig zavádí čtenáře do přistěhovalecké čtvrti Tøyen v hlavním městě Oslo, kde sám žije. Příběh rozpadajícího se manželství ukazuje, jak rozdílně lze přistupovat k naplnění života, ale i to, jak se my Evropané stavíme k problémům okolo nás. Breiteigova kniha tak současně představuje sociologickou studii o aktuálních problémech nejen norské společnosti, kde se stále zvětšuje příkop mezi dobře situovanými a sociálně slabými vrstvami, tvořenými z velké části přistěhovalci.
Loni u nás vyšly hned dva hororové romány Jozefa Kariky. I když jejich působivost už není taková jako v případě Strachu či Trhliny, stále dokáží vyděsit a přidat další místa na mapě Slovenska, kam je při četbě jeho knih důrazně doporučeno nejezdit.
Jsou lidé v zásadě lepší, než jsme si mysleli? Nizozemský historik Bregman tvrdí, že ano. V něčem je jeho pohled možná příliš optimistický, ale i současnost mu dává za pravdu v tom, že obyčejní lidé se zpravidla navzájem zabíjet nechtějí, války začínají některé hlavy států, aby posílily svoji osobní moc.
Příběh praktické lékařky, která ironicky glosuje rozpad vlastního manželství a nemoci svých pacientů, oslovil norské publikum a kritiku tím, jak přesně popisuje krizi středního věku i zdravotní a psychické problémy bohaté společnosti, jež si zdánlivě nemá na co stěžovat.
Mnozí spisovatelé hned po nástupu Adolfa Hitlera k moci pochopili, že v Německu pro ně již není bezpečno, známé pálení knih v květnu 1933 jim mělo dát za pravdu. Jak známí literáti prožívali první týdny po jmenování Hitlera kancléřem, přibližuje kniha s výmluvným podtitulem „Zima literatury“.
Podtitul publikace s lapidárním názvem Terst zní Identita na hranici. Právě hraniční identita je nepochybně nápadným rysem přístavního města, které za své pokládali či pokládají Italové, Slovinci a Rakušané, a právě na ni se zaměřila dvojice navýsost povolaných autorů. V knize popisují dějinný proces, jímž se přístavní město proměnilo – zhruba řečeno – z několikanásobné výspy v několikanásobnou periferii.
V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.
Venku se citelně ochladilo, jen člověk vstane, už se zase stmívá, viry řádí o sto šest – přichází čas, kdy začínáme mnohem častěji vyhledávat společnost knih. Spokojíte se s tou očtenou a odřenou z loňska? Nebo si dopřejete nějakou novější, neokoukanou? Jenže kterou? Chcete poradit? Redaktoři časopisu iLiteratura vybrali pro každého něco.
Představovaly nezbytné pomocníky, které měl doma snad každý. Časy se ale mění a určité knihy nenápadně zmizely nejen z domácích knihoven, ale i ze slovní zásoby nastupující generace.
Smutek je ztráta smyslu, práce truchlení pokus znovu jej získat, říká Freud. Bunda to v okouzlujícím psaní Marieke Lucase Rijneveld umí říct poetičtěji, a přitom stejně přesně.
Znalce Ajvazovy tvorby Tyrkysový orel ničím nepřekvapí; fanoušky naplnění takřka všech jeho autorských konstant určitě potěší. Texty nespoutané ničím, snad jen velmi široce pojatou „logikou příběhu“ (a i v tomto bodě by leckdo polemizoval), jsou přehlídkou uvolněné, dlouhodobě kultivované autorské imaginace a zároveň ukázkou jaksi krajních možností psaní, vztahujícího se k reálnému světu jen minimálně.
Dlouhá cesta od touhy po výkonu až k hluboké podstatě sportu. Kniha plná nadšení, odhodlanosti, naštvání a smíření dělá z tématu jako stvořeného pro vševědoucí příručky existenciální fenomén, který bude po dočtení scházet i jeho nejzarytějším odpůrcům.
Šimon poslouchá black metal, žije na maloměstě a je ve věku, kdy se dětství mění v dospívání a kdy člověk často moc neví, co se sebou. Protagonista nového románu Ivy Hadj Moussy to zkrátka nemá lehké – na rozdíl od čtenářů. Pokud jste naladěni na podobnou notu, tímto románem proletíte za dva večery.
Něco tak krásného jsem už dlouho neviděla. A myslím, že vy taky ne. Netušila jsem, že existuje něco jako animace barvou na skle. A že se touhle technikou dá udělat celovečerní film.
Oceňovaný román Mariany Leky Co je odtud vidět nás přímo vcucne do podivného prostředí porýnské vesnice ve Westerwaldu, ve které se moudré babičce zjevuje ve snu antilopa okapi přinášející smrt někoho z místních. To jsou pak všichni ve střehu a narychlo si svěřují zamlčovaná tajemství. Když však smrt „vejde dveřmi“, nic není jako dřív a nepomůže ani místní bylinkářka, která toho „má sice hodně na bradavice, na smrt ale nemá nic…“
Mezi nebem, zemí a peklem existuje puklina, kudy se derou na povrch vzdechy z podsvětí a uhelné sloje a občas se do ní propadne kus kostela, fotbalového stadionu nebo domu. Žhnou tu haldy a těžkým, hlubokým spánkem tu spí podzemní bestie. Mluví se tu jako v italštině, s přízvukem na předposlední slabice, ale zpěvnost je tu úplně jiná.
Co uděláte, když vás dožene nedořešená minulost? A kdy je ten správný okamžik rozloučit se se životem? Bernhard Schlink, autor úspěšného románu Předčítač, představuje devět odstínů loučení v povídkách plných rozjitřených vzpomínek, revidování životních rozhodnutí a konfrontací se ztrátou. Hrdinové dávají poslední sbohem, hledají usmíření, litují i zpytují svědomí. Otázka viny a neviny je červenou nití všech příběhů, odpověď na ni však není černá ani bílá a konečný rozsudek zůstává na čtenáři.
Co to je domov? Skrývá se pod tímto pojmem nutně soužití s druhými a nakolik je domov spojen s krajinou a rodinnou historií? V deníkových zápiscích touží islandská autorka po návratu rodného ostrova v podobě nezasažené průmyslem a turismem, ale současně si přeje zachovat po generace budovanou ženskou nezávislost.
Nejspíš o něm víte, ale moc o něm nepřemýšlíte: co je mozek, proč ho máme, jak vzniká, jak roste, co dělá? Proč jsme šťastní, proč pláčeme, proč milujeme? Jak vypadá myšlenka? Chodí za mě nohy, nebo neurony? Až když vám vlastní dítě začne klást banální otázky, najednou zjistíte, jak jsou záludné a že se na ně odpovídá těžko. Už jste si takhle povídali o mozku? Knihu Uvnitř si pořiďte dřív, než bude pozdě!
Užitečný průvodce právními předpisy v české i zahraniční kinematografii je přínosný také ve vysvětlování a komentování soudních sporů, které se točily kolem výroby českých filmů.
Přijmeme-li tezi, že filmový scénář mívá k literatuře blízko, poněvadž z ní často buď vychází, nebo ji naopak ovlivňuje, můžeme i v literárním časopise zabrousit do světa kinematografie. Třeba i jen proto, že se tam toho děje mnohem víc než v literatuře (ne vždy ke škodě literatury).
Román Ony přední dánské autorky Helle Helle, který aktuálně vychází v českém překladu, vypráví o lásce, nemoci, konci života a loučení, aniž by kterékoli z těchto slov zmínil nebo se k nim jenom přiblížil. Helle Helle dokáže popisovat přípravu květákového nákypu, a přitom ve skutečnosti vyprávět o něčem mnohem podstatnějším a bolestnějším.
Pohádka pro dospělé, těžba lidského stříbra z hospodské průměrnosti, zábavně praštěná moralita pro odrostlé fandy večerníčkových Krysáků – i tak by se dala označit tato útlá kniha. Její protagonisté, štamgasti jedné zapadlé hospody, v ní jednoho večera získají nenadálou formativní zkušenost: ztvární sami sebe jako neohrabaně potácivého tvora a zakusí tak bolest, lásku i štěstí.
Švédsky píšící finský autor se českému čtenáři představuje plastickým popisem atmosféry předvečera druhé světové války v Helsinkách. Inklinace k totalitním ideologiím, traumata z občanské války i příslušnost k menšině zasáhnou do osudů hlavních postav natolik, že se jim jejich dosavadní život začne jevit jen jako přelud.
Napsat sloupek na tuhle stránku je vždy stejně lákavé jako těžké. Nemám to rád už proto, že mi Lela Geislerová jednou provždy přilepila odpudivou masku pastózního ruďocha. Ostatní jsou naopak divně ezotericky nahozeni, připomínají poštovní známky z 80. let, nicméně měnil bych s nimi.
Dostat Čínu do deseti slov jistě nebyl lehký úkol. A dostat se v deseti slovech pod povrch současné Číny muselo být ještě těžší. Jü Chua to však dokázal, a navíc se mu do deseti slov vešla spousta postřehů a zdánlivě nedůležitých zajímavostí s vysokou výpovědní hodnotou. Věděli jste například, že historicky první přenos mistrovství světa ve fotbale dávali v čínské televizi v roce 1978?
Skutečné i imaginární prolnutí životních příběhů dnešních teenagerů a židovských chlapců, kteří žili za druhé světové války, působivě ukazuje, s čím si doba nezadá: kamarádství a osobní statečnost platily tenkrát stejně jako nyní.
Vzpomínky předního překladatele ze švédštiny jsou rozsahem úsporné, ale překypují nevšedními zážitky i (sebe)ironickými postřehy. Je nicméně škoda, že navzdory názvu knihy nedostaly více prostoru cestovatelské výpravy nejen na sever.
Nové vydání románu, který je součástí klasické japonské literatury, připomíná úděl moderního člověka – jeho osamělost, nejistoty a neklid – a oživuje palčivost konfliktů tradice a pokroku.
Židovský právník Fred Uhlman se ve své adoptivní ostrovní vlasti prosadil především jako malíř, ale v novele z roku 1971 projevil i spisovatelský talent. Působivý příběh ze školních škamen ukazuje, jak namáhavé může být udržet zdánlivě neotřesitelné přátelství a jak snadné je naopak podlehnout ve světě zbaveném tradičních jistot zjednodušujícím ideologiím.
Ilustrátorka vypráví svůj příběh o marné snaze počít dítě pomocí umělého oplodnění s nadhledem a překvapivě vtipně. Vedle vylíčení lékařského procesu a sílícího psychického tlaku tkví síla knihy ve vypointovaných ilustrovaných záznamech absurdních reakcí okolí.
Interpretka románové kroniky o ztraceném městě odhodlaně vytěžuje svůj herecký repertoár a díky citlivé práci s textem dotváří atmosféru, kterou román přirozeně vládne.
Pokračování Příběhu služebnice, jemuž seriálová adaptace přinesla celosvětový věhlas, přináší pohled do mocenského zákulisí Gileádu – nástupnického režimu dnešních Spojených států, v němž se obě knihy odehrávají – i každodenního života v totalitě ustanovené skupinou náboženských fanatiků. Strohé líčení často šokujících skutečností je však v konečném důsledku nositelem naděje.
Krobot je i jako spisovatel fascinován svéráznými postavami, mezi kterými nechybí ani téměř bájný cestovatel Eskymo Welzl. Ať už nám však zprostředkovává své osobní zážitky, vzpomínky či korespondenci, anebo se pouští do větších hlubin literární fikce, za vším čteme jeho osobní výpověď.
Tom Lanoye patří k vlámským autorům, kteří umějí psát lehkým perem a čtenářsky atraktivně o vážných a morálně relevantních tématech. Českým čtenářům se představuje románem Třetí svatba, příběhem o fiktivním sňatku stárnoucího homosexuála s mladou Afričankou, líčeným s příslušnou dávkou cynismu a situačního i černého humoru.
Knihy Anny Woltzové oceňují jak odborné, tak dětské poroty. Stala se představitelkou mladé generace nizozemských autorů pro děti a mládež, kteří navazují na tradici Annie M. G. Schmidtové: děti jsou pro ně rovnocenní partneři a v knihách pro děti a mládež se nevyhýbají „dospělým“ tématům.
Komiksového ztvárnění se dočkalo již mnoho významných děl světové literatury. Patří mezi ně i takové, kde je jakákoliv adaptace od počátku problematická, ne-li předem odsouzená k nezdaru. Jako v případě Camusova Cizince.
Divoká symfonie dobře mísí všechny osvědčené ingredience z knížek pro nejmenší: je o zvířátkách, je rýmovaná, štědře a vtipně ilustrovaná, ukrývá pro děti zábavné hry v podobě oblíbených hledaček, ponaučení naopak příliš neskrývá – a doopravdy hraje!
První dva díly trilogie Vikingové přinášejí dobrodružství z dob, kdy se lidé chovali jako dravá smečka. Ocení je všichni milovníci napínavých příběhů. Škoda jen, že nakladatelství nevěnovalo větší péči překladu a redakci.
V románové grotesce s lehkou detektivní zápletkou a silným důrazem na téma rodičovství stál interpret před úkolem poradit si s velkým množstvím různorodých a často hašteřivých postav. Zejména ženské party se místy potácejí na hranici karikatury, ale posluchači, který ví, že Backman se stereotypními vzorci chování pracuje zcela záměrně, to pravděpodobně vůbec nebude vadit.
Literární cenu Knižního klubu letos vyhrál rukopis historického thrilleru z Jizerských hor. Zajímavou zápletku i solidní vyprávění bohužel do průměru sráží četná klišé i to, že si autor nenastudoval dobové reálie.
Docela by mě zajímalo, kde se bere ta současná česká vášeň pro stavbu rozhleden. Někde jsem četla, že od revoluce jich v našich krajích přibylo víc než tři sta. Rostou snad za každými humny a možná je to nejen štědrými evropskými fondy na regionální rozvoj, ale třeba i tím, že nemáme pořádné velehory, a tak se rádi rozhlížíme alespoň z rozhleden.
V zapadlé tibetské vesnici na úbočí hor se setkávají tři lidé z různého prostředí a s různou minulostí. Čínský autor Ning Kchen rozvíjí mnohovrstevnaté vyprávění o hledání duše člověka, o identitě, o střetech civilizací a lidských osudů a v neposlední řadě i o psaní románu jako takovém.
