Od osobních svědectví k analytickému a angažovanému hledání východisek. V době, kdy konflikt v Gaze probíhá paralelně s rostoucím napětím napříč Blízkým východem, funguje sborník věnovaný Palestině nejen jako zdroj informací, ale i jako výzva k přehodnocení vlastního postoje.
Zlodějský milenecký pár, šmírující soused s útočnou puškou ve skříni, dealeři marihuany, nájemný zabiják a trojice gangsterů. Ti všichni se potkají v jednom neútulném činžáku a je z toho groteskně nadsazený krvák.
Žena je od nepaměti spojována s hříchem a pokušením. Čarodějnice si obvykle představujeme jako zlé ženské postavy, zatímco mužské protějšky vnímáme spíš jako moudré kouzelníky, jakým byl třeba bájný Merlin. Solà nás však vyzývá, abychom se na postavy čarodějnic podívali jinýma očima a vyslechli jejich příběh.
Podle kanadsko-britského bohemisty se dějiny často rozhodovaly v ložnicích či skrze erotické podvratnictví. Praha je pro něj místem, kde se surrealismus potkává s atmosférou gulagu a kde je krása spíše vražedná než pravdivá.
Román Poslední siréna finské spisovatelky Iidy Turpeinen vypráví strhující příběh vyhubení Stellerovy mořské krávy a zároveň zkoumá proměny lidského vztahu k přírodě. V rozhovoru autorka vypráví o práci s archivními prameny i o tom, jak mohou humanitní vědy pomoci proměnit naše uvažování o světě kolem nás.
Český rozhlas poskytuje tuzemské literatuře neocenitelné služby. Už to má i oficiálně stvrzené letošním udělením Ceny Magnesia za přínos knižní kultuře stanici Vltava. Cenu by si však zasloužily i ostatní stanice, protože Český rozhlas je snad jediné tuzemské médium, které se velkoryse a osvíceně věnuje celému spektru současného písemnictví, nejen literatuře „vysoké“, ale i lehčím žánrům.
Příběh o běžné pražské rodině, jež si uvědomí, že dítě nemusí ve škole trpět. A také o tom, jak je prima mít dědu, který ze sebe stejně jako vnučka nenechal vytlouct zájem o poznávání světa.
Karel Hynie je známý především jako autor knižní předlohy seriálu Volha. V novém románu se vrací na počátek sedmdesátých let, do dob, kdy se neúspěšný student Vašek na rok stává průvodčím pražského dopravního podniku. Vtipné příhody z jeho služby poskytují čtenáři pohled na postupně normalizovanou společnost skrze nepříliš typické prostředí.
Nejnovější román Ludmily Svozilové balancuje na pomezí thrilleru a hororu. Hrůza přitom vyvěrá nejen ze střetu s bestiálním vrahem dětí, ale i z propracované psychologie hrdinky, která žije jen pro pomstu.
Už v roce 1949 dokázal rakouský rodák popsat, kam se československá společnost ubírá.
„Úkolem intelektuálů je vzdorovat útlaku,“ vysvětluje v rozhovoru tchajwanský autor, který se snaží knihami, ale i činy udržet kulturu svého domorodého ostrovního národa.
Teo sedí a myslí. Myslí na dinosaury, palačinky a na to, kde vznikají myšlenky a jestli je jeho maminka umí číst. Jednoduchá kniha o prvních filozofických úvahách nabízí odpovědi už těm nejmenším hloubavým čtenářům.
Sbírku El temblor lze přečíst za jeden večer. Čtenář se však nesmí nechat zmást skromnou délkou povídek; jsou sice krátké, ale velmi tklivé. Každá z nich jej přiměje na chvíli se zastavit a kritičtěji se zamyslet nad nelehkými situacemi, do nichž jej autorka nechává nahlédnout.
Ruský režisér dlouhodobě žijící v emigraci se pokusil postihnout zvrácenou povahu Josefa Mengeleho zejména v dobách po válce. Jako předloha mu posloužil román francouzského spisovatele Oliviera Gueze.
To, co se může zpočátku jevit jako kontroverzní zpověď homosexuálního vypravěče, se postupně proměňuje v mnohovrstevnatou sociologickou reflexi každodenní existence. Próza je oceňovaná pro svou výraznou autenticitu a bezprostřednost: přímo, bez příkras a s pozoruhodnou upřímností rekonstruuje realitu zobrazovaného světa.
Řadu informací autoři pochopitelně nemohli uvést napřímo, i tak je ale zřejmé, že Česko pomohlo a pomáhá napadené Ukrajině v míře, za kterou se rozhodně nemusí stydět.
Od té doby, co jsme se naposledy přestěhovali, návštěvy vodím nejraději do ložnice. Stojíme v uctivé vzdálenosti od našich postelí a hledíme na řezby květin v jejich čelech a nohách, na svislé korintské sloupky s hlavicemi obrostlými akantovými listy, na kanelury, volutové konzolky, rozviliny a zaviliny… Zatímco já předvádím, jak se řezbovaná čela dají pohodlně vysadit, muž zdůrazňuje, že v takových postelích můžeme rovnou pohodlně umřít – poslouží jako hrobka.
Básnická prvotina Darii Gordové přináší existenciálně laděnou poezii, která propojuje tělesnost, intimní výpověď a metafyzické přesahy. Jazykově vyzrálá sbírka pracuje s motivy osamění, paměti i identity a ukazuje, jak se osobní zkušenost může proměnit v soudržný a výrazný básnický celek.
Lékařský thriller z Ukrajiny vyniká pečlivou charakteristikou nejednoznačné hlavní postavy – patologa kyjevské nemocnice, který se zaplete do obchodu s částmi lidských těl.
Jak zní ticho pouště Gobi nebo úzkost ostrovů mizejících v oceánu? Spisovatel Terrazas mapuje nejodlehlejší kouty planety, kde hudba není pouhou zábavou, ale životně důležitým nástrojem. Od australských „písní cest“, které nahrazují GPS, až po tibetský exilový odboj, od mongolských pastevců po virtuální světy Tuvalu autor ukazuje, že zvuk dokáže uchovat identitu tam, kde selhává politika i paměť.
Když nám zemře matka, jako by skončilo naše dětství. Přesto, právě proto ji musíme na její nekonečnou pouť pustit.
Soubor téměř pěti desítek recenzí, portrétů a glos kulturního publicisty vypovídá nejen o předmětných dílech, ale jako celek především o samotném autorovi.
Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.
Sarkastický román o krizi středního věku, zkostnatělosti akademického prostředí a přebujelé politické korektnosti. Dánský autor s nadhledem i jízlivostí ukazuje, kam až může vést snaha uniknout vlastnímu i společenskému stereotypu.
V době komunistické diktatury sice psychiatrie neztratila svou pozici lékařského oboru, zároveň však nabízela nové možnosti represe – vždyť kdo odmítá cestu k beztřídní společnosti, nemůže přece být normální…
Už jméno toho města je zavádějící – jeden by čekal, že se tu ocitá na mělčině. U velké řeky by to dávalo smysl. Jenže chyba lávky – o mělčinu zde nejde. Naopak, historické centrum se zvedá na opukovém ostrohu nad soutokem, vysoko nad vodou, která ho po staletí pozvolna rozmělňuje.
Desetiletá Tonja má za nejlepšího kamaráda sedmdesátiletého Gunnvalda, jehož minulost začne nebezpečně ohrožovat poklidné dny v údolí Glimmerdal. Oceňovaná norská autorka opakovaně dokazuje, že i zdánlivě jednoduché příběhy o přátelství mají dětem stále co nabídnout.
Selské lesy chtějí básnicky uchopit vztah člověka a krajiny v době ekologické krize. Sbírka nabízí cit pro detail i silné obrazy, zároveň ale naráží na tezovitost a stylistickou rozvolněnost. Kde se její poetice daří – a kde se rozpadá?
Největší ostrov světa je zároveň extrémní laboratoří lidské adaptability. Nová kniha jednoho z nejuznávanějších českých novinářů sleduje tisícileté dějiny Grónska – od prvních pěších migrantů přes Vikingy až po současné obyvatele – a ukazuje, že v nehostinných podmínkách přežívají nikoli technicky nejvyspělejší ani ti nejsilnější, ale spíše ti nejpřizpůsobivější.
Debutový román Jely Abasové, který předminulou sobotu získal Literu za fantastiku, je opojně zábavným i emočně drásavým zážitkem, který uhrane barvitými postavami, ještě barvitějším dějem a sebevědomým stylem.
V nakladatelství Paseka vyšel jako dvacátý svazek souborného díla Vladimira Nabokova jeho román z berlínského období Pozvání na popravu. Vysoce básnický text, plný nástrah a falešných stop, vypráví příběh posledních pár dní Cincinnata C., odsouzeného za svoji neproniknutelnost a nepřizpůsobivost.
Hluboké, dobrodružné, fascinující a nezřídka dojemné nahlédnutí do základní stavební jednotky těla každého živého organismu. Kromě četných historických exkurzů, objasnění fungování buněk a seznámení s aktuálními objevy autor předjímá, jakým způsobem úplnější poznání buňky ovlivní medicínu i budoucnost člověka.
Muže existovat idealistický fašista? A musí být v uměleckém díle zápornou postavou? Rozsáhlý komiks švédského tvůrce má možná nejneobvyklejšího hlavního hrdinu v dějinách komiksu.
Peruánský valčík je nejskvělejší peruánský přínos světu. Kdo by to byl řekl, že se zrodil na těch nejchudších limských dvorech zamořených krysami. Kvůli svým erotickým účinkům byl dlouho nepřijatelný pro církev. Pochází ze španělského fandanga a má tajemnou moc: dokáže bojovat s veškerými předsudky lidstva a spojit přinejmenším celý peruánský národ.
Čtrnáctiletou Katku brzy čeká přestup na gymnázium. Dospívající dívka se rozhodne, že se od té chvíle všechno změní: zhubne, přestane si pořád jen číst a najde si kamarády. Cesta k „lepšímu“ já však nabere sebedestruktivní směr. Poslední román Petry Soukupové výstižně popisuje plíživé nebezpečí poruch příjmu potravy a nabízí poučné čtení pro teenagery i jejich rodiče.
Pro kronikáře byl místem příchodu do panenské krajiny, pro obrozence hrází proti „germánské sani“, pro dnešní archeology centrem pradávné posvátné krajiny. Nový pohled na „nejčeštější“ horu odkrývá svět podobný Stonehenge – zemi mrtvých, kde se sluneční kult hory potkával s lunární náladovostí řeky. Byl Říp „českou pyramidou“, k níž se mrtví velmoži plavili na vyzdobených lodích?
Pokud mluvíme o honorářích v kultuře, většinou se bavíme o tom, co a za kolik. V Asociaci spisovatelů se například několikrát debatovalo o ceníku za jednotlivé typy textů či služeb typu besed či autorských čtení nebo zřízení fondu na podporu autorstva inspirovaného principem Státního fondu kinematografie; jen financovaného jedním procentem nikoli z prodaných lístků, ale z prodaných knih. Nic z toho nikdy bohužel nebylo.
Iva Jakimiv po dlouhých osmi letech publikuje básnickou skladbu Onde, která oslovila i porotu cen Magnesia Litera. V knížce objevujeme svět plný intimity lyrického subjektu v konfrontaci s jazykem, časem, přírodou – to vše dokresleno autorčinou technickou zručností. Nevěsta, stařec a pokušitel se v knize stávají průvodci po vlastních pochybách.
V českém prostředí zatím nemají takový zvuk, nicméně v tom anglosaském se sportovní romance jako svébytný žánr vyhraňují už několik let. Román americké spisovatelky je silný v důrazu na budování důvěry.
Svou prvotinou Malířovy dcery upoutala britská spisovatelka Emily Howesová pozornost kritiky a získala za ni literární ocenění. V příběhu dcer anglického malíře Thomase Gainsborougha zobrazila nadčasová témata sourozenecké lásky, ženské obětavosti a odvahy.
Serverovna, jazyk, šum i ticho: debut Jana Trtílka skládá poezii z fragmentů komunikace, kde slova ztrácejí jistotu a význam se rozplývá. Hravý i zneklidňující celek ukazuje, co se děje s řečí ve světě zahlceném signály – a jak snadno v něm mizí i náš vlastní hlas.
Bolest zřídkakdy zabíjí, o to víc však dokáže život ovládat. Renomovaný fyzioterapeut ve své nejnovější knize ukazuje, že ji lze dostat pod kontrolu nejen léky, ale i vlastním myšlením a mentálním nastavením.
V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.
Skvěle připravená monografie představuje významného, avšak trochu pozapomenutého tvůrce animovaných filmů. Doplněna je také stostránkovým rozhovorem s loni devadesátiletým režisérem a výtvarníkem.
Žijeme v době, kdy je minuta čekání věčností a algoritmus ví lépe než my, kam chceme jít. Christine Rosenová ve své analýze digitálního věku ukazuje, jak nás chytrá zařízení mění v pasivní diváky vlastních životů. Abychom zůstali svéráznými lidskými bytostmi, musíme do svých dnů vědomě vrátit napětí, nudu a interakci tváří v tvář – tedy vše, co se technologičtí giganti snaží v zájmu našeho pohodlí eliminovat.
Do Kamerunu bychom se letadlem dostali za necelý den. Bozajérům, tedy emigrantům z Kamerunu, může cesta v opačném směru zabrat několik krušných let. Třetí možností, jak vzdálenost zdolat, je vzít do ruky první knihu Maxe Lobeho přeloženou do češtiny, a tropickou zemi poznáme možná i lépe než při turistickém zájezdu.
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.
Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Gaël Faye se narodil v Burundi francouzskému otci a rwandské matce, Afriku však kvůli občanské válce ve třinácti letech opustil a vyrůstal ve Francii. V autobiografické knize Zemička, kterou vydal v roce 2016, se ohlíží právě za touto dobou konce svého dětství.
Mír nebo válka je nekompromisní obžaloba ruského státu i vnitřního světa ruského člověka. Na poměrně malé ploše dokáže postihnout stěžejní momenty ve vývoji ruské mentality, schizofrenní vztah k Západu i selhání inteligence. Je to strhující text plný pronikavých postřehů, který zůstává přístupný i čtenáři bez hlubší znalosti historie Ruska.
Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.
Máme právo vyprávět příběhy druhých? A dokážeme vůbec pravdivě odvyprávět ten vlastní? Kompozičně promyšlený a psychologicky laděný román islandské autorky se dotýká i problematiky pravdy v umění.
Mathias Voigt, ředitel německé PR agentury Literaturtest – zajišťující propagaci české literatury v německy mluvících zemích v rámci českého hostování na Frankfurtském knižním veletrhu a Roku české kultury – prozrazuje obrysy připravované kampaně.
Co mají společného shoegaze a Zdeněk Kalista? Nová kniha Miloše Hrocha naznačuje, že víc, než by se zdálo. V portrétu české hudební scény devadesátých let se zvukové experimenty potkávají s barokní spiritualitou i porevoluční euforií.
Kluk den co den zírá na osamělého vlka v zoologické zahradě. Vlk zase nehybně zírá na něj a snaží se přijít na to, proč mu ten malý člověk nedá pokoj. Filozoficko-poetický příběh o důvěře, toleranci a svobodě hraje všemi barvami, i když na povrchu (zdánlivě) převládá pochmurná šeď.
V gigantické vertikální ekofarmě Biotopia začíná docházet k výpadkům dodávek, záhadným explozím a úmrtím dělníků. Berlínská ex-auditorka Malu dostává za úkol podívat se supermodernímu podniku na zoubek.
Japonský restaurátor, hrdina mé dětské knihy Kiko a tajemství papírového motýla, se snaží přesvědčit svou malou dceru o tom, že ji čeká po příjezdu do České republiky skvělý život, slovy: „Budeme bydlet na zámku!“ „Už zase!“ Odfrkne si Kiko nevděčně a zeptá se: „Bude tam zase taková zima jako tenkrát v Anglii?“
Čekat, že to všechno nějak dopadne, nebo se vydat do boje? A není lepší nechat to všechno na zítra?
Americký historik maďarského původu se tentokrát tematicky obrátil k významné části moderních dějin vlasti svých rodičů. Jeho schopnost vidět kontext a identifikovat podstatné momenty může obohatit i české čtenáře.
Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.
Seveřané se v posledních letech snaží různými cestami, včetně celonárodních strategií, podporovat čtenářskou gramotnost. Zaznívá přitom opakovaně, že nabídka v doporučených školních seznamech i v knihovnách, zejména ta pro děti a teenagery, musí být co nejrozmanitější.
Věčně zhulená íránsko-německá vyhazovačka z berlínského queer baru pátrá po příčině smrti své mladší sestry, bez které se cítí ještě osamělejší než kdy předtím. Nový životní směr jí určí přidělené opatrovnictví pubertální neteře.
Australská literární teoretička zpochybňuje představu literární vědy jako čistě racionální až sterilní disciplíny. Ukazuje, že okouzlení, šok, identifikace i potěšení nejsou selháním interpretace, ale jedním z legitimních způsobů, jak literatura působí – a proč má stále smysl ji číst i zkoumat.
Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.
S překladatelem z ruštiny a francouzštiny Janem Machoninem o pozapomenutém ruském klasikovi, současném stavu ruské literatury v Rusku i za jeho hranicemi a objevování překladatelského řemesla.
Prozaický debut slovenského básníka Michala Talla překvapuje experimenty, ale také nasvěcuje nelehké prožívání pocitu odpojení a neporozumění.
Jiří Levý (1926–1967) byl jednou z klíčových postav translatologie 20. století a autorem komplexní a inovativní teoretické koncepce, která předběhla svou dobu a předznamenala značnou část současných teoretických otázek. Gettina monografie je inspirativní, komplexní a ambiciózní práce: završuje předchozí výzkumy a díky pečlivému zacházení s dosud neznámými archiváliemi otevírá nové otázky.
Hodinu před koncem ordinační doby jsem se vypravila na preventivní prohlídku, na kterou mě můj praktický lékař zval zhruba před měsícem. V čekárně seděly dvě ženy dvou generací. Třicátnice a osmdesátnice. Jako jediná jsem respektovala prosbu lékaře na dveřích a nasadila jsem si roušku. Osmdesátnice se rozhovořila.
Při procházce kolem zámku v Panenských Břežanech by se vám mohlo stát, že zahlédnete dvě exotické opičky s obrovskýma očima. Ale pozor, raději se v jejich blízkosti nedopouštějte žádných nepravostí. Jsou to totiž rození detektivové.
Kriminálník pod vlivem drog chce osvobodit Cikány živořící v pracovním táboře na maďarském ostrově – a dovést je do indické pravlasti. Zsolt Kácsor kolem této zápletky vystavěl mytologické vyprávění o jediném anarchistickém národu na světě.
Je to tak trochu meditace a snaha o znovunalezení cesty k člověku a společenství, trochu vzpomínka, snad i nostalgie a povzdech nad současným i minulým světem. A možná že to má i něco z modlitby. A taky z juda…
Snad každá stránka textu prozrazuje, že známý literární historik zpracovává jedno ze svých srdečních témat, a to způsobem, který má šanci stvořit další podobné srdcaře.
Popularita nacistů coby ultimátních padouchů stále neopadá. Zvláště ve fantastice, kde je možné pořádně vytěžit obsesi Třetí říše okultismem. Dokazuje to i nový román Jakuba Maříka.
Babí léto je manifestem stárnoucí ženy, která se rozhodla přijmout svůj věk nikoliv jako prohru, ale jako nově nabytou formu svobody. Ačkoliv se autorčina pozornost přesouvá k podzimu života, energie textů neztrácí na intenzitě.
Baker zasazuje lidské dějiny do rámce veledlouhého kosmického vývoje. V duchu konceptu Big History sleduje vzestup komplexity od velkého třesku po digitálně propojenou civilizaci a tvrdí, že jsme „pralidé v módních botách“. Jeho optimistická vize lidstva jako sebeuvědomělé části vesmíru však vyvolává otázku, zda už nejde spíše o metafyziku než o dějiny.
V Zemičce nabízí francouzsko-rwandský rapper Gaël Faye výlet do Burundi, země oplývající mangovníky a ptačím zpěvem. U jezera Tanganika, v bezpečí slepé uličky a ve stínu rozkvetlých lián objevuje malý Gaby svět. Na obzoru se ale pomalu rýsuje rwandská genocida, jejíž důsledky zasáhnou i Burundi a jako tlaková vlna rozmetají zbytky nejen jeho dětství.
Britský autor bestsellerů pro děti změnil formu, svému stylu však zůstává věrný. A vesmír v jeho podání není zas tak pustý a nepřívětivý, jak by se dalo čekat.
V potřebné, poučné a uživatelsky vstřícné publikaci zpřístupňuje Jan Bažant řecké bájesloví pro čtenáře, jejichž zájem není přednostně badatelský. Antické báje předkládá v netradičním pojetí, poučeně a přitom zábavně.
Zima ne a ne skončit, jaro se stále nevrací. Vydejte se spolu s Eevi na cestu tajemným lesem a ještě dál. Komiksový příběh seznamuje dětské čtenáře s baltofinskými mýty.
Asi před čtrnácti lety začala Anna Bolavá publikovat básně. Bylo zapotřebí napsat její medailónek. Uvedla jsem v něm, že fotografuje zemědělské stroje a pěstuje červenou řepu. Zkopírovala to Wikipedie a od té doby se mě na to na autorských čteních pravidelně ptají.
Porota letošní Ceny Lipského knižního veletrhu hledala „nejlepší vyprávění s přesahem do současnosti“. A podle jejího verdiktu je jím román Goldstrand Kateriny Poladjan, o jehož vzniku autorka prohlásila: „Protože když ve fantazii rozložíme svět a pak ho zkusmo znovu poskládáme, vždy se otevřou nečekané perspektivy.“
Sbírka Jana Musila přináší pozoruhodné ztvárnění ohlasů dospívání, dojmů ze současnosti a představ o budoucnosti. Jak lze tyto dimenze skloubit? Co značí hranice mezi nimi? Jsou takové předěly vůbec potřeba?
První román trilogie o památných okamžicích stoleté války nabízí méně bojových scén, než by čtenář čekal, ale autor dokáže popsat i zdlouhavý přesun od města k městu natolik poutavě, že nedovolí knihu odložit.
Kniha o mládí Paula Verlaina není biografií, a není tak docela ani o Paulu Verlainovi. Mladý bolestín je román vyprávěný z perspektivy jeho alter ega Ubohého Leliana. Protože – řečeno slovy Arthura Rimbauda – „já je někdo jiný“.
Norskem otřásá královský skandál, v němž se prolínají soudní proces, Epsteinovy spisy i důvěra v monarchii. Do vyhrocené debaty se zapojují také spisovatelé a otevírají i téma vztahu mezi státem a kulturou.
Křivoklátsko nejsou jen vzácné ekosystémy a diskuse o národním parku. Fotografka Indrová Semelková představuje region skrze intimní portréty lidí, kteří zde zapustili kořeny – od kastelána-teologa přes pokornou restaurátorku mlýnských strojů až po myslivce. Autorka zkoumá vztah mezi člověkem, historií a neokázalou silou krajiny, v níž může „hledání Boha“ skončit u rozštípnutého polene.
Hollywoodská adaptace další sci-fi Andyho Weira je opět spíše komorním dramatem. Ale nechybí velké ohrožení a přátelský mimozemšťan.
