Populární autor epických fantasy sérií se poprvé představuje českému publiku dílem jiného žánru. Mix psychologického thrilleru a zombie apokalypsy je zábavnou jednohubkou, kterou si zájemci o nemrtvé vychutnají, i když do kánonu subžánru má pořád daleko.
Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech?
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Írán: země dvojí literatury, cenzury, ale také mistrů sociálních sítí, kde měl na státem zakázaném Twitteru účet i ministr zahraničí.
Detailní prezentace kreseb a plastických výtvorů přední představitelky českého art brut je doplněna řadou teoretických textů. Z mnoha úhlů pohledu na tvorbu Anny Zemánkové je patrné, že dílo není lehce uchopitelné a jeho odborné zpracování je v počátcích. Volnost nabízených interpretací činí z publikace relativně průkopnickou práci.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
V románu Iowa. Ein Ausflug nach Amerika (2023) rakouská spisovatelka a karikaturistka Stefanie Sargnagel dokumentuje své zkušenosti a zážitky z pobytu v americkém státě Iowa, který podnikla během roku 2022 se svou dobrou přítelkyní Christiane Rösingerovou, ikonou berlínského feminismu a punku.
Mělo by to zaznít rovnou zkraje: kniha s názvem Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia vydaná na začátku roku 2025 (s vročením 2024) nakladatelstvím Dauphin se nepovedla. A to je ještě eufemismus.
Náš redakční výběr z knižních novinek posledního půlroku by měl každému usnadnit výběr četby na dovolenou, ale i připomenout zajímavé tituly, které zkrátka stojí za pozornost.
Doporučená četba z letošní nabídky českých nakladatelství: vybíráme zajímavé tituly, které si zaslouží pozornost čtenářů. Zohledňujeme různé věkové kategorie a myslíme i na to, že každý od knihy čeká něco jiného.
Alenčin sen, Uvnitř, Hlava v hlavě – to je namátkou jen pár úspěšných titulů zahraniční i domácí provenience, které představují tu nejvíc sexy část lidského těla. Směle jim může konkurovat i nová česká kniha s naprosto obyčejným názvem: Ruka. Koneckonců už filozof Kant tvrdil, že ruka je viditelná část mozku.
Několik let před vypuknutím hnutí Fridays for Future napsal islandský autor Andri Snær Magnason knihu pro mladé čtenáře. Prostřednictvím pohádkově laděného příběhu je nabádá k tomu, aby vzali do rukou odpovědnost za svět, ve kterém žijí. Už není čas čekat na následky dlouho přetrvávající přezíravosti rodičů a prarodičů. Dílo, v němž se mísí sci-fi s fantasy, vyslovuje důvěru nastupující generaci a vidí v ní jedinou šanci na záchranu naší planety.
Výlet vlakem za město do panenské přírody v okolí fiktivní Úvoznice, vše v podání na slovo skoupého vousáče, který dobře ví, kde si nejlépe odpočine a načerpá síly. Svérázná knížka o „životě v lese“ pro předškolní děti i hipsterský dárek pro opravdové zálesáky.
Kraj, kterému se události nedávné historie vryly do tváře, a dvojice, jež si vzájemné křivdy nese naopak hluboko uvnitř. I tak by se dal zjednodušeně popsat děj novely Veroniky Bendové. Kniha však neproblematizuje jen partnerské vztahy, ale i mytologizaci „drsných lokalit“ a medvědí službu, jakou jim a jejich obyvatelům může umění vposledku prokázat.
Sbírka Hemingwayův býk je prvním titulem Michala Šandy, který se dočkal nominace na cenu Magnesia Litera. Kniha těží z výborně odposlouchaného hospodského tlachání a ze sugestivně popsaných soubojů rybářů s přírodou. Avšak stejně jako u většiny rybářů najdeme mušky, má bohužel ty své i tato povídková sbírka – a jsou to spíše mouchy.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Maxim Osipov dnes žije v Nizozemsku, sbírka Kámen, nůžky, papír a jiné povídky, jejíž český překlad v květnu osobně uvedl na Světu knihy, ale obsahuje texty z let 2009‒2017.
Světový den čokolády se slaví 7. července. Právě toho dne roku 1550 se měla dostat do Španělska, odkud se pak šířila dál po kontinentu. Co tím náš světadíl všechno získal? A jak na přítomnost kakaa a čokolády reagovala zdejší kultura?
Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.
Autoři se snaží rozbít zažité stereotypy o Rusku a přinášejí detailní vhled do vnitřních rozporů, s nimiž se ruská společnost potýká. Kniha hledá odpověď na otázku, jakou cestou by se mohlo Rusko dál ubírat.
Jubilejní výbor poezie Zbigniewa Herberta nabízí široký a vítaný pohled na velikána polské literatury. Český překlad ovšem kvůli řadě zvolených překladatelských řešení vyvolává polemiku.
Dva upírské romány ze dvou největších českých nakladatelských domů nepřekládali profesionální překladatelé, ale známí čeští bookstagrameři. Jak jejich překlady dopadly a proč je třeba věnovat náležitou redakční péči i takzvané spotřební literatuře?
Kateřina Tučková se po několika letech vrací s dalším obsáhlým románem čerpajícím námět z nedávné minulosti. Tentokrát zavádí čtenáře mezi staré řeholnice, do jejichž osudů dramaticky zasáhla druhá polovina dvacátého století i jedna životem zlomená novinářka, která jednoho dne zaklepe na fortnu jejich rozpadajícího se kláštera.
Znovu vydaná novela Jakuby Katalpy sleduje život ženy v nejintimnějších okamžicích a její hledání vlastní identity skrze vůně, jídlo, sex a hlavně vyprávění. Ve srovnání s převažující českou knižní produkcí je výjimečná afirmativním přístupem protagonistky k tělesnosti, a to nejen své vlastní.
Šandova nová kniha, či přesněji dvojkniha, může působit trochu rouhačsky, protože v ní autor propojuje evangelium s texty zcela nebiblickými. Koho však tento postup neuráží, bude se nad jeho hospodskými historkami, popisy rajčat a dalšími pestrými glosami dobře bavit.
V březnu 2018 uplynulo 80 let od připojení Rakouska k nacistickému Německu, na podzim pak rovných 100 let od rozpadu monarchie. Reflektovala rakouská literatura tato výročí, nebo se spíše nechala strhnout ke komentářům na adresu soudobé Evropy? Tradiční přehled nejdiskutovanějších knižních titulů a událostí roku zve čtenáře do vylidněných alpských údolí i na chodby ponurých pečovatelských domů.
Letos potřetí se v předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien udělovala Rakouská knižní cena. Porota svým rozhodnutím možná leckoho překvapila. Z pětice nominovaných totiž nakonec prstem ukázala na Daniela Wissera, respektive jeho román s poeticky znějícím názvem Königin der Berge (Královna hor). Hlavní hrdina, vozíčkář Turin, se v něm potýká s roztroušenou sklerózou a bolestivá životní zklamání utápí v alkoholu.
Milan Ohnisko a David Koller spolu hovoří o dětství a dospívání v komunistickém Československu, o začátcích kapely Lucie v divokých devadesátkách a také o hudbě a inspiraci. Do jaké míry je to ale pravda a do jaké fikce?
Co prozradila pitva Tutanchamona či Marilyn Monroe? Kde se nacházejí nejslavnější původní české mumie? Co je to digitální či psychologická pitva? Jaká je globální a jaká česká historie pitvání lidských těl? Jak se k této praxi stavějí hlavní náboženství? A jaký je vztah mezi pitváním a uměním? Kniha Pitva nabízí zajímavé poznatky nejen lékařům.
S finskou spisovatelkou Riikkou Pelo, autorkou románu Náš všední život inspirovaného osudem jedné ze dvou nejznámějších ruských básnířek vůbec, jsme hovořili o hledání jazyka postav, inspirativní Praze devadesátých let a umění psát a číst pomalu.
Autorka přináší jednu z možných interpretací masochismu a netvrdí, že jde o cestu vhodnou pro každého; dává si přitom záležet, aby tuto verzi oddělila od variant patologických. Kniha nabízí promyšlenou a vášnivou apologii masochismu psanou zevnitř komunity.
Milé, upřímné, čtivé, poučné i zábavné – takové je autobiografické psaní Rudolfa Barty, dosud neznámého autora, jehož život emigranta ze socialistického Československa je protkán řadou neuvěřitelných událostí a shledání. Trochu jako chytřejší Forrest Gump nebo ne-vynálezce Jára Cimrman se Rudolf Barta setkává s lidmi mocnými, slavnými či jinak zajímavými, drobně ovlivňuje jejich životy a sám ovlivňován dál putuje vstříc novým dalším rokům.
Autorova vzpoura proti mainstreamu, jakkoli někdy sporná, byla vyjadřována kultivovaně a pokojně, zvláště ve srovnání s tím, jakou podobu „antisystémovost“ nabývá v současné Americe. V době reálné hrozby, že se příštím washingtonským prezidentem stane vulgární demagog, představuje Roszakova kniha oslavující „ztřeštěnost básníků“ a „velkorysost ducha“ tu lepší tvář Ameriky.
Česko-izraelský spisovatel Ota B. Kraus (1921–2000) začal hlouběji pronikat do povědomí tuzemských čtenářů teprve v 90. letech, kdy zásluhou různých nakladatelů v rychlém sledu vyšly hned čtyři jeho knihy. Až do loňského roku jsme však museli čekat na první české vydání Krausovy vrcholné prózy, za kterou lze bezesporu považovat jeho román Cesta pouští.
První svazek Díla Pavla Juráčka obsahuje autorovy texty z let 1951–1958 – v prvním oddílu editorsky seřazené povídky, díky nimž poznáváme Juráčka jako spisovatele-prozaika, ve druhém autorský výběr z deníkových zápisků.
Nejnovější kniha spisovatele Michala Šandy je antologie úryvků z celkem osmadvaceti knižních a časopiseckých titulů z autorovy osobní knihovny. Jak podotýká ve své krátké předmluvě, zcela záměrně dal přednost textům nebeletristickým, jež podle jeho názoru obecně lépe odolávají zubům času a dnes poskytují bezprostřední svědectví o době svého vzniku.
Nelehkého úkolu postihnout vývoj českého umění za posledních třicet let se zhostilo Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarného umění. Výsledkem snažení je skoro tisícistránková antologie České umění 1980–2010. Texty a dokumenty, zásadní příspěvek k diskusi o současné české vizuální scéně.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Víte, co se stalo 7. července 1937? Po incidentu u mostu Marca Pola Japonsko zahájilo válku proti Číně. Zvláště podle východoasijských interpretací tím začala i druhá světová válka. Do tohoto okamžiku zasazuje počátek svého fragmentarizovaného vyprávění také historik Adamec. Největší vojenský konflikt v dějinách vykládá v nevšedních kontextech, kulturních, náboženských, ba i ekologických.
Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.
„Lenka Reinerová se programově obklopovala mladými lidmi. Mě také pozvala do svého bytu na Plzeňské ulici. Moc hezky se s ní povídalo a nemusela to být jen intelektuální témata, mluvila prostě běžně o životě. Vyprávěla způsobem, jakým psala knížky. Když jsem je četla, měla jsem pocit, že ji slyším,“ vybavuje si během následujícího rozhovoru germanistka Monika Loderová.
Co z české literatury rezonuje v Íránu, jak těžké je přeložit českou knihu do perštiny a co číst, když dojde na Írán?
Prizmatem životních osudů pěti hrdinů z různých dob moderní pražské historie zkoumá americký historik vztah aktuální většiny k příslušníku menšiny. Dobře se přitom ukazuje, že kdo je menšinou a kdo většinou, se v minulosti několikrát převrátilo.
V románu Tchyně, třetím, který vychází česky, se Moa Herngren vrací k otázce, jak může konflikt dvou blízkých lidí zajít tak daleko, že se jeden z nich rozhodne zcela přerušit vzájemné kontakty.
Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.
V široké, transkontinentální perspektivě líčí malajsijsko-norská antropoložka Long Litt Woon své pronikání do mykologické disciplíny, historii lidského potýkání se s houbami a jejich zkoumání. A přidává i praktické kulinářské recepty a několik pravidel správného houbaře.
„Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu,“ tvrdil G. K. Chesterton a Dacher Keltner přesvědčivě ukazuje, jak si každodenní údiv a úžas pěstovat a k čemu je to dobré. Coby psycholog byl Keltner mimochodem přizván ke konzultacím obou dílů výborného filmu V hlavě a v knize naznačuje, že v případném dalším pokračování by právě úžas mohl sehrát významnější roli.
O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.
Nelítostná kritika světa japonského zábavního průmyslu, kde se bez ostrých loktů nikdo neobejde, je v manga sérii zabalena do místy dost bizarně nadpřirozeného příběhu s prvky hororu i detektivky.
Vzrušení, údiv, radost, touha, strach – harmonikové leporelo impozantních rozměrů s básnickou skladbou Robina Krále a nezaměnitelnými ilustracemi Andrey Tachezy hraje na city a burcuje vzpomínky.
Optimisticky nahlížené environmentální problémy, podložené tvrdými daty. Tvrdá data naředěná nadšením i osobním příběhem autorky. Kniha dává naději a nabízí konkrétní kroky, které vedou k udržitelné budoucnosti.
Výjimečné trojsvazkové vydání všech 170 pohádek Hanse Christiana Andersena s bohatou obrazovou výbavou Filipa Pošivače a v pečlivých překladech Heleny Březinové a Františka Fröhlicha je oslavou Andersenovy nadčasové poetiky i syrové imaginace. Výpravné vydání působí jako umělecké dílo – pohádkové, ale i pravdivé, stejně jako Andersen sám.
Autorka dvou úspěšných novel předkládá čtenářům svůj povídkový debut. A dělá to dobře – jednotlivé texty propojuje nejen nápaditou koncepcí celé sbírky, ale i různými opozicemi, které její postavy zastupují.
Filmová adaptace novely Jiřího Stránského ze sklonku druhé světové války nabízí napínavou podívanou na odvahu a přátelství dětí, které se společně pustily do nebezpečného podniku.
Americká literární scéna se již dlouhou dobu snaží objevovat a oslavovat tvůrce pocházející z nejrůznějších menšin. Což se stalo terčem tragikomické satiry americké spisovatelky čínského původu.
Z příběhu o dvou neobyčejných bytech a jedné prastaré bytosti doslova prýští fantazie, a to nejenom na místech, kam dopadne světlo Slávčiny baterky.
Nová adaptace Stokerovy klasiky je vlastně spíše adaptací prvního upírského filmu. Vyniká pochmurnou atmosférou a místy až manýristicky působivými záběry.
Šídla v knize poznáváme jako suverénního ironika a glosátora nad věcí, „ministra odpadového hospodářství“ (jeho role v rodinném fungování), ale hlavně jako citlivého člověka, jenž se vyrovnává s traumaty a čelí pokušením dát se do služeb některých mocných boháčů, kteří si to nezaslouží.
Anonymita a zaměnitelnost. Základní znaky, které spojují nové povídky Jana Vozky. Nezáleží v nich na pojmenování postav. Charaktery reprezentují jen snadno zapomenutelná písmena, za něž si čtenář může dosadit kohokoli.
Daniel Røkholt z Domu literatury v Oslu vysvětluje, proč bylo důležité propagovat nový román Nicolase Frobenia o zločinci, který se nechvalně proslavil za druhé světové války, a čím taková kniha může norské čtenáře zaujmout.
Chlapi se ohánějí kudlou nebo pistolí, ženské si občas vjedou do vlasů, ale jinak si u plotny radši nevyskakují. Bída s nouzí, urputná snaha obstarat živobytí, neustálý strach. Rodina jako útočiště i největší hrozba. Spisovatelka Kiba Lumberg líčí komunitu finských Romů Kale, v níž vyrostla, bez servítků. Mladá Memesa touží uniknout, existuje ale vůbec cesta ven?
Ondřej Lipár na sklonku loňského roku vydal třetí básnickou sbírku. Retro je zejména knížkou o hledání sama sebe v odosobněném světě. Tím autor do jisté míry navazuje na svou tradiční poetiku. Jen toho humoru trochu ubývá.
O zákulisí Velšské knihy roku, literárních ambasadorech, programu pro začínající spisovatele, o tom, kde leží Tŷ Newydd, nebo co je cynghanedd a Eisteddfod – rozhovor s kreativní manažerkou agentury Literature Wales, Petrou Bennett.
Ohlížení za dětstvím, dospíváním a utvářením vlastní identity. Básník Lubomír Tichý debutuje civilně a velmi citlivě. Nezapomíná, že v dětských očích dobrodružství nikdy nekončí.
Svérázný grónský narativ pohádek a pověstí možná nebude po chuti všem, ale rozhodně zaujme. Společných prvků s našimi pohádkami v knize přitom najdeme řadu. I z příběhů Inuitů často plyne ponaučení a vystupují tu nadpřirozené bytosti či lidé a zvířata s nadpozemskými schopnostmi.
Historik Ohler představuje katedrálu komplexně a skutečně od podlahy: od koberců a lavic po varhany a zvony, od každodennosti kameníků až po její ideový obsah a jeho proměnu napříč staletími. Jeho kniha stojí za přečtení nejen v letošním roce, kdy si připomínáme kulaté výročí položení základního kamene nejvýznamnější katedrály v Česku, té pražské.
Skvělý průvodce po současném světě se zaměřuje na to, jak se jednotlivé země či regiony ideově utvářely a jaké symboly si volily pro vyjádření své identity.
Dva evoluční biologové píší nejen o dávném vývoji našich těl, ale i o evolučních aspektech naší kultury a spoustě dalších věcí. Dostávají se přitom někdy dost daleko za hranice své specializace a na výsledku je to znát.
Po úspěchu s filmem o van Goghovi, v němž působivě rozanimovali obrazy slavného malíře, přicházejí manželé Welchmanovi s adaptací klasického polského románu Sedláci.
Evropa je i není „naše“. Jsme součástí Evropy a cítíme se jako Evropané, ale práce bruselských úředníků se nám často zdá podezřelá, protivná nebo zkrátka na hony vzdálená. Jak se to zrcadlí v románech? A je takový pocit společný celé Evropě? Podívali jsme se do několika okolních zemí.
Po pozoruhodné novele Zmizení Ettora Majorany (česky 2017) se překladatel Jiří Pelán vrátil k dílu italského autora Leonarda Sciascii. Variace na slavný Voltairův román Candide neboli Optimismus se však od své předlohy odpoutává a od alegorické hříčky přechází v sladkobolnou oslavu prostého a skromného života.
Spisovatelka, jež se dokázala vymanit z chudého dělnického prostředí, ale také narkomanka a nepříliš příkladná matka a manželka. Více než čtyřicet let po prvním vydání svět znovu objevuje tvůrčí sílu dánské spisovatelky Tove Ditlevsenové a naléhavost výpovědi v její autobiografické trilogii.
Pět povídek, které spojuje téma války na Ukrajině, vychrlil spisovatel Jan Němec během prvních čtyř měsíců po začátku ruské invaze. Nabízí se otázka, jestli je záhodno beletristicky zpracovávat takové téma bez určitého odstupu a navíc takzvaně od stolu, potažmo od obrazovky.
Mladý český novinář již více než deset let mapuje názory lidí na obou stranách rusko-ukrajinské hranice. Kniha jeho reportáží ukazuje, jak se Ukrajina dokázala proměnit, zatímco v Rusku se přes občasné záchvěvy liberalismu nemění vůbec nic.
Komiks pro děti s kočičím hrdinou Tibblesem přímočaře směřuje k tragikomické pointě. Na pozadí překvapivé až černohumorné ekologické výstrahy je zdařile a nenásilně vykreslena atmosféra mužského vědeckého světa 19. století.
Ve své nejnovější sbírce používá básník Jan Vozka úsporný, civilní jazyk a variuje známé motivy. Zavedené schéma se ale nebojí nabourat občasnými nenadálými výkřiky. Výsledkem je poezie, která opakovaně dokazuje nevyčerpatelnost zobrazování všedních dní.
Kde ležela pravlast Árijců? Jak vznikla Sluneční soustava a jaký byl původ lidstva? Co měli dle nacistů společného Němci, samurajové a Buddha? Jakou roli hráli v nacistických představách vlkodlaci a jakou upíři? Americké hodnotitele zaujala kniha amerického badatele už samotným názvem.
Ojedinělá kniha známého českého popularizátora přináší stovky úžasných příběhů ze smyslového světa lidí i zvířat a ukazuje fascinující schopnost evoluce vypořádat se i s úkoly, které by každý rozumný designer odmítl jako směšné či nesplnitelné.
.jpg)
Pro čtenáře, kteří se radši dívají dopředu a vyhlížejí nová témata a jazykové experimenty, nebude Šikmý kostel asi to pravé (ačkoliv i oni mohou být překvapeni). Ale pro ty, již mají v oblibě nedávnou historii středoevropského prostoru přetavenou do opojného románového příběhu, bude pokorné, zručné a poctivé vyprávění Karin Lednické přesně tím, co hledají.
Providence potěší všechny skalní fanoušky díla Howarda P. Lovecrafta. Ti ostatní se budou v tomto opulentním a komplikovaném pastiši asi dost ztrácet.
Mary se po dvaceti letech vrací do rodné Argentiny, odkud kdysi uprchla. V románu, který kritici charakterizují označením detektivní fikce, argentinská spisovatelka Claudia Piñeirová popisuje, co všechno najednou, po tak dlouhé době, prožívá žena, která kdysi přišla o to, co nejvíc milovala.
Slovo mizanscéna v češtině nikdy nezdomácnělo a i zahraniční teorie pro ně mají různé významy. Australský teoretik probírá řadu definic s četnými praktickými příklady z filmů dobře známých i u nás.
„Shodou okolností se to seběhlo tak, že jsem v uplynulé dekádě vydával jednu knihu za druhou, což z mnoha důvodů není úplně šťastné. Teď takzvaně nabírám na sádlo, jak říkávala Bohunka Grögerová,“ líčí Michal Šanda důvody, proč si aktuálně dává od psaní pauzu.
Myšlenkově originální a argumentačně i informačně precizně vystavěné dílo, které má potenciál obohatit a podnítit k přemýšlení i ty čtenáře, kteří s jeho autorem nebudou ve všem souhlasit.
Přednáška slavného francouzského filozofa, pronesená roku 2011, odráží sen o pluralizaci vědění a demokratizaci společnosti zásluhou internetu. Vývoj tuto vizi zatím zcela nepotvrzuje, ale jde o přání zcela neuskutečnitelné?
Nakladatelství Mystery Presss, jehož portfolio tvoří především detektivky a thrillery, udělalo další krok stranou a vydalo román jednoho z nejvýraznějších spisovatelů fantastiky posledních třiceti let. V autorově bibliografii nepatří k nejdůležitějším, přesto si zaslouží pozornost nejen fanoušků science fiction.
Jean Mermoz, Henri Guillaumet a Antoine de Saint-Exupéry – tři přátelé, letci pracující pro francouzskou poštovní společnost, mají naprosto rozdílné charaktery i představy o životě, a přitom jsou si v mnohém podobní. Španělský spisovatel A. G. Iturbe jejich osudy popisuje v napínavém příběhu o počátcích civilního letectví, kde kulisu tvoří různá místa na zeměkouli od Španělska přes vyprahlé Maroko až po divokou Latinskou Ameriku.
Nejznámější sbírka nenapodobitelného a nezastupitelného polského básníka Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého rozvíjí originálním způsobem tradiční lyrické prvky a je jedním z nejzajímavějších titulů letošní překladové poezie.
V zahraničí ceněný autor hororových povídek nabízí koncentrovaný děs, který bohužel občas postrádá fikční zázemí. Skvělá vizualita navíc příliš často trpí nedostatkem míry.
Han Kang dokáže udělat básnický zážitek i z popisu tlející mrtvoly. I z toho důvodu není její kniha o krvavě potlačeném povstání ve městě Kwangdžu typický historický román – v prvé řadě jde o zevrubnou a nepříliš lichotivou analýzou lidské povahy, v níž vystupují protagonisté živí i mrtví a hrdinou je i samotná země, krajina představující jakési kolektivní vědomí.
Má nošení džínů nějaký ideologický náboj? Podporuje sledování seriálu Dallas kapitalismus, nebo ho spíš podkopává? Dá se v nákupních centrech chovat „netržně“ a bez utrácení „konzumovat“ samo místo? Jak postavu filmového Ramba vnímají domorodí Australané a co si z něj mohou odnést feministky? Fiskeovo vyostřené vymezení populární kultury je sice jen jedním z mnoha, konkrétní analýzy uvedené v jeho slavné knize však zůstávají stále podnětné.
Kniha příběhů o malé Janě, její babičce, léčivých rostlinách, vílách a skřítcích otevírá svět za oponou, který by neměl nikdy zmizet. Bez přehánění nádherné ilustrace Evy Chupíkové jsou s to vtáhnout malého i dospělého čtenáře do říše fantazie, v níž vždycky bylo bezpečně a krásně.
První titul z připravované šestisvazkové řady zahrnuje veškerou dochovanou korespondenci Karla Havlíčka Borovského od jeho filozofických studií v Praze až po začátek slavné pouti na Rus, a odkrývá tak ideje i zcela všední problémy legendárního novináře v době jeho dospívání, kdy stál na prahu důležitých životních rozhodnutí. Více než polovinu knihy tvoří odborný teoretický základ, který čtenáři pomáhá orientovat se v souvislostech rané tvorby jedné z nejvýznamnějších postav našich dějin.
Kniha o knihách, především o sobě samé a také o čtenáři, který ji právě čte: Italo Calvino pojal román Když jedné zimní noci cestující jako ukázkový otevřený román, vycházející ze závratně abstraktních teorií i ze stokrát propraných literárních archetypů a klišé existujících v naší kultuře od nepaměti. Román z roku 1979 se záhy proslavil po celém světě, česky letos vyšel po dvaceti letech znovu.
V románu Han Kang se vegetariánství stává metaforou hrdinčiny vzpoury proti konvencím jihokorejské společnosti, která je dosud silně patriarchální. Oproti Západu tedy toto téma v tamní literatuře zatím není detailněji zpracováno. Román představuje svébytnou ukázku poetiky Dálného východu, autorčin uměřený styl přirozeně přechází mezi snovými pasážemi a až hororovými scénami.
„Jsouc švarnější co do oděvu a postavy než její příbuzní, jemnější, opatrnější, rozumnější, obezřetnější, pružnější, veliké paměti místné, vynalézava, trpěliva, spojuje v sobě všecky vlastnosti dokonalé zákeřnice a činí na nás, připočítáme-li k tomu její duchaplný humor, dojem dokonalé virtuosky.“ Takto velebil rezavého tvora spisovatel von Tschudi, a zoolog Brehm dokonce napsal, že liška „jest ve své způsobě zvířetem dokonalým“. Kdy Evropané získali k liškám takový postoj? A mají ho dodnes?
Názorová ostrost a nekompromisnost, charakteristický rys autorů kolem Revolver Revue, jsou v knižním výboru z časopisecky vydaných interview nezřídka zamířeny i do vlastních řad, což je ocenění hodný rys. Publikace tudíž nevnucuje jednotný pohled, jde spíš o mozaiku názorů nekonvenčních osobností.
Seznamte se s Williamem Wentonem, dvanáctiletým klukem, který je opravdu dobrý v luštění šifer. Pokud budou i pokračování Zloděje luridia stejně vynalézavá, napínavá a zábavná, rýsuje se na obzoru nadmíru úspěšná série pro děti.
Kniha čtenáře volá k odpovědnosti k místu, které obývá, a k opuštění lhostejnosti a nezájmu. Doporučit se dá i Pražanům, kteří žili v mylném domnění, že vše, co v jejich městě stojí za to, už viděli.
Výborný překlad románu Boualema Sansala před českým čtenářem odhaluje tajemství „Hasana” Hanse Schillera a zdatně překonává obtíže převodu kulturně mnohovrstvého díla.
Roszak přišel se svým slavným dílem Zrod kontrakultury v roce 1969, kdy bylo téma jeho objevného textu ještě velice živé a jeho slavní i anonymní protagonisté v plné životní síle – o kvalitách jeho analýz svědčí nejen ohlas, který měly v době vydání, ale také to, že dodnes, ani po téměř padesáti letech, nezastaraly.
Kolik nových významů je možné najít v dílech pro někoho snad až banálních, pokud je jejich recipient zajatcem diktátorského režimu: život ve svobodě není samozřejmý, ale je potřeba se mu učit a leckdo jej může pociťovat jako příliš těžké břemeno.
Bibliografie překladů z ukrajinštiny a česky vydaných publikací týkajících se Ukrajiny.
V knize se – fyzicky i obrazně – potkávají hysteričky, světice, ženy zázračně uzdravené i ty posedlé démony. A to takovým obluzujícím způsobem, že v závěru si už čtenář není zcela jistý, do které z těchto kategorií máme některé z autorčiných hrdinek vlastně zařadit.
Jaký příběh by mohl působit nejzvrhleji, nejkrvavěji, nejbrutálněji a vůbec tak, aby co nejvíce vyděsil učitelku literatury? Co takhle masakr v samotném pekle?
Soubor více než dvaceti povídek Petra Pazdery Payna je rozmanitý jak tematicky, tak formálně. Povídky přinášejí širokou a různorodou paletu situací, příběhů, atmosfér či všelijakých pozorování. A přece i přes tuto různotvarost a „nepředvídatelnost“ je Paynova kniha pozoruhodně konzistentní.
Přežil Harry Hole? Pokud ano, jak to proboha dokázal? Policie představuje výrazný nadprůměr v rámci severské krimi, ale kvůli slabšímu začátku jen podprůměr ve srovnání se zbytkem série.
V deseti povídkách propojených postavou Anny se autor dotýká vztahů mezi mladými lidmi, a to především těch všelijak zamotaných a skřípajících. Ve způsobu, jakým píše, se pojí pronikavé vidění s uměním nalézt padnoucí a zároveň neotřelý výraz. Tyto bravurně napsané texty však spíš než povídky připomínají fejetony.
Jedenáct milionů naverbovaných kopytníků nebylo v první světové válce samo: vedle koní, oslů či mul ve válce sloužili psi a poštovní holubi. Vedle toho Éric Baratay, profesor historie a specialista na „dějiny zvířat“, připomíná i nechtěné společníky jako krysy, vši, blechy a mouchy. A přehled doplňuje o zvířata zapletená do konfliktu jaksi mimochodem a často omylem: toulavé kočky a psy, bezprizorný dobytek, zajíce, veverky, různé druhy ptactva.
Různé typy žen a jejich osudy jsou centrem tří novel čínského autora Su, jenž je oceňován jako „mistr náznaku“. Drsné, otevřené texty, v nichž nechybí humor, byly úspěšně převedeny i na filmové plátno.
Ať už se s tímto nevšedním průvodcem vydáte do pražských ulic, nebo zůstanete u domácí četby, Teplá Praha bezpochyby značně rozšíří vaše obzory, ba možná – a v tom případě bude úsilí erudovaných autorů publikace dovršeno – ještě posílí váš zájem o queer problematiku.
Strhující román o životě Mariny Cvetajevové předkládá silný, dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a monstrózní ideologickou mašinerií Sovětského svazu.
Ve světě literatury pro děti a mládež existují stejně hvězdní autoři jako ve světě literatury pro dospělé. Planetárního úspěchu dosáhla samozřejmě Joanne K. Rowlingová, v evropském měřítku se jí snaží vyrovnat Francouz Timothée de Fombelle.
Postavy Rudišových knih obvykle patří ke dvěma vyhraněným typům, které k sobě nemusejí mít daleko. Jednak to jsou autorovi vrstevníci a lidé mu sociokulturně blízcí – tedy především různé druhy rockerů, míněno aktivních hudebníků i pouhých fanoušků. Vandam, vypravěč a hlavní hrdina novely Národní třída, patří k druhému typu postav: lidé nějak popletení až vyšinutí a ve svém přesvědčení zaťatí; hroziví, směšní i politováníhodní zároveň.
Ruskou básnířku, překladatelku a disidentku Natalii Gorbaněvskou (nar. 1936) znají lidé v České republice a na Slovensku jako jednu z osmi statečných, kteří 25. srpna 1968 uspořádali na Rudém náměstí v Moskvě pokojnou demonstraci proti vpádu sovětských vojsk do Československa. Po více než čtyřiceti letech vychází její kniha Poledne (Polděň, 1969), v níž podala svědectví o těchto událostech i důsledcích, které měly pro jejich aktéry, i v českém překladu.
Debut Vratislava Maňáka obsahuje třináct příběhů vzájemně propojených tématem samoty, kterou autor zobrazuje v rozličných polohách. Povídky jako by se odehrávaly v neurčitu. Šaty vyrobené z igelitu evokují představu něčeho co je, ale zároveň není. A právě na této hranici příběhy balancují – mají většinou pomalý rytmus a žádají si čtenáře celého.
Po téměř pětatřiceti letech od svého napsání vyšla letos poslední kniha spisovatele Václava Čtvrtka O Kačence a tlustém dědečkovi. Zůstat tak dlouhou dobu zapomenutá v redakčním šuplíku se jí, zdá se, vyplatilo. Text svými ilustracemi originálně doplnil pražský výtvarník Tomáš Řízek.
Jednomu z nejvýznamnějších švýcarských autorů současnosti Petru Stammovi vyšla letos třetí kniha v českém překladu. Po úspěšných novelách Agnes a Krajina náhodného žití se tentokrát jedná o soubor povídek s názvem V cizích zahradách (v originále In fremden Gärten, 2003). Stejně jako předchozí tituly, i tento byl vydán nakladatelstvím Dauphin v překladu Huga Kysilky a Marie Iškové.
Komise odůvodnila udělení nobelovy ceny Tranströmerovi tím, že „nám svými zhuštěnými, prozářenými obrazy zprostředkuje nový přístup ke skutečnosti“.
Když v 90. letech ztratil autor důmyslných špionážních románů Frederick Forsyth nepřítele, a tudíž i ten správný psací drajv, nahradil ho o mnoho tupohlavější Tom Clancy. Bylo to zklamání, ale co naplat. Nyní však Forsyth supluje na oplátku Clancyho se všemi nešvary a slabinami.
Letošní revue Labyrint obsahuje texty, v nichž je téma dekadence ohledáváno ze všech stran a podrobně rozebíráno, ale i texty, které s ním nakládají velmi volně až svévolně. Takto široké téma, jímž dekadence ve svém prvotním významu je, ovšem k jisté svévoli svádí.
Je to „jenom“ autobiografie, nebo spíš, jak říká autor, „svého druhu memoáry“. Běžecký zápisník, takřka všední román nebo esej, ve kterém se můžeme dozvědět něco o spisovatelském povolání, ale zároveň, ač jenom jakoby na okraj, také o životě jako takovém. Je to příliš banální, nebo naopak důmyslné?
Harry Mulisch (plným jménem Harry Kurt Victor) se narodil 29. 7. 1927 v Haarlemu. Otec Kurt pocházel z německé rodiny z Jablonce nad Nisou a koncem první světové války se dostal jako důstojník rakouské armády do Antverp...
Jméno básnířky Inky Machulkové je dnes skloňováno především v souvislosti s českým beatnictvím 60. let a dobově příznačnou poezií inspirovanou blues a jazzem. Velkou měrou k tomu přispělo autorčino někdejší působení...
Michal Viewegh je český spisovatel, publicista a scénárista, v současnosti nejprodávanější český prozaik.
Profesor Dušan Šlosar (nar. 1930) je významná a zajímavá brněnská osobnost - vychoval několik generací bohemistů a výrazně se zapsal do vědeckého bádání o historickém vývoji českého jazyka a jeho dialektech.
Kliment vzpomínky komponuje jako jakési mikropovídky, a ač nesahá k k žádné verbální ekvilibristice, je jeho jazyk nesmírně střídmý, a tak elegantní – drobně pozměněný slovosled nebo elipsa dokáží leckdy okouzlit více než bujná metafora.
Prvotina Jany Šrámkové se obrazně řečeno odráží jako úplněk na hladině zčeřeného jezera. Máme co dočinění s melancholií? naivitou? životním dramatem?
Na konci loňského roku vydalo pražské nakladatelství Labyrint třetí prózu Jaroslava Rudiše (1972) nazvanou Potichu.
Poviedkovou zbierkou Zbytočný život ukončil Márius Kopcsay svoju trilógiu – patria sem ešte knihy Kritický deň (1998) a Stratené roky (2004) a treba skonštatovať, že v kontexte vlastnej tvorby tu neprišiel so žiadnymi novými témami ani motívmi.
Do rukou českých čtenářů se poprvé dostává dílo švýcarského židovského autora Alberta Cohena. Román Hubomlat (vydálo nakladatelství Garamond v edici Francouzská knihovna) je prostředním dílem Cohenovy trilogie, jejímž ústředním tématem je právě židovský národ a židovská identita obecně.
Motto Dva a jedna je dvacet jedna značí komplikaci, pokus o nestandardní cestu, o vymknutí se zavedeným postupům. Z okolností románové historie Miloše Urbana však vychází stále ono tradiční fádní, očekávatelné počítání, že dva plus jedna jsou „jen“ tři.
Piovo vyprávění o přijetí českého poselstva na jaře roku 1462...
Mohlo by se zdát, že po pádu apartheidu v Jihoafrické republice ztratí mnoho tamějších spisovatelů hlavní či důležité téma své tvorby. Opak je však pravdou, jak ukazují mj. díla nositelky Nobelovy ceny za literaturu Nadine Gordimerové.
Jednou z krajín, ktorú hnutie bogomilov do značnej miery ovplyvnilo, bolo a je Macedónsko.
Uznávaný nizozemský spisovatel marockého původu Hafid Bouazza patří do kategorie mladých nadaných autorů, od nichž se neočekává nějaké mistrovské dílo, nýbrž svěží a nápaditý text. Takovým textem byla zcela nepochybně i Bouazzova veřejností velice nadšeně přijatá prvotina Abdulláhovy nohy.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.
Ve vyprávění oceňované autorky ožívá nejenom příběh holčičky, kterou kdysi zvedl do výšky sám prezident Masaryk, ale také příběh symbolů, nezdolnosti, hledání domova a životní síly.
Debutový román zachycuje několik let života mladého Čecha v současném (resp. předpandemickém) Berlíně. Je napsaný čtivě, dbá na dějovou srozumitelnost a nabízí nosné téma; lze tedy říct, že oplývá základními atributy dobré prózy.
Přáním Lenky Reinerové bylo vybudovat v Praze Muzeum Egona Erwina Kische. „Chtěla na to od města získat jeho dům, ale já jsem si říkala, že to asi nebude tak jednoduché, aby magistrát dal Lence dům v nejexponovanější ulici v centru Prahy. Ale Lenka tou představou žila a myslela, že se jí to podaří,“ objasňuje okolnosti, které předcházely vzniku Pražského literárního domu autorů německého jazyka Markéta Mališová.
Polská básnířka a psycholožka se ve své nejnovější sbírce nebojí bezohledně pošlapat všechny morální jistoty, které si moderní člověk snad ještě drží. Malé povinnosti jsou velice drsným nárazem na beton.
„Můj otec se znal s Lenkou ještě před válkou, pohyboval se v obdobných kruzích. Ti lidé něčemu věřili a pak se jim to různě rozbíjelo, nějak se s tím potýkali a většinou skončili jako velmi smutní lidé. Ona ne. Ona je prostě kompaktní, nedala si to rozbít, věděla, co je správné,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou její překladatelka do češtiny Olga Walló.
Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.
Víte, kolik potravin ročně vyhodí průměrný Evropan nebo proč za žádných okolností neochutnávat medvědí játra? Obsahově promyšlená encyklopedie plná nejenom jídla, ale i invenčně pojatých ilustrací čtenáře vybaví informacemi a zároveň ho učí kontextuálně přemýšlet o minulosti, současnosti i budoucnosti světa, v němž žije.
Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.
„Když jsem napsala knížku Lenka, velmi jsem se obávala, že to nepůjde publikovat, že jsem nějakým způsobem poškodila maminčinu image, že jsem ji nějak podrazila. A setkala jsem se s úplně opačnou reakcí,“ konstatuje Anna Fodorová, jediná dcera Lenky Reinerové.
Antonin Artaud, významná postava francouzského moderního divadla, je v životopisné knize Leszka Kolankiewicze představen s důrazem na tvorbu divadelně-teoretickou, její vlivy a inspirace, a především se snahou odhalit motivace umělcova přesvědčení, že nová forma divadla může moderního člověka léčit. Součástí monografie je také galerie slavných geniálních šílenců, do jejichž čela Artauda staví.
Dobrodružná kniha pro děti o té minulé, ale i o současné válce je věnována „všem odvážným dětem“. Vypráví o strachu a o jeho překonávání.
V románu s dlouhým názvem se autor pokusil o téměř nemožné – podat originálně klasickou zápletku o hrstce hrdinů či antihrdinů čelících nepřemožitelné armádě. Zcela překvapivě se mu to povedlo.
Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?
Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.
Kniha nabízí užitečný přehled o myšlení – a někdy i životech – významných soudobých intelektuálů. Odpověď na otázku, jestli spíše než autoři učených knižních pojednání neovlivňují dnešní většinové mínění blogeři, youtubeři a tiktokeři, možná vedla k zařazení jednoho z nich do této publikace. Ale asi by si zasloužili vlastní svazek.
Je sychravý říjen, pořád prší a všude, kam se podíváte, jsou dýně různých tvarů. Tři sourozenci tráví klidný večer na rodinné farmě každý po svém. Jenže kde jsou rodiče? V dobrodružném knižním debutu hraje klíčovou roli kouzelná příroda a upevňující se rodinné vazby.
Básník Miroslav Sosoi vydává sbírku, která je názvem i obálkou nepřehlédnutelná. Čtenář v ní nalezne přesně to, co titul slibuje, v básních je toho ale schováno mnohem víc. Za promiskuitou je cítit láska, za prohýřenými nocemi vykukuje touha po pochopení. Jedná se o ucelenou a syrovou výpověď, která ovšem postupem času ztrácí na intenzitě.
Estonská historická detektivka s netradičním vyšetřovatelem konečně vychází česky. Ve středověkém Tallinnu se v okolí chrámu svatého Olafa začínají dít podivné věci – čtyři mrtví a žádné přímé stopy. Apatykář Melchior odkrývá staré i nové křivdy a možná toho ví víc, než by ve skutečnosti chtěl.
Cenu Magnesia Litera jsem podle jednoho webu získala za překlad finského románu Usedlost přes švédštinu. Další si vyvodili, že Finka Maria Turtschaninoff, autorka této švédsky psané knihy, pochází ze Švédska, a setkala jsem se i s otázkou, kdy jsem se naučila finsky (pořád ještě ne). Skvělá příležitost připomenout finskošvédskou literaturu, k jejímž osobnostem patří i autorka muminků Tove Jansson.
Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.
Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.
V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.
„Vydávám jenom knihy, které nevydá nikdo jiný,“ řekl mi jednou Zdenko Pavelka. Na takový výrok se dá pohlížet dvojím způsobem. Buď se jeho původce z vlastního rozhodnutí pohybuje na okraji literárního dění, anebo si z literárních možností vybírá jenom ty, kterých se může chopit sám za sebe. U Zdenka Pavelky to byl ten druhý případ.
Středověká meteorologie jako důležité společenské téma: Kocánová obrací pozornost k učeneckým i lidovým představám, analyzuje staročeské texty a odhaluje, jaké místo počasí zaujímalo v intelektuálním prostředí i každodenním životě tehdejší společnosti. Výsledkem je čtivá a pečlivě zpracovaná kniha, která funkčně spojuje poznatky z několika oblastí.
Prvotina Jakuba Fráni představuje podivuhodný až absurdní příběh jedince, který překotně hledá smysl svého bytí. V české literatuře se objevil nadmíru poctivý debut, který ocení zejména přemýšliví čtenáři. Narazit snad může jen občasnou přemírou intelektuální hry.
Staroislandské ságy představují bohatou studnici pokladů středověkého písemnictví, které nám umožňují nahlédnout do života starých Seveřanů a zároveň dodnes obstojí i jako poutavé čtení.
Kniha zčásti i objevně ukazuje, jak silně anglosaská kultura ovlivnila Voskovce a Wericha a jakou stopu naopak oni zanechali v ní. To, jak dvojice v určitou dobu současně propagovala i komunistický režim v Sovětském svazu, autor trochu bagatelizuje, nicméně to by bylo téma na samostatnou knihu.
Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.
Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.
Jak komentoval Havlíček Borovský používání prvních známek a Božena Němcová přílet obávané komety, mnohými spojovaný s koncem světa? Obsáhlá publikace líčí dobové nálady, teorie spiknutí i státní propagandu. Prostřednictvím dobových letáků či textů jarmarečních písní živě, či snad až autenticky evokuje mentální svět tehdejších lidí.
Rozsáhlý román se točí kolem osudového šperku, který postupně putuje mezi evropskými městy od renesance až po 50. léta 20. století. Doba i místo se proměňuje, ale lidské osudy pohání stále stejná touha po lepším životě, lásce i uznání, za niž se často platí utrpením.
Hlavní hrdinka románu se místo rodinné dovolené u moře vydává na pouť do Santiaga de Compostela. Na cestě přemítá o svých partnerských a rodinných vztazích a také o tom, zda vůbec někdy chce mít vlastní děti. Úspěšná česká spisovatelka ve svém nejnovějším románu věrohodně vykresluje psychiku ženy a otevírá otázku, do jaké míry jsou naše životní rozhodnutí formována společenskými konvencemi.
Philippe Besson odjakživa rád vyprávěl příběhy, a to natolik, že si díky nim vybudoval spisovatelskou kariéru. Síť lží a polopravd, kterou kolem sebe utkal, ale po patnácti letech naruší nečekané setkání. Krátká výměna pohledů s mladíkem s tváří jeho dávno ztracené lásky vtáhne Bessona zpátky do roku 1984, kdy všechno začalo. Bolestivý román o lásce předurčené k zániku je intimní autorskou zpovědí.
24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.
Ačkoliv udivená postavička na obálce knihy, opírající se zády o neméně udiveného ledního medvěda, vypadá jako malá holčička, nenechte se mýlit. Kdepak člověk nebo zvíře, to by bylo příliš jednoduché, znejišťuje nás autorka hned na prvních stranách. Jisté však je, že tahle bytůstka oplývá nezměrnou energií a fantazií a že díky červenému provázku pozná spoustu nových přátel a překoná osamělost.
Antologie překladů tradiční japonské poezie propojuje estetiku haiku a tanka s poetikou hmyzu – ne jako biologického fenoménu, ale jako nositele emocí, obraznosti a pomíjivosti.
Praha. Město, jež od nepaměti láká nejen turisty, ale také umělce všeho druhu, znovu vstupuje do centra literární pozornosti. Tentokrát však není pouhou kulisou příběhu, ale samotným vypravěčem, živou bytostí a hybatelem děje.
Výbor Mám klepátko od nehlídaných zahrad nabízí průřez tvorbou jednoho z nejvýraznějších hlasů polské poezie 20. století. Herbertova obraznost, morální rozměr i jemná ironie zde ožívají v novém překladu Josefa Mlejnka – jak se mu daří obstát ve stínu svých předchůdců?
Rozsáhlý komiksový cyklus Traum vyniká výraznou černobílou kresbou a plejádou bizarních, často okostýmovaných postav. Scenáristicky už je to bohužel slabší.
Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.
Caroline Wahl je v současnosti na německém knižním trhu synonymem pro bestseller. Coming-of-age romány této mladé autorky se prodávají po statisících, pozornost budí i její sebevědomé vystupování a upřímné výroky na účet literárního provozu. Debutový román o vztahu sester z dysfunkční rodiny vyšel loni na podzim v českém překladu Viktorie Hanišové.
Jako dítě asi každý přemýšlel nad tím, jaké by to bylo cestovat v čase a podívat se do minulosti. Někteří si určitě pamatují, kam se chtěli vypravit a jak by se na takovou cestu připravili. Dětští hrdinové knihy Zvon na žádnou přípravu čas nedostali a vybrat si nemohli ani cílovou destinaci.
Modré papouščí maso, války pražských gangů i složité mezilidské vztahy, to vše obsahuje prozaický debut Kristiny Hamplové. Svým jazykem i volbou motivů má šanci oslovit především (ale rozhodně ne jen) generaci mileniálů. Slibný rozjezd bohužel mírně kazí roztříštěný konec, přesto se jedná o knihu, která oživuje stojaté vody české literatury.
Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu přichází s novým románem, který však může být pro její fanoušky i kritiky zkouškou trpělivosti. Vyprávění o masakru na ostrově Čedžu v letech 1947–48 se rozplývá mezi realitou a snem, přičemž autorka upřednostňuje emoční prožitek nad historickou srozumitelností. Silné obrazy utrpení střídají momenty těžko uchopitelné introspekce, což z knihy činí nejen literární výzvu, ale i důkaz, že Han Kang dokáže rozdělit publikum jako málokdo.
Vizi oduševnělého veškerenstva, v němž spolu komunikují živočichové, stroje i skály nastiňuje konceptuální umělec a esejista James Bridle. Kombinuje přitom přístup sociologický, politologický, přírodovědecký, technologický i čistě poetický.
Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.
„Jsme tady. U zániku jednoho velkého příběhu,“ říká žena stojící u umírajícího ledovce. V debutovém románu Emmy Kausc mizí místa i lidé. Touha vyprávět ovšem zůstává.
Dějiny archeologického výzkumu v Jeruzalémě se čtou spíše jako politicko-společenský thriller. Na místě, kde to, co se nachází pod zemí, legitimizuje vlastnictví prostoru nad ní, a kde je posvátný téměř každý kámen, není odkrývání historického odkazu našich předků vůbec nic snadného.
Rozsáhlý komiksový román francouzského autora nabízí spíše než vtahující příběh podmanivé obrazy a úvahy o možnostech umělé inteligence a nesmrtelných robotických bytostí. A je to tak trochu komiksová básnická skladba.
Knihkupectví ve Funchalu bylo založeno v roce 1886 a dnes se nachází v třípatrovém paláci z 16. století. Ze 111 000 nabízených knih si vybere snad každý, navíc si s sebou odnese i jedinečný zážitek.
Práce na pamětech populárního herce trvala už od osmdesátých let, finální výsledek byl dílem skoro archeologického pátrání. Newman naštěstí nepodlehl sebestřednosti a po smrti syna se mu vzpomínky staly formou autoterapie.
Kateřina Pokorná vydala debutovou sbírku, které žalostně chybí důkladná redaktorská práce. Silné osobní básně střídají rýmovánky, ostré slamy zase motivační proklamace. Výsledkem je jedna velká nesourodá skrumáž.
„Sice jsem o přesvědčování napsal bestsellerovou příručku, ale většinu sporů se svými dvěma kočkami prohrávám“, přiznává novinář Heinrichs. Co se ale při těchto hádkách od koček naučil a je obecně aplikovatelné, a to prý i na lidi?
Ke komiksům scenáristy Jodorowského neodmyslitelně patří násilí, sex a bizarnosti. Vše v koncentrované podobě najdeme i v příběhu Juan Solo, doplněné mytologickými i biblickými odkazy a podobenstvími.
Bohatě ilustrovaný svazek s podrobným popisem sochařské výzdoby Karlova mostu i jeho okolí pojednává nejen o tom, co tu lze vidět dnes, ale i o tom, co bylo a už není, o jednotlivých umělcích, kteří sochy během staletí vytvářeli, a o tom, co zpodobení světci reprezentují v dějinách křesťanství i pro tuto zemi.
Dobrodružná cesta čtveřice hrdinů, plná nečekaných zvratů, humoru a mytických tvorů, zaujme čtenáře toužící po originálním příběhu. První díl korejské fantasy tetralogie slibuje vstup do světa plného neotřelé imaginace.
Román jako stručná a co nejúsporněji sepsaná, o to však působivější zpráva o útrapách života v cizí zemi a o tom, jak se psaní stává v nehostinném světě útočištěm. Hranice pravdy a lži – nebo spíš skutečnosti a snění jsou v textu Agoty Kristof záměrně nejasné.
Brice Petit si libuje v obskurních přirovnáních, vydává se do zasněžené krajiny jazyka, do koupelny i do války. Texty seká na krátké verše plné tělesnosti a pokorné skepse.
Tove Ditlevsenová přivádí čtenáře do temného světa duševní nemoci, v němž se mísí realita s halucinacemi. V příběhu fiktivní autorky dětských knih přitom čerpá z vlastních prožitků a předkládá svědectví o boji s psychózou, společenskými předsudky vůči ženám a o touze psát.
Natálie Schejbalová sebejistě debutuje sbírkou, která přináší do české literatury další výrazný ženský hlas. Básně překypují cynismem a absurditou, což je činí naléhavými; místy nicméně forma vítězí nad obsahem.
Citát z online časopisu Den of Geek uvedený na obálce nové science fiction Šňůraři, který knihu představuje jako „dobrodružství připomínající Stopařova průvodce Galaxií“, vede k jejímu nevyhnutelnému srovnání právě s touto slavnou klasikou. Co ale humorná sci-fi se zavařovačkou plnou okurek v jedné z hlavních rolí přináší jako svébytná „žánrovka“?
Jednu obyčejnou sobotu najde devítiletá Deetje na ulici dopis. Není na něm uvedený odesilatel ani adresát, ale síla slov v dívce vyvolá neklid. Potřebuje za každou zjistit totožnost osoby postrádající svého blízkého, do jejího detektivního pátrání se však nezadržitelně vkrádá otázka po vlastních kořenech.
Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?
Nová ambiciózní učebnice etologie, na které se podílelo několik desítek předních českých odborníků, není sice tak čtenářsky přístupná jako její předchůdkyně, přesto krom odborníků a studentů osloví i poučené laiky.
Co číst, co darovat, co doplnit do vlastní knihovny? Co nezapomenout uplatnit ve vášnivé debatě o letošní nadílce knižního trhu? Nabízíme redakční výběr nejlepších knih vydaných v uplynulém roce. Je předem roztříděný do různých poliček: podle žánru, námětu a cílového čtenáře.
V autorově podání se jednoho dne Sisyfovi podaří dovalit balvan na vrchol hory a zjistí, že zůstává na místě. Po chvíli uvolnění se cítí stále méně příjemně. Nakonec se tedy postaví, přikročí k balvanu a strčí ho ze svahu. Sejde dolů a začne balvan znovu valit do kopce… Kniha určená těm, kteří touží mít smysl života racionálně zdůvodněný, a navíc mají rádi beletrii.
Krásně kreslená manga s poutavým příběhem, sympatickými hlavními a zajímavými vedlejšími postavami a silným poselstvím je ideálním vstupem do světa mangy pro mladší čtenáře. Ale rozhodně nejen pro ně.
Jak se daří knihám v severoafrickém Alžírsku? Jak se propagují a prodávají? Zpráva z průzkumné cesty.
Je to vlastně tradiční romantický příběh o mladé lásce, která kvůli odloučení a jiným peripetiím života dojde naplnění až ve stáří. Ale je vyprávěný od konce.
Michael Třeštík se jako překladatel významně podílel na vydání knihy Definice poezie Carla Sandburga. Její forma ho natolik upoutala, že přichází s definicemi vlastními. Třeštíkovy texty umějí být hravé, poetické a místy i humorné. Přesto formální tvar sbírky vzbuzuje otázku, pro koho je knížka vlastně určena?
Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.
Čtyři osamělí podivíni se toulají štědrovečerní Prahou. Jeden z nich svítí jako žlutá lampa, jeden zrovna dneska nevykrádá byty a na jednoho zapomněli kamarádi. Ke trojici se přidává italská vdova truchlící po tramvajákovi a z mrazivého, melancholického večera se pomalu stává malý vánoční zázrak.
Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.
Po kolik staletí teologové tvrdili, že blaženost duší v nebi bude umocňována jejich pohledem na utrpení hříšníků v pekle (a jak je to s náboženskými základy etiky)? Kdy začal pojem humanismu zohledňovat i ženy a příslušníky neevropských národů? Poučná kniha pojednává o historii a budoucnosti pojmu, který už mnozí pohřbili.
O práci na kompletním slovníku velštiny, o jeho vzniku, vyhlídkách, přechodu na digitalizaci, ale i o tom, jak vlastně vypadá taková práce slovníkáře, jsme si povídali s jeho hlavním editorem Andrewem Hawkem, který se na vytváření slovníku podílí od roku 1983.
V nakladatelství Host vyšel první díl oceňované duologie inspirované čínskými dějinami 14. století. Román Jež se stala sluncem je doposud nejlepší podobně laděnou fantasy na našem trhu.
Konečně vyšel česky román Milana Kundery Totožnost z roku 1997. Přijetí každé autorovy nové knihy bude asi v českém kontextu ještě dlouho poznamenáno složitým vztahem určité části kulturní obce k intelektuálovi, jenž hrál v druhé polovině 20. století tak důležitou roli.
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v uplynulém roce představili v Nizozemsku a Vlámsku? Které tituly v nizozemštině v sezoně 2023/2024 vyšly a jaké jsou další plány?
Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.
Povídkové miniatury veleúspěšné dětské autorky a scenáristky by klidně mohly fungovat jako takové letní jednohubky. Jednou dvakrát je přežvýknete a je hotovo. Zároveň jsou ale tak svěží a vyvážené, že se vám bude jejich chuť chviličku rozlévat po těle. Sem tam si zobnete, chvíli talíř odložíte a vzápětí si jdete pro další.
Vtipné a lehce nahozené lingvistické sloupky sledují proměny současné slovní zásoby a naznačují, co vypovídají o proměnách společnosti.
Kniha Zpívám já a hora tančí získala v roce 2020 jako první katalánsky psané dílo Cenu Evropské unie za literaturu. O rok později ji autorka představila na Světě knihy v Praze a po čtyřech letech od vydání originálu vyšla loni v překladu Michala Brabce.
Jižní Korea se u nás nejen díky Nině Špitálníkové profiluje jako ta druhá Korea, do níž se snaží dostat občané té Severní. Celosvětově je ale známá hlavně díky televizním seriálům a populární hudbě: to bylo patrné i na knižním veletrhu v Soulu.
Když je při žonglování třeba udržet ve vzduchu mnoho míčků, může se stát, že člověk přehlédne na zemi překážky, které by jinak snadno překročil. Aneb o nedocenitelném významu kolace při práci na překladu.
Román z nedaleké budoucnosti nastavuje lidstvu zrcadlo a zamýšlí se nad palčivými problémy dneška, od rizik umělé inteligence po drancování přírodních zdrojů. Varuje před opakováním chyb minulosti a vybízí k převzetí zodpovědnosti za své činy.
Debutový román amerického autora hledá inteligentní civilizaci nikoliv ve vesmíru, ale v hlubinách moře. Ekologické poselství je přitom zabaleno do svižného sci-fi thrilleru.
Kořeny komplikovaného globálního soužití nespočívají podle autora v neslučitelnosti hodnot, ale spíše v jejich jednostranném prosazování silou.
Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.
Německá autorka ve svém druhém románu předkládá citlivě napsaný příběh turecko-kurdské rodiny, jež se do západního Německa přistěhovala v souvislosti s poválečným náborem zahraničních pracovníků. Sága odkrývá slepá místa v rodinných vztazích i novodobé historii obou zemí. Aydemir nechává promlouvat generace, kterým se do života vepsala zkušenost s migrací a o svých traumatech nedokázaly mluvit.
Marie Jehličková rozšiřuje pomyslnou kartotéku své asociativní a obrazové poezie o básnickou sbírku Hořím v kameni. Kniha sklidila výrazný kritický ohlas. Nutno říci, že právem.
Ve sbírce esejí z konce devadesátých let se koryfej italské historiografie představuje především jako akademik cílící na jiné akademiky.
Dvě ukázky korejské klasické prózy o tragické zakázané lásce a o oddanosti dcery otci, které se dodnes zpracovávají do nových adaptací a ukazují tradiční konfuciánské hodnoty
Volné pokračování oceněného bestselleru zavede čtenáře na další výpravu do říše zvířat a prostřednictvím nespočtu příkladů vtipně i erudovaně vylíčí, jak rozmanitě se živočichové dokážou přesouvat z jednoho místa na jiné.
Plánujete ho? Může být studené i horké, deštivé i suché, klidné i divoké, smutné i rozjásané, odpočinkové i adrenalinové, osamocené i hodně společenské... Ať bude vaše verze léta jakákoli, kniha by v ní chybět neměla. A konec výmluv na nepřehlednou nabídku: s redakčním výběrem to bude hračka.
Ospalé jižanské městečko Old Ox je na konci americké občanské války nuceno vystoupit ze zajetých kolejí. Po osvobození otroků jeho obyvatelé volky nevolky vyčkávají, až někdo rozhodne, jak teď mají žít. Románu Svěžest vody však dominuje ničím nepřikrášlená perspektiva umlčovaných bývalých otroků, kteří v něm nalézají svůj hlas.
Jižní Korea 21. století – společnost založená na souboji o úspěch a poznamenaná odcizením mezi nejbližšími členy rodiny. To je pozadí románu, který prostupuje do mrazivé hloubky vztahů hlavních postav a zároveň nám vnucuje otázku, zda se něco podobného nemůže stát kdekoliv a komukoliv z nás.
Kriminálních příběhů bez policistů a tradičního schématu vyšetřování není v české literatuře mnoho. Ten od Jany Jašové zaujme precizní výstavbou i chytrým využitím covidových omezení během lockdownu.
První sportovní manga v češtině přináší v prvních dvou dílech příjemný mix romantiky a sportu a umožňuje nahlédnout do každodenního japonského života.
Komiksový román o dlouho tabuizovaném tématu korejských sexuálních otrokyň za druhé světové války čtivou a citlivou formou přibližuje část historie Koreje, kterou jsme zatím neměli možnost více poznat.
Přestože nejnovější kniha oceňované autorky marockého původu Leïly Slimani vyšla již před Vánoci, mediální ohlas se jí poněkud neprávem vyhnul. Druhý díl rodinné ságy s podtitulem Koukejte, jak tančíme se opět inspiruje autorčinými francouzsko-marockými předky.
Čtivý román jihokorejské autorky je postavený na promyšlených protikladech. Mladá hrdinka musí pochopit své geny a kořeny, aby se mohla vydat na vlastní cestu. Každému je totiž do života dopřáno jiných lžic, jak říká jihokorejské přísloví.
Čtivá reportáž se snaží nejen popsat, ale hlavně pochopit Kaliningrad a jeho obyvatele. Místy je však znát až přílišné zacílení na polské čtenáře.
Člověk přírody, otužilecký influencer, showman, průkopník zimního plavání – to jsou jen některé charakteristiky, jež vystihují Alfréda Nikodéma, popularizátora sportu, který sice není náročný finančně ani časově, schopnost sebepřekonání však trénuje jako málokterý jiný.
Nad stránkami vyzrálého debutu českého autora čtenář snáze pochopí, proč tolik Židů po skončení druhé světové války lákala představa zpřetrhat svazky se starým kontinentem a odjet do Izraele budovat novou domovinu.
„Pak jsem už jen přemýšlel – ne jako Catullus: / ,Dopsal jsem knížku – novotou jen voní… / Komu však do ní napsat věnování?‘, / nýbrž méně múzicky, zato však pravdivěji: / ,Našel jsem knížku – hovno je mi po ní…‘“
Že není lední medvěd na sněhu vidět, může být nevýhoda. Třeba při hledání kamarádů. Hlavní hrdina dětské knihy Michala Šandy se naštěstí dostane do pralesa, kde jich najde hned několik. Společně se jim dokonce podaří překazit ďábelský plán vřešťana Hastrošáka. Stačí přitom táhnout za jeden provaz – nebo za jednu anakondu.
Japonský young adult román vypráví příběh přátelství dvou středoškoláků, které sblíží smrtelná nemoc. Díky nemocné kamarádce si hlavní protagonista uvědomí cenu života a najde cestu ze samoty. Nad sentimentem přitom převládá černý humor a nadhled.
Ambice třetí říše nesahaly jenom k územním ziskům a nadvládě, ale obrátily se také ke kulturnímu dědictví evropských národů. Husemann pohlíží na druhou světovou válku optikou dobrovolníků, kteří se snaží uchránit umění z pařížského Louvru před chtivými prsty nacistů, a zároveň pokládá zásadní otázku: je umění cennější než lidský život?
Ve strhujícím memoáru se politoložka Lea Ypi nejprve vrací ke svému dětství v socialistické Albánii. Ohlédnutí za minulým režimem je však jen začátek. Autorka se věnuje především dekádě následující po pádu železné opony a přináší příběh dospívání po domnělém vítězství: vprostřed občanské války, chudoby a rozpadu elementárních sociálních jistot.
Z literárního experimentu Alejandra Zambry čtenáře zamrazí, ale také je toto dílo mnohokrát upřímně rozesměje. Útlá kniha o zemi, která jako předposlední na světě legalizovala rozvod, je od začátku do konce nabitá informacemi, ale i emocemi, a s nudnou cvičebnicí jakéhokoliv druhu má jen pramálo společného.
Po předchozích dvou knihách, oslavujících lehkost, křehkost a především střídmé nazírání na svět a jazykovou zdrženlivost, čtenáře v aktuální sbírce Terezy Bínové patrně nejvíce zasáhne proměnlivost perspektiv, s níž básnířka ke psaní přistupuje. A také cykličnost a provázanost básní s lidským životem, díky níž si kniha Červený obr zaslouží pozornost.
I když už má polská literatura pět nositelů Nobelovy ceny, v současnosti se u nás nejvíce vydávají – kromě knih Olgy Tokarczukové – (literární) reportáže. Jejich u nás nejznámější žijící představitel podává v knize zanícenou obhajobu žánru, rozbor a částečně i návod.
Novinář a spisovatel Thomas Pettersson předkládá svou teorii týkající se vraha předního švédského politika Olofa Palmeho – a s využitím jeho poznatků došel čtyřiatřicet let po vraždě ke stejným výsledkům i policejní tým a státní zástupce. Pachatel ve vyšetřování figuroval už od samého počátku, jen se mu dařilo zastírat stopy.
Nejnovějšímu Rudišovu železničnímu opusu sice chybí pevnější rámec, ve sledu asociací se čtenář přesto neztratí. Není přitom nutné patřit k milovníkům železnic ani ke každodenním cestujícím.
Už počtvrté přinášíme v předvánoční době aktualizovaný přehled dostupných překladů z nizozemštiny. Inspirujte se i letos pestrou nabídkou titulů nizozemských a vlámských autorů.
Prvotina Jakuba Šponera stírá hranice mezi snem a skutečností. Zdánlivě nenápadná novela o formativním partnerském vztahu skýtá mnohem více, než se na první pohled zdá. Detailně analyzuje vztah, jeho pozvolný rozpad i pocity spojené s rozchodem. Odhaluje nitro obyčejného člověka, který hledá lásku a krásu tady a teď. Třeba i v zaplivaném podnájmu panelákového bytu.
Chtěli byste vědět, která byla letos ta NEJ? To tak úplně říct nemůžeme, a ani nechceme. Dobrých knih totiž vyšla spousta. A my jsme těch nejlepších sebrali celou hrst: třicet tipů na četbu, která nezklame, ať už si ji pořídíte pro sebe, nebo jako dárek.
O době svobody, ale i hodnotového zmatení, rasistických útoků a vzrůstu kriminality. Multidisciplinární a mezigenerační kniha zevrubně zkoumá, co přinesla devadesátá léta. Ta jsou přitom zásadní i pro naši současnost.
Význam buněčných organel známých jako mitochondrie pro zdravý život, ba dokonce život jako takový lze jen těžko přecenit. Co všechno dělají a co se stane, když se porouchají? A jak to napravit?
Neokázalá, ale působivá sonda do prostředí, do kterého se většinový Čech zdráhá vkročit. O to důležitější je číst o něm autentické zprávy. Autorka nepředstírá, že by po jejím měsíčním pobytu v roli sociální pracovnice mohlo dojít k rychlému zlepšení situace tamních obyvatel, nebo u ní k náhlému prohlédnutí. Naopak s pronikáním do tamního světa stále více chápe, jak je problematika nejednoznačná.
Jaké to asi je být chobotnicí? Inteligentním hlavonožcem, jehož chapadla ho poslouchají při manipulaci s věcmi, ale zároveň se chovají částečně autonomně. Tvorové, jejichž realita je zřejmě velmi nepodobná lidskému vědomí, se teoreticky nabízejí jako názorný příklad, jak by mohla vypadat mimozemská inteligence.
Dva volně propojené příběhy v knize sledující další boj o život dvou nejoblíbenějších postav Miroslava Žambocha slibovaly být velkou událostí. Jakkoliv je ovšem zápletka klasická a hrdinové stále charismatičtí, celek ukazuje spíše autorovy slabiny.
Zopakujme si známá fakta, rozšiřme si vědomosti o nové informace, zkusme však pohlédnout na téma Čechů v Bulharsku „střízlivěji“. Vždyť počáteční euforii leckdy ztlumila drsná realita.
Stručný, avšak čtivý multiperspektivní přehled pojednává o přírodě kolem Pradědu, o jeho historii i skutečných a fiktivních obyvatelích. Nechybí ani recepty na stará jesenická jídla.
Možná si leckdo řekne: zase válka na Ukrajině? Ano, ale… Oceňovaný ukrajinský prozaik prostřednictvím putování dvou mužů – jednoho na začátku dospívání a druhého, který by už konečně dospět měl – ukazuje, jak vypadal Donbas zmítaný ozbrojeným konfliktem v době, kdy jsme my, Středoevropané, měli pocit, že se nás tamější události vůbec netýkají.
Jedenáctiletý Vincent se stal obětí školní šikany a děsí se odjezdu na školu v přírodě. Události tam pochopitelně eskalují a po dobrodružné zápletce přijde šťastný konec. Není to ale žádná pohádka, která by klouzala po povrchu, zkušená nizozemská autorka empaticky popisuje trápení citlivého, osamělého chlapce, který se ocitl v začarovaném kruhu.
Jiří Dynka je svébytný básník, jehož dílo má svůj pozvolný vývoj. Ve své desáté sbírce s názvem Matka měla ráda třešně se ohlíží za vším, „co bylo“, nečekejme však žádný žalozpěv. Nadále u něj nacházíme prvky erotismu, tematizování stárnutí a smrti, ale i vypořádávání se s rolí syna, otce, manžela i dědečka.
Po třech letech od knižního debutu Praskliny (2020) vychází Kláře Vlasákové druhá samostatná prozaická kniha, nazvaná lakonicky Těla. Autorka se tu téměř doslovně snesla na zem – osou, kolem které se otáčí děj celé knihy, už není záhadný vznášející se kulovitý útvar neznámého původu, ale lidské tělo z masa a kostí.
Snové povídky jednoho z nejvýznamnějších urdsky píšících indických spisovatelů konečně vycházejí v češtině.
Odkud se bere hmota? Může vesmír vzniknout z ničeho? A kolik těch vesmírů vlastně je? To jsou jen některé z velkých kosmologických otázek, na něž ve své zatím poslední knize stručně odpovídá známý britský fyzik a popularizátor vědy.
Vášnivý sběratel Polínek se obklopuje všemožnými nalezenými poklady tak dlouho, až mu dojde místo. Potom nezbývá než zapojit fantazii, aby jeho sbírka neskončila v koši. Příběh norské ilustrátorky o tom, že kdo se umí radovat z maličkostí, v životě vyhrává, si získal srdce malých i velkých čtenářů až v Japonsku.
V dalším rozhovoru o audioknižní tvorbě jeden z nejznámějších rozhlasových a audioknižních režisérů popisuje svůj přístup k práci, vysvětluje, jak podstatné je pro režiséra i interpreta porozumění textu, a prozrazuje, v čem podle jeho názoru spočívají největší interpretační pasti.
Virginie Despentes je jednou z nejvýraznějších tváří současné francouzské literatury. Její román Život Vernona Subutexe 1 představuje nelítostnou společenskou sondu, ve které se břitká satira mísí s empatií.
Matka Billa Furlonga měla štěstí, jaké v Irsku druhé poloviny 20. století těhotnou neprovdanou dívku jen tak nepotkalo. Neocitla se na okraji společnosti. Když dospělý Bill v klášteře, kam dodává topivo, narazí na jinou neprovdanou matku, stane před zásadním rozhodnutím. Takové maličkosti vyprávějí o moci a hodnotě jednotlivého člověka, zatímco v pozadí se tyčí přízrak „Magdaleniných prádelen“.
Post-mileniálové, plurálové, digitální generace, nadějná generace, úzkostná generace, generace sněhových vloček. Tato přízviska dostávají lidé narození zhruba v letech 1995 až 2014. Kolik toho o nich ale opravdu víme?
Věcným, nekompromisním stylem bez příkras je vylíčeno pět příběhů žen středního věku, které hledají ztracené štěstí, lásku a samy sebe. Román upoutá autenticitou, aktuálností, ale i chladem.
Autorčiny teze, že Marie Terezie byla první panovnicí, která se upřímně starala o své děti, nebo dokonce první vlaštovkou všech moderních matek, jsou poněkud sporné. Což ale neznamená, že by její kniha nebyla podnětná a hodná dalších diskuzí. V hledání podob ženského asertivního sebeuplatnění snad může být i aktuální.
Jednorozměrně kladný superhrdina se v minisérii z konce devadesátých let dočkal polidštění. Neokázalá pocta superhrdinské klasice se vyhýbá kýči a k akčním scénám jich přidává několik téměř meditativních.
Režisérka dokumentárních filmů zpracovala své tvůrčí i dramaturgické působení v České televizi do osobní i teoretické knihy. Jde o podrobný a otevřený pohled na to, jak tato chvályhodná instituce (a také obří moloch) funguje.
Cesta kožešin, stříbra, otroků, pšenice či černého zlata. Těmito přídomky se britský historik snaží přiblížit, jak se měnila funkce Hedvábné stezky. Přitom se mu daří pojmenovat, jak se v dané oblasti vzájemně prolínaly obchod, politika či náboženství a jak se to vše odráželo v životním stylu obyvatel Eurasie.
Petra Dvořáková je zkušená česká autorka, která ve svých textech obvykle umně pracuje se všemi vrstvami jazyka a volbou zpracovávaných témat opakovaně potvrzuje, že nepatří ke spisovatelům, kteří se drží jen zaběhaných vzorců nebo momentální nálady ve společnosti. Podobně je tomu i v její nejnovější knize – v novele Zahrada.
Sugestivní román V noci je každá krev černá nenechá čtenáře ani na chvíli vydechnout.
Vyprávět v próze o extrahování dusíku? Obsadit svůj román postavami jako Albert Einstein, Erwin Schrödinger či Alexander Grothendieck? Nebude to trochu nuda? Ne. Přesvědčuje nás o tom úspěšný román Strašlivá závrať od chilského spisovatele Benjamína Labatuta.
Současný příběh ze života devítileté školačky: Mojenka je milovaný jedináček, rodiče ji ale nenosí na rukou, dopřávají dívce velkorysý prostor k rozvoji sebedůvěry a soběstačnosti. Mojenka zbožňuje přírodu, ráda se toulá v blízkých lesích, ráda si čte v encyklopediích o zvířatech. Maminka přírodovědkyně ji odmala učí brát přírodu jako spojence a společníka, což Mojence pomůže, když maminka vážně onemocní.
Ve zdejší literárněkritické diskusi se často objevuje tvrzení, že současná česká literatura zavírá oči před problémy dneška. Literární kritik a publicista Bělíček tuto výhradu vznášel dlouhodobě, poslední dobou už to však moc nedělá. Namísto toho napsal knihu, v níž na základě četby převážně zahraničních titulů ukazuje, v jak úzkém sepětí může literatura a náš svět teď a tady být.
Ve svém nejnovějším románu se Miloš Urban snaží spojit prostor prvorepublikové Prahy, zvláště pak holešovicko-bubenských jatek, s plejádou podivných postav a kriminální zápletkou. Ne vždy se mu to však daří.
K pádu komunistického režimu nesporně přispěla mezinárodní politická situace. Sociolog Ivo Možný v knize, která se už stala českou klasikou, poukázal na některé vnitřní okolnosti, které konec režimu uspíšily.
I v osmém díle volného cyklu detektivních příběhů z časů Rudolfa II. se Juraj Červenák vytasil se zajímavým případem perfektně těžícím z dobových reálií. Především je však nový román poháněn rozkolem mezi trojicí hlavních postav.
Zdařilá prvotina české autorky zavádí čtenáře mezi obyvatele tchajwanského hlavního města, jejichž každodenní životy, vztahy a problémy se podobají těm našim, ačkoli v nich – pro nás možná překvapivě – hrají důležitou roli duchové.
Shakespearův život je opředen mnoha tajemstvími, a to zvláště období, kdy ve Stratfordu založil rodinu a posléze odešel za prací do Londýna. Této skutečnosti ve svém fiktivním vyprávění autorka umně využila, vyplňuje prázdná místa dramatikova života a jako hlavní téma si vybírá smrt Shakespearova syna Hamneta a její zásadní vliv nejen na život dramatikovy manželky, hlavní postavy románu, ale také na Shakespearovu tvorbu.
Podivuhodná cesta do prvohor po boku ještě podivuhodnějšího badatele a jeho okouzlující společnice. Netradiční dětská kniha seznamuje s málo známými tvory, kteří Zemi obývali dávno před proslulými dinosaury, a ukazuje, že to nebyla žádná ořezávátka.
Každá generace potřebuje svou knihu o pubertě. Ne, že by se měnila puberta sama a to, jak ji člověk prožívá, mění se ale okolní společnost a přístup k jednotlivým tématům. Holčičí kniha se zaměřuje na dívčí pubertu, a je tedy určena dívkám zhruba mezi devátým a šestnáctým rokem.
Znetvořený chlapec s nadpřirozenými schopnostmi, kterého chrání včely, střet severu s jihem, mexická revoluce, španělská chřipka, zázračné události. Román s jemnými prvky magického realismu přináší pohled na život statkářské rodiny Moralesových v období pozemkových reforem, jež je mohou připravit o majetek. Nebo se mají obávat i něčeho horšího?
