Pavel Mandys

Fantasy nebo hororových příběhů o tom, jak se skupinka nepravděpodobných hrdinů postaví nadpřirozenému zlu, už vzniklo dost. Obvykle to bývají děti nebo náctiletí outsideři. Tentokrát proti monstru bojují ženy v domácnosti.

Podle obálky vypadá francouzská série jako veselá pohádková fantasy pro nejmenší děti, avšak nabízí i temnější tóny. Rozhodně jde o poutavé a napínavé čtení pro školní děti, jakých v českých knihkupectvích není k dispozici mnoho.

Akčních pohádek o tom, jak se statečný muž úspěšně postaví mocnému gangu, jsou plné videotéky, obvykle to jsou takzvaně béčkové filmy. Jaroslav Částka se tento syžet pokusil přenést do českého prostředí a vlastně se mu to povedlo – byť z nižší kategorie nijak zvlášť nevyčnívá.

Tajuplný japonský autor ve svém thrilleru zajímavě využívá obrazový doprovod jako tajené či nezáměrné vzkazy pro pátrače. Samotná kriminální zápletka ovšem až příliš počítá s náhodami a příznivými shodami okolností.

Rozmáchlý epický komiks se sice inspiruje barokní klasikou, pikareskním románem Francisca de Queveda, dlouho však čtenáře klame podobně, jako hlavní hrdina ostatní postavy. Výsledkem je chytrý a mistrně nakreslený komiksový román.

Úspěšná čínsko-americká autorka fantasy vysílá své dva hrdiny na pouť peklem. Průchod temným zásvětím prolínají sžíravé vzpomínky na tvrdé poměry na univerzitě v Cambridgi a rozuzlení má možná až příliš pohádkový půdorys.

Další český životopisný komiks sleduje osudy Josefa Františka, jednoho z nejúspěšnějších českých leteckých stíhačů v uniformě RAF. V reáliích je spolehlivý, informačně bohatý, ale příliš výrazně se na něm projevuje původní scénář stejnojmenného filmového dokudramatu.

Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.

Už delší dobu se ví, že Dan Černý kreslí komiksové příběhy Disneyho zvířecích hrdinů pro zahraniční vydavatelství. Nyní vychází česky soubor těchto jeho prací i s vysvětlením, jak to všechno vzniklo.

První společný román legendární francouzské dvojice průkopníků psychologické krimi byl několikrát úspěšně zfilmován. Navzdory svému věhlasu se nicméně českého vydání dočkal až po čtyřiasedmdesáti letech.

Drobný, ale poutavý a vizuálně podmanivý komiks vychází ze spekulace o nečekaných účincích námelu v upečeném chlebu. Zvláště, když jej sní středověký mnich.

Začátek fantasy série pro starší děti se rozebíhá trochu pomaleji, ale vrcholí působivě. Nikoliv poprvé využívá motiv lidí s magickými schopnostmi, které ovšem ostatní pronásledují. A možná si chystá prostor pro homosexuální milostný trojúhelník.

Detektivce norsko-švédsko-francouzské dvojice vlastně není moc co vytknout, vše v ní funguje. Přesto působí jako vykalkulovaný produkt.

Přes padesát let starý komiksový román je šokujícím svědectvím o tom, jak v japonské armádě za druhé světové války panovala středověká mentalita. Zajímavý je také kontrast karikaturních postav s temným příběhem.

Čeští čtenáři se po šestapadesáti letech od vydání konečně dočkali pokračování nejslavnější knihy proslulé americké spisovatelky. Kvality prvního dílu román nedosahuje – a možná zajímavější by bylo pátrání, proč tu ten román nevyšel mnohem dřív.

Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.

Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.

Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.

Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.

Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.

Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.

Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.

Slavný komiksový román o keltském válečníkovi a králi z konce osmdesátých let se vrací ve velkolepém vydání. A zejména dodnes obdivuhodná Bisleyho kresba (či spíše malba) si velký formát zaslouží.

Další část populárního seriálu historických příběhů a pověstí, který vycházel v časopise Mateřídouška v sedmdesátých letech, se dočkala knižního vydání. Tentokrát to jsou vesměs pověsti, obecně známé i regionální.

Oceňovaný americký autor zejména sci-fi povídek se v posledním románu vydal do žánru fantasy. Ve světě velmi podobném renesanční Itálii sleduje příběh mladíka z mocné bankéřské rodiny.

Ceněný fantasy příběh ze současnosti sice zajímavě využívá indických reálií, zejména v závěru však spíše selhává, když se rozmlží do básnivých obrazů a úvah o životě a smrti.

Jedenáct příběhů z historie Jizerských hor má zejména díky Chludově kresbě nepopiratelné kouzlo. Škoda jen, že scénáře jednotlivých příběhů bývají popisné a bez point.

Pětici krátkých komiksových románů hvězdného amerického dua vydalo české nakladatelství v jediném rozsáhlém svazku. Případy kalifornského soukromého detektiva pracují s tím nejlepším ze špiček i pokleslých románů americké drsné školy.

Román úspěšné italské autorky dlouho čtenáře znejišťuje až irituje. I proto, že chvíli trvá, než vyjde najevo, že jde vlastně o specifickou variantu amerických brakových románů 60. a 70. let.

V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.

Kriminální román mladé autorky začíná zmizením matky od rodiny. Působivý psychologický thriller posiluje i u nás málo využívaný vypravěčský trik: hlavní zločin se odehraje až v poslední třetině knihy.

Americký kreslíř se v nové knize vrací k tomu, co jej proslavilo v začátcích: autobiografickému komiksu. Je to obdivuhodné, monumentální, vtipné i poučné dílo, jen snad poněkud roztěkané.

Společná práce dvou věhlasných komiksových tvůrců příběhovou formou vysvětluje, jak se dělá komiks. Pro školáky může být povzbuzením i praktickou příručkou, která poradí, na co se soustředit a kde neztrácet čas a energii.

Rozsáhlý román u nás zatím neznámého amerického autora je označován jako military sci-fi. Docela dlouho se přitom zdá, že bude přemýšlivější, než bychom od této nálepky čekali.

Pět komiksových povídek opět vychází z osvědčeného konceptu: zaznamenaná vyprávění pamětníků zdramatizují scenáristé a kreslíři. Někdy konvenčně, jindy vynalézavěji.

Detektivky Michala Sýkory jsou čím dál temnější a krvavější. Ani název jeho letošního románu nezní zrovna optimisticky. A v ději je na české poměry opravdu hodně mrtvých.

Mladá hvězda současného švédského komiksu se v Česku představuje svébytným kreslířským rukopisem. Lázně jsou však spíše sledem uhrančivých obrazů a scén než promyšleným komiksovým románem.

Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.

Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.

Po devíti letech se Branko Jelinek vrací s dalším rozmáchlým příběhem Oskara Eda. A dílo je to opět v mnoha ohledech mimořádné. Jen až příliš kryptické.

Jaké to je, když máte za bratra někoho, kdo umí kouzlit a proklínat? Nic moc, pokud je tak sebestředný, vztahovačný a zákeřný jako Itó.

Další návrat Evžena Bočka k úspěšné ukončené sérii vzbuzuje spíše rozpaky. Jeho humor ztrácí jiskru a je zatížený stesky na ohlupující vymoženosti současnosti.

Postavy antropomorfizovaných zvířat mají sice milé výrazy a jejich velké hlavy jako by patřily do komiksu pro děti, první pohled ale klame. Krátký komiksový román je krvavá noirová detektivka se sériovou vražedkyní v hlavní roli.

Thriller ostravského spisovatele se vyznačuje nanejvýš tísnivou atmosférou a výtečně napsanými postavami. Škoda jen, že detektivní zápletka patří ke slabším místům knihy.

Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.

Nakladatelství Crew pokračuje ve vydávání letité, nicméně v Evropě mimořádně úspěšné španělské komediální série. Aktuální příběh bohužel patří k těm průměrnějším.

Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.

Novinka veterána americké krimi opět prolíná tři pátrání. Přičemž v průběhu jednoho z nich hrdinky vyřeší slavný pomníček losangeleské policie, případ Černé Dahlie.

Deváté pokračování „husitské“ mangy dospělo k neodvratnému: smrti Jana Žižky. Mrtvých kladných postav je v tomto díle nečekaně mnoho, což ale ještě neznamená konec.

Po patnácti letech od originálního vydání a až po úspěchu seriálové adaptace se k českým čtenářům dostává první román z úspěšné britské špionážní série, která kombinuje intriky tajných služeb a velmi černou satiru.

Nerozsáhlou domácí nabídku humoristických komiksů pro děti letos doplnila série Bany versus Manky. Její gagy mají občas až surreálné parametry a díky občasným zcizujícím prvkům pobaví i rodiče.

V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.

Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.

Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.

V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.

Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.

Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.

Dvanáct komiksových povídek zachycuje skutečné postavy Divokého Západu – byť ne nutně ve zcela věrohodných příbězích. Zato působí patřičně drsně a krvavě.

Rozsáhlý komiksový román je trochu příběh o vietnamských imigrantech druhé generace, trochu drsná kriminálka. Ač jde o knihu pro starší děti, závěr rozhodně není happyendový.

Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.

Nejlepší detektivka podle poroty cen Magnesia Litera má pozoruhodnou stavbu: střídá pátrání po vraždě v daleké minulosti s šetřením současným, které provádí univerzitní historik.

Ceněná hororová série převrací známé schéma: skupinka mladých lidí se sejde v luxusní odlehlé vile, kde je nečeká nic hezkého. Ale zlo tentokrát neřádí mezi nimi, naopak ničí svět kolem.

Polský kreslíř vidí vzdálenou budoucnost lidstva jako svět po apokalypse. Což ale neznamená, že v něm není místo pro (černý) humor.

Rozsáhlý komiksový cyklus Traum vyniká výraznou černobílou kresbou a plejádou bizarních, často okostýmovaných postav. Scenáristicky už je to bohužel slabší.

Krátký komiksový román o dvou ženách, které si vyrazí do kempu u rybníka, má nápady, vtip i momenty překvapení, ale také slabou ústřední linku. I tak je sympatickým zjevením na domácí komiksové scéně.

Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.

Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.

Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.

Mezi šťastnými držiteli letošních komiksových cen Muriel se objevil i jeden smutný příběh. Autor komiksových stripů o leukémii, které zvítězily v kategorii nejlepší krátký komiks, zemřel necelý měsíc před vyhlášením vítězů.

Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.

Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.

Americká literární scéna se již dlouhou dobu snaží objevovat a oslavovat tvůrce pocházející z nejrůznějších menšin. Což se stalo terčem tragikomické satiry americké spisovatelky čínského původu.

Rozsáhlý komiksový román francouzského autora nabízí spíše než vtahující příběh podmanivé obrazy a úvahy o možnostech umělé inteligence a nesmrtelných robotických bytostí. A je to tak trochu komiksová básnická skladba.

Jedno z klíčových děl komiksové historie se konečně dočkalo českého překladu. Zakladatelské dílo komiksového románu z roku 1978 přitom nestárne a i dnes dokáže čtenáře vtáhnout do mikrosvěta židovských přistěhovalců ve třicátých letech.

Druhý román v jinak převážně povídkové sérii Trujkunt se výrazně soustřeďuje na hlavního hrdinu. Samo o sobě by to nevadilo, kdyby byl děj alespoň podpořen přesvědčivější kriminální zápletkou.

Ke komiksům scenáristy Jodorowského neodmyslitelně patří násilí, sex a bizarnosti. Vše v koncentrované podobě najdeme i v příběhu Juan Solo, doplněné mytologickými i biblickými odkazy a podobenstvími.

Je to vůbec literární dílo? Nebo jen roztažená hádanka? České vydání devadesátiletého knižního rébusu bylo letos patrně nejzvláštnější knihou na domácím knižním trhu.

Podtitul pozoruhodné komiksové knihy trochu klame, zkoumání videoherní historie končí bohužel už v devadesátých letech. I tak je to ale užitečný průvodce světem, který v českém prostředí není příliš teoreticky popsán.

Do již poněkud obehraného příběhu o tom, jak Nicolas Winton zachránil české židovské děti před nacisty, přidává scenáristka nové postavy. A kreslíř skvěle využívá možností komiksového vyjadřování.

Zavraždil židovský středoškolák svého černošského spolužáka, který ho šikanoval? Zjišťuje to chlapcova matka, manželka úspěšného IT manažera. Izraelská spisovatelka v chytře vystavěné noirové kriminálce přesvědčivě demonstruje, že izraelsko-palestinský konflikt není omezen jen na Blízký východ.

Oceňovaný komiks asijsko-americké autorky využívá kulis devatenáctého století, které dobře známe z pohádek studia Disney. Vnáší tam ale jednu dost nekonformní postavu.

Rozsáhlá manga série, jejímž hlavním hrdinou je popravčí, přináší pozoruhodné, obvykle baladicky laděné kriminální případy a také vhled do fungování hlavního města Japonska v 18. století.

Je docela osvěžující číst detektivku, kde je hlavní pátračkou hospodyně Agathy Christie. Škoda jen, že americká autorka nepodpořila dobrý výchozí nápad vynalézavějšími zápletkami.

Britský kreslíř v příběhu pro menší děti vrátil svou populární hrdinku do doby, kdy ještě žila osaměle s mámou v divočině, mezi zvířaty a nadpřirozenými bytostmi.

Kafkovské výročí přineslo také jednu poněkud překvapivou biografickou publikaci. Rakouský komiksový kreslíř a karikaturista doprovází stručný spisovatelův životopis svéráznými kresbami.

Je to vlastně tradiční romantický příběh o mladé lásce, která kvůli odloučení a jiným peripetiím života dojde naplnění až ve stáří. Ale je vyprávěný od konce.

Bláznivé, divoce akční grotesky tajných agentů Clevera a Smarta se podruhé dočkaly českého vydání. Připomínají, že komiks býval zdrojem nevázaného a invenčně bláznivého humoru.

Pozoruhodná komiksová kniha mladé české autorky je inspirována japonskou vizuální kulturou i tradicemi. Obrazově budí obdiv, jen příběh je poněkud jednodušší.

Rozsáhlý kriminální thriller je jedním z hlavních titulů letošního Velkého knižního čtvrtku. Má své silné pasáže, ale také hluchá místa. A potěší nejvíc ty čtenáře, kteří znají hrdiny příběhu z předchozích autorových knih.

Že japonské komiksy nemusejí být ukřičené akční limonády pro mladé, ukazuje komorní manga odehrávající se v opuštěné boudě na vrcholcích zasněžených hor. Vystačí si přitom s pouhými dvěma postavami.

Druhý případ detektiva Hawthorna je vzorovou whodunitkou, přičemž její hlavní hrdina v mnohém připomíná Sherlocka Holmese. Kriminální zápletka je však jen mírně nadprůměrná a román zachraňují hlavně metaliterární hříčky.

Mangou silně inspirovaný americký komiks, který původně vycházel online, v knižní verzi trochu ztrácí kouzlo. I tak jde ale o docela zajímavý pokus hledat romantiku mezi počítačovými hráči (a hráčkami).

Soukromý detektiv Blacksad se po letech dočkal nových příběhů. A scenárista i kreslíř ukazují, že mají stále skvělou formu. Jejich „zvířecí“ detektivky chytře pracují s americkými reáliemi padesátých let i s četnými odkazy na klasiku drsné školy.

Ambiciózní horor slavného komiksového scenáristy těží z rozsáhlejšího konceptu fikčního světa, který autoři přenášejí do několika komiksů. Struktura příběhu je však dosti schematická.

Pozoruhodná fantasy tematizuje překladatelství jako zdroj magické moci i jednu z nejohavnějších kapitol britského kolonialismu. Dojem kazí jen příliš náhlé zvraty v ději.

Svůj přelomový komiksový román Incal rozmělnil do různých prequelů a sequelů už sám scenárista Jodorowsky. Nyní jej dalším příběhem, nijak zvlášť invenčním, doplňují američtí tvůrci.

Dnes jsou Hvězdné války zavedenou franšízou, továrnou na peníze. Francouzští komiksoví tvůrci však detailně, s faktografickou poctivostí i humorným nadhledem ukazují, jak těžká a trnitá byla cesta ke vzniku prvního filmu.

Komiksová adaptace slavného romantického románu zdůrazňuje jeho tragické a místy až hororové prvky. Téměř dvě stě let staré dílo má v Bessově podání nečekanou dynamiku a působivost.

Otrávený orel a pátrání po traviči, tajemství v životě vypravěčky, nový vztah i tíživá minulost. Debutový román jihočeské spisovatelky toho slibuje hodně, většinu motivů však nechává otevřených.

Pozoruhodný a v lecčems vyloženě experimentální komiks pro malé děti ze sedmdesátých let se dočkal souborného vydání. Kunsthistorik Ryška jej navíc opatřil studií o kontextu doby vzniku.

Psychologickou krimi V osamění z roku 1947 bychom mohli označit za jeden z prvních noirových románů. A je skvělé, že knihy klasičky žánru konečně někdo začal vydávat v češtině.

Komiksová adaptace nejslavnějšího románu Agathy Christie vyhlíží hezky, drží se předlohy a v zásadě funguje. Jednašedesát komiksových stran je však na převod románu zoufale málo.

Debutový román amerického autora hledá inteligentní civilizaci nikoliv ve vesmíru, ale v hlubinách moře. Ekologické poselství je přitom zabaleno do svižného sci-fi thrilleru.

Japonská komiksová klasika pochází již z 60. let, stále však funguje překvapivě dobře. Příběhy malého strašidla, které bojuje s jinými strašidly, má spád, překvapení a především vtip.

Třináctý případ detektiva Davida Rakera má všechno, co k dobrému thrilleru patří. Nijak zvlášť nepřekvapí, což ale většinou čtenáři tohoto žánru ani neočekávají.

Komiksová biografie výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory vyniká detaily založenými na důkladných rešerších i kreslířskými nápady. Jen předmět knihy – tedy Sekorův život – nebyl příliš dramatický.

Manga o husitech dospěla do pátého dílu, který vypráví o hnutí adamitů. I proto tento sešit nakladatelství zatavilo do igelitu a označilo samolepkou 18+.

Může být humoristický román smutný? A jaké to je, když o krizi mužů ve středních letech píše žena? Román Těžké duše zručně a zábavně kličkuje mezi mnoha stereotypy.

Klasik fantasy žánru se po dlouhých letech pustil do nové série, jejíž děj se v jeho tradičním světě Midkemii již neodehrává. První román z trilogie nezklame, ale většinu konfliktů si autor bohužel ponechal až do dalších dílů.

Do sborníku s ušlechtilým účelem se zapojilo i několik slavných tvůrců, výsledek však není moc přesvědčivý. Možná i proto, že je určený hlavně americkému publiku.

Renomovaná britská spisovatelka ve své třetí kriminálce opět překvapila. Nejenže hlavní hrdina série tentokrát do příběhu téměř nezasahuje, ale čtenáře ještě vychytrale mate neúplnou charakteristikou svých postav.

Komiksová adaptace slavného postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho je příslušně depresivní a syrová. Vše podstatné zůstalo zachováno, jen výrazová úspornost literárního vyprávění se vytratila.

Soubor krátkých komiksových povídek z postapokalyptického světa spoléhá hlavně na propracovanou realistickou kresbu obou autorů. Škoda jen, že si nepřizvali také scenáristu.

Kriminálních příběhů bez policistů a tradičního schématu vyšetřování není v české literatuře mnoho. Ten od Jany Jašové zaujme precizní výstavbou i chytrým využitím covidových omezení během lockdownu.

Má jít především o horor, ale svým způsobem je to spíše dosti drsný superhrdinský komiks. První kniha série tvoří ucelený příběh ze světa, který už se dočkal dalších pokračování; a také Ceny Willa Eisnera.

Sci-fi román Michaely Merglové sice ve čtvrtek Literu za fantastiku nezískal, přesto stojí za přečtení. Zejména pro zajímavý koncept empatů, tedy lidí, kteří umějí číst, a dokonce i pohlcovat emoce a strachy druhých.

Nový komiksový román Daniela Majlinga tentokrát nepřináší tak jiskrný mix bizarnosti a melancholického humoru jako jeho předchozí tituly. I tak je ale autorův humor v českém komiksovém prostředí stále osvěžující.

Trochu rodinný deník, trochu sbírka anekdot a úsměvných příhod s malými dětmi. Krátká sbírka komiksových miniatur měla původně trochu terapeutickou roli – a čtenářům může posloužit podobně.

Autobiografický komiks o životě Evropana v Japonsku a o zenu má slibné momenty. Ale možná je až příliš zenově nedramatický a vyklidněný.

Zatím poslední česky vydaný román kanadského spisovatele je opět řazen do žánru fantasy. Fantastického či nadpřirozeného v něm však není téměř nic.