Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
Osobní svoboda někdy znamená přijít o ty, kteří nám jsou nejdražší. Autobiografický román francouzské autorky Constance Debré vypovídá o odhodlání žít pro dobrodružství, žít „pro život“, a o tom, jakou cenu za to platíme.
Víte, co se stalo 7. července 1937? Po incidentu u mostu Marca Pola Japonsko zahájilo válku proti Číně. Zvláště podle východoasijských interpretací tím začala i druhá světová válka. Do tohoto okamžiku zasazuje počátek svého fragmentarizovaného vyprávění také historik Adamec. Největší vojenský konflikt v dějinách vykládá v nevšedních kontextech, kulturních, náboženských, ba i ekologických.
Maxim Osipov dnes žije v Nizozemsku, sbírka Kámen, nůžky, papír a jiné povídky, jejíž český překlad v květnu osobně uvedl na Světu knihy, ale obsahuje texty z let 2009‒2017.
Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.
Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.
Ve vyprávění oceňované autorky ožívá nejenom příběh holčičky, kterou kdysi zvedl do výšky sám prezident Masaryk, ale také příběh symbolů, nezdolnosti, hledání domova a životní síly.
Debutový román zachycuje několik let života mladého Čecha v současném (resp. předpandemickém) Berlíně. Je napsaný čtivě, dbá na dějovou srozumitelnost a nabízí nosné téma; lze tedy říct, že oplývá základními atributy dobré prózy.
Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.
Kniha Hus vo veľkomeste se v rámci ocenění Anasoft litera probojovala do desítky nejlepších prozaických slovenských knih vydaných v minulém roce. Hlavním námětem sbírky povídek je vztah mezi matkou a dcerou.
Polská básnířka a psycholožka se ve své nejnovější sbírce nebojí bezohledně pošlapat všechny morální jistoty, které si moderní člověk snad ještě drží. Malé povinnosti jsou velice drsným nárazem na beton.
Nedávno zesnulý básník a esejista Jan Suk se v knize esejí zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v opeře příroda a jak s pomocí přírodní tematiky „přenáší svou vitální a magickou moc na publikum“. Může být taková působnost přírody v opeře i uzdravující?
V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.
Dybuk je postava z židovského folklóru. Zbloudilá duše, která posedne živého a nechá ho stát na půl cesty. Co když si každý neseme svého dybuka? Osvobozených nevěst je v Jehošuově románu víc, než se na první pohled zdá.
Vizuálně podmanivá kniha přibližuje medúzy v celé jejich přízračné kráse. Jen škoda, že od nich autor až příliš často odbíhá jinam.
Patnáct povídek, patnáct nahlédnutí do nejrůznějších rodin a vztahů. Romské spisovatelky z klubu Paramisara mají co říct a pracují na tom, aby jejich hlasy byly slyšet.
Prizmatem životních osudů pěti hrdinů z různých dob moderní pražské historie zkoumá americký historik vztah aktuální většiny k příslušníku menšiny. Dobře se přitom ukazuje, že kdo je menšinou a kdo většinou, se v minulosti několikrát převrátilo.
V románu Tchyně, třetím, který vychází česky, se Moa Herngren vrací k otázce, jak může konflikt dvou blízkých lidí zajít tak daleko, že se jeden z nich rozhodne zcela přerušit vzájemné kontakty.
Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.
Pátá do češtiny přeložená kniha italského teoretického fyzika a spisovatele bere čtenáře za horizont černých děr, jejichž budoucnost možná není tak temná, jak jsme si dosud mysleli.
„Fear is in the air,“ píše Rui Zink ve své Instalaci strachu, když parafrázuje známou píseň o lásce. Jenže tentokrát není ve vzduchu opojení, ale systematicky šířená úzkost. Strach se může v duchu písně skrývat kdekoliv: v šepotu stromů, v hukotu moře, v očích kolemjdoucích. Mnohem jednodušší ale je, když ho stát nechá nainstalovat rovnou k lidem domů. Bez zbytečného odporu, „pro vaše dobro“.
Jako „hřiště zábavných spekulací“ pojímá ilustrátor Boardman ufologii pro dospělé i teprve dospívající čtenáře. Jemu samému kniha slouží jako prostředek, jak uchopit a snad i kategorizovat vizuální pestrost mimozemšťanů i jejich vesmírných lodí. Jen musí nechat stranou možnost, že jsou neviditelní nebo na sebe dokážou brát různé podoby včetně té nerozlišitelně lidské.
Víte, kolik potravin ročně vyhodí průměrný Evropan nebo proč za žádných okolností neochutnávat medvědí játra? Obsahově promyšlená encyklopedie plná nejenom jídla, ale i invenčně pojatých ilustrací čtenáře vybaví informacemi a zároveň ho učí kontextuálně přemýšlet o minulosti, současnosti i budoucnosti světa, v němž žije.
Pavel Novotný ve své prozaické prvotině s básnickým citem podrobuje nesmlouvavému zkoumání upachtěnou mezilidskou blízkost tvořenou společnými jídly, domácími pracemi a více či méně nenápadným terorem.
Postapokalyptický humoristický román vzdává poctu všem myslitelným klišé převzatým ze sci-fi blockbusterů, hororových videoher i divných francouzských filmů ve stylu Delikates. A především kočkám a všemu, co pro lidstvo znamenají.
Norská novinářka ve své poslední knize dokazuje, že je mistryní reportážního románu a že i o těžkých tématech se dá psát neuvěřitelně lehkou rukou.
Antonin Artaud, významná postava francouzského moderního divadla, je v životopisné knize Leszka Kolankiewicze představen s důrazem na tvorbu divadelně-teoretickou, její vlivy a inspirace, a především se snahou odhalit motivace umělcova přesvědčení, že nová forma divadla může moderního člověka léčit. Součástí monografie je také galerie slavných geniálních šílenců, do jejichž čela Artauda staví.
Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.
Román Město masek čínského spisovatele Ning Kchena je mnohovrstevný příběh outsidera, který bloudí napříč fyzickými i vnitřními krajinami současné Číny. Cesta hlavního hrdiny Marka odhaluje nejen proměny společnosti, ale i těžko uchopitelnou lidskou identitu, skrývající se za množstvím masek, projekcí a představ.
V široké, transkontinentální perspektivě líčí malajsijsko-norská antropoložka Long Litt Woon své pronikání do mykologické disciplíny, historii lidského potýkání se s houbami a jejich zkoumání. A přidává i praktické kulinářské recepty a několik pravidel správného houbaře.
Autoři se snaží rozbít zažité stereotypy o Rusku a přinášejí detailní vhled do vnitřních rozporů, s nimiž se ruská společnost potýká. Kniha hledá odpověď na otázku, jakou cestou by se mohlo Rusko dál ubírat.
Dobrodružná kniha pro děti o té minulé, ale i o současné válce je věnována „všem odvážným dětem“. Vypráví o strachu a o jeho překonávání.
Dvě těhotenství a deset let mezi nimi. Roky vyplněné touhou po dítěti, pak týdny a měsíce nikdy nekončícího zvracení. Štěchová ve svém třetím románu destruuje hlavní protagonistku, aby ukázala všechny představitelné rozpory mateřství. Jakkoliv má román své limity, nelze mu upřít vyváženou kombinaci závažnosti a humorného nadhledu.
V románu s dlouhým názvem se autor pokusil o téměř nemožné – podat originálně klasickou zápletku o hrstce hrdinů či antihrdinů čelících nepřemožitelné armádě. Zcela překvapivě se mu to povedlo.
„Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu,“ tvrdil G. K. Chesterton a Dacher Keltner přesvědčivě ukazuje, jak si každodenní údiv a úžas pěstovat a k čemu je to dobré. Coby psycholog byl Keltner mimochodem přizván ke konzultacím obou dílů výborného filmu V hlavě a v knize naznačuje, že v případném dalším pokračování by právě úžas mohl sehrát významnější roli.
Feministický román v e-mailech dává čtenáři nahlédnout do problematiky sexuálního obtěžování, drogových závislostí, ale především ukazuje, že svět není černobílý.
Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?
Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.
Kniha nabízí užitečný přehled o myšlení – a někdy i životech – významných soudobých intelektuálů. Odpověď na otázku, jestli spíše než autoři učených knižních pojednání neovlivňují dnešní většinové mínění blogeři, youtubeři a tiktokeři, možná vedla k zařazení jednoho z nich do této publikace. Ale asi by si zasloužili vlastní svazek.
Ocitáme se v hlavě čerstvé matky. A že je to pěkná smršť. V niterně upřímném monologu adresovaném jejímu dítěti zápasí hlavní hrdinka s manželovým nedostatkem empatie, dětskými nemocemi nebo zkrátka s každodenním provozem domácnosti. Vyčerpání a vztek z vnucené změny identity střídá radost z propojení s dítětem a jeho objevování okolního světa.
Je sychravý říjen, pořád prší a všude, kam se podíváte, jsou dýně různých tvarů. Tři sourozenci tráví klidný večer na rodinné farmě každý po svém. Jenže kde jsou rodiče? V dobrodružném knižním debutu hraje klíčovou roli kouzelná příroda a upevňující se rodinné vazby.
Básník Miroslav Sosoi vydává sbírku, která je názvem i obálkou nepřehlédnutelná. Čtenář v ní nalezne přesně to, co titul slibuje, v básních je toho ale schováno mnohem víc. Za promiskuitou je cítit láska, za prohýřenými nocemi vykukuje touha po pochopení. Jedná se o ucelenou a syrovou výpověď, která ovšem postupem času ztrácí na intenzitě.
Estonská historická detektivka s netradičním vyšetřovatelem konečně vychází česky. Ve středověkém Tallinnu se v okolí chrámu svatého Olafa začínají dít podivné věci – čtyři mrtví a žádné přímé stopy. Apatykář Melchior odkrývá staré i nové křivdy a možná toho ví víc, než by ve skutečnosti chtěl.
Melancholická odysea ženy, která se vydává na chlebíčkovou pouť napříč Dánskem. Na cestě, kde se střídají trapné a absurdní situace s drobnými blaženostmi, na ni doléhá osamění a provázejí ji tiché ozvěny minulosti.
Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.
Publikace přinášející scénáře a okolnosti vzniku tří Pasoliniho filmů inspirovaných křesťanstvím by možná mohla obsahovat více, nicméně i tak nabízí zajímavé nahlédnutí do tvorby svébytného italského filmaře.
Posmrtně vydaná kniha Thomase Eriksena je nejen skvělou reklamou pro studium antropologie, ale i dobrou pomůckou k dilematům a rozporům globalizovaného světa, v němž se o slovo hlásí obhájci etnického nacionalismu.
Debutující britsko-indická spisovatelka Chetna Maroo ve své knize přináší coming-of-age příběh o dospívající dívce, která se mezi squashovými tréninky a zápasy musí vyrovnat se ztrátou matky, první menstruací nebo první láskou. Nabízí se však otázka, jestli kvůli ustavičnému sportovnímu drilu a autorčině odměřenému stylu, který využívá hlavně to, co si postavy neřeknou, nezůstalo až příliš mezi řádky.
Autorský debut francouzské výtvarnice má potenciál oslovit všechny věkové kategorie. Příběh dvou dětí objevujících okolí rybářské vesnice, vyprávěný především obrazem, je naplněný volností a ukazuje, jak snadno lze všední den proměnit v den nevšední.
Nejnovější sbírka básníka a publicisty Miloše Doležala není prosebnou skladbou, ale připomínkou. Obsahuje svérázné portréty aktérů české kultury a historie, v nichž mají vedle velké historie své místo i banální anekdoty, osobní předměty či nemoci.
Ve svém druhém románu se Martin Paytok odvrátil od české akční školy a dopřál si mix klasické anglické detektivky, hororu a odlehčené rodinné ságy. Funguje to skvěle, byť jisté rozvláčnosti se kniha nevyhne.
Mnohavrstevnatý finský debut, v němž se mísí prvky dobrodružného vyprávění, cestopisu, vědecké statě a historického i ekologického románu, je upřímným vyznáním autorky vyhynulým živočichům, pro něž člověk představuje ničivější sílu než asteroidy, nemoci či klimatické změny.
