Australská literární teoretička zpochybňuje představu literární vědy jako čistě racionální až sterilní disciplíny. Ukazuje, že okouzlení, šok, identifikace i potěšení nejsou selháním interpretace, ale jedním z legitimních způsobů, jak literatura působí – a proč má stále smysl ji číst i zkoumat.
Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.
Prozaický debut slovenského básníka Michala Talla překvapuje experimenty, ale také nasvěcuje nelehké prožívání pocitu odpojení a neporozumění.
Jiří Levý (1926–1967) byl jednou z klíčových postav translatologie 20. století a autorem komplexní a inovativní teoretické koncepce, která předběhla svou dobu a předznamenala značnou část současných teoretických otázek. Gettina monografie je inspirativní, komplexní a ambiciózní práce: završuje předchozí výzkumy a díky pečlivému zacházení s dosud neznámými archiváliemi otevírá nové otázky.
Při procházce kolem zámku v Panenských Břežanech by se vám mohlo stát, že zahlédnete dvě exotické opičky s obrovskýma očima. Ale pozor, raději se v jejich blízkosti nedopouštějte žádných nepravostí. Jsou to totiž rození detektivové.
Kriminálník pod vlivem drog chce osvobodit Cikány živořící v pracovním táboře na maďarském ostrově – a dovést je do indické pravlasti. Zsolt Kácsor kolem této zápletky vystavěl mytologické vyprávění o jediném anarchistickém národu na světě.
Je to tak trochu meditace a snaha o znovunalezení cesty k člověku a společenství, trochu vzpomínka, snad i nostalgie a povzdech nad současným i minulým světem. A možná že to má i něco z modlitby. A taky z juda…
Snad každá stránka textu prozrazuje, že známý literární historik zpracovává jedno ze svých srdečních témat, a to způsobem, který má šanci stvořit další podobné srdcaře.
Popularita nacistů coby ultimátních padouchů stále neopadá. Zvláště ve fantastice, kde je možné pořádně vytěžit obsesi Třetí říše okultismem. Dokazuje to i nový román Jakuba Maříka.
Babí léto je manifestem stárnoucí ženy, která se rozhodla přijmout svůj věk nikoliv jako prohru, ale jako nově nabytou formu svobody. Ačkoliv se autorčina pozornost přesouvá k podzimu života, energie textů neztrácí na intenzitě.
Baker zasazuje lidské dějiny do rámce veledlouhého kosmického vývoje. V duchu konceptu Big History sleduje vzestup komplexity od velkého třesku po digitálně propojenou civilizaci a tvrdí, že jsme „pralidé v módních botách“. Jeho optimistická vize lidstva jako sebeuvědomělé části vesmíru však vyvolává otázku, zda už nejde spíše o metafyziku než o dějiny.
V Zemičce nabízí francouzsko-rwandský rapper Gaël Faye výlet do Burundi, země oplývající mangovníky a ptačím zpěvem. U jezera Tanganika, v bezpečí slepé uličky a ve stínu rozkvetlých lián objevuje malý Gaby svět. Na obzoru se ale pomalu rýsuje rwandská genocida, jejíž důsledky zasáhnou i Burundi a jako tlaková vlna rozmetají zbytky nejen jeho dětství.
Britský autor bestsellerů pro děti změnil formu, svému stylu však zůstává věrný. A vesmír v jeho podání není zas tak pustý a nepřívětivý, jak by se dalo čekat.
V potřebné, poučné a uživatelsky vstřícné publikaci zpřístupňuje Jan Bažant řecké bájesloví pro čtenáře, jejichž zájem není přednostně badatelský. Antické báje předkládá v netradičním pojetí, poučeně a přitom zábavně.
Zima ne a ne skončit, jaro se stále nevrací. Vydejte se spolu s Eevi na cestu tajemným lesem a ještě dál. Komiksový příběh seznamuje dětské čtenáře s baltofinskými mýty.
Sbírka Jana Musila přináší pozoruhodné ztvárnění ohlasů dospívání, dojmů ze současnosti a představ o budoucnosti. Jak lze tyto dimenze skloubit? Co značí hranice mezi nimi? Jsou takové předěly vůbec potřeba?
První román trilogie o památných okamžicích stoleté války nabízí méně bojových scén, než by čtenář čekal, ale autor dokáže popsat i zdlouhavý přesun od města k městu natolik poutavě, že nedovolí knihu odložit.
Kniha o mládí Paula Verlaina není biografií, a není tak docela ani o Paulu Verlainovi. Mladý bolestín je román vyprávěný z perspektivy jeho alter ega Ubohého Leliana. Protože – řečeno slovy Arthura Rimbauda – „já je někdo jiný“.
Křivoklátsko nejsou jen vzácné ekosystémy a diskuse o národním parku. Fotografka Indrová Semelková představuje region skrze intimní portréty lidí, kteří zde zapustili kořeny – od kastelána-teologa přes pokornou restaurátorku mlýnských strojů až po myslivce. Autorka zkoumá vztah mezi člověkem, historií a neokázalou silou krajiny, v níž může „hledání Boha“ skončit u rozštípnutého polene.
Hollywoodská adaptace další sci-fi Andyho Weira je opět spíše komorním dramatem. Ale nechybí velké ohrožení a přátelský mimozemšťan.
Afroamerický autor Percival Everett přináší Dobrodružství Huckleberryho Finna v novém kabátě – z perspektivy uprchlého otroka Jima, jehož očima děj známé předlohy nahlížíme.
Veršovaná exkurze mezi sardinky, mníky a chobotnice zláká nejen šestileté piráty a princezny. Výprava tajemnou ponorkou zavede sourozeneckou dvojici až k pokladu – i když trochu jinému, než by čekali.
Britsko-ghanský filozof uštěpačně připomíná, že civilizace není automatické dědictví, ale aktivní péče o nejlepší myšlenky. V textu o mentálních hranicích vyvrací mýtus o čisté kultuře i biologické rase. Místo toho nabízí vizi světa, kde je kulturní „krádež“ motorem pokroku a společná lidskost jediným důležitým měřítkem.
Příběh tří generací žen se čtivě prolíná s osudy slezské oblasti postižné válkou i následným budováním socialismu. Navzdory regionální zakořeněnosti ale zůstává univerzálně srozumitelným.
Dobrou dobrodružnou fantasy lze ocenit v každé době. A to i tehdy, když trpí některými neduhy typickými pro debuty a nepřináší vlastně nic nového. Stvrzeno stříbrem je přesně tou knihou, které pro její zábavnost odpustíme hodně.
Těšínské Slezsko jako malá laboratoř střední Evropy: Adam Miklasz ve své esejistické knize sleduje jazyk, identitu i každodennost regionu, do něhož vstoupil zvenčí. Co jeho pohled vystihuje přesně – a kde se naopak rozchází s realitou?
Na jedné straně sláva, obdiv, euforie, na druhé útlak, nespravedlnost a ponížení. Billie Holiday, Yoko Ono nebo Kate Bush – ženy, které dokázaly měnit svět právě tím, že šly proti proudu, se nyní představují v knize, jež na českém trhu nemá obdoby.
Slavný komiksový román o keltském válečníkovi a králi z konce osmdesátých let se vrací ve velkolepém vydání. A zejména dodnes obdivuhodná Bisleyho kresba (či spíše malba) si velký formát zaslouží.
Příběh indiána, který se na konci 19. století ocitne sám a bez prostředků v Marseille, zdaleka není jen příběhem o shánění potravy a boji s xenofobií a byrokracií.
Přiblížit dětem realitu války je vždy nesnadný úkol. Nejnověji se s ním popasoval jihočeský historik Dalibor Vácha, autor v tematice druhé světové války již etablovaný.
Může dítě potkat něco horšího než smrt matky? Pokud vyrůstá v provinčním městě v současném Rusku, tak ano. Dětství malého Mikiho se přitom neliší od dětství dalších dětí. Ani jeho dospívání se nevymyká tomu, co zažívají ostatní teenageři. Ale Miki má jedno tajemství. Svou rodinu, kterou nesmí nikomu ukázat. Nemít matku je možná smutné, ale přípustné. Mít dva otce je nemožné.
Citlivě a s pochopením pro všechny zúčastněné předkládá Dostálová čtenářům příběh několika „obyčejných“ a zdánlivě i spokojených lidí ze současné české metropole. S odvahou zpracovává až příliš skutečné téma; hrozbu, tiše se vkrádající i tam, kde bychom to nečekali.
Příběh muže, který se pokusil zabít Ježíše Krista jen několik dní po jeho narození, je mnohem složitější a pestřejší, než by se podle zmínek v Bibli dalo očekávat.
Zápisky litevské lékařky představují další otřesné svědectví o tom, jak nízkou cenu měl v období stalinismu lidský život. Přeživším pak úřady nedaly klid ani dlouhá léta po oficiální rehabilitaci.
Co má společného Stravinskij s 78otáčkovou deskou a šaman s falešným zpěvem? Knižní esej bourá mýty o hudebním géniu a hudbu popisuje jako výsledek toho, pro jaký prostor byla objednána, čím bude hrána či kdo to zaplatí… Může být součástí rituálů, které dokážou stmelit komunitu, ale také přivodit popravu. Je to pozvánka do světa, kde zpívají i budovy.
Další část populárního seriálu historických příběhů a pověstí, který vycházel v časopise Mateřídouška v sedmdesátých letech, se dočkala knižního vydání. Tentokrát to jsou vesměs pověsti, obecně známé i regionální.
V jedné z kapitol vyzve profesorka narativní techniky své studenty oboru fotografie, aby popsali, co vidí na daguerrotypii před sebou. Přitom dobře ví, že přehlédnou to nejdůležitější. Když jim to ukáže, naopak to nelze nevidět.
V rezidenční zóně jménem Černošice, kde bydlím, bydlí mnoho miliardářů a milionářů a také velmi mnoho jejich manželek. A když se v místní knihovně koná veřejné čtení některého z koučů novější české prózy, manželky bývají upozorňovány, že pozvaný spisovatel „veškeré knihy tvoří autorsky“.
Poutavá, poučná a graficky vydařená kniha seznámí malé i větší čtenáře s historií využívání a základními vlastnostmi tří desítek rostlin, bez nichž by byl náš každodenní život nejen složitější, ale i fádnější.
V době, kdy se hlava státu oslovovala „soudruhu prezidente“, mířily na Hrad statisíce dopisů se stížnostmi i zoufalými prosbami. Historik Tomáš Vilímek na základě archivního výzkumu ukazuje, že prezident v očích občanů pomyslně suploval ombudsmana, soudce, a někdy snad i zpovědníka – přestože tento „kouzelný proutek“ prezidentské kanceláře fungoval jen výjimečně.
Lullaby je křehký, ale drsný příběh o bezpráví. Jeho autorka čerpá nadpřirozené motivy přesně z té těžko postihnutelné hrany, kdy je možné je brát reálně, ale i jako hru vnímání a smyslů. Rozhodně se tedy nejedná o knihu pro ty, kteří chtějí mít ve všem jasno.
Ztráta je nevyhnutelnou součástí lidské existence. Přesto (anebo právě proto) se s ní každý vyrovnává jinak. Co byste však byli schopni udělat pro to, abyste zaplnili prázdnotu ve své duši? Román Mezi námi rozvíjí překvapivý příběh truchlení, odhalující lidské slabosti.
Zatímco dnes je používání chemických zbraní na bojištích i vzhledem k mezinárodním dohodám záležitostí veskrze okrajovou, kdysi hrály roli výrazně vyšší, jak upozorňuje kniha seznamující s historií i chemickou podstatou těchto bojových prostředků.
Publikace o podobách dokumentárního filmu (a jeho zachycování umění) od počátků do současnosti působí trochu torzovitě. V rámci současné teoretické reflexe českého dokumentu však obstojí.
Dvě novely japonského autora, v nichž se prolínají erotika, grotesknost a zvrácená posedlost, vycházejí v novém překladu s ilustracemi Jana Švankmajera. Tyto sondy do vyšinuté lidské psychiky ani po sto letech neztrácejí nic ze své síly a provokativnosti.
Strhující a místy ironický epos plný slepých větví, podivuhodných těl i znepokojivých paralel se současností. Zatímco neandertálci žili pod zemí jako postavy z Wellsových románů, my se podle autora blížíme k populačnímu vrcholu a nevyhnutelnému zániku. Máme se připravit na svět, kterému budou vládnout obří netopýři, nebo dokážeme evoluci oklamat pomocí technologií?
Když se v hotelovém pokoji jezevce pana Skřípala rozlije tma, všechno může vypadat strašidelnější, než to ve skutečnosti je. Talentovaná absolventka plzeňské Sutnarky přichází s nápaditým debutem pro předškolní čtenáře.
Druhá sbírka Petyi Stach otevírá zkušenost tranzice, strachu z pohledu druhých i každodenního boje o bezpečí. Osobní nejistota, queer aktivismus i milostná lyrika se tu střetávají v sevřeném, syrovém a místy zneklidňujícím celku, který ukazuje, jak vypadá hledání identity ve světě, jenž ji sám často odmítá vidět.
Rakouský autor opět přichází s příběhem, který se sice nejspíše neodehrál, ale který se dost dobře odehrát mohl.
Román oceňované novinářky a exilového umělce ukazuje, že boj za svobodu může mít mnoho podob – a že i umění se může stát formou odporu. V jejich dystopickém světě, děsivě blízkém našemu, zní otázka revoluce naléhavěji než kdy dřív.
Během srpna roku 1895 bylo ve vídeňské svatoštěpánské katedrále nalezeno tělo muže. Při pořízení fotografií z místa činu se za ním objevuje přízrak barona von Reichenbacha. Může opravdu duch ze záhrobí vraždit? Odpověď se snaží urychleně nalézt inspektor Leopold von Herzfeldt, jemuž při objasňování zločinů pomáhá hrobník ústředního hřbitova a začínající spisovatel.
Alternativní spiritualita je všudypřítomná a těžko uchopitelná, může být stejně hravá a podpůrná jako klamavá či nebezpečná. Kniha nabízí sérii silných osobních příběhů, které ukazují „ezo“ v celé jeho ambivalenci. Autoři se přitom vyhýbají jednoduchým soudům a zasazují fenomén do širších sociálních, politických a kulturních souvislostí. I když jejich vnímání světa je ideologicky jasně vyhraněné.
Neige Sinno nechce jen vyprávět svůj příběh, zve čtenáře do svých myšlenek: zvažuje, jak psát o něčem, co bylo dlouho tabu, jak pojmenovat nevyslovitelné. Otčím malou Neige zneužíval od jejích sedmi do čtrnácti let. Po čtyřech dekádách se autorka ke svému traumatu vrací, chce pochopit sebe, svého predátora, nejbližší rodinu. Ukazuje také, že zásadní vinu nese společnost.
Jsou-li zasazeny do správného odborného kontextu, mohou i nařízení o chůzi přes Karlův most nebo Masarykův vztah k abstinenčnímu hnutí představovat inspirativní zdroj pro zkoumání dané doby, nikoli pouhou historickou kuriozitu.
Přežije jen ten, kdo dokáže tuhle hru na city hrát nejlépe. Celosvětový fenomén webtoonu si našel cestu i do češtiny.
Tři romány, tři bestsellery, jedna filmová adaptace – to vše zvládla třicetiletá Caroline Wahl za tři roky, a stala se tak nepřehlédnutelnou postavou současné německojazyčné literatury. Loni v srpnu vyšel v češtině její druhý román, který se tentokrát točí kolem rozervané dvacetileté Idy, mladší sestry Tildy z debutu 22 bazénů.
Stařičká Berta se na divadelních prknech pročítá dětstvím, pubertou i dalšími roky svého života, aby nám mohla lásku ke knihám jako mocné kouzlo předat.
Ve vypravěčsky sevřené novele se debutantce podařilo sugestivně zprostředkovat milostný příběh odehrávající se na konci léta během tradičních vesnických slavností. Text má svoje nedostatky, ale zároveň nabízí sympatickou vyprávěcí strategii i atmosféru.
Oceňovaný americký autor zejména sci-fi povídek se v posledním románu vydal do žánru fantasy. Ve světě velmi podobném renesanční Itálii sleduje příběh mladíka z mocné bankéřské rodiny.
Ve své vlasti etablovaný estonský spisovatel se představuje románem o rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatného Estonska, v němž se střídají perspektivy i stylistické roviny, ale přesto zůstává kompaktním celkem, kde každá součástka dopadá na své místo.
Čekání, nejistota a tíha odpovědnosti. Reportážní kniha citlivě obrací pozornost k migraci z méně viditelné strany; k ženám z různých částí světa, které zůstávají doma, zatímco jejich muži odcházejí za prací. Navzdory odlišným místům se osudy žen i důvody k migraci bolestně podobají.
Ceněný fantasy příběh ze současnosti sice zajímavě využívá indických reálií, zejména v závěru však spíše selhává, když se rozmlží do básnivých obrazů a úvah o životě a smrti.
Výbor Úvahy o terorismu, který čerpá z prakticky všech oblastí Camusovy tvorby, je bohatý na texty (a s tím i na hodnotné myšlenky), je však chudý na kontext. I když je to výbor uspořádaný přední odbornicí a doprovozený jejím úvodem i doslovy dalších dvou autorů, vnitřně vděčí za soudržnost především obdivuhodné Camusově myslitelské důslednosti.
Okouzlující ilustrace a poučný obsah, avšak také depresivní přehlídka rostlin, které jsou dnes často kvůli člověku k vidění už jen v botanických zahradách či muzeích. Naděje ale umírá poslední.
Bizarní i fascinující svět pozdního středověku. Historik Pleij odkrývá, jak hluboce materiální byly sny našich předků o dokonalém životě: od Alexandra Velikého u bran Edenu přes víru v léčivou vůni Nilu až po heretické vize o absolutní svobodě.
Anna Bolavá se po deseti letech prostřednictvím postavy Anny Bartákové vrátila k příběhu své prozaické prvotiny Do tmy. Protagonistka oceňovaného románu promlouvá ve verších sbírky, kterou lze považovat za smysluplný lyrický doplněk známého fikčního světa. I přes jeho již ustálené kontury se nám díky drobnokresbě představuje nová skutečnost.
Poslední do češtiny přeložená kniha amerického spisovatele potěší všechny milovníky hororu. Nejde však o lacinou zábavu. I díky přesahu zanechá v duši stopu, která bude patrná ještě dlouho po dočtení.
V podání Pavla Hoška není Kryl jen politickým rebelem, ale hluboce věřícím „písmákem“ a novodobým prorokem, jehož texty dodnes působí jako varovné memento. Doplňuje to ovšem Krylova komplikovaná povaha, jeho někdy až černobílé vidění světa i rizika, která s sebou nese přivlastňování jeho odkazu politickými extremisty.
