Rozhovor
Když prší lvi a pardálové
S Pavlínou Krámskou o labyrintu tchajwanské literatury, a především o rébusu s názvem Letní deště, který ani po vydání nepřestává být pro překladatelku oříškem.
Rozhovor
Rozhovor
Odvaha říct „ne“
Azilo Bazileus je panovník krutosti tak nevídané, že to v knize pro prvočtenáře skoro překvapí. Úspěšná autorka ale ví, že kolem dětí není třeba vždy našlapovat po špičkách. Na názorném, a přitom svěže odvyprávěném příběhu ukazuje, že tyran bez těch, kdo by ho poslouchali, je jen vzteklý mrňous.
Rozhovor
Komplikovaný vztah
Chorvatsko jako dovolenkový sen i komplikovaný druhý domov. Polská reportérka hovoří nejen o své reportážní knize Fjaka. Chorvatská sezona, ale také o lidech, válkách, ostrovech, jazyce i politice země, kterou zná zblízka. Jak se dnes mění Balkán, co zůstává vytěsněné a proč láska k místu může, ale nemusí být bezvýhradná?
Rozhovor
Ušlechtilá divoška mezi překladateli
Viktorie Hanišová není jen spisovatelka, ale také učitelka na plný úvazek a překladatelka z němčiny a angličtiny. Za převod románu Džinové německé autorky Fatmy Aydemir letos získala Mimořádnou tvůrčí prémii Obce překladatelů.
Rozhovor
Moje paměť je plná vzpomínek na špatné muže
S historicky první rezidentkou pražské pobočky sítě ICORN, která dočasně poskytuje útočiště spisovatelům čelícím pronásledování, jsme si povídali o její cestě do Prahy, o jejích básnických začátcích a novinářské práci v syrském terénu, o nebezpečném mužském pokolení i o Milanu Kunderovi.
Rozhovor
David Bernstein: Přestane být bulharská literatura díky Gospodinovi popelkou?
Marně obepisoval David Bernstein nakladatele, aby vydali bulharský román Vremeubežište. Pak kniha získala Bookerovu cenu a vše bylo jinak. Dokáže teď jeho česká verze, Časokryt, vzbudit zájem o bulharskou literaturu?
Rozhovor
Psát? Jako když jede velmi tichý Rolls-Royce…
Jeden z nejčtenějších německých spisovatelů dneška Ewald Arenz ve svých románech pod slupkou idyly odkrývá mnohé konflikty tamní společnosti – ať už se týkají dramatických zvratů dějin nebo mezilidských vztahů. Česky mu v roce 2025 v nakladatelství Host vyšla čtvrtá kniha Dva životy.
Rozhovor
Barva léta? Proč ne. Po Andalusance si už troufnu na cokoliv.
S letošním držitelem Jungmannovy ceny o tom, jak se dostal k překládání a proč mu trvalo téměř dvacet let, než se odhodlal román Barva léta kubánského spisovatele Reinalda Arenase přeložit.
Rozhovor
Obestavíte se knihami a pustíte se do práce
Jak se překládají středověké rukopisy, co všechno (ne)zvládne AI nebo proč je dobré vidět Crichtonovy Vikingy? Nejen o tom jsme si povídali s akademikem a překladatelem Ondřejem Beránkem, čerstvým držitelem prestižní Turjuman Award.
Rozhovor
Když nebinární hledají svůj vlastní jazyk
S překladatelkou z němčiny a nizozemštiny Janou van Luxemburg o zkušenosti s nebinárním jazykem při překladu Knihy krve, limitech češtiny i o tom, jak si můžeme v literatuře prožít to, co v realitě prožívají jiní.
Rozhovor
Když jsem žil v Podněstří, připadal mi tamní způsob života normální
Mladý moldavský autor nejen poodhaluje vnitřní strachy vlastní i ty, jimiž trpí hlavní postava jeho románového debutu, ale přibližuje i svůj komplikovaný vztah k železnici, která v románu hraje důležitou roli.
Rozhovor
S hudbou je to vždycky lepší než bez ní
S Joonasem Sildrem jsme mluvili o třináctileté cestě za vznikem grafického románu o hudebním světu Arvo Pärta, o osobním setkávání s Pärtovými i o pečlivém hledání způsobu, jak hudební myšlení přetavit do vizuálního jazyka.
Rozhovor
Malý národ s velkým jazykem
Autor knihy Jak Island změnil svět přibližuje Island hromadně skupovaný cizími investory, zamýšlí se nad možným přínosem Islandu modernímu světu v oblasti ekologie a kulinářství a v neposlední řadě prozradil, čím popudil tehdejšího islandského prezidenta.
Rozhovor
Dobrá literatura je intenzivně a autenticky prožitý život
Básník Roman Polách v rozhovoru mluví o své nové sbírce Stupeň 8, světelném smogu i krátkozrakosti literární scény. O tom, proč si založil vlastní „nakladatelství“, jak chápe poezii coby dialog, i proč se psaní dá naučit. Osobitý pohled na poezii jako stav mysli i způsob existence.
Rozhovor
Mumini v češtině konečně kompletní
S překladatelkou Dagmar Hartlovou o osobité poetice Tove Janssonové i o tom, co a proč se změnilo v revidované verzi vyprávění o skřítcích muminech.
Rozhovor
Hudbu vnímá každý jinak a to v knihách otevírá interpretační prostor
Sametová revoluce nám otevřela dveře na západ – ale umožnila také vypořádat se s mnoha životními sny a plány, které přetrhla válka a odsun. Angela Kreuz barvitě domýšlí epizodu z života vlastního dědečka, který musel v Čechách zanechat svou lásku z mládí.
Rozhovor
Četba, které rozumějí matky
Má člověk, který pečuje o malé děti, vůbec čas na čtení, nebo dokonce na psaní?
Rozhovor
Nemáme naději, jsme na prahu posledních dnů lidstva
S propagátorem čtenářství o tom, jak se neztratit v knihkupectví, jak si vybírat knihy, jak nepropadnout chmurám, že nepřečteme vše, co chceme, ale i o tom, co se naučil, když předčítal slepému Borgesovi, a jak vypadá cenzura v dnešním demokratickém světě.
Rozhovor
Národnost je něco, co si musíme zvolit
Knihu rozhovorů s ruskými emigranty v Evropě připravila publicistka a literární teoretička Olga Pavlova, která se sama do České republiky přistěhovala z Moskvy před dvaceti lety.
Rozhovor
Nechci zapomínat na detaily každodenního života
S ukrajinskou spisovatelkou Jevhenijou Kuzněcovou o potřebě zachytit obyčejnost uprostřed chaosu, o síle detailů, které mizí z paměti, i o tom, proč se také v době tragédií musí psát s humorem.
Rozhovor
Od obrazů ke slovům
Literatura a výtvarné umění spolu odpradávna úzce souvisí, říká španělský spisovatel a kurátor Enrique Juncosa. Pro pražský DOX připravil historicky první výstavu věhlasného katalánského umělce Miquela Barcelóa v České republice.
Rozhovor
Knihovna jako obývák města
Jak se v současnosti proměňují knihovny jako budovy i jako instituce? Jsou pouhým místem na regály s knihami, nebo spíš otevřeným prostředím pro setkávání a komunitní život, jakýmsi obývacím pokojem města či obce? Jak a pro koho se vlastně dnes knihovny stavějí a mají do návrhů promlouvat také jejich uživatelé? Proniká knihovní prostředí i na stránky finské beletrie?
Rozhovor
Důvěřovat nelze nikomu, to je největší peklo diktatury
V současnosti mezinárodně nejúspěšnější německy píšící spisovatel Daniel Kehlmann napsal román o nejlepším filmaři éry němého filmu – rodákovi z Roudnice nad Labem G. W. Pabstovi. I Kehlmann má k filmu blízko. Je synem filmového a televizního režiséra, sám píše filmové scénáře a zároveň má stále bohatší zkušenosti také s filmovými adaptacemi svých literárních děl.
Rozhovor
Jazyk je kůže člověka
Mluví německy a myslí si, že jsou Češi. Markéta Pilátová napsala zdánlivě historický román z prostředí českých Němců v Brazílii v 19. století. Její hlavní hrdina, kluk probíjející se dobrodružně životem, objevuje a sceluje odlišné světy Evropanů a indiánů, misionářů a vyznavačů domorodých kultů, přistěhovalců doufajících v lepší budoucnost, válečníků i botaniků. Němců a Čechů.
Rozhovor
Kniha jako prostor pro imaginaci
Plechová skříň v opuštěných kasárnách slouží v románech Ztracený v povětří a Strach nad řekou nejenom jako brána do minulosti, ale především podporuje dětskou představivost a odvahu. Právě chuť „vymýšlet si vlastní věci“ je něco, co se Stanislav Beran snaží ve svých čtenářích probouzet.
Rozhovor
Chvílemi až nerozumím, v jakém světě v Bulharsku žijeme
Bulharská spisovatelka Gergana Galabova podlehla literárnímu bádání, zároveň s literaturou ráda experimentuje jako autorka. Ve svých krátkých prózách reflektuje současné dění v Bulharsku a aktuální témata jako domácí násilí, postavení LGBT lidí nebo všudypřítomnou byrokracii. V rozhovoru naráží i na to, že svůj oblíbený surrealismus nachází i v dnešní společnosti.
Rozhovor
Zachrání nás kočky
Osudové výzvy pojímá francouzská spisovatelka H. Lenoir s humorem. V napínavém, vtipném vyprávění pro mládež hledá východisko z postapokalyptické situace, kdy Zemi ovládli mimozemšťané. Někdo se pokouší jen přežít, někdo se staví na odpor – a použije k tomu nečekanou zbraň.
Rozhovor
Uvnitř příběhu objevuju, co se hrdinové naučí
Bára Dočkalová píše dětské příběhy, jejichž hrdinové dostávají příležitost podívat se na svět i na sebe z nečekané perspektivy. Jak to ale udělat, aby děti necítily, že jsou poučovány příliš?
Rozhovor
Literatura ubližuje
Literatura je nástroj. K útoku, pomstě, ale i k obraně. Využít ji dokázala francouzská autorka Vanessa Springora ve své knize Svolení. Vrací se v ní ke vztahu, který ve čtrnácti letech navázala s padesátiletým mužem. Dávnou zkušenost popisuje ze svého pohledu: jinak než tehdejší partner, oceňovaný spisovatel Matzneff.
Rozhovor
Tisíc let staré severské trháky
Proč dodnes milujeme vyprávění, verše i mýty starých Seveřanů? A v čem mají čeští zájemci o dávné severské texty mimořádné štěstí? O světě staroseverské literatury i jejím vztahu k dnešku diskutují nordistka a překladatelka Marie Novotná a religionista a překladatel Jiří Starý.
Rozhovor
Literatura není tím nejhorším, čemu můžete člověka vystavit
Norská spisovatelka Maria Kjos Fonn představila v Praze na Světě knihy 2025 svou knihu nominovanou na Cenu EU za literaturu. Tato autorka je v Norsku ceněná pro schopnost pronikat do temných zákoutí lidské psychiky, aniž by přitom rezignovala na humor a naději.
Rozhovor
Chtěl bych, aby se mě ve školách ptali na knihy, ne na vězení
Německý povídkář, esejista a básník Utz Rachowski byl na sklonku sedmdesátých let 20. století uvězněn východoněmeckým režimem za šíření samizdatu a následně vyhoštěn ze země. Dnes působí v Sasku jako poradce pro občany pronásledované komunistickou diktaturou a věnuje se literární tvorbě. Rozhovor s ním byl pořízen v rámci stipendijním pobytu Pražského literárního domu autorů německého jazyka na jaře 2025.
Rozhovor
Finsko-ruské bitvy v literatuře
V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více to doléhá na země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko: finsko-ruská hranice má více než 1300 kilometrů.
Rozhovor
Romská literatura na výsluní
Česká romská literatura má dobře našlápnuto, přináší do zdejšího literárního prostoru nová témata a energii. Povídají si o tom spisovatelka Květoslava Podhradská a romistka Karolína Ryvolová, která je zároveň redaktorkou nakladatelství KHER.
Rozhovor
Ilustrace jsou jako pauzy v hudbě
Jak vzniká ilustrovaná kniha nebo co je třeba překreslit pro jiné jazykové mutace? Ilustrátorka Madalena Matoso popisuje své vlastní zkušenosti i zákulisí ediční práce v portugalském nakladatelství Planeta Tangerina.
Rozhovor
Po mostě z knih na Tchaj-wan
O Tchaj-wanu slýcháme v českých médiích poměrně často, zejména v souvislosti s lidskoprávními otázkami. Vedle historické a politické roviny je ale obohacující věnovat se i spojitostem kulturním.
Rozhovor
Filozofie pro děti
Je díra v trdelníku jeho součástí? Pokud si myslíte, že ano, palec nahoru. Pokud si myslíte, že ne, palec dolů. Pokud si říkáte, co je to za podivnou otázku, vězte, že během rozhovoru na téma filozofie pro děti zazní podobných otázek víc.
Rozhovor
O (ne)zranitelnosti mužského pohlaví
„O něze a přátelství mezi muži by se mělo rozhodně mluvit víc,“ říká španělský spisovatel Luis Díaz, který se poprvé představuje českým čtenářům. Autor dvou básnických sbírek a experimentální poetické prózy byl v květnu hostem Světa knihy Praha.
Rozhovor
Zůstat sama sebou v proměnlivém světě
Zyta Rudzka je výraznou postavou současné polské literární scény. Za svou tvorbu získala řadu ocenění včetně nejprestižnější polské ceny Nike za román Jen zubatí se smějou. Nejen o něm přijela debatovat na veletrh Svět knihy Praha, kde také poskytla rozhovor pro časopis iLiteratura.cz. Mluví v něm o bojovnosti svých postav a jazyku jako zbrani, o recepci svých knih a o svobodě v umění.
Rozhovor
Věčné návraty Didiera Eribona
Proč se vracíme k tomu, od čeho jsme tak moc chtěli utéct? S Didierem Eribonem o identitách dělníka, homosexuála a pařížského intelektuála, o dusivém dospívání, studu, stárnutí a o potřebě opakovaně se vracet tam, odkud jsme si přáli navždy odejít.
Rozhovor
V Iowě se víc ztotožním s hospodou než s vysokou školou
Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech?
Rozhovor
Nejraději bych použil poznámky pod čarou a uvedl, že popsaná scéna se skutečně odehrála
Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy představit jeho duchovní otec Joachim B. Schmidt, který sám na Islandu již dlouhá léta žije.
Rozhovor
Lenka vynikala svou živostí a elánem
„Lenka Reinerová se programově obklopovala mladými lidmi. Mě také pozvala do svého bytu na Plzeňské ulici. Moc hezky se s ní povídalo a nemusela to být jen intelektuální témata, mluvila prostě běžně o životě. Vyprávěla způsobem, jakým psala knížky. Když jsem je četla, měla jsem pocit, že ji slyším,“ vybavuje si během následujícího rozhovoru germanistka Monika Loderová.
Rozhovor
Nikdo neumřel, přesto jsem truchlila
Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.
Rozhovor
Z Lenky vyzařovala radost a také byla moudrá
Přáním Lenky Reinerové bylo vybudovat v Praze Muzeum Egona Erwina Kische. „Chtěla na to od města získat jeho dům, ale já jsem si říkala, že to asi nebude tak jednoduché, aby magistrát dal Lence dům v nejexponovanější ulici v centru Prahy. Ale Lenka tou představou žila a myslela, že se jí to podaří,“ objasňuje okolnosti, které předcházely vzniku Pražského literárního domu autorů německého jazyka Markéta Mališová.
Rozhovor
Maďarský Švejk v Íránu
Co z české literatury rezonuje v Íránu, jak těžké je přeložit českou knihu do perštiny a co číst, když dojde na Írán?
Rozhovor
Některá témata musí odeschnout
„Můj otec se znal s Lenkou ještě před válkou, pohyboval se v obdobných kruzích. Ti lidé něčemu věřili a pak se jim to různě rozbíjelo, nějak se s tím potýkali a většinou skončili jako velmi smutní lidé. Ona ne. Ona je prostě kompaktní, nedala si to rozbít, věděla, co je správné,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou její překladatelka do češtiny Olga Walló.
Rozhovor
Na Tchaj-wanu bereme literaturu vážně
O queer a homosexuální tematice ve vlastní tvorbě i v současné tchajwanské literatuře obecně. Tchajwanský spisovatel a vysokoškolský pedagog Chi Ta-wei vysvětluje, proč ho vedle žánru sci-fi zajímají i mangy a proč obdivuje českou překladovou tradici.
Rozhovor
Íránská literatura: když kniha je a vlastně není
Írán: země dvojí literatury, cenzury, ale také mistrů sociálních sítí, kde měl na státem zakázaném Twitteru účet i ministr zahraničí.
Rozhovor
Lenka měla obrovskou trpělivost a opravdu lidem naslouchala
„Používala takový jednoduchý průzračný jazyk, který byl ale jako na dřeň otesaný. To mám hrozně rád, když se takhle píše, je to velké umění neschovávat se za nějaké velké metafory, neztrácet se v textu. Měla klidný tón vyprávění, čisté, krásné, průzračné věty,“ komentuje autorský styl Lenky Reinerové Jaroslav Rudiš.
Rozhovor
Vyrostla jsem v absolutním nenormálu
„Když jsem napsala knížku Lenka, velmi jsem se obávala, že to nepůjde publikovat, že jsem nějakým způsobem poškodila maminčinu image, že jsem ji nějak podrazila. A setkala jsem se s úplně opačnou reakcí,“ konstatuje Anna Fodorová, jediná dcera Lenky Reinerové.
Rozhovor
Bonus nekonečných přátelství
Lenka Reinerová svítí na mém nakladatelském nebi jako jedna z jasných hvězd. Takové hvězdy nás jako dobří andělé provázejí k dalším lidem a dovedou nám svítit na cestu, když sami nevíme kudy kam.
Rozhovor
Lenka nebyla člověk, který by se někdy bál
„S Lenkou Reinerovou jsme se znali velkou spoustu let a byl to pro mě velice blízký člověk, vysoce empatický. V mnoha situacích mi pomohla už jenom tím, že mě vyslechla nebo se mi ozvala. Bylo obdivuhodné, jak se do poslední chvíle o vše živě zajímala,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou David Stecher.
Rozhovor
Porod je jako autonehoda
Irská spisovatelka Claire Kilroy, která přijela na letošní veletrh Svět knihy představit svůj nový román Pozor! Pohov!, s námi hovořila o návratu ke psaní po desetileté pauze a přiblížila, jaké to je, když se spisovatelka stane matkou. Den před naším rozhovorem se autorka na veletrhu zúčastnila debaty s českou spisovatelkou Klárou Vlasákovou a novinářkou Barborou Voříškovou na téma Mýtus šťastného mateřství v literatuře.
Rozhovor
Spisovatelé vždy čerpali sami ze sebe
Norská autorka se v rozhovoru vymezuje proti autobiografickému čtení svých románů a vysvětluje, že literatura vždy čerpala a bude čerpat ze skutečnosti, kterou ale přetváří ve svébytná umělecká díla.
Rozhovor
Mnoho ostrovů, mnoho rodinných konceptů
Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.
Rozhovor
Když pohár trpělivosti ve vztahu přeteče
Rozvod a nově také Tchyně: Na letošní Svět knihy do Prahy dorazí švédská novinářka, scenáristka a autorka jmenovaných knih Moa Herngren. V rozhovoru mluví o závislosti ve vztazích, lepších i horších způsobech, jak se z ní vymanit, a vlastním strachu z opuštění.
Rozhovor
S Ostravou jsem srostl
Rozhovor s Jiřím Klečkou nejen o zdrojích inspirace, ale také o tom, jak přicházel na chuť Ostravě a jak dnes Ostrava přichází na chuť literatuře.
Rozhovor
Když píšu, v hlavě se mi přehrává film
Román Linn Strømsborg Nikdy, nikdy, nikdy je vůbec prvním svazkem nové edice současné prózy nakladatelství Vyšehrad Hlas. Autorka se v rozhovoru vyznává z lásky k hlavnímu městu Norska Oslo, hodnotí poměry na norském knižním trhu z perspektivy pracovnice nezávislého knihkupectví a poodhaluje důvody, které ji přiměly napsat román o chtěné bezdětnosti.
Rozhovor
Poezie jako vulkán, jako velký třesk
Umělecká ředitelka největšího francouzského festivalu poezie Printemps des Poètes, Linda Maria Baros, poezii věří a vidí její energii a sílu: básnická tvorba patří na podia, ale i do nemocnic, věznic či humanitárních center.
Rozhovor
O parafilii bez předsudků
Sexuoložka Kateřina Klapilová odpovídá na sérii otázek, které rozvíjejí témata analyzovaná v nedávno vydaném titulu o lidské sexualitě.
Rozhovor
Na lidech mě zajímá to, o čem oni sami nemluví
Ve svých povídkách zkoumá mladá srbská autorka Liljana D. Ćuk témata odcizení, emigrace a křehkosti mezilidských vztahů. V rozhovoru, kterým se poprvé představuje českým čtenářům, hovoří nejen o současné srbské literární a protestní scéně, ale také o společenských změnách, vztahu mezi Srbskem a Černou Horou a rostoucím hlasu ženských autorek v bývalé Jugoslávii.
Rozhovor
Mezi filozofií a zkušeností
S francouzskou spisovatelkou Anne Waelesovou o propojování filozofie s žitou zkušeností, vztahu mezi dětstvím a filozofií a její nové knize, v níž zpracovává myšlení a život Simone Weilové do podoby pohádkového příběhu.
Rozhovor
Katalánská literatura není žádná folklorní rarita
S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.
Rozhovor
S pocitem něčeho ukořistěného a tajného
Rakouská básnířka a povídkářka Daniela Chana představila básně ze své úspěšné debutové sbírky Sagt die Dame během mezinárodního festivalového večera na Dni poezie 2024. Vybrané básně pro pražské čtení přeložil Radek Malý a českému publiku autorku představuje i prostřednictvím následujícího rozhovoru.
Rozhovor
Policista vždycky vidí víc než ostatní
Andorrský spisovatel Albert Villaró vysvětluje, proč se v jeho románech objevují detektivní motivy, jak při psaní přepíná mezi historickým a svobodně tvůrčím přístupem nebo jak se žije na hranici mezi Katalánskem a Andorrou.
Rozhovor
Čtenář dobrý překlad ocení, bohužel nepozná ten špatný
Překladatel Robert Novotný je mezi absolventy severských jazyků unikátem: je prvním držitelem diplomu z dánštiny i švédštiny. Z obou jazyků také přeložil řadu titulů, třeba úspěšný dánský román Cit slečny Smilly pro sníh. Je známý svou otevřeností a upřímností a nebere si servítky ani vůči autoritám. Na anticenu Skřipec navrhl Milana Kunderu a kritikou nešetří ani stran současné literatury.
Rozhovor
Make love, not war 2.0. Co o sexu říkají vědci
Řada odborníků odpovídá na sérii otázek, které rozvíjejí témata analyzovaná v nedávno vydaném titulu o lidské sexualitě.
Rozhovor
Na každém záleží
O snaze přežít a ochránit svou rodinu – někdy i sama před sebou – vypráví Lina Nordquist ve svém úspěšném románovém debutu Půjdu s tebou. Proč by si jedna z jejích postav zasloužila víc sympatií? A proč se vůbec poslankyně a vědkyně pouští do psaní historického románu?
Rozhovor
Francie / V literatuře mi chyběly postavy, které by mě reprezentovaly
Po letech práce v marketingu si splnila životní sen: založila nezávislé queer nakladatelství. Mélanie Molla v rozhovoru přibližuje, jak éditions fier·es vzniklo, proč je podobná literatura potřebná a jaké výzvy jí stojí v cestě.
Rozhovor
Fámy a šumy v horkých kulisách
Když cesta do světa začíná českým překladem. Jaké to je křtít v Praze první překlad svého knižního debutu?
Rozhovor
Quebec / Křičím, ale potichu
Rozhovor s innuským spisovatelem Michelem Jeanem vznikl na festivalu Étonnants Voyageurs ve francouzském Saint-Malo v květnu 2024. Tento ročník festivalu byl zaměřen na frankofonní literatury a Michel Jean na něm představoval svůj román Kukum.
Rozhovor
Norsko / S Åshild Lappegård Lahnovou o Domě literatury v norském Oslu
Zatímco u nás podobné domy dosud neexistují, v západní Evropě jsou fenoménem. Jak funguje ten v hlavní metropoli Norska?
Rozhovor
Norsko / Norská debata o jednom hrdinském narativu
Daniel Røkholt z Domu literatury v Oslu vysvětluje, proč bylo důležité propagovat nový román Nicolase Frobenia o zločinci, který se nechvalně proslavil za druhé světové války, a čím taková kniha může norské čtenáře zaujmout.
Rozhovor
Z Francie zpátky do Sudet
Má sudetské kořeny a v českých nebo chorvatských dějinách našel inspiraci pro svou literární i filmovou tvorbu: francouzský spisovatel Timothée Demeillers s historickým nadhledem komentuje mnichovskou dohodu, upřímně vypráví o svých někdejších pomýlených představách o „východním“ bloku a přesvědčivě problematizuje otázku, co vlastně pro spisovatele znamená „uspět“.
Rozhovor
Odpověď může být nebezpečná
V souvislosti s blížícím se vyhlášením dvou vítězů Drážďanské ceny za poezii odpovídají na otázky časopisu iLiteratura.cz básníci nominovaní za českou stranu. Jak vnímají některé aspekty vlastní tvorby? A jak magnetismus knih, zájem o přírodu nebo mezinárodní kulturní a literární spolupráci?
Rozhovor
Seveřani nepíšou jen krváky, umí mluvit i o těžkých věcech
Na kontě má přes 160 přeložených titulů a rukama jí prošel podobný počet redakcí překladů ze severské literatury. Viola Somogyi je v knižním světě symbolem precizní práce, vynalézavosti a vřelého lidského přístupu. Nakolik ji ovlivnily maďarské kořeny? Proč ji baví dětská literatura? Co jí dal život na Severu? Nejen o tom jsme si povídaly při příležitosti letošního životního jubilea.
Rozhovor
„Srdce, viďte? To já znám.“ O knihách a čtení s Alexandrou Myškovou
„Troufám si říct – po té dost dlouhé době od mých deseti do sto dvou –, že dobrá literatura je to, co je pravda“, říká v rozhovoru česká herečka a pedagožka Alexandra Myšková, která od konce šedesátých let žije v Norsku. V rozhovoru rekapituluje nejen svůj život, ale také svou trvalou lásku k české i světové literatuře.
Rozhovor
Wales / Pro slovníkáře nejsou žádné dva dny stejné
O práci na kompletním slovníku velštiny, o jeho vzniku, vyhlídkách, přechodu na digitalizaci, ale i o tom, jak vlastně vypadá taková práce slovníkáře, jsme si povídali s jeho hlavním editorem Andrewem Hawkem, který se na vytváření slovníku podílí od roku 1983.
Rozhovor
„V polovině si vždycky říkám: proč nepíšu normální knihu?“
V převzatém rozhovoru Anjet Daanje trpělivě vysvětluje, co ji přivedlo k psaní románu Píseň o čápu a velbloudovi a jak při tom postupovala: „Vždycky mě lákalo napsat knihu, kterou si každý může interpretovat po svém.“
Rozhovor
Umění ve válce dokáže zachránit jen toho, kdo ho tvoří
Na konci srpna krátce navštívila Prahu syrská básnířka, publicistka a literární kritička Chulúd Šaraf, s níž jsme si povídali o inspiračních zdrojích, druzské víře, ale i o integrační politice Německa, diskriminaci a o tom, jaké to je žít a tvořit jako Syřanka v evropském exilu.
Rozhovor
Francie / V místě, kde čtení spojuje
Proč založit knihkupectví na ostrově? Komu a jak tam nabízet knihy? Bénédicte Deprez stojí v čele jediného, o to však zajímavějšího knihkupectví v Noirmoutier.
Rozhovor
Spisovatelé zasívají pochybnosti
Svět knihy, který se letos dočkal již 29. ročníku, je nejvýznamnější knižní a literární událostí v České republice a každý rok na něj zavítají četní mezinárodní hosté: spisovatelé, novináři, zástupci nakladatelství a ostatní pracovníci z oboru. Rozhovor s italským spisovatelem Mariem Desiatim vznikl v těchto kulisách.
Rozhovor
Wales / Máme dva jazyky, dvě kultury, dvě literatury. A potkávají se někde uprostřed
O zákulisí Velšské knihy roku, literárních ambasadorech, programu pro začínající spisovatele, o tom, kde leží Tŷ Newydd, nebo co je cynghanedd a Eisteddfod – rozhovor s kreativní manažerkou agentury Literature Wales, Petrou Bennett.
Rozhovor
Finsko / Čtení je společenský fenomén i lék proti bolesti
Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.
Rozhovor
Leporelo pro opravdu všechny děti
Když se děti setkávají s prvními knížkami, k dispozici mají bezpočet jednoduchých pohádek a ilustrovaných vyprávění, které je k nelehkému souboji s písmenky povzbudí. Složitější je to pro začínající čtenáře, jejichž mateřštinou je romština.
Rozhovor
Kamarád medvěd na skateboardu
Ve Velké Británii žije a pracuje ilustrátor a autor knih pro děti Petr Horáček, původem z České republiky. Jak se mu podařilo se v zahraničí prosadit? Nakolik je jeho tvorba specificky česká a co to vlastně znamená? A jakými tématy by se podle něj měly zabývat dětské knihy?
Rozhovor
O samotě a počítačových hrách
Německojazyčný román roku 2023 humorně portrétuje současnou západní společnost. V hledáčku má generační propast, která odráží odlišné zkušenosti s digitálním a analogovým světem.
Rozhovor
Daisy Mrázková a anglický humor
Byla spíše autorkou knih pro děti, nebo malířkou? Jako malířka nemohla vystavovat, ovšem tvorbou pro děti se proslavila. Její knihy dodnes přitahují pozornost a přinášejí potěchu dětem i dospělým.
Rozhovor
Jižní Korea / Na začátku byl článek o pražském jaru a Václavu Havlovi
Jak se česká literatura dostávala ke korejským čtenářům a jaká je situace dnes? Těží z globálního úspěchu korejské popkultury i tamní literatura? Co doporučuje korejská bohemistka Yu Sunbee ke čtení z korejské literatury – a proč?
Rozhovor
Jsem z generace, která žasla nad tím, že lze psát v romštině
S romským spisovatelem Michalem Šamkem (nar. 1967) o začátcích jeho psaní, motivacích k tvorbě, specifikách romštiny i knižní prvotině Májky a totemy, která sbírá úspěchy a nominace na významná ocenění.
Rozhovor
Francie / Letní četba nemá být ta nejjednodušší
Festival Écrivains en bord de mer organizují Bernard a Brigitte Martinovi – k literatuře mají blízko a v jejím šíření vidí své poslání. Zároveň také oba stojí v čele nanteského nakladatelství Joca Seria. Bernard Martin se snaží četbu propagovat také u mladé generace.
Rozhovor
Chci dekonstruovat irskou národní identitu
Jak člověka poznamená místo, odkud pochází, a jak se naopak člověk otiskuje do konkrétní krajiny? A jakou mají výhodu tradiční irská jména?
Rozhovor
Jižní Korea / Korejci tiskli knihy dříve než Evropané, Nobela ale zatím nemají
Co znají Korejci z české literatury a jakým způsobem ji v Soulu prezentujeme? Michal Emanovský, současný ředitel Českého centra Soul, má přehled i o zajímavých titulech korejských spisovatelů. Když hájí čtenářské zkušenosti mladých Korejců, odvolává se na detailní univerzitní seznam doporučené četby.
Rozhovor
Nechci, aby pocit žalu odešel
Ruská exilová novinářka v rozhovoru vysvětluje, co svou prací sleduje, a zamýšlí se nejen nad současnou válkou na Ukrajině, ale i nad mentalitou běžných Rusů.
Rozhovor
Itálie / Česká stopa v Bologni aneb Sutnarka světová
Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.
Rozhovor
Itálie / Když v ledničce vrčí tma
Mezi letošní stovku nejzajímavějších dětských knih se v italské Bologni probojovala i kniha O tme a veľkom človeku. O tom, co všechno může být inspiračním zdrojem a jak nepředvídatelná může být cesta knihy k vydání, jsme si v Bologni povídali s Michalem Hlatkým.
Rozhovor
Finsko / Většina zahraničních nakladatelů už ví, že finská literatura existuje
Obraz finské literatury v zahraničí se mění, ale čtenáři stále vyhledávají především beletrii, a to zejména tu psanou ženami, vysvětluje tendenci posledních let Tiia Strandén, ředitelka finské nadace FILI.
Rozhovor
Rituály drží náš svět pohromadě
Finská spisovatelka Emmi Itäranta hovoří o svém nejnovějším románu Dopisy měsíčního dne, o inspiraci mytologií, výstavbě fikčních světů budoucnosti a také o síle rituálů nebo o ztrátách, které člověka a lidstvo v malém i velkém měřítku postihují a s nimiž je třeba se vyrovnávat. Rozhovor vznikl u příležitosti návštěvy autorky na veletrhu Svět knihy Praha 2024.
Rozhovor
Dřevo je pro nás Nory esenciální
Lars Mytting v rozhovoru objasňuje, proč je téma dřeva pro Nory zásadní. Popisuje také úskalí při tvorbě historické fikce, vztah Norů k Německu a Anglii a nechybí ani otázka, s kým se vlastně hrdina Šestnácti stromů na Sommě v samém závěru románu oženil.
Rozhovor
Úžasné příběhy, jenže mimo škatulky
Kočující cirkus, velká hospodářská krize a jedno strašlivé rodinné tajemství. O knize Čhávata z manéže i o své pozoruhodné životní cestě vypráví spisovatel Gary G. Steele.
Rozhovor
Všichni na něco čekáme
S tchajwanskou esejistkou Shieh Zi-fan o tom, jak bojovat proti osamělosti, nebo o tom, že popelářské auto může mít i náboženský rozměr.
Rozhovor
Tohle jsem já
Tchajwanský autor mluví v rozhovoru o odklonu mladých lidí od společenských tradic a také o homosexualitě a jejím vnímání. O všech těchto tématech píše ve svých esejích i v připravovaném románu.
Rozhovor
Poučíme se z minulosti?
Vlámský spisovatel Stefan Hertmans, host letošního Světa knihy, hovoří o svém románu Vzestup, ve kterém rozkrývá příběh rodiny esesáka za německé okupace Belgie. Vypráví o svém pátrání v minulosti i přítomnosti vlámského nacionalistického hnutí, ale také v niterných vzpomínkách členů jedné rodiny. Zamýšlí se nad všedností zla a nad zkázou, již přináší zahledění do sebe.
Rozhovor
Jako kdybyste se museli rozhodnout, které dítě máte nejradši
František Ondráš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližuje, jak probíhalo hledání nejlepšího současného arabského románu.
Rozhovor
Věřme dětem, že se s vážným tématem vyrovnají
Se spisovatelem Johnem Boynem o jeho tvůrčím procesu, seriózní literatuře pro děti, zhoubném vlivu sociálních sítí na knižní branži a leštění svatozáří.
Rozhovor
Francie / Servírovat člověka?
Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně vypráví Roland Lehoucq, astrofyzik a ředitel nantského festivalu science fiction Utopiales.
Rozhovor
Švýcarsko / Kolektiv, solidarita a svět v krizi
Švýcarsko je země neoddělitelně spjatá s komiksem. V Ženevě se totiž v první polovině 19. století komiks zrodil. Jak populární je deváté umění ve své domovině o dvě století později? Ptali jsme se Léonore Porchet, jedné z ředitelek festivalu BDFIL.
Rozhovor
O kulturách, které nám nejsou vlastní, mluvme s úctou
V noci z 1. na 2. dubna zemřela v nemocnici ve francouzském městě Apt spisovatelka Maryse Condé. Nejvýznamnější antilské spisovatelce bylo 90 let a měla za sebou obdivuhodnou kariéru, během níž vytrvale hledala vlastní hlas a způsob, jak světu předat (nejen) zkušenost Guadeloupanů s kolonialismem a otrokářstvím.
Rozhovor
Francie / Umělá inteligence k ruce komiksového překladatele i čtenáře
Jak může umělá inteligence pomáhat komiksovým překladatelům, ale také čtenářům s různými formami zrakových, motorických a jiných postižení? Na způsoby využití nových technologií v oblasti komiksu jsme se ptali Samuela Petita, ředitele společnosti ComixSuite.
Rozhovor
O štědrých grantových výzvách
Kreativní Evropa, Culture Moves Europe – co tyto výzvy nabízejí pro české spisovatele a překladatele? Je možné žádat i o dva miliony eur, ale vždy za přesně stanovených podmínek. Viktor Debnár z Kanceláře Kreativní Evropy představuje hlavní rysy různých dotačních programů; administrativa složitá není, větším oříškem pro žadatele bývá správně definovat obsah a koncepci projektu.
Rozhovor
Francie / Obraz českého komiksu v zahraničí
Na lednovém festivalu komiksu ve francouzském Angoulême se prezentovala i česká tvorba. V rámci mezinárodního trhu práv zde zahraničním agentům a nakladatelům české komiksy představovaly zástupkyně Českého literárního centra Sára Vybíralová a Kateřina Chromková.
Rozhovor
S oblibou vyrážím na staveniště
Salla Savolainen zaujala dětské čtenáře po celém světě sérií o velkých strojích. Neobvyklé, technické téma zpracovává nejen ilustrátorsky, ale vybavuje ho i množstvím faktických informací a příběhem. Vytvářet knížku je podle autorky podobné jako stavět složitou stavebnici z mnoha dílků.
Rozhovor
Viděl Kafka stejné město?
Francouzsko-irský romanopisec, esejista a básník Pierre Cendors (nar. 1968) píše román inspirovaný Prahou. Konkrétně papírovým modelem města, který vytvořil v první půli 19. století Antonín Langweil.
Rozhovor
O kradených příbězích a literárních perlách
V letos vydaném románu L’Échiquier (Šachovnice) Jean-Philippe Toussaint ohledává hranice autobiografické fikce: vyprávění o sobě prolíná vzpomínáním na osudy jiných. Náš rozhovor se tak přirozeně stáčel k tomu, jak literatura nakládá s příběhy a jak si je může přivlastňovat.
Rozhovor
Sopky jsou jako členové naší rodiny
Náměty knih hledá islandská autorka Sigríður Hagalín Björnsdóttir ve své novinářské praxi. V rozhovoru vysvětluje, že fikce jí umožňuje příběhy rozvíjet do míst, kde už fakta nestačí.
Rozhovor
Výprava za známé obzory
Na sklonku loňského roku vyšel v nakladatelství Argo vůbec první český prozaický překlad z urdštiny. S překladatelem Skleněného ghátu, Tomášem Daňhelem, jsme si povídali nejen o knize samotné, ale i o urdské literatuře nebo o tom, co obnáší překládat z tak kulturně a jazykově vzdálené oblasti.
Rozhovor
Historky o katastrofách ničemu nepomohou
Klimatická krize už není pouze abstraktním problémem, před kterým můžeme zavírat oči, ale začíná se velmi jasně propisovat nejen do našich životů. A také do literatury. Do jaké míry je však toto téma vůbec umělecky uchopitelné? Zároveň literatura může i podporovat klimatické předsudky, jichž bychom se naopak měli spíš zbavovat.
Rozhovor
Na všechno jdu oklikou
Německý spisovatel Ralf Pasch píše knihu o židovské malířce z Prahy, která se proslavila svými kresbami z Terezína. Má k tomu osobní důvody – vyrovnává se tak s paměťmi svého dědečka z Krkonoš, někdejšího vojáka wehrmachtu za druhé světové války.
Rozhovor
Lidé se nemusejí stydět místo mě
Clara Törnvall v rozhovoru přibližuje svou knihu „Autistky. O ženách na spektru“ i svou vlastní zkušenost. Je diagnóza úleva, nebo problém? V čem může být frustrující kontakt s neurotypiky a jak si vzájemně lépe porozumět?
Rozhovor
V nakladatelství se děsí, s čím přijdu příště
Norský spisovatel Øystein Stene v postapokalyptickém románu Zákon dechu zkoumá, co dělá člověka člověkem. V rozhovoru zmiňuje, že žánry jako takové pro něj nejsou nijak zvlášť důležité, science-fiction mu však poskytuje vhodný rámec pro kladení zásadních otázek.
Rozhovor
Básník, který píše romány
Rozhovor s islandským autorem Jónem Kalmanem Stefánssonem o tom, jak vznikají jeho poetické romány, proč se odehrávají na venkově nebo proč se znovu a znovu noří do hluboké minulosti svých hrdinů.
Rozhovor
Dialog je to jediné, co v tuto chvíli můžeme našim dětem dát
Ruská spisovatelka tatarské národnosti odsoudila hned v únoru 2022 ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru mimo jiné prozradila, která z jejích knih pro ni představovala nejtěžší výzvu a nakolik při psaní vychází ze vzpomínek svých prarodičů.
Rozhovor
Pro mlhu před očima je nevidíme
„Některé texty pro děti a mladistvé píšu nejspíš pro dítě ve mně, jiné vycházejí z čisté radosti z příběhu nebo jazyka,“ podotkla rakouská spisovatelka Cornelia Travnicek v rozhovoru se svou českou překladatelkou Magdalenou Štulcovou. A vysvětluje také, jaké motivy z příběhu Petera Pana prostoupily její román Andělský prach.
Rozhovor
První a druhý život Vladislava Vančury
Jakou strategii si člověk mohl zvolit při výslechu gestapem? I o tom uvažuje historik Petr Koura. Ve své knize se zabýval Vladislavem Vančurou jako člověkem i osobností využívanou politiky. Zjistil také novinky o interbrigadistovi a odbojáři Jaroslavu Klecanovi, s nímž se Vančurův příběh osudově protkl.
Rozhovor
Komentovat volby není úkolem literatury
V pozdních 80. a raných 90. letech fungovala přímo v centru Curychu živelná drogová scéna, o které referovaly i mezinárodní deníky. Mladého švýcarského historika Demiana Lienharda téma oslovilo natolik, že o něm napsal román. Jak však autor zdůrazňuje, příběh dospívající dívky Alby nechce být lacinou zážitkovou turistikou po stopách tehdejšího utrpení.
Rozhovor
Po prozkoumání tématu mi bývá líp
Liv Strömquist, autorka úspěšných knih Ovoce poznání a Nejrudější růže rozkvétá, v rozhovoru mluví o své nové komiksové eseji s názvem V zrcadlové síni. Ta se věnuje současné až přehnané posedlosti vlastním zevnějškem, zamýšlí se, co znamená krása, a také zkoumá její pomíjivost.
Rozhovor
Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mi české publikum nerozumělo
Vídeňské rodačce, která však už dvacet let žije v Berlíně, připadá Praha mystická. Ví své o mediálních fenoménech a o zásadním talentu spisovatele: umět extrapolovat. Když píše romány, až do konce si užívá tu hru sama se sebou a někdy si ji i vědomě ztěžuje. A těší se na závěrečný moment, kdy do sebe všechno zapadne, jako když se skládá puzzle.
Rozhovor
Děti se k nám vracejí pro povinnou četbu
Se začátkem prázdnin přinášíme nový audioknižní rozhovor. Kromě informací o vydavatelském procesu v něm najdete spoustu tipů nejenom na dětskou literaturu, která spolehlivě zpříjemní třeba cestu autem, ale také na málem zapomenutou klasiku, do níž se můžete ponořit během horské túry.
Rozhovor
Život bez kompromisů
Estonská autorka Triinu Laan v rozhovoru k příležitosti českého vydání své knihy pro děti Příhody kostlivce Johana přemýšlí nad vztahem světů různých generací.
Rozhovor
Davide Enia, feminista ze Sicílie
Sicilský spisovatel Davide Enia se v rozhovoru ohlíží za nedávnými dějinami rodného ostrova: násilí a smrt jsou v jeho vzpomínkách hluboce zakořeněny a jsou stejně kruté a všudypřítomné jako tamější spalující sluneční světlo.
Rozhovor
Rád pozoruji vztah mezi městem a přírodou
„Pokud jde o přírodu, jsem a chci zůstat stále zvídavý, a zároveň mám o přírodu strach. Nikdy nemám pocit, že už o ní vím všechno,“ říká v rozhovoru Liu Ka-shiang, jeden ze zakladatelů a předních představitelů tchajwanské environmentální literatury.
Rozhovor
Nikdy není pozdě změnit život
„Přestože člověk má na planetě své místo, nedotčená příroda je nesmírně cenná, přitom jí v posledních letech velmi rychle ubývá,“ říká v rozhovoru norský hudebník a spisovatel Stein Torleif Bjella, jehož prozaický debut Rybářská chata pojednává o zachování tradičního rybolovu a divoké přírody i o generačním sbližování dvou mužů.
Rozhovor
Otcové jsou dnes už lepší
Německá spisovatelka Lucy Fricke napsala na základě svého pobytu v Istanbulu a díky informacím z prostředí německé diplomacie román, který představila na letošním veletrhu Svět knihy. V rozhovoru líčí, jak román Diplomatka vznikal a jaké pro ni nese osobní konsekvence.
Rozhovor
Musíme přemýšlet o vztahu techniky a lidského života
„Jsem přesvědčen, že většina spisovatelů raději klade otázky, než dává odpovědi,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Egoyan Zheng, jehož do češtiny přeložený román Epicentrum pojednává o vztahu mezi člověkem a technikou, ale i o moci politiky.
Rozhovor
Dnešní nepřítomnosti knih nerozumím
Snažím se světem kráčet beze strachu, prohlásila na prahu šedesátky při své poslední návštěvě Prahy německá spisovatelka s bulharskými kořeny po otci Sibylle Lewitscharoff. Vzpomínala na dětství ve švábském pietismu, na svobodomyslné studium v Berlíně počátkem osmdesátých let a připustila, že patří ke generaci posedlé knihami.
Rozhovor
Román si žádá nesympatické postavy
„Ve Finsku je poměrně velký rozdíl mezi úspěšnými a těmi chudými,“ říká v rozhovoru finský spisovatel Kari Hotakainen, který ve svém dystopickém románu Příběh dovádí do absurdity mnohé problémy dnešního světa, jako je například nedosažitelnost bydlení.
Rozhovor
Připadalo mi zajímavé udělat z outsiderů hlavní hrdiny románu
Člověk při čtení cítí zimu, moře a sníh, poznamenal Švýcar Joachim B. Schmidt na adresu svého románu Kalmann, který se odehrává na Islandu a spojuje prvky krimi se silnými vizuálními vjemy. Český překlad přijel osobně představit na pražský veletrh Svět knihy.
Rozhovor
Sedím před zhuštěnými dějinami zla ve 20. století
„Mám radost, že Baltské moře už není hranicí a že lidi naopak spojuje, že dnes stačí jen nasednout na trajekt, člověk nepotřebuje pas, víza a hromadu dalších povolení,“ říká v rozhovoru dánský spisovatel Jesper Clemmensen, který ve své tvorbě zpracovává příběhy emigrantů prchajících přes Balt.
Rozhovor
Aby bylo možné zapomenout, je třeba se o tom nejdřív dozvědět
Lisa Weeda nedávno představila v Praze český překlad svého románu Aleksandra. Při té příležitosti jsme s ní pohovořili o příběhu její ukrajinské babičky, o jejím osobním vztahu k Ukrajině, ale i o probuzeném zájmu Západu o postsovětskou tematiku v literatuře, o paměti a zapomínání či o jevu zvaném „westsplaining“.
Rozhovor
Příběh vraždy je dílem mé představivosti, ale město je skutečné
Tomasz Duszyński, autor v Polsku velice populárních retrodetektivek, se českým čtenářům poprvé představil v loňském roce románem Glatz. V rozhovoru pro iLiteraturu mluví nejen o této knize, v níž gymnaziální profesor v roce 1920 nalézá na mostě zmrzačené tělo, ale také o tom, jak v současné době rezonuje v polském městě Kłodzku (Glatz) jeho německá historie.
Rozhovor
Doživotní hanba za lásku
„Utrpení, které vzniká při absenci lásky, se opakuje a vrací napříč generacemi, a to jak z pohledu jedince, tak celých národů, až do chvíle, než dojde k nějaké formě usmíření,“ říká na adresu svého historického románu i současného válečného konfliktu na Ukrajině finská autorka Katja Kallio.
Rozhovor
O kapitalistické poezii, knihách pro děti a naději
„Bylo by velmi pohodlné to vzdát,“ zamyslí se islandský spisovatel a ekologický aktivista Andri Snær Magnason, po chvíli ale rozhodně dodá: „I kdyby všechna data jednoznačně dokládala, že už není naděje, stále bych věřil, že musíme hledat řešení.“
Rozhovor
Uzavřít vesmír do krabičky jazyka
„Německo je země rozvinutého literárního provozu a smyslu pro společenskou prestiž literatury. Naše prostředí je oproti tomu skromnější a snad i zapomnětlivější,“ říká Pavel Novotný, loňský laureát prestižní Drážďanské ceny lyriky, který o rok dříve získal navíc i Magnesii Literu. V obsáhlém rozhovoru mluví nejen o literárních cenách, ale zejména o vlastních fascinacích a tvůrčích východiscích.
Rozhovor
Je přirozené, když vám někdo vypráví příběh
V dalším rozhovoru o audioknižní tvorbě jeden z nejznámějších rozhlasových a audioknižních režisérů popisuje svůj přístup k práci, vysvětluje, jak podstatné je pro režiséra i interpreta porozumění textu, a prozrazuje, v čem podle jeho názoru spočívají největší interpretační pasti.
Rozhovor
Skutečná Anne Franková
Co přesně máme v ruce, když čteme deník Anne Frankové? Proč odborníci mluví o „denících“ v množném čísle? Jak vypadá Zadní dům, tak jak ho připravovala k poválečnému vydání sama Anne? V Souborném vydání mají teď čeští čtenáři jedinečnou příležitost seznámit se s Anninými deníky v původní podobě, bez vnějších, ne vždy odborných redakčních zásahů.
Rozhovor
Kudy za starými Seveřany?
Staří Seveřané a jejich bohové: byli opravdu takoví, jaké nám je líčí současné filmové, seriálové nebo herní adaptace? A kde začít, když se o nich chceme dozvědět víc? Tipy na autentické filmy a knihy vhodné i pro „začátečníky“, kteří mají zájem vydat se ke kořenům, přináší v rozhovoru Kristýna Králová.
Rozhovor
Už výběr herců je interpretace
Pod pojem audiokniha se vejde docela hodně – od jednohlasé přes vícehlasou četbu až po dramatizace nebo audioseriály tvořené jen pro poslech. Zejména poslední jmenované má v rámci původní tvorby vydavatelství Audiotéka na starosti režisér, herec a audioknižní producent polského původu Michal Sieczkowski.
Rozhovor
Tolik potřebné druhé oči
Když Jan Zelenka vejde do výběrového knihkupectví, snad z každé police na něj mávají dobří známí. Od Jacka Kerouaca či Williama Faulknera až po Václava Havla – za léta praxe v Odeonu i jinde prošly uznávanému redaktorovi rukama stovky zásadních knih.
Rozhovor
Přičichnout k filozofii
Barbora Fialová a Jiří Bartoník z nakladatelství Pink Box působí také jako lektoři kurzů Filozofie pro děti. Zabývají se tím, jak přiblížit filozofické uvažování těm nejmenším. Prozradili nám, co chystají nového, a přidali své aktuální tipy na čtení.
