Trochu polemika s otcovým prozaickým dílem, kvůli kterému bude už navždy vnímán jako „Balabán mladší“, trochu sekvence slohových cvičení na různá zadání, je ale třeba přiznat, že zdařilých. Lukáš Balabán ve své prozaické prvotině ukazuje vztahové karamboly a prokletí výchovy a sarkasticky komentuje dnešní společenské diagnózy. Je to román? A záleží na tom?
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Válečná špionáž, láska a hlavně cestování v čase. Poetický román v dopisech, v němž se stírají hranice mezi válečnými stranami, historickými obdobími, nepřítelkyněmi a milenkami – mezi Červenou a Modrou.
Mohly ženy získat v prvních staletích křesťanství kněžské, či dokonce biskupské svěcení? Historik umění se snaží tuto otázku zodpovědět na základě možností vlastního oboru, aby pak knihu zakončil poněkud překvapivou otázkou: Záleží na tom v dnešní debatě vůbec?
Surová dystopie plná ironie a nadsázky, kritiky a absurdna odkazuje na Ruské impérium a nechává nahlédnout do příběhu Oblomovů, mocné rodiny odhodlané trýznit svět a vytvořit svou vlastní říši.
Nový sborník plzeňských mezioborových sympozií se věnuje kapitálu a kapitalistům, tomu, jak se umělci dokázali uplatnit na ekonomickém trhu i jak podnikatele ve svých dílech zobrazovali a hodnotili.
Nakladatelství Crew pokračuje ve vydávání letité, nicméně v Evropě mimořádně úspěšné španělské komediální série. Aktuální příběh bohužel patří k těm průměrnějším.
Představte si, že jste možná posledním představitelem vývojové větve homo sapiens na Zemi. Svět zkolaboval, ostatní lidé zahynuli během pandemie neznámého viru. V opuštěných domech s trochou štěstí narazíte na zbytky prošlých potravin, a když máte kliku, i na nedopitou láhev skotské. Jste Sněžný, hrdina post-apokalyptického románu Margaret Atwoodové Gazela a Chřástal. A cítíte se strašně sám, i když vlastně nejste.
Co je česká hudba? Kdy začala, kde vznikala, co vlastně tento pojem označuje? Odpovědi na tyto otázky se pokusila nastínit známá hudební publicistka Vlasta Reittererová. Zvláště období 19. století je velmi dobře pokryto a přináší ucelený přehled vzniku české národní hudby jako osobitého fenoménu.
Hrdinství může mít mnoho podob: někdo zakládá školy, jiný léčí nemocné, další cestuje napříč kontinenty jen s deníkem a otevřenou myslí. Hrdinové Orientu učí děti, že skutečná velikost se nemusí měřit počtem dobytých měst, ale odvahou přemýšlet jinak. A také ukazují oblast Blízkého východu jako pradávnou křižovatku kultur a vědění, z kterých čerpala i Evropa.
V nejnovějším románu Veroniky Opatřilové nalezneme podobná témata jako v jejích předchozích knihách. Věnuje se zakázanému vztahu v minulosti, hledání sebe sama a hranicím svobody. Právě svobodu zde nalézají postavy pouze v přírodě. Les v tomto historicko-ekologickém příběhu hraje zásadní roli. Nejen jako prostředí děje, ale jako místo bezpečí, terapie a – jak hlavní postava několikrát sama zmiňuje – domova.
Co se ve Starém zákoně také mohlo dělat s předkožkami zabitých nepřátel (a v čem chybuje Leonardův nákres penisu)? Který souboj měla rozhodnout uzenka? Jak dopadl pokus operativně vytvořit dvouhlavého psa? Sbírka bizarností ukazuje, čeho všeho jsou lékaři schopni, jak často se mýlili a za co vše jim současně vděčíme.
Antologie tematizující strach z klaunů obsahuje skutečně výjimečných příběhů jen pár. Funguje nicméně jako zajímavá přehlídka dosud neznámých tváří žánru i fascinující náhled do moderní mytologie, z níž se k nám zatím dostaly pouze střípky.
O Německé demokratické republice a jejím dědictví, které ovlivňuje i naši současnost, si povídají tři spisovatelky, které spojuje nejen jejich původ a náhled na politiku, ale i výdrž při pití alkoholu.
Naomi Klein se ve své nové knize Dvojnice vydává na znepokojivou cestu, která propojuje celosvětový politický vývoj s intimním vyprávěním. Autorka, známá jako nekompromisní kritička neoliberalismu a korporátní moci, zde navazuje na svou předchozí tvorbu, ale tentokrát obrací pozornost směrem k sobě samé – a k tomu, co vidí „za zrcadlem“.
Česky začala vycházet nejprodávanější komiksová série všech dob plná akce, dobrodružství, pirátů a natahovacích končetin.
Do dospívání dvou osamělých neprůbojných kamarádů ze sídliště se vlamuje realita českého pokrytectví a velkohubosti. Sedmnáctiletý vypravěč nabízí úměrně svému věku sebestředný pohled, který průběžně sám reviduje, novela ale i tak v mnohém pomáhá otevřít oči.
V letošním roce slavíme 900 let od úmrtí Kosmy, prvního českého kronikáře. Jaká senzace, že se v témže roce k veřejnosti (v převyprávěné formě) dostávají jeho doposud neznámé záznamy o králi přímo legendárním – a když ne legendárním, pak alespoň příslovečném.
Město mnoha jazyků, které do jednoho umlčel velký požár. Turecký historický román se vrací do Smyrny počátku dvacátého století, do kosmopolitního města plného vůní, nadějí, intrik, tajemství, kde zároveň sílí přesvědčení, že každá ze skupin má na místo větší právo než ty ostatní. A ukazuje se, jak křehké takové soužití je.
Pro čest se lidé v minulosti nejednou zabíjeli. Dokážou se ale naopak díky novému chápání tohoto pojmu svého vražedného či násilného chování vzdát? Filozof Appiah ukazuje, že ano, i když v některých případech jde zřejmě o běh na dlouhou trať.
Kniha mapující padesát ročníků Letních filmových škol nenabízí úplně kritický pohled. Snad i proto, že jejím autorem je jeden z aktuálních členů organizačního týmu LFŠ v Uherském Hradišti. I tak má ale publikace svůj smysl.
Antologie V cizí kůži představuje českým čtenářům deset významných tchajwanských autorů poválečné éry, jejichž díla se dotýkají témat identity, osobních i kolektivních traumat a kulturní paměti. Kniha nabízí pestrou paletu žánrů a přináší nejen umělecký zážitek, ale i cenný vhled do hlavních proudů moderní tchajwanské prózy.
Poznání náboženských dějin je nezbytné pro pochopení jednání většiny našich předků. Alespoň jsou o tom přesvědčeni autoři knihy o zdejších dějinách křesťanství. S úkolem vylíčit je se vyrovnali se ctí, i když se můžeme přít, kolik důležitých oblastí a podrobností museli vynechat, a co naopak přebývá.
Legrační kočky, kam se podíváš – oceňovaná polská autorka a grafička prostřednictvím bohatých ilustrací a humorných průpovídek průvodkyně Šproty přibližuje pestrý život v kočičí metropoli.
I zdánlivě neškodné drobnosti mohou mít zničující následky. V případě spolupráce s StB to platilo obzvlášť, jak ukazuje román Milana Tesaře.
Se třemi hrdinkami poznáváme, co obnášelo francouzské osidlování delty Mississippi: Geneviève, Pétronille a Charlotte sem byly vyslány, aby se staly manželkami francouzských osadníků. Pohled na dějiny ženskýma očima je jiný – a pokud někde pokulhává, je to spíš vinou autorky románu.
Trik Mariji Stěpanovové zachycuje tíhu provizorní existence v emigraci: řadí se tak do kontextu dlouhé tradice (mimo jiné ruské) exulantské literatury, v níž autoři ohledávají identitu, jazyk i myšlení ve vztahu k opuštěné zemi i současnému domovu.
Ve stále se zmenšujících skupinách kladli ozbrojení příslušníci pobaltských národů odpor sovětské moci hluboko do padesátých let, v jednotlivých případech ještě déle. Dodnes není snadné proniknout nánosem nenávistné propagandy i obdivného patosu, který se kolem nich vytvořil.
Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.
Mungo vyrůstá v dělnické čtvrti Glasgow v době, kdy tam většina lidí nemá práci a jejich frustrace vybublává v násilných konfliktech. V těch se realizuje i hrdinův bratr, vůdce protestantského gangu. Mungo žije se sestrou, která sní o vysoké škole, a alkoholickou matkou, jež se o děti stará, jen když na to má náladu. Jeho neutěšenou existenci však projasní první láska – ke katolíku Jamesovi.
Havlíček chápe běh v souvislostech evolučních, ale někdy až metafyzických. Současně přináší pestrou beletristickou a filmovou mozaiku děl, které běhání nějak tematizují. Jeho kniha navzdory paradoxnímu názvu dokazuje, nakolik je během fascinován a kolik toho o něm ví.
Nemůže-li někdo dělat to, co má rád, a nemá-li poblíž ani žádné přátele, kteří by mu pomohli se s tím vypořádat, je to samo o sobě hodně těžké. A což teprve pro sedmiletou holčičku! Naštěstí je tu ale něco, co Medě pomůže vše překonat. Nebo že by to byl přece jen „někdo“?
V krátkých, žánrově různorodých textech (od urban fantasy přes pohádku či náznak cestopisu až třeba po fiktivní deník) se čtrnáct autorů – převážně fantasy a sci-fi literatury – vypisuje ze svého okouzlení Portugalskem.
Pro kolik obcí platí, že jejich nejživějším „veřejným prostorem“ je vlak, v němž se ráno všichni sejdou na cestě do práce do velkoměsta? Opravdu mohou všichni nedávní absolventi informatiky jít svoje diplomy zahodit? A jaké má ve věku stále chytřejší a (všeho)schopnější AI lidstvo ještě naděje? Osobnosti z různých oborů se v rozhovorech zamýšlejí nad možnou budoucností.
Novinka veterána americké krimi opět prolíná tři pátrání. Přičemž v průběhu jednoho z nich hrdinky vyřeší slavný pomníček losangeleské policie, případ Černé Dahlie.
Prožíváte hluboký smutek nad odchodem drahého člověka na onen svět? Možná by stálo za to sáhnout po beletristickém titulu Georgiho Gospodinova Zahradník a smrt. Vedle silného literárního zážitku by vám mohl přinést i útěchu…
Jak se proměnil přístup společnosti k jaderné energetice, kolik je na světě reaktorů, co vše patří do kompetence Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a může jeho ředitelka odjet na dovolenou? V prvním samostatném knižním rozhovoru se představuje Dana Drábová, špička v oboru, zapálená místostarostka a osobnost, na jejíž slovo veřejnost zkrátka slyší.
Rozsáhlý soubor novinářských, teoretických i tvůrčích textů skvěle představuje legendu nezávislého filmu – amerického filmaře litevského původu Jonase Mekase.
Román, jemuž hlasování švédských čtenářů vyneslo nálepku „kniha roku 2024“, citlivě vypráví o bezmoci stáří.
Navzdory názvu i obálce není středobodem knihy slavný meziválečný spoj, ale především osoba jednoho z jeho tvůrců a ještě více univerzální hodnoty, které se na rozdíl od mnoha jiného v čase nemění.
Magnesií Literou oceněná básnická sbírka Ahava nepůsobí aktuálně – a právě proto může být podnětným čtením. Lyrika, která rozmlouvá s přírodou, časem i jazykem, vyvstává jako pozoruhodný příspěvek k duchovní i přírodní poezii, a přesto (a proto) se míjí s dnešními naléhavými tématy.
Těla nejen máme, ale hlavně jimi jsme. Sebeuvědomovací aspekt však autor nechává stranou, pojednává totiž o těle jako sofistikovaném stroji, který přes všechny nedokonalosti – a často i našemu životnímu stylu navzdory – slouží překvapivě (dlouho) dobře.
Přemysl Krejčík v Mravencích & krevetách znovu otevírá bránu do vlastního fantaskního kosmu, tentokrát zasazeného do italských scenérií. Pod dlažbou Florencie, v hlubinách jezera Como a na dalších místech rozehrává podobenství o bezmoci, válce a naději.
Tragikomický příběh o zbytečném činu zbytečného člověka brzdí zbytečná nedotaženost, kterou jen taktak vyvažuje lehký humor a propracovaná psychologie protagonisty.
Data, výzkumy i příklady z každodenního života dokazují, že přestože ženy tvoří polovinu světové populace, svět „navržený pro muže“ s nimi stále nepočítá. Neviditelné ženy odhalují systémovou nespravedlnost tam, kde ji běžně přehlížíme, po přečtení ji ale uvidíme všude.
Pokud si čtenáři uchovají nezbytný kritický nadhled, mohou si díky komiksu z francouzské produkce udělat přesnější obrázek o vzniku žánru sci-fi a objevit tipy na další zajímavou četbu. Milovníky komiksu však může zklamat skutečnost, že ilustrátor se příliš nedostal ke slovu.
Jezero, u něhož sídlí letní divadelní společnost, a rodinná farma s třešňovým sadem jsou hlavními dějišti posledního románu úspěšné americké autorky Ann Patchettové. Obě místa symbolizují přerod, jímž projde hlavní hrdinka knihy. Od mladinké dívky prožívající první herecké úspěchy, zamilovanost i zklamání po citově vyzrálou ženu v pokročilém středním věku.
Kámen byl vhozen do rybníka. Žbluňk! Krátká kniha o rodinném výletě, házení žabek a libozvučném šplouchání pohladí na duchu i na uchu.
Zuzana a Daniel předkládají čtenářům svébytný pohled na svět i na sebe navzájem. Díky nosnému konceptu se pravidelně střídají v jenom Bytě a jejich příběhy se do sebe čím dál pevněji vplétají. Román můžete číst z obou stran – na začátku si vyberete jednoho vypravěče, který nutně ovlivní, jak budete číst toho druhého. Naštěstí jsou postavy schopné onen koncept překročit a přesvědčivě samostatně dýchat.
Ve třetím dílu detektivní série předkládá autorka znepokojivý obraz interpersonálních vztahů panujících mezi příbramskými obyvateli. V centru města byla na podivném místě nalezena mrtvola opilého muže, a tak vidina poklidných svátků pozvolna mizí.
Tři mladíci z malé norské vsi se už nikdy nevrátí domů. Život jde dál, někteří ale nesou ztrátu tak těžce, že se ho odmítají účastnit. Pokračování oceňované trilogie norské autorky, v jehož český překlad už čtenáři prvního dílu snad ani nedoufali.
Významy, s nimiž si lidé spojují hlavní pařížskou katedrálu, se napříč stoletími proměňovaly. Dva historici ve své publikaci polemizují s tím, který jí při znovuotevření připisoval prezident Macron, a nabízí vlastní. Téměř jisté ovšem je, že další pokolení přenesou akcenty zase jinam, například k ekologické perspektivě.
Deváté pokračování „husitské“ mangy dospělo k neodvratnému: smrti Jana Žižky. Mrtvých kladných postav je v tomto díle nečekaně mnoho, což ale ještě neznamená konec.
Osobní a zároveň univerzální výpověď o domácím násilí, odcizení a odpuštění. V další knize francouzského autora Édouarda Louise sledujeme příběh pohledem syna, který se stal svědkem vnitřní proměny své matky. Ženy, jež se rozhodla změnit svou nemilou situaci a odhodlala se k útěku za lepším zítřkem.
Příběh spletitý jako kořeny a rozrostlý jako koruna košatého stromu učí malé i velké čtenáře naslouchat tomu, co si mezi sebou stromy vykládají. Vyprávění plyne pomalu a mezi jednotlivými oddíly umožňuje přeskakovat jako veverka z větve na větev.
Aktuální zamyšlení spisovatele a stand-up komika nad neurobiologií mysli přináší nevšední kombinaci erudice a vtipu.
„Vztahová detektivka“, jak svou knihu definuje sama autorka, vede čtenáře do mikrosvěta mimo prostor a čas, kde na sebe narážejí postavy plné lásky, žárlivosti, zrady i touhy po pomstě. Mezi nimi ale jedna dívka dokazuje, jak moc je pro každého z nás důležité znát své vlastní kořeny.
Po patnácti letech od originálního vydání a až po úspěchu seriálové adaptace se k českým čtenářům dostává první román z úspěšné britské špionážní série, která kombinuje intriky tajných služeb a velmi černou satiru.
Experimentální próza tchajwanského spisovatele je plná fragmentů, vzpomínek a rodinných tajemství. Autor v ní mistrně kombinuje magický realismus s prvky autobiografie a nabízí intenzivní ponor do krajiny paměti a vztahů napříč generacemi.
Daniela Spenser rekonstruuje příběh vlastní rodiny v kontextu dvacátého století s výjimečnou badatelskou střízlivostí, která přináší mnohovrstevnatý pohled na dějiny Československa. Jak se mohou přenášet zkušenosti mezi generacemi v podmínkách holocaustu, exilu a ideologické deziluze?
Co zbude z těla i světa, když se začneme rozpadat zároveň s přírodou? Debut Alžběty Králové nabízí poezii jako výkřik i naslouchání, jako proud, který burcuje i pohlcuje. Intimní, apelativní sbírka hledá hlas v tekuté nejistotě dnešního světa – a možná i cestu zpátky ke ztracené blízkosti.
Nerozsáhlou domácí nabídku humoristických komiksů pro děti letos doplnila série Bany versus Manky. Její gagy mají občas až surreálné parametry a díky občasným zcizujícím prvkům pobaví i rodiče.
Román dánské autorky nabízí jemně ironický vhled do života outsiderky, která se s malým dítětem po boku snaží zapadnout do uzavřené venkovské komunity. Namísto tradičního děje tvoří knihu mozaika krátkých příběhů a pozorování, jejichž humorný podtón tlumí realismus mateřského vyčerpání, komunikačních bariér i kulturní izolace.
V nově přeložené básnické sbírce pro děti Shel Silverstein věší učitele za uši do průvanu, dává jména hamburgerům, představuje ovladač na tátu nebo přemítá, jak vypadá Bůh.
Zdeněk Vojtíšek je známý český religionista, který se dokonce jako postava dostal i do oceňovaného komiksu Svatá Barbora – příběhu skupiny odštěpené od Hnutí Grálu. Jeho nová kniha komplexně popisuje, jak tato náboženská organizace vznikla a jaké jsou perspektivy jejího celosvětového vývoje.
Dynamika lidských vztahů, a těch rodinných obzvlášť, je pro literaturu nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Co se stane, když se jedno z dvojčat rozhodne dobrovolně ukončit život? A je vůbec možné se s touto nenahraditelnou ztrátou vyrovnat?
Do české literatury vstupuje další výrazná tvůrkyně vycházející z oblasti slam poetry. Poezie Uyên Giang Nguyễn poetiku slamu nezapře, současně ale představuje silnou výpověď ženy, která se snaží hlavně detekovat svět kolem sebe a vyrovnat se s ním. Jedná se o nápaditou tvorbu se silnou výpovědní hodnotou. Čtenářská očekávání ale sbírka nenaplňuje, neboť působí jako knížka, do které se prostě přepsalo jen to nejlepší.
Populární autor epických fantasy sérií se poprvé představuje českému publiku dílem jiného žánru. Mix psychologického thrilleru a zombie apokalypsy je zábavnou jednohubkou, kterou si zájemci o nemrtvé vychutnají, i když do kánonu subžánru má pořád daleko.
Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
Osobní svoboda někdy znamená přijít o ty, kteří nám jsou nejdražší. Autobiografický román francouzské autorky Constance Debré vypovídá o odhodlání žít pro dobrodružství, žít „pro život“, a o tom, jakou cenu za to platíme.
Víte, co se stalo 7. července 1937? Po incidentu u mostu Marca Pola Japonsko zahájilo válku proti Číně. Zvláště podle východoasijských interpretací tím začala i druhá světová válka. Do tohoto okamžiku zasazuje počátek svého fragmentarizovaného vyprávění také historik Adamec. Největší vojenský konflikt v dějinách vykládá v nevšedních kontextech, kulturních, náboženských, ba i ekologických.
Maxim Osipov dnes žije v Nizozemsku, sbírka Kámen, nůžky, papír a jiné povídky, jejíž český překlad v květnu osobně uvedl na Světu knihy, ale obsahuje texty z let 2009‒2017.
Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.
Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.
Ve vyprávění oceňované autorky ožívá nejenom příběh holčičky, kterou kdysi zvedl do výšky sám prezident Masaryk, ale také příběh symbolů, nezdolnosti, hledání domova a životní síly.
Debutový román zachycuje několik let života mladého Čecha v současném (resp. předpandemickém) Berlíně. Je napsaný čtivě, dbá na dějovou srozumitelnost a nabízí nosné téma; lze tedy říct, že oplývá základními atributy dobré prózy.
Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.
Kniha Hus vo veľkomeste se v rámci ocenění Anasoft litera probojovala do desítky nejlepších prozaických slovenských knih vydaných v minulém roce. Hlavním námětem sbírky povídek je vztah mezi matkou a dcerou.
Polská básnířka a psycholožka se ve své nejnovější sbírce nebojí bezohledně pošlapat všechny morální jistoty, které si moderní člověk snad ještě drží. Malé povinnosti jsou velice drsným nárazem na beton.
Nedávno zesnulý básník a esejista Jan Suk se v knize esejí zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v opeře příroda a jak s pomocí přírodní tematiky „přenáší svou vitální a magickou moc na publikum“. Může být taková působnost přírody v opeře i uzdravující?
V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.
Dybuk je postava z židovského folklóru. Zbloudilá duše, která posedne živého a nechá ho stát na půl cesty. Co když si každý neseme svého dybuka? Osvobozených nevěst je v Jehošuově románu víc, než se na první pohled zdá.
