Aktualita

V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.

Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“

Největší asijský knižní veletrh v Tchaj-peji letos navštívilo přes půl milionu čtenářů a literárních profesionálů – mezi nimi také české autorky, které se věnují tvorbě pro děti a mládež.

S Ceesem Nooteboomem odešel poslední zástupce silné poválečné spisovatelské generace. S jeho prozaickým dílem se mohli seznámit i čeští čtenáři.

Festival v Angoulême, založený roku 1974 a po desetiletí považovaný za svatostánek nejen francouzského komiksu, se ocitl ve stavu, který lze sotva nazvat jinak než systémovým rozpadem.

Koncem listopadu se v Helsinkách udělovaly Ceny Finlandia ve třech tradičních kategoriích. V té určené beletrii po dlouhých třinácti letech uspělo švédskojazyčné dílo.

Podzim roku 2024 představoval přelomové období nejen pro francouzsko-alžírské vztahy obecně, ale také pro dva významné a oceňované alžírské spisovatele: Kamela Daouda a Boulema Sansala.

Letošní hlavní literární cenu si v Norsku odnesl reportážní román o současném Rusku, temné vyprávění o lidském zlu i několik výjimečných publikací pro děti, které neotřelým způsobem nahlížejí do historie.

Faerská básnířka Vónbjørt Vang získala prestižní Cenu Severské rady. Ocenění se tak po téměř čtyřiceti letech vrací na Faerské ostrovy. Vang ve své poezii citlivě zkoumá úzkost, ztrátu a proměnu mateřského pouta, čímž potvrzuje rostoucí sílu ženských hlasů v severské literatuře.

Francouzský trh s fantastickou literaturou roste, největší poptávka je ale pořád jen po desítce nejprodávanějších titulů. Zároveň stále výrazněji mizí jasné hranice mezi obecnou literaturou, sci-fi a fantasy. Literární tvorba tak reflektuje novou realitu: technologie a problémy dnešního světa se stále více podobají tomu, co dříve popisovala jen science fiction.

Recenze Martina Lišky na knihu Ženy u oltáře, jejímž jsem autorem, obsahuje několik nepřesností a mírných invektiv, rád bych na něj proto reagoval. Martin Liška volil ve své recenzi sympatický sarkasmus, dovolím si tedy reagovat v podobném tónu, zdvihaje tak hozenou rukavici.

Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.

Mezi překladem, literaturou a válkou: i tak by se dal shrnout letošní ročník kyjevského knižního veletrhu, na který se díky mezinárodnímu projektu CELA vypravily česká reportérka Magdalena Sodomková a ukrajinistka Rita Kindlerová. I pod hrozbou poplachů lidé stáli fronty na knihy. Všechno mezi námi je překlad.

„Ty jsi ale odvážná, že ses sem vypravila!“ Takové a podobné věty jsem slýchala několik dnů, které jsem na konci května strávila v Kyjevě na knižním veletrhu. Připadala jsem si přitom nesmírně hloupě.

Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.

O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.

V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.

24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.

Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.

Ve čtvrtek 30. ledna v ranních hodinách ve věku 72 let podlehl akutní leukémii Jannis Charis. Působil jako redaktor, překladatel a fejetonista; obrovským přínosem byly však jeho literární překlady, jimiž prokazoval řecké čtenářské obci mimořádnou službu.

Součástí výstavy Milana Hulsinga v nizozemském Delftu je komiksové zpracování Čapkových Povídek z jedné a druhé kapsy. Také výloha tamního knihkupectví Paagman je věnována delftskému občanu Hulsingovi a této knize: historické centrum města je tedy momentálně ve znamení Čapkových povídek v nizozemském provedení.

V přímořském letovisku Torquay na jihu Anglie probíhá každé září festival věnovaný životu a dílu zdejší rodačky Agathy Christie. V rámci ročníku 2024 vystoupili mezi dalšími christieology také Mark Aldridge, Carla Valentine nebo John Curran, jejichž knihy vyšly i v překladech do češtiny.

Knihkupectví ve Funchalu bylo založeno v roce 1886 a dnes se nachází v třípatrovém paláci z 16. století. Ze 111 000 nabízených knih si vybere snad každý, navíc si s sebou odnese i jedinečný zážitek.

Neviditelné armádě literárních překladatelů u nás projde rukama celých čtyřicet procent knižní produkce. Avšak jen malý zlomek z nich se překládáním uživí a povážlivé procento těch nejzkušenějších vážně uvažuje o změně profese. I to prozradil loňský výzkum, zorganizovaný spolkem Překladatelé Severu.

Besedovat o literatuře u jezera je příjemné, ale okružní plavba s oblíbeným spisovatelem nebo mediální hvězdou k úspěchu festivalu nestačí. Za tím stojí tradice, pečlivá organizace a dobré nápady: třeba posadit všechny pozvané autory do jednoho stanu.

Nejvyšší finské literární ocenění skončilo již podruhé v rukou spisovatele s kosovsko-albánskými kořeny Pajtima Statovciho. Další nominované romány zpracovávají již tradiční historická traumata nebo vedou malé čtenáře k překonávání předsudků.

Literatura má dnes mnoho tváří a jednou z nich je i ta digitální. Literární influenceři mění způsob, jakým čtenáři objevují nové knihy. Prostřednictvím sítí jako YouTube, Instagram nebo TikTok přinášejí recenze, rozhovory i hlubší vhledy do literárního světa. Jakou roli hrají na knižním trhu, jak spolupracují s nakladateli a jak jsou vnímáni veřejností?

Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.

Mnichovská knižní přehlídka (Münchner Bücherschau) má oproti většině jiných literárních akcí svá specifika, k tamnímu literárnímu životu nicméně neodmyslitelně patří již 65 let.

V polovině listopadu se na nejprestižnější francouzskou literární cenu snesla vlna kritiky: letošní laureát ceny čelí obžalobě, že vykradl cizí příběh. Porota mlčí, spisovatel obvinění odmítá. Jak se k rozhodnutí udělit cenu zrovna jemu dospělo? A jak vlastně vypadá zákulisí tak důležité události? Vraťme se na začátek listopadu, do dne udělení Goncourtovy ceny.

Jak se daří knihám v severoafrickém Alžírsku? Jak se propagují a prodávají? Zpráva z průzkumné cesty.

Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.

Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.

Knižní festival v Paříži představil aktuální knižní produkci francouzských a quebeckých nakladatelství, ale hledal také náplasti na bolavá místa celého knižního provozu: od podpory čtenářství v kategorii mladších čtenářů, zahlcených sledováním sociálních sítí, po metodiku informování o rostoucích cenách knih až znepokojivý úspěch segmentu prodeje použitých knih.

Ve Slovinsku se na začátku září uskutečnil již 39. ročník vyhlášeného mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Jednou z jeho letošních specifik bylo zaměření na českou literaturu.

Náš výběr novinek z podzimního Velkého knižního čtvrtku.

Tematicky různorodá díla nobelistky Han Kang spojuje zejména sugestivnost a naléhavost kontaktu se čtenářem.

Koncept „společně provozovaného knihkupectví“, kde má každou poličku jiný knihkupec, primárně slouží ke sdílení oblíbené literatury, je to ale i místo setkávání, které podporuje zdejší komunitu a vznik nových nápadů. Přesně takové je knihkupectví Senichi Books na předměstí Tokia, v němž jsem si povídala s jednou z jeho zakladatelek paní Yuccou.

Identita obyvatel malé oblasti na severozápadním německém pobřeží čelí v globalizujícím se světě mnoha výzvám. Jakou roli hrají při jejím zachování tamní veřejné knihovny a s čím se musí jejich pracovníci vyrovnávat?

Festival Écrivains en bord de mer (Spisovatelé u moře) se na francouzském pobřeží u Atlantiku koná již 28 let, a to ve slavném letovisku La Baule. I v letošním roce ho organizátoři rozšířili také na ostrov Noirmoutier.

Jižní Korea se u nás nejen díky Nině Špitálníkové profiluje jako ta druhá Korea, do níž se snaží dostat občané té Severní. Celosvětově je ale známá hlavně díky televizním seriálům a populární hudbě: to bylo patrné i na knižním veletrhu v Soulu.

Příležitost k literární výměně a inspiraci, ale i půvab Edinburghu lákají čtenáře i autory k účasti na skotském festivalu Cymera. Stejně jako mytická chiméra má i tato akce tři tváře, protože se věnuje žánrům science fiction, fantasy a hororu.

V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.

V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.

Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.

Honoráře slovenských literárních překladatelek a překladatelů patří v porovnání s kupní sílou v zemi k nejhorším v Evropě, festival uměleckého překladu TRANZ v příjemně pohodové atmosféře, který se nevyhýbá ani palčivým tématům, jim ale nejen my můžeme jen závidět.

Již posedmé se v Ostravě předávaly Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar. V kategorii věnované literatuře uspěla Elli Tiliu Motýlová s básnickou sbírkou Troska Frýdku kostra Místku.

Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.

Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.

Mezi šesti adepty na prestižní International Booker Prize letos figuruje i nizozemská spisovatelka Jente Posthuma. Po vítězství (Marieke) Lucase Rijnevelda před čtyřmi roky je to další úspěch nizozemské literatury v anglojazyčné oblasti.

Letos si připomínáme dvojí výročí Růženy Dostálové, jejíž jméno se pojí zejména s budováním a záštitou české neogrecistiky a byzantologie na fakultách v Praze a Brně, dlouholetým působením v Akademii věd a také s bohatou překladatelskou činností. Sté a zároveň desáté výročí dávají příležitost k ohlédnutí za touto mimořádnou osobností: osobní vzpomínkou přispěli Pavel Spunar, Jiří Pelán, Beata Lejtnarová a Pavlína Šípová.

Co nabízí Nizozemsko a Vlámsko jakožto čestný host letošního knižního veletrhu v Lipsku? Který spisovatel si vysloužil královské uznání za své dosavadní dílo? Které nizozemsky psané knihy vzbudily v poslední době zájem čtenářů i recenzentů?

Co se skrývá pod hřbety knih? Dva roky tvořila redakce časopisu iLiteratura.cz podcast, který ukazuje, jak nás literatura ovlivňuje, jak reflektuje náš svět a proč v nás vzbouzí tak hluboké emoce. iLiPodcast: Pod hřbety knih má dnes dvě série, vyšlo 21 epizod.

V sobotu večer byly slavnostně předány tzv. šelmy, ocenění festivalu v Angoulême za nejlepší komiksové počiny uplynulého roku. Proč zrovna šelmy? Černobílá šelmička, postava vytvořená Lewisem Trondheimem v roce 2007, je totiž oficiálním festivalovým maskotem.

Zatímco se norská literatura těší u českých čtenářů trvalému zájmu, o té české v Norsku se to bohužel říct nedá. Počet překladů z češtiny do norštiny je mizivý a na konci minulého roku bylo navíc rozhodnuto o zrušení bakalářského studia slavistiky (vyjma ruštiny) na největší tamní univerzitě. Čím to je? A je v našich silách obraz české literatury za našimi hranicemi vylepšit?

Ve Finsku byla už po čtyřicáté udělena hlavní literární cena. Cenu za román roku si poprvé odnesla zkušená spisovatelka Sirpa Kähkönen za velmi osobní a osobitou reflexi vztahu dcery s matkou.

Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.

27. listopadu 2023 „život zase udělal mimořádnou smyčku“ a výjimečný polský prozaik, básník, dramatik, scénárista a novinář Paweł Huelle velmi předčasně navždy opustil svůj milovaný Gdaňsk. Odešla jedna z nejvýraznějších postav polské literatury přelomu 20. a 21. století, což potvrzuje nejen záplava reakcí osobností polské kultury a společenského života a článků v polských i světových médiích.

Literatura nejen pro nerdy aneb nejlepší švédské knihy uplynulého roku vyhlášeny. Fun fact: jeden z nominovaných románů je inspirovaný Pardubicemi.

Do užších nominací letošní Bookerovy ceny se probojovali dva Irové, dva Američané, Kanaďanka a Britka. Podle sázkařů měl vyhrát někdo ze tří spisovatelů s křestním jménem Paul. Komu prestižní ocenění nakonec připadlo?

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Švédka Joanna Rubin Dranger za knihu, ve které se vydává po stopách rodinné historie. Jde o první případ, kdy bylo v kategorii beletrie pro dospělé oceněno dílo s komiksovými prvky a silnou vizuální složkou.

Současné migrační toky směřující do západní Evropy, ale i historická emigrace německé menšiny z Československa – to jsou témata iLiPodcastu, který se tentokrát zaměřil na to, jakým způsobem literatura utváří současnou kolektivní debatu nebo konstruuje historickou paměť.

Co všechno nám o světě, o společnosti i o každém z nás prozrazuje literatura? Na tuhle otázku se z různých úhlů pohledu dívá iLiPodcast: Pod hřbety knih, projekt časopisu iLiteratura.cz. Druhá série představí 10 nových témat a posluchačům přiblíží nejen různé literatury, ale taky kultury a způsoby vnímání světa.

Nobelovu cenu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse.

Co znamená, když je někdo „začínající“ spisovatel? Co potřebuje? A může se z něj stát hvězda? Podobné otázky doprovázely spisovatelku Annu Luňákovou na nizozemském literárním festivalu Wintertuin, spjatém s evropským projektem CELA.

Kromě tradičních filmových adaptací se v programu letošního karlovarského filmového festivalu objevilo také několik filmů, v nichž byli literáti nebo literatura jako taková hlavními hrdiny či předmětem děje.

„Vzpomínky Oty Pavla: literární klenot.“ „Klenot české literatury klade otázku: Čím je pro nás ryba?“ Tak a podobně uvítali nizozemští a vlámští recenzenti dubnové vydání Pavlovy povídkové sbírky. Úspěch je o to překvapivější, že nejde o Pavlovu premiéru v nizozemské jazykové oblasti.

V červenci zavítá v rámci festivalu Měsíc autorského čtení do Česka přes třicet norských autorů. Přinášíme stručného průvodce jmény spisovatelů a spisovatelek a tématy, jimž se současná norská literatura věnuje.

Dne 20. června 2023 by oslavil sté narozeniny všestranný orientalista Ivan Hrbek, nositel neformální přezdívky „Chodící encyklopedie“ a nesmírně produktivní překladatel klasické i moderní arabské literatury, mimo jiné celého Koránu, a vedle toho také specialista na ponorkové bitvy druhé světové války.

Co říká o teenagerech literatura, kterou čtou? Má Evropa jednotný příběh? A proč k nám stále promlouvají tisíc let staré severské ságy? Do vztahu mezi literaturou a světem, jak ho možná neznáme, se noří iLiPodcast: Pod hřbety knih. Tento podcast časopisu iLiteratura dokončil první sérii a brzy chystá druhou.

Ukrajinskú literatúru si nemôžeme predstaviť bez poézie, prekladov a literárnovedných prác Dmytra Pavlyčka. V nich je uchovaná celá epocha, jej tragédie a úspechy. Patril ku generácii spisovateľov, s ktorými je späté nové národno-kultúrne obrodenie Ukrajiny, ktorí búrali oficiálny dogmatizmus nielen v literatúre, ale aj spoločenskom živote, vyznávali slobodu tvorivého sebavyjadrenia.

Nejprestižnější švédské literární ceně dominovaly v roce 2022 ženy autorky i ženské postavy. Oceněné knihy si všímají osudů sociálně slabších a snaží se porozumět duši dospívajících.

Finští prozaici se po boomu historických témat začínají více zabývat aktuálními společenskými problémy a hledí s obavami i do nedaleké budoucnosti. Hlavním poselstvím letošního ceremoniálu byl ovšem apel na zvyšování čtenářské gramotnosti nejen u dětí a chvála čtení obecně.

Hlavní literární ceně v Norsku letos kralovaly autorky, mezi laureáty se probojoval pouze jeden muž. V tematickém ladění oceněných knih je zřejmý již několik let neutuchající zájem tvůrců o odkrývání smutných či tragických etap norských dějin a jejich přibližování nejen dospělým čtenářům.

Den po sv. Jeronýmu, patronu překladatelů, byla oceněna publikace, která se věnuje historii překládání v Nizozemí. O několik týdnů později připravil deník NRC na téma překládání zvláštní přílohu. Kromě recenze obsahuje i rozhovory s řadou současných nizozemských překladatelů – o jejich práci, zápalu pro věc, ale i potížích, na které narážejí.

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Dánka Solvej Balle za velkolepé třísvazkové prozaické dílo o lásce a času, jež je plánováno jako součást sedmidílného opusu.

Smutná zpráva z Antverp: nizozemsko-belgické nakladatelství Voetnoot nekončí jen s proslulou edicí Moldaviet, ale s vydáváním české literatury obecně. Převážně z finančních důvodů.

Je literatura cestou, jak rozbíjet bubliny a učit se přijímat odlišné názory? Můžeme díky knihám proniknout do jiných komunit a kultur a otevřít se kritickému myšlení? Redaktoři časopisu iLiteratura.cz jsou přesvědčeni, že ano. Ve středu 12. října 2022 spouštějí iLiPodcast: Pod hřbety knih, ve kterém chtějí ukázat, že knihy neobsahují jen prázdná slova.

Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!

S Campertem odchází výrazná osobnost nizozemské literatury. Přestože je z jeho rozsáhlého díla v češtině dostupný jen zlomek, zapsal se do paměti českého publika dvojím vystoupením v pražském divadle Archa, kde přednášel svou poezii.

Každý rok v polovině června joyceovští nadšenci po celém světě slaví tzv. „Bloomsday“, ale letošek je pro slavnou parafrázi Homérova eposu obzvlášť významný – připomínáme si totiž sto let od jejího prvního vydání. Zájemci tak mohou učinit za pomoci dvou studií, které ocení Joyceovi čtenáři i nečtenáři.

S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.

Cenu Lipského knižního veletrhu pro rok 2022 obdržel Tomer Gardi, izraelsko-německý autor, žijící v Berlíně, který své romány vydává ve štýrskohradeckém nakladatelství Droschl. Loni byla oceněna Iris Hanika, jejíž román Echos Kammern vyšel pod stejnou nakladatelskou značkou.

Článek významného ukrajinského lingvisty, literárního historika a publicisty Jurije Ševelova na téma kulturní propletenosti Kyjeva a Moskvy se vrací až do 17. století. Česky vyšel text tiskem r. 2015 v revue Souvislosti, vzhledem k aktuálnímu tématu věříme, že si na internetu najde další čtenáře.

Díky dlouholeté snaze nepočetné skupiny překladatelek a překladatelů máme v češtině k dispozici reprezentativní výběr toho nejlepšího ze současné ukrajinské literatury. Ale odkud začít? A jaké populárně naučné tituly pomohou lépe se zorientovat v ukrajinských dějinách?

Ani po bezmála osmdesáti letech se nepodařilo vypátrat, kdo udal Anne Frankovou a ostatní obyvatele „zadního domu“. Od července 1942 se tu ukrývali před pronásledováním Židů, ale 4. srpna 1944 byli zatčeni. Právě vychází kniha, která se o rozluštění této záhady ještě jednou pokouší – tentokrát s využitím metod i moderních pomůcek z oblasti kriminalistiky.

Čekají nás druhé Vánoce v pandemii, ale naštěstí máme co číst. Kdo si teď ve vybraných knihkupectvích koupí knihu nizozemského nebo vlámského autora, dostane dárek – novelu Saskie de Coster. Inspirujte se pestrou nabídkou překladů z nizozemštiny a těšte se na tituly plánované v roce 2022!

V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.

Podobně jako v ostatních severských zemích se i ve Finsku nejvýznamnější literární ceny udělují koncem roku. První prosincový večer byly slavnostně rozdány Ceny Finlandia 2021, a to ve třech kategoriích. Hlavní kategorii, která oceňuje román roku, už podruhé ovládl prozaik Jukka Viikilä.

Knihy oceněné letošní norskou literární cenou Brageprisen spojují nadčasová témata s aktuálními výzvami a problémy světa. Mezi držiteli ceny jsou jak osvědčení autoři, tak literární nováčci.

Hlavní švédská domácí literární cena udělena – v kategorii literatury pro děti, pro dospělé a non-fiction. Na scéně se při tom objevili Sámové, medvědi i Sylvia Plath.

Camõesova cena za rok 2021 byla jednomyslným rozhodnutím poroty udělena mosambické autorce Paulině Chiziane.

Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.

Podzim je ve Francii zlatým obdobím pro knižní trh. Od srpna do září zaplaví knihkupecké pulty stovky nových titulů, které až do začátku listopadu běží dlouhý, tříkolový dostih o literární ceny. Jak to bylo letos?

Po loňské pauze se letos opět fyzicky konal Frankfurtský knižní veletrh, ovšem ve výrazně střídmější verzi. S heslem Jedinečná pluralita byla v roce 2021 hlavním hostem Kanada. V dohledné době by ji na této pozici mohla vystřídat i Česká republika.

Nizozemský spisovatel W. F. Hermans by se letos dožil 100 let. To je příležitost připomenout si život a dílo této přední literární osobnosti 20. století. V češtině jsou sice jeho knihy k dostání jen antikvárně, ale Hermans přesto i u nás „žije“ – letos v létě na rozhlasové stanici Vltava.

Nositelem Nobelovy ceny za literaturu se stal rodák ze Zanzibaru Abdulrazak Gurnah. Vzhledem k tomu, že posledním vítězem z řad afrických spisovatelů černé pleti byl v roce 1986 Nigérijec Wole Soyinka, není volba letošního laureáta příliš překvapivá.

Stalo se už tradicí, že Česká centra a EUNIC pořádají v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Nizozemsky psanou literaturu tentokrát zastupují dva překlady Radky Smejkalové.

Švédská literatura se v létě rozloučila s autorkou Gunillou Bergström, jejíž knihy pro děti formovaly generace čtenářů i tvůrců. Do dětského literárního světa přinesla nová, často složitá témata, ale také jako první použila v knize pro malé čtenáře techniku koláže. Je velká škoda, že její dílo dosud nebylo přeloženo do češtiny. Postavy, jež vytvořila, ale nestárnou, a tak není pozdě tuto chybu napravit.

Jak malí nakladatelé přestáli rok a půl protipandemických opatření? Proč by byla škoda nechat při návštěvě jarmarku doma děti? Bude nová tradice západočeských literárních víkendů pokračovat? A co na to Jaroslav Rudiš? Přečtěte si reportáž z letošního knižního jarmarku v Mariánských Lázních!

Odešel poutník literatury, básník a překladatel, polonofil a dlouholetý kastelán na hradě Pecka.

S ukončením projektu iLiLaboratoř literární kritiky nadešel čas bilancování. Co si účastníci z workshopů odnesli?

Série workshopů v rámci projektu iLiLaboratoř nám dala možnost nechat se poučit o záležitostech, s nimiž se redakce potýká, a debatovat o různých problémech, které průběžně řešíme nebo úspěšně upozaďujeme. Rozhodně nešlo o samoúčelnou aktivitu: nabídku grantu jsme využili ke všeobecné spokojenosti.

Překladatel z katalánštiny Michal Brabec se v krátké vzpomínce ohlíží za svým učitelem Janem Schejbalem. Připomenutí nadšeného propagátora katalánského jazyka a literatury se však bohužel nese ve smutném tónu.

Diskuse nad soudobým Řeckem se často omezují buď na ekonomickou, nebo migrační krizi. Obě v Řecku zapříčinily v některých sociálních vrstvách plošnou chudobu, nezaměstnanost, daly vzniknout neobvykle silné vlně radikalismu a násilí, vlivem migrace se zásadním způsobem proměnilo složení obyvatel země. Jak se však fenomén krize odráží v řecké literatuře či zda vůbec, o tom diskutovali řečtí spisovatelé Jannis Palavos a Nikos Panajotopulos při on-line setkání dne 17. února 2021.

Literární časopisy a sociální sítě jsou dva značně nesourodé světy. Má cenu je spojovat? A jak na to, aby se na obou stranách nemusely dělat velké kompromisy?

Když se koncem loňského léta objevila zpráva o úmrtí známého španělského spisovatele Juana Marsého, barcelonská starostka Ada Colau prohlásila: „Zemřel Juan Marsé a my v Barceloně cítíme, jako by nám vyrvali kousíček duše.“

Finský švédskojazyčný spisovatel Christer Kihlman proslul od 60. let 20. století zejména svými angažovanými romány a autobiografickými díly. Vyvolávaly senzaci a nadšení, ale i kritiku a skandály. V menšinové finskošvédské literatuře zanechal výraznou a trvalou stopu – četli ho však s oblibou také ve Švédsku a rovněž i čtenáři finskojazyční.

Jak iLiteraturu vnímají zahraniční bohemisté a jak se liší reflektování literatury v cizině? O těchto tématech mluvil na druhém workshopu „iLiLaboratoř literární kritiky“ také německý bohemista Mirko Kraetsch.

Zasazovat knihu do kontextu a odpovídat na otázku, co se jejím vydáním změnilo – taková je podle profesora Petra A. Bílka v současnosti hlavní role literární kritiky. O tématu mluvil na prvním ze šesti workshopů iLilaboratoře kritiky. Ten se zaměřil na úkoly literární kritiky a na její vymezení v různorodém a živém, často až poměrně divokém prostoru reflexe knižní produkce na internetu.

Po rozhovoru v internetovém Knižním magazínu, v němž se vyslovila pro vyřazení dvou klasických děl maďarské literatury z povinné četby ve školních osnovách pro z dnešního pohledu neadekvátní zobrazení genderových rolí a násilí na dětech, čelí spisovatelka Krisztina Tóthová v Maďarsku denunciační kampani. „Jsem přesvědčená, že je to řízeno,“ řekla iLiteratuře.

Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.

Tisková zpráva Sdružení pro iLiteraturu, z. s. k zahájení projektu iLiLaboratoře literární kritiky

Pandemie Covid-19 má mnoho stinných stránek, ale občas se projeví i jako potřebný stimul. Pár příkladů z Portugalska ukazuje, že nejen literáti, ale také nakladatelé, knihkupci nebo pořadatelé literárních akcí dokáží být kreativní i ve ztížených podmínkách. A někde a někdy i pohotově a záslužně jedná třeba i ministryně kultury. Státní pomoc se v knižní branži očividně vyplatí – a může mít i variabilnější podobu než pouze finanční náhrady.

Záměrem projektu iLiLaboratoř literární kritiky je dát redaktorům možnost dál se vzdělávat, reflektovat svoji práci, zlepšovat se na individuální úrovni, ale i jako tým. Projekt má otevřít interní diskusi nad kvalitou literární kritiky publikované v našem časopise, ale i nad budoucností on-line média, a to především z hlediska uplatnění kritické reflexe (literární tvorby, literárního provozu a knižního trhu obecně).

„Literárky v Evropě chyběly,“ popisoval A. J. Liehm (1924–2020) v jednom z rozhovorů pro Paměť národa počátky velkolepého projektu Lettre Internationale. Martin Petráš, který v letech 1973–2012 působil na Université Charles de Gaulle v severofrancouzském městě Lille, v krátké vzpomínce uvádí, jak se s AJL seznámili, přibližuje detaily a dosah Lettre a přidává osobní ohlédnutí za postavou zajímavého člověka, jehož dnes lapidárně označujeme za „komunistického a reformního novináře“.

Boj o norskou literární cenu Brageprisen ovládly knihy o stavu klimatu, nemoci a obezitě. Ani v jednom případě nejde o dílo příliš veselé, ale jsou to témata, kterým se současní norští autoři věnují již více než desetiletí.

Ceny Finlandia se minulý týden udělovaly netradičně v přímém přenosu veřejnoprávní televize. Hlavní ocenění si za rozsáhlý román Margarita, který se odehrává v poválečném Finsku během virové epidemie dětské obrny, odnesla Anni Kytömäki.

Do nominací na nejvýznamnější švédskou literární cenu se letos ve všech kategoriích probojovaly tituly s ekologickou tematikou, avšak ocenění se nakonec nedočkal ani jeden z nich. Vítězný titul beletristické kategorie pak názvem „Sebrané spisy“ nejspíš zmate nejednoho čtenáře.

Letošní Bookerovu cenu si vysloužil srdcervoucí autobiografický příběh o dospívání ve skotském Glasgow v thatcherovských 80. letech s matkou alkoholičkou a menšinovou sexuální orientací na krku.

„Jsme přesvědčeni, že čtení pomáhá, zvlášť v těžkých dobách. Číst se dá pořád, dokonce i po 20. hodině večerní do 6. ranní.“ Těmito slovy letos zahájila odborná porota svůj proslov při udílení Rakouské knižní ceny, jež se konalo pouze formou tiskového prohlášení. Annette, Ananke a Marianne – tak se jmenují literární postavy vítězných titulů z pera laureátů roku 2020: Anne Weber, Anny Stern a Xavera Bayera.

Přichází čas úvah nad vánoční nadílkou, a tak neuškodí Ježíškům připomenout, kde ty úplně nejlepší dárky hledat. Inspirovat se můžete i tím, jaké dárky vybírají naši redaktoři.

Cenu Severské rady za literaturu letos získala švédskojazyčná autorka z Finska Monika Fagerholm (*1961) za dílo s názvem Vem dödade bambi? (Kdo zabil bambiho?), vydané v loňském roce. Původně plánovaný slavnostní večer s udílením tohoto ocenění měl proběhnout 27. října na Islandu, byl ale v důsledku nepříznivé epidemické situace zrušen a uskutečnil se pouze v podobě digitální.

Státní cena za překladatelské dílo byla v roce 2020 udělena Blance Stárkové.

V neděli 4. října byla ve Varšavě udělena letošní literární cena Nike. Jejím v pořadí již čtyřiadvacátým laureátem se stal – pro některé možná překvapivě – Radek Rak, civilním povoláním veterinář, ale současně autor několika fantastických próz.

Prestižní britský časopis Modern Poetry in Translation, zaměřený na překlady současné zahraniční poezie, vyhradil v zářijovém čísle zvláštní prostor českým básníkům. Jeho vznik iniciovala aktivita Českého literárního centra.

Nizozemsky psaná literatura a její překladatelé slaví mezinárodní úspěch. Marieke Lucas Rijneveld naplňuje svou zdravou barvou, blonďatými vlasy a láskou ke kravám archetypální obraz holandské farmářské dcery, avšak zpestřený genderovou nebinárností. Otevře dveře k britským čtenářům i dalším nizozemsky píšícím kolegům?

Vylezli jsme z nory, chceme se vyjadřovat k věcem, které se kolem nás dějí, občas napsat i to, co si nemyslí celá redakce. Rozhodli jsme se dát jednou za týden možnost někomu z našeho okruhu k tomu, aby vyšel ven bez roušky, aby vyhodil rukavici. A čekat, co to udělá. Proto přicházíme s iLiGlosou.

„Můžete mi říkat Naděždo,“ vyzvala budoucího profesora Jaroslava Oliveria rusistka Ragá’, knihovnice káhirské Národní knihovny, v 60. letech minulého století. Následovala nabídka občerstvení. Co by si mladý, pohledný vědec z Československa dal? Celoživotní milovník kakaa neváhal. A pak litoval. „Chutnalo jako písek,“ vzpomínal později. Jenže do knihovny docházet musel a jen co ho zaměstnanci zahlédli, už se chystalo kakao. Vždycky je vypil, protože arabská pohostinnost se zkrátka neodmítá.

Vlámské děti hlasují každý rok o nejlepší knize. V nadcházejícím čtyřicátém ročníku se mezi nominované tituly dostala i Čapkova Dášeňka – doklad toho, že tahle knížka ani po pětaosmdesáti letech od vydání nestárne a že získává i v cizině stále nové čtenáře. Za rok se ukáže, jak u malých Vlámů obstojí v konkurenci současných autorů.

Aktuální dotazníkový průzkum vypovídá o dlouhodobě tristní pozici překladatelů v rámci knižního sektoru. Ale co s tím? Při čekání na akční hrdiny, kteří by nebohé literární překladatele jednou provždy vysvobodili z bezútěšného postavení, je tu jen jediná jistota – okolní svět má svých problémů dost...

Že v půli května neuslyšíme na pražském Výstavišti pana Krafta ani pana Kravatu, bylo jasné už o několik týdnů dříve, když organizátoři odvolali letošní ročník Světa knihy. Výše zmíněná jména nepatří renomovaným zahraničním spisovatelům, ale titulním protagonistům knih, jež měli jejich autoři představit v rámci programu německy psané literatury Das Buch 2020.

V mimořádně těžkém období pro obyvatele celého světa se literatura dne 25. 3. 2020 rozloučila s významným představitelem rumunského exilu Paulem Gomou, který zemřel ve věku 84 let v jedné z pařížských nemocnic na vážné zdravotní komplikace spojené s nákazou koronavirem.

Knihovny zpřístupňují elektronické knihy, umělci pořádají online festivaly, divadla streamují svá představení, filmové archivy nabízejí nadčasové poklady. Shromažďujeme pro vás zajímavé odkazy. Stačí si vybrat!

Švédská autorka úspěšné knihy „Mých prvních 54 000 let“ během besedy v Praze mluvila o osidlování Evropy moderním člověkem či o významu migrace při šíření zemědělství a indoevropských jazyků z Asie. Dotkla se však i otázky politického zneužívání genetiky a zmínila osobní motivy, jež podnítily zrod její knihy, přístupně shrnující aktuální poznatky z oblasti archeogenetiky.

Spisovatelky ovládly letošní 27. udílení prestižní polské ceny pro nadané mladé umělce. V kategorii literatura získala ocenění Dominika Słowik, titulem tvůrce kultury se může pochlubit čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuk.

Rakouské město Graz ve svém rozpočtu dlouhodobě počítá s nemalými finančními prostředky na podporu mezinárodních kulturních vztahů. Pro literáty a výtvarníky z celého světa a zejména ze středoevropského prostoru nabízí řadu stipendií, o něž se mohou ucházet také čeští umělci.

Ať už hledáte knihu jako dárek, anebo si ji chcete koupit sobě pro radost, vyplatí se nespoléhat jen na hezkou obálku. Co všechno stojí za to vědět? Co se dá na knížce zkoumat?

Šestice nominovaných knih v hlavní kategorii letošní ceny Finlandia, vybraná z přibližně 150 přihlášených, dokazuje, že finský román je stále velmi životaschopný a formálně i tematicky mnohotvárný. Každý rok může vyhrát však pouze jeden a tím se v roce 2019 stal jazykově virtuózní román Bolla, v němž se Pajtim Statovci tematicky opět vrací ke svým balkánským kořenům.

Během ceremoniálu udělování nejsledovanější švédské literární ceny se posílaly vzkazy do Číny a vyzdvihovala práce překladatelů. Cenu v kategorii beletrie získala debutující novinářka za neobvykle pojatou knihu rozhovorů, věnovanou rodné vesnici. V kategorii literatury faktu zaujali dodnes neprobádaní úhoři.

Ukrajinský literární vědec Mykola Iľnyckyj se v antologii Básníci pražské školy (Poety prazkoji školy. Smoloskyp, Kyjiv, 2009) ptá, zda známe ukrajinskou poezii 20. stol. Přiznejme si, že v tom máme určité mezery. Mnozí budou zaskočeni, když půjde řeč o poezii ukrajinské emigrace 20. a 30. let 20. století, například o básnících tzv. „pražské školy“. Tuto mezeru se postupně snaží zaplnit čeští ukrajinisté. Přesvědčivým důkazem je vydání sbírky Hlasy dvou básníků.

V předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien se i letos udělovala Rakouská knižní cena. V hlavní kategorii uspěl uznávaný prozaik Norbert Gstrein s novinkou Als ich jung war, cenu za nejlepší prvotinu si odnesla Angela Lehnerová za titul Vater unser.

Už dvacet let se Vlámský literární fond zasazuje o podporu vlámských autorů a jejich díla doma i v zahraničí. Zavedená značka VFL se mění na FL (Flanders Literature). Znamená změna názvu i změnu činnosti? Co mohou od nadace pod novou firmou očekávat čeští nakladatelé a překladatelé z nizozemštiny?

Cenu Severské rady za literaturu letos získal neznámý mladý dánský autor Jonas Eika, který se vzápětí svým plamenným projevem na adresu vládnoucích politiků postaral o velký mediální rozruch.

Stát se čestným hostem frankfurtského knižního veletrhu je nejen skvělá příležitost k prezentaci vlastní literatury a kultury, ale také obrovská zodpovědnost. Nebývalý zájem Němců i zbytku světa dokazuje, že Norsko svou šanci využilo bezezbytku.

Novinky z veletrhu ve Frankfurtu: více interaktivity, audiovizuálna a tělesných prožitků. Ale také výzvy k obraně klimatu, lidských práv či „zdravého rozumu“.

Na Frankfurtském knižním veletrhu 2019 bylo hlavní hostující zemí Norsko. Připravilo pestrý program včetně výstav a divadelních představení, který zdaleka přesahoval oblast knižní kultury. Mezi podstatná témata patřila podpora čtení, svoboda projevu, ale i ochrana životního prostředí a ekologicky čisté formy energie.

Kéž by šlo takto naložit i s výsledky referenda o Brexitu. Panel letošních porotců Bookerovy ceny se nedohodl na jednom vítězi, a tak si ocenění rozdělily Margaret Atwoodová s pokračováním světoznámého Příběhu služebnice a Bernardine Evaristo s knihou Girl, Woman, Other.

„Saša Stanišić: Herkunft.“ Tak zněl letošní verdikt odborné poroty, která před zahájením knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem uděluje Německou knižní cenu.

Nobelova cena za rok 2018 byla letos – se zpožděním daným loňským skandálem kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii – udělena polské prozaičce Olze Tokarczuk. Co rozhodnutí akademie říká o současné literatuře, o samotné Tokarczuk nebo o ambicích Nobelovy ceny?

V úterý 8. 10. udílela Obec překladatelů v pražském Goethe Institutu ceny za nejzdařilejší překlady roku 2018, a jak ve svém prohlášení uvedl předseda poroty Václav Jamek, porota složená z renomovaných překladatelů různých jazykových oblastí letos neměla zrovna lehkou práci. S kvalitními překlady se v loňském roce totiž „roztrhl pytel“ a v podstatě všechny, které postoupily do užšího výběru, dosahují kvalit hlavní ceny Josefa Jungmanna.

Nad životem a dílem (se zřetelem k úzkému propojení obou sfér) nedávno zesnulého sociologa, prozaika a esejisty Györgye Konráda, vůdčí osobnosti maďarského disentu a držitele řady světových ocenění za literaturu i za angažovanost v boji o lidská práva, se zamýšlí hungarista Evžen Gál.

Letošním laureátem nejprestižnější polské literární ceny Nike je v Česku oblíbený esejista a autor literárních reportáží Mariusz Szczygieł. Zvítězil se svou novou knihu Není, jejíž český překlad se nedávno křtil.

Událostí Ruhrtriennale 2019 v Bochumi se stala monumentální inscenace European Patrika Ouředníka, kterou vytvořil světově renomovaný skladatel a divadelník Heiner Goebbels. Po premiéře v Manchesteru a uvedení v New Yorku se kromě Bochumi představí německá verze ještě 17.–19. května 2020 ve Vídni – jedinečná příležitost k zájezdu do divadla pro zájemce z ČR.

Finský básník Claes Andersson byl renesanční umělec. Povoláním byl psychiatr, ale nezapřel se ani jako jazzový pianista, společenské angažmá mu vyneslo ministerský post a chvíli se také vrcholově věnoval sportu.

Chce to pozorněji číst, než se začne střílet… radí editorka monografie Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář v reakci na recenzi Terezy Šnellerové uveřejněnou v Revolver revue č. 113.

Antologie přináší inspirativní čtení i posluchačský zážitek pro každého, kdo se chce seznámit se současnou lyrikou ze sousední země.

Ráda bych se podělila o čerstvou zkušenost s jednou pozoruhodnou překladatelskou vymožeností a povzbudila kolegy k jejímu smělému využívání: Kdo se jednou odhodlá vyrazit na rezidenční pobyt, pro toho se zřejmě taková „služební cesta“ alespoň jednou za čas stane téměř nutností.

Adaptace básnické sbírky Tramvestie Pavla Novotného zahájila odvážný pražský festival současné opery. Původně regionálně zaměřená poezie, zobrazující pradávný topos člověka na cestě, nabízí díky spojení s hudbou překvapivě svěží, ba dokonce mnohovrstevnatý literárně-hudební zážitek.

Nizozemský překlad románu Marka Šindelky Únava materiálu (přel. Edgar de Bruin) je jednou z pěti nejlepších překladových knih za rok 2018. O tom, který z pěti titulů získá nizozemskou Cenu pro evropskou literaturu, se rozhodne na podzim. Nicméně i nominace už znamená nejen širokou publicitu pro autora a titul, ale i uznání role, kterou v zahraničním úspěchu knihy sehrává překladatel.

Ilustrátor Chrudoš Valoušek získal za knihu Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček významnou nizozemskou cenu Zilveren penseel. Z osmi laureátů v různých kategoriích jsou dva zahraniční výtvarníci – kromě Valouška ještě Američan Jeffrey Alan Love. Zásluhou nakladatelství Boycott představil svou knihu společně s Vojtěchem Maškem a Jurajem Horváthem na podzim 2018 v Antverpách a Utrechtu. V srpnu se chystá v Amsterodamu výstava.

Komentář předsedy Asociace spisovatelů k aktuální situaci Českého literárního centra: „Zasedání Rady ČLC minulý týden působilo dojmem připraveného představení, které začali narušovat diváci.“

Komentář Pavla Mandyse k aktuální situaci Českého literárního centra: „Nevím, kdo z toho bude mít prospěch, ale česká literatura sotva.“

Komentář Ondřeje Buddeuse k aktuální situaci Českého literárního centra: „Jedním z důvodů mé výpovědi byla prudce sestupná tendence v komunikaci ředitele MZK Tomáše Kubíčka se mnou v roli vedoucího, a to do té míry, že představovala zásadní přítěž v praktickém fungování centra.“

Laureátem letošní Camõesovy ceny, nejprestižnějšího literárního ocenění, jakého se může dostat autorům píšícím portugalsky, se letos stal Chico Buarque (Francisco Buarque de Hollanda). V portugalském tisku se okamžitě objevila srovnání s udělením Nobelovy ceny za literaturu Bobu Dylanovi, protože i Chico Buarque je v povědomí nejen brazilské veřejnosti mnohem víc hudebníkem než literátem. Nicméně literární ocenění jeho tvorby stojí na velmi solidním základě.

Kepa Uharte vystudoval arabistiku a slavistiku v Barceloně a od té doby se aktivně věnuje propagaci české literatury. Překládá do španělštiny i katalánštiny, jeho jméno najdeme pod překlady řady děl významných českých autorů jako I. Klíma, M. Urban, P. Ouředník, A. Lustig, J. Topol, L. Fuks, M. Viewegh, M. Pilátová, B. Hrabal, O. Pavel, P. Šabach či D. Zábranský. Následující text vznikl během jeho rezidenčního pobytu v Praze, který zprostředkovalo České literární centrum.

Pod souhrnným heslem „La literatura“ proběhlo úspěšné hostování latinskoamerických spisovatelů na Světě knihy. Veletrh přidal nový rekord, když překonal hranici 50 tisíc návštěvníků. Novinkou bylo otevření specifického prostoru Café Evropa, v němž se literatura ocitla v obecnějších kontextech, souvisejících s politikou a občanskou angažovaností.

Cenu Jiřího Ortena získala v roce 2019 Anna Cima za román Probudím se na Šibuji.

Už více než deset let pořádají Česká centra a EUNIC v předvečer (letos výjimečně v první den) veletrhu Svět knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů, ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Letošní vlámská zástupkyně Griet Op de Beecková představí český překlad svého románu v Praze osobně.

Šíření jedné kultury do kultury jiné je vždy cenná a mravenčí práce, jejíž nenápadné plody však často sklízejí až nadcházející generace. Právě taková byla i práce slovenského skandinavisty Milana Žitného, který překládal z několika nejen severských jazyků.

Román Richarda Powerse The Overstory zaznamenal první velký úspěch loni na podzim, kdy se objevil v užších nominacích na Man Bookerovu cenu. Vítězství v převážně novinářském klání, jakým je Pulitzerova cena, lze vysvětlit mimo jiné aktivistickým rozměrem díla.

Mají literární kritici právo předepisovat, o čem by měli psát autoři non fiction? Nebo porotě Magnesie Litery radit, na která témata se má zaměřit? Následující text odpovídá na volání po diskusi o nominacích na právě vyhlášená ocenění.

Po dlouhých 24 letech bylo Česko opět hostem Lipského knižního veletrhu. Organizátoři si předsevzali představit současné autory zastíněné klasiky typu Milana Kundery. Zájem médií i návštěvníků byl značný, ale nakolik bude trvalý, to se ukáže až v dalších letech.

Jednu z nejprestižnějších literárních cen Ukrajiny – Národní cenu Ukrajiny Tarase Ševčenka, založenou v roce 1961 – v kategorii literatura, publicistika a žurnalistika získala básnířka, prozaička, esejistka a literární vědkyně Oksana Zabužko. Tvorba této autorky je známá i za hranicemi Ukrajiny díky odvaze až provokativnosti, se kterými nahlíží ukrajinskou společnost. Oksana Zabužko se letos zúčastní také pražského veletrhu Svět knihy a ukázka z jejího posledního románu zazní na Noci literatury.

Literární událostí německého knižního jara je břitký společenskokritický román berlínské spisovatelky Anke Stelling nazvaný Schäfchen im Trockenen, za který autorka obdržela Cenu lipského knižního veletrhu. Na ocenění aspiroval i Jaroslav Rudiš se svým prvním německy psaným románem.

Co nového na letošním Londýnském knižním veletrhu? Kdo byl hostem a jaké aktuální otázky se na něm probíraly?

V Ostravě se podruhé udělovaly moravskoslezské kulturní ceny Jantar. V kategorii literatura ocenění získala básnířka Irena Šťastná za svou nejnovější básnickou sbírku Sen o třetí plíci.

Letošním vítězem literární ceny Visegrad Eastern Partnership Literary Award, udělované autorům ze zemí Východního partnerství, se stal Vladimir Rafejenko. Rafejenko musel v roce 2014 opustit rodný Doněck a své zkušenosti s válečným konfliktem vtělil právě do oceněné prózy Dlouhé časy.

Do ČR přijedou každý rok na autorskou návštěvu desítky zahraničních spisovatelů. Víme, co taková návštěva obnáší organizačně, jak je těžké (zvlášť u „malých“ jazyků) vzbudit zájem médií. Co však o svém cestování po „Moravii“ a „Bohemii“ vyprávějí spisovatelé doma? Něco nám o tom prozradí blog Romana Helinského pro web Nizozemského literárního fondu NLF.

Dvacátou šestou prestižní polskou cenu Paszport Polityki za literaturu obdržela spisovatelka Małgorzata Rejmer.

Krátce po Novém roce zemřel básník Emil Brunaru, jeden z výrazných básnických hlasů rumunské poezie druhé poloviny 20. století.

Cestování a přestupování může mít s literaturou víc společného, než se na první pohled zdá. Ve svém článku se nad souvislostmi mezi nimi zamýšlí Krasimir Prodanov, bulharský novinář a překladatel, který v říjnu strávil dva týdny v České republice jako rezident Českého literárního centra. Věnoval se zde překladu knihy Zeptej se táty od Jana Balabána.

O svém setkávání s Brnem vypráví polská bohemistka a teatroložka Elżbieta Zimna. Když se sem v listopadu vrátila jako jako rezidentka Českého literárního centra, pracovala na překladu románu Martina Vopěnky Pátý rozměr.

Ve věku 70 let zemřel v úterý 18. prosince Lajos Grendel, významný představitel maďarské literatury na Slovensku, spoluzakladatel a ředitel slovensko-maďarského nakladatelství Kalligram a autor pozoruhodných próz, v nichž se v postmoderní poetice uhersko-maďarské reálie mísí s významovou otevřeností přesahující až k historickému a hodnotovému relativismu.

Cenu Severské rady za literaturu letos získala islandská spisovatelka Auður Ava Ólafsdóttir. „Pocházím ze země, která nemá armádu ani nevyrábí nebo neprodává zbraně, tudíž mi nepřipadalo pokrytecké vyslat do světa jakousi islandskou holubici míru – kutila s vrtačkou, aby se pokusil opravit rozbitý svět,“ řekla o oceněné knize sama autorka.

Letošní finskou literární cenu Finlandia si odnáší již podruhé ve své spisovatelské kariéře Olli Jalonen, který porotu zaujal příběhem sice historickým, ale zároveň nadmíru současným. Vítězný román pojednává o lidské touze po vzdělání a porozumění světu, v němž žijeme.

Motiv jámy, léta hladomoru a poetičtí Sámové ovládli jubilejní třicátý ročník Augustovy ceny, udělované každoročně nejlepším švédským knihám.

Komu letos patřil uznalý potlesk při udílení výročních literárních cen v Německu, Rakousku a Švýcarsku? Přinášíme stručný přehled oceněných knižních novinek.

Letos potřetí se v předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien udělovala Rakouská knižní cena. Porota svým rozhodnutím možná leckoho překvapila. Z pětice nominovaných totiž nakonec prstem ukázala na Daniela Wissera, respektive jeho román s poeticky znějícím názvem Königin der Berge (Královna hor). Hlavní hrdina, vozíčkář Turin, se v něm potýká s roztroušenou sklerózou a bolestivá životní zklamání utápí v alkoholu.

Dne 15. října 2018 zemřel v Espoo finský spisovatel a humorista Arto Paasilinna, jehož knihy oslovily i čtenáře daleko za hranicemi Finska. Svéráznou osobnost finské literatury přibližuje v nekrologu jedna z autorových překladatelek a také vydavatelek Markéta Hejkalová.

Laureátem Prix Goncourt se letos stal Nicolas Mathieu a jeho román Leurs enfants après eux.

Státní cenu za překlad získala za celoživotní překladatelské (vele)dílo Helena Stachová.

Nejprve bych chtěl předeslat, že tím, co teď budu vypravovat, nechci pohanět Brno, nýbrž spíš přiznat vlastní neuvěřitelnou naivitu a důvěřivost.

V úterý 16. října zaznělo v londýnské Guildhall jméno dalšího vítěze Man Bookerovy ceny. Padesát tisíc liber si letos odnesla severoirská autorka Anna Burnsová s románem Milkman (Mlékař).

Literární cena střední Evropy Angelus letos poprvé doputovala do země, v níž před 12 lety vznikla – díky Macieji Płazowi a jeho románu Robinson w Bolechowie (Robinson v Bolechově).

Na Frankfurtském knižním veletrhu 2018 bylo připomínáno kulaté výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, ale odborníci spíše probírali dopad Brexitu na knižní trh, vzestup audioknih nebo nové způsoby zveřejňování vědeckých článků. Do areálu se dostavil i Harry Potter v mnoha exemplářích.

Hlavním hostem Frankfurtského knižního veletrhu 2018 byla Gruzie. I když jde o zemi zmítanou mnoha problémy, připravila expozici, s níž se co do působivosti může rovnat jen málokterá v minulosti.

Překladatelka Pavla Lidmilová byla Obcí překladatelů uvedena do Síně slávy. Čtyři kolegyně portugalistky a překladatelky – Vlasta Dufková, Marie Havlíková, Šárka Grauová a Lada Weissová – tuto událost oslavují krátkým zamyšlením. Nejde o planá rétorická slova, jsou to čtyři velmi upřímné zpovědi. Doporučujeme dočíst až do konce.

Na nejprestižnější polskou literární cenu nebyl nominován žádný román. V roce 2018 byla udělena esejistovi Marcinu Wichovi.

Na Karlu Čapkovi je „všechno špatně“. Je to „maloburžoazní autor, kterého si pro jeho žurnalistické hry oblíbili zejména politici. Ale vaši lepší kritici to viděli už za jeho života.“ To jsme se nedávno dozvěděli od provokativního britského bohemisty Roberta Burtona Pynsenta.

Autor s aurou undergroundu, vypravěč s niagarským spádem, programový ředitel Knihovny Václava Havla, bratr legendárního frontmana Psích vojáků Filipa Topola. Spisovatel, který ve svých knihách nešetří stranami. Jedni jeho dravý styl milují, druzí ho mají rádi méně. V line-upu literárního programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti neměl konkurenci.

Během letošního poetického festivalu Po stranách Moravy bylo poprvé uděleno Zvláštní ocenění za popularizaci české a slovenské literatury v zahraničí. Získala ji bulharská bohemistka a překladatelka Dimana Ivanova.

Luhačovice a Lido di Dante – dva místopisné názvy spojuje počet slabik, výletní charakter a poslední červnovou sobotu také Petr Borkovec. Do valašského lázeňského centra přijíždí číst z knížečky povídek z místa v severní Itálii, odkud pochází jeho žena. Zná je jako své boty, ale v Luhačovicích je poprvé. „Dobré, že?“ říkám. „Moc pěkné,“ přisvědčí, „vy jste odtud?“ „Ze Zlína.“ „Jak je to daleko?“ „Třicet.“

Začátkem července se v rámci festivalu Na vlnách MKP představili tři bulharští a čeští básníci. Během Bulharsko-českého večera vystoupili Bulhaři Bojko Labkovski a Lidia Galabova a za Čechy promluvil Jan Sojka. Autoři hovořili o své tvorbě i o literatuře obecně. Básník Labkovski například zmínil, že nebezpečným konkurentem literatury se stává vizualita a po autorech se často požaduje především zábava.

Nekrolog významného českého sinologa Oldřicha Krále připomíná jak jeho celoživotní dílo, tak jeho osobnost, skrývající se za rukopisem připomínajícím čínské znaky.

„Okurková sezóna začala – česká média přinášejí jako žhavou novinku zprávu o plánech rodiny Anne Frankové emigrovat z Nizozemska dál,“ napadlo nejednoho zasvěcence v těchto dnech. Na webu amsterodamského Domu Anne Frankové však lze (i v angličtině) snadno zjistit, že původní tisková zpráva Nadace Anne Frankové skutečně uvádí výsledky nového výzkumu. Podstata je však v něčem jiném…

Letošní Cena Georga Büchnera, jedno z nejprestižnějších literárních ocenění (podle některých ohlasů dokonce vůbec nejprestižnější) v německém jazykovém prostředí, je částečně i úspěchem maďarské literatury: laureátka Terézia Mora (1971) je bilingvní spisovatelka a překladatelka z maďarštiny do němčiny. Porota ocenila její jazykové umění a „mimořádnou aktuálnost“.

Letošní ročník karlovarského filmového festivalu nabízí zřejmě největší počet adaptací slavných i méně slavných literárních předloh ve své historii. Najdeme tu Dona Quijota, několik thrillerů i životopisný film o Sergeji Dovlatovovi.

Pražský rodák Jan Faktor, který od konce 70. let žije a tvoří v Německu, byl za svou dosavadní literární tvorbu vyznamenán Cenou Itala Sveva. Výroční německé literární ocenění určené pro obzvláště svébytné prozaiky autor převzal 20. června v Literárním domě v Hamburku.

Do Polska doputovala historický první udělená Man Bookerova knižní cena. Získala ji Olga Tokarczuková za svůj „dekonstrukční“ román Běguni.

V úterý 22. 5. bude vyhlášen vítěz letošního ročníku Mezinárodní Man Bookerovy ceny. Navzdory názvu soutěže v ní dominují evropští autoři. Byla literární hodnota díla jediným kritériem pro jeho nominaci?

Hlavní host letošního pražského knižního veletrhu, Izrael, představil mohutnou škálu knih: od detektivek přes humoristické romány a knížky pro děti až po non-fiction. Zdůrazněny byly i četné kulturní a historické vazby mezi oběma státy.

Letošní ročník pražského knižního veletrhu byl obohacen o sekci pořadů, které z obecnějšího hlediska analyzovaly fungování literatury v naší společnosti.

Jedním z hlavních témat letošního pražského knižního veletrhu byl komiks. A to nikoli jako jeden z mnoha literárních žánrů, nýbrž specifické umělecké médium.

Už více než deset let pořádají Česká centra a EUNIC v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů, ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Letošní vlámský zástupce Jeroen Olyslaegers představí český překlad svého románu o pár týdnů později v Praze osobně.

Letošní Pulitzerovu cenu získal Andrew Sean Greer (1970) za román Less o nepříliš úspěšném homosexuálním spisovateli, který odmítá stárnout a vydává se na pitoreskní literární turné po různých koutech světa.

Během pouhých několika dní odešli dva velikáni české filmové režie: 8. dubna zemřel v Praze Juraj Herz ve věku 83 let a 13. dubna zemřel ve Spojených státech Miloš Forman ve věku 86 let.

Hlavními hosty veletrhu byli letos Rumuni, kteří slaví sto let od „založení svého moderního státu“. Rumunsko se snažilo upoutat pozornost i prostřednictvím osobností, jež jsou rumunského původu, ale píší jinou řečí, případně byli naturalizováni jinde, například Herty Müllerové či Mircei Eliada. Příštím hostem bude Česká republika, což se už letos odrazilo ve vyšší účasti našich literátů.

Vypořádat se s chaotickým světem, rozpomenout se na počátky druhé světové války, zjistit, jak to bylo s Josefem Mengelem, vypátrat, kdo vraždil na zámku, dozvědět se, jakou roli hraje v příběhu dalmatin, projít si s autorem jeho citový život minutu za minutou a po několik let… To nejlepší z francouzské literatury podle výběru prestižních literárních cen.

Finsko si letos 6. prosince připomíná sté výročí nezávislosti a jisté ozvuky celoročních bohatých oslav se projevily i při udělování cen Finlandia. Tři romány z finálové šestice v hlavní kategorii se totiž zabývají nejrůznějšími aspekty finství. A z největšího nadhledu a značnou dávkou humoru k nim ve vítězném románu Niemi (Poloostrov) přistoupil Juha Hurme.

Témata jako autismus, nejistoty dospívání a dějiny v mapách ovládly letošní norskou literární cenu Brageprisen. Přehled vítězných titulů ukazuje, že aktuálnímu knižnímu trhu v Norsku dominují spíše intimnější příběhy, kterým dávají autoři přednost před globálními nebo celospolečenskými otázkami.

Nejlepší švédskou knihou uplynulého roku v kategorii beletrie pro dospělé se stal dystopický román popisující Švédsko budoucnosti: „Johannes Anyuru líčí s originální a osudnou dramaturgií řetězec událostí, kdy se společnost současného a budoucího Švédska zhroutí, a otevře se tak prostor teroru a represím.“

Jonas Lüscher – tak zní jméno nositele desáté Švýcarské knižní ceny. Kraft – tak zní titul oceněného románu a zároveň jméno titulního protagonisty Lüscherovy druhé, nepříliš rozsáhlé prózy o profesorovi rétoriky, který hledá své štěstí v Silicon Valley. Podle poroty chytře a humorně vyprávěný příběh, jenž propojuje tradiční akademické prostředí s novým světem digitální techniky.

V pražské galerii DOX byla představena reportážní publikace Ku-klux-klan. Tady bydlí láska, která zachycuje činnost současného Ku-klux-klanu. Tuto organizaci by mnozí považovali za věc minulosti, avšak ve skutečnosti se přizpůsobila současným trendům a „jde s dobou“.

V předvečer zahájení vídeňského knižního veletrhu Buch Wien byla udělena v pořadí teprve druhá Rakouská knižní cena. Její držitelkou se stala spisovatelka Eva Menasse, která pětičlennou porotu přesvědčila sbírkou všednodenních povídek Tiere für Fortgeschrittene. Ocenění za nejlepší debut si odnesla rodačka z Teheránu Nava Ebrahimiová.

Cena Severské rady za literaturu letos míří do Dánska. Vítězství Kirsten Thorupové nebylo velkým překvapením. Autorka se na literárním poli pohybuje padesát let, v tisku bývá označována za „grand old lady“ dánské literatury.

Vzpomínka na bulharského dramatika, který tvrdil, že „divadlo je mluvčím spisovatele“, se odehrála v minulém týdnu na různých místech v Praze.

Prozaička, teatroložka a herečka Tamara Petkevičová ve 40. letech 20. století prošla několika sovětskými lágry. O své lágrové zkušenosti napsala rozsáhlé a strhující vzpomínky, které směle konkurují všem „špičkám“ lágrové prózy.

Jak upoutat pozornost v silné konkurenci účastníků obřího knižního veletrhu? Organizátoři české účasti ve Frankfurtu nad Mohanem letos vsadili na výročí události, jež naší zemi kdysi zjednala velký respekt.

Hostem Frankfurtského knižního veletrhu 2017 byla Francie a frankofonní literatury. K obvyklým politickým protestům letos přibyly i potyčky mezi Němci samotnými.

Je zvláštní, jak málo se všeobecně ví o uralských evropských autochtonech. Jejich literatura a dějiny jejich kultury vůbec jsou nesmírně zajímavé.

Stanou se počítače spisovateli a malíři? Může se něco stát uměním až díky interpretační práci a výběru vnímatele? I tato témata se řešila na letošním Frankfurtském knižním veletrhu.

„Hlavní město“, Die Hauptstadt, tak se jmenuje německojazyčný román roku 2017. Sotva před měsícem ho vydal třiašedesátiletý rakouský spisovatel Robert Menasse, který se stal letošním držitelem Německé knižní ceny, udělované ve Frankfurtu nad Mohanem těsně před zahájením největšího knižního veletrhu světa. Historie ukáže, jestli to bude nejslavnější román o Bruselu, který je v naší době synonymem Evropské unie i unijní byrokracie. Českým čtenářům autor představí svou novinku v listopadu.

Nejsledovanější polské literární ocenění Nike za rok 2017 získal publicista a autor literárních reportáží Cezary Łazarewicz.

Nositelem Nobelovy ceny se letos stal japonský spisovatel Kazuo Ishiguro, který – slovy poroty – „ve svých románech velké emocionální síly odkryl propast zející pod naší iluzorní sounáležitostí s tímto světem“.

František Listopad (a za hranicemi českých zemí Jorge Listopad), muž se „dvěma domovskými listy“, patřil k výrazným postavám českého poválečného exilu a současně ke klíčovým osobnostem portugalského kulturního dění čtyř dekád dvacátého století. Zemřel v první říjnové noci roku 2017, v listopadu by mu bylo 96 let.

Letošním laureátem slovenské ceny Anasoft litera se stal Ondrej Štefánik, nominovaný na tuto cenu již v roce 2013. Ocenění získal za román Som Paula.

Jsou kybernetická rozšíření jako naprosto běžná součást lidských těl opravdu jen otázkou času? A jaká je budoucnost storytellingu? Rozvinou jednou robotičtí lékaři, právníci a umělci vlastní intuici a kreativitu? I na tyto otázky se hledaly odpovědi během vědeckého festivalu Future Port Prague, který se odehrál 7. září 2017 v Pražské tržnici v Holešovicích.

Letošní Kongres ugrofinských spisovatelů se odehrál v předposledním týdnu měsíce srpna v prostorách Estonského etnografického muzea v Tartu. Tematické zaměření kongresu bylo „Dějiny ugrofinských národů v literatuře“.

V německém městě Mülheim an der Ruhr se na počátku června rozdávaly ceny pro nejlepší německojazyčnou divadelní novinku sezóny. Odbornou porotu z nominovaných her nejvíce oslovil příběh Mädchen in Not německé dramatičky Anne Lepper. Cenu publika si odnesl Konstantin Küspert.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos obrací svou pozornost do Švédska. Mezi padesátkou promítaných snímků najdeme ve švédském Fokusu i řadu skvostných literárních adaptací, například legendární němý film z roku 1921 Vozka smrti nebo opus Vystěhovalci režiséra Jana Troella v hlavních rolích s Maxem von Sydow a Liv Ullmannovou.

Laureátem pátého ročníku prestižní polské Básnické ceny Wisławy Szymborské se stal Marcin Sendecki.

Děláte si poznámky přímo do knih? V tom případě pozor na budoucí generace knihovníků, literárních vědců a dalších profesionálních kulturních slídilů. V Lapidáriu Národního muzea v areálu holešovického Výstaviště v Praze se na letošním veletrhu Svět knihy právě o takových čtenářích zasvěceně hovořilo a předváděly se důkazy.

Na 23. ročník mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy přijel do Prahy úctyhodný počet zahraničních autorů včetně těch německy píšících. Ti však letos nepoutali takovou pozornost, jakou by si organizátoři i milovníci německy psané literatury nejspíše přáli.

Na letošní mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy zavítalo rekordních 44 tisíc návštěvníků. Organizátorům se pod vedením nového ředitele podařilo využít přirozených možností lokality. Pořady uspořádané v rámci ústředního tématu veletrhu Genius loci v literatuře / M(ě/í)sto v hlavní roli účastníky seznámily s texty inspirovanými atmosférou města či takovými, kde se protagonistou stává konkrétní místo. Podstatnou změnou byl i návrat malých nakladatelů.

V závere apríla zomrel ukrajinský básnik Borys Olijnyk (1935–2017), ktorý takto sformuloval svoje životné a umelecké krédo: „Písať, ako žiješ, a žiť, ako píšeš.“

José de Almada Negreiros: uma maneira de ser moderno – velkolepě pojatá průřezová výstava díla všestranného umělce Josého de Almada Negreirose (1893–1970), kterému tím Portugalsko splácí určitý dluh, je v Lisabonu považována za uměleckou událost roku.

„Olvassuk egymást!“ neslo se ve dnech 20.–23. dubna zas a znovu výstavní halou parku Millenáris, kde se každoročně koná Budapešťský mezinárodní knižní festival. Olvassuk egymást! Čtěme se navzájem! Právě pod tímto heslem se na letošním 24. ročníku největšího maďarského knižního veletrhu prezentovaly jako čestný host zbývající státy visegrádské čtyřky.

Ve dnech 20.–23. dubna se v Budapešti konal 24. ročník Budapešťského mezinárodního knižního festivalu (Budapesti Nemzetközi Könyvfesztivál). Jeho hlavní zahraniční hvězdou byl letos laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk. V zahajovací diskusi s moderátorkou Krisztou D. Tóthovou přišla řeč mj. na nálepku istanbulského prozaika, ale také specifika autorova předposledního románu Kafamda Bir Tuhaflık (Podivnost v mé hlavě).

Pulitzerovu cenu v kategorii beletrie letos obdržel Colson Whitehead za román The Underground Railroad. Původní označení sítě na podporu uprchlých otroků, kteří se v 18. a 19. století potřebovali dostat z amerického Jihu na Sever, se v knize stává názvem skutečné podzemní železnice. Tento a další surreálné prvky však neumenšují syrovost popisovaných zkušeností ze života v otroctví.

V Městské knihovně v Praze se v druhé polovině „měsíce čtenářů“ uskutečnila veřejná debata Kniha versus digitál. K diskutovaným tématům patřily rozdíl mezi čtením papírových a elektronických knih, závislost na virtuální realitě či míra ohrožení svobody při zacházení s informacemi z různých prostředí. Ale i nové dimenze vyprávění.

Na Lipském knižním veletrhu 2017 bylo připomínáno pětisetleté výročí vystoupení Martina Luthera, považované za počátek reformace křesťanské církve. Jako hlavní hostující země se představila Litva; za dva roky se této role chopí Česká republika, jak na místě oznámil náš ministr kultury Daniel Herman. Mezi představenými českými literáty převažovali ti, kteří tematizují multietnické vztahy a pomoc lidem v nouzi.

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks byl za svůj překlad Komenského Labyrintu světa nominován na cenu překladatelského časopisu Filter. Recenzenti oceňují živý jazyk, jímž Mercks toto barokní dílo přibližuje současným čtenářům. Vyhlášení vítěze proběhne na literárním festivalu v Utrechtu 11. května 2017.

Na Londýnském knižním veletrhu se debatovalo o Brexitu a postavení knih v digitálním a postfaktickém světě. Oficiálním hostem bylo Polsko: někteří autoři nahlas zadoufali, že událost přitáhne více pozornosti k jejich kultuře obecně, aby Poláci nadále nebyli spojováni pouze s levnou prací.

Cena Adelberta von Chamissa, udělovaná tradičně německy tvořícím autorům neněmeckého původu, kteří se výraznou měrou zasloužili o mezikulturní dialog, letos míří do rukou původem iráckého prozaika Abbase Khidera. Na svých internetových stránkách to oznámila Nadace Roberta Bosche, která ocenění zaštiťuje.

Jak využívat přirozenou lidskou touhu po zážitcích, dobrodružství a vlastní činnosti v prostředí knih a především v prostorách knihoven? Jak do propagace čtení zapojovat sociální sítě a zvláště youtubery? I to řešil třetí ročník konference Do černého.

Střídavá péče, džihádisté, rozdílná náboženství a ženská literatura letos ovládly jednu z nejvýznamnějších cen na norském knižním trhu. Přehled vítězných titulů napovídá mnohé o směřování současné norské literatury i o globálních problémech Evropy.

Tituly oceněné a nominované v letošním ročníku nejvýznamnější švédské literární ceny svědčí o potřebě vyjadřovat se k palčivým otázkám dneška, ale i o věčné snaze co nejdůkladněji probádat nejrůznější nuance mezilidských vztahů.

Dánsko se předčasně loučí se spisovatelem Janem Sonnergaardem, jenž propůjčil hlas mužům, kteří v životě šlápli vedle.

Minulý týden byly ve Finsku po roce opět uděleny ceny Finlandia. V hlavní kategorii si ocenění odnesl Jukka Viikilä za biografický román o staviteli Helsinek nazvaný Akvarelleja Engelin kaupungista (Akvarely z Engelova města).

Letos si připomínáme sté výročí úmrtí a sto sedmdesát let od narození Henryka Sienkiewicze. V rámci Roku Henryka Sienkiewicze, vyhlášeného v Polsku, se odehraje i řada kulturních akcí v Česku.

Francouzská literární scéna má podzimní napětí za sebou, čtenáři se mohou vrhnout na vánoční nákupy. Prestižní literární ceny si překvapivě odnesly dvě ženy, mezi literární smetánku letos patří dva mladí spisovatelé začátečníci a v popředí stojí autoři multikulturního původu. Zlé jazyky si všímají toho, že ceny nápadně imitují žebříčky bestsellerů. Nejsledovanější Prix Goncourt putovala do rukou Leily Slimani.

Ovace při udílení letošní Švýcarské knižní ceny sklidil kontroverzní autor Christian Kracht, přezdívaný „švýcarský Houellebecq“, za svůj román ze třicátých let nazvaný Die Toten.

V pátek 11. listopadu 2016 zemřela ve Vídni prozaička, básnířka a autorka rozhlasových her Ilse Aichingerová. Významné představitelce rakouské poválečné literatury bylo 95 let.

Česká sekce asociace autorů detektivní literatury AIEP už dvacet let uděluje ceny za nejlepší román i povídku. I v době, kdy se detektivní žánr vrátil do popředí zájmu čtenářů, však jde o ocenění vnímané spíše okrajově. Čím to?

V předvečer zahájení vídeňského knižního veletrhu BUCH WIEN byla letos poprvé udělena Rakouská knižní cena. Ocenění inspirované obdobnými cenami v Německu a Švýcarsku získala básnířka a prozaička Friederike Mayröckerová za prozaická notáta s názvem fleurs. Cena za nejlepší debut míří do Tyrolska.

Nejvýznamnější polské literární ocenění získala letos za svůj mimořádný debut – sbírku básní v próze – Bronka Nowická.

Cena Severské rady za literaturu putuje letos do Švédska za renomovanou, u nás však dosud málo známou básnířkou Katarinou Frostenson.

Letošní vítězem Man Bookerovy ceny za prózu se stal jako vůbec první Američan Paul Beatty s románem The Sellout. The Sellout je sžíravá satira na téma rasismu v USA, ale i celé afroamerické kultury. Román je již druhým vítězem prestižního ocenění ze stáje nezávislého nakladatelství Oneworld.

Hostem Frankfurtského knižního veletrhu se roku 2016 stalo Vlámsko a Nizozemsko. Tvůrci vsadili spíše na menší, chytré interakce s návštěvníky. Za ústřední obraz expozice bylo zvoleno moře, protože „má svou poetičnost i politický náboj“. Hlavní postavou českého stánku se stal prezident Havel.