Napište, co hledáte…

Rozhovor

V Iowě se víc ztotožním s hospodou než s vysokou školou
Rozhovor

V Iowě se víc ztotožním s hospodou než s vysokou školou

beletrie zahraniční
Daniel Kozár, Lara Pfost –

Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech? Se studenty pražské germanistiky hovořila nejen o stereotypech a vlastních zkušenostech, ale především o svém nejnovějším oceňovaném románu, který se probojoval do širších nominací na Německou knižní cenu za rok 2024.

Lenka vynikala svou živostí a elánem
Rozhovor

Lenka vynikala svou živostí a elánem

beletrie zahraniční
Radana Litošová –

„Lenka Reinerová se programově obklopovala mladými lidmi. Mě také pozvala do svého bytu na Plzeňské ulici. Moc hezky se s ní povídalo a nemusela to být jen intelektuální témata, mluvila prostě běžně o životě. Vyprávěla způsobem, jakým psala knížky. Když jsem je četla, měla jsem pocit, že ji slyším,“ vybavuje si během následujícího rozhovoru germanistka Monika Loderová.

Nikdo neumřel, přesto jsem truchlila
Rozhovor

Nikdo neumřel, přesto jsem truchlila

beletrie zahraniční
Anežka Dudková –

Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.

Z Lenky vyzařovala radost a také byla moudrá
Rozhovor

Z Lenky vyzařovala radost a také byla moudrá

beletrie zahraniční
Radana Litošová –

Přáním Lenky Reinerové bylo vybudovat v Praze Muzeum Egona Erwina Kische. „Chtěla na to od města získat jeho dům, ale já jsem si říkala, že to asi nebude tak jednoduché, aby magistrát dal Lence dům v nejexponovanější ulici v centru Prahy. Ale Lenka tou představou žila a myslela, že se jí to podaří,“ objasňuje okolnosti, které předcházely vzniku Pražského literárního domu autorů německého jazyka Markéta Mališová.

Některá témata musí odeschnout
Rozhovor

Některá témata musí odeschnout

beletrie zahraniční
Radana Litošová –

„Můj otec se znal s Lenkou ještě před válkou, pohyboval se v obdobných kruzích. Ti lidé něčemu věřili a pak se jim to různě rozbíjelo, nějak se s tím potýkali a většinou skončili jako velmi smutní lidé. Ona ne. Ona je prostě kompaktní, nedala si to rozbít, věděla, co je správné,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou její překladatelka do češtiny Olga Walló.

Porod je jako autonehoda
Rozhovor

Porod je jako autonehoda

beletrie zahraniční
Johana Horálková –

Irská spisovatelka Claire Kilroy, která přijela na letošní veletrh Svět knihy představit svůj nový román Pozor! Pohov!, s námi hovořila o návratu ke psaní po desetileté pauze a přiblížila, jaké to je, když se spisovatelka stane matkou. Den před naším rozhovorem se autorka na veletrhu zúčastnila debaty s českou spisovatelkou Klárou Vlasákovou a novinářkou Barborou Voříškovou na téma Mýtus šťastného mateřství v literatuře.

Mnoho ostrovů, mnoho rodinných konceptů
Rozhovor

Mnoho ostrovů, mnoho rodinných konceptů

beletrie zahraniční
Magdalena Rytinová –

Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.

Když píšu, v hlavě se mi přehrává film
Rozhovor

Když píšu, v hlavě se mi přehrává film

beletrie zahraniční
Jitka Jindřišková –

Román Linn Strømsborg Nikdy, nikdy, nikdy je vůbec prvním svazkem nové edice současné prózy nakladatelství Vyšehrad Hlas. Autorka se v rozhovoru vyznává z lásky k hlavnímu městu Norska Oslo, hodnotí poměry na norském knižním trhu z perspektivy pracovnice nezávislého knihkupectví a poodhaluje důvody, které ji přiměly napsat román o chtěné bezdětnosti.

Na lidech mě zajímá to, o čem oni sami nemluví
Rozhovor

Na lidech mě zajímá to, o čem oni sami nemluví

beletrie zahraniční
Věra Böhmová –

Ve svých povídkách zkoumá mladá srbská autorka Liljana D. Ćuk témata odcizení, emigrace a křehkosti mezilidských vztahů. V rozhovoru, kterým se poprvé představuje českým čtenářům, hovoří nejen o současné srbské literární a protestní scéně, ale také o společenských změnách, vztahu mezi Srbskem a Černou Horou a rostoucím hlasu ženských autorek v bývalé Jugoslávii.

Mezi filozofií a zkušeností
Rozhovor

Mezi filozofií a zkušeností

dětská
Anna Balcarová –

S francouzskou spisovatelkou Anne Waelesovou o propojování filozofie s žitou zkušeností, vztahu mezi dětstvím a filozofií a její nové knize, v níž zpracovává myšlení a život Simone Weilové do podoby pohádkového příběhu.

S pocitem něčeho ukořistěného a tajného
Rozhovor

S pocitem něčeho ukořistěného a tajného

beletrie zahraniční
Radek Malý –

Rakouská básnířka a povídkářka Daniela Chana představila básně ze své úspěšné debutové sbírky Sagt die Dame během mezinárodního festivalového večera na Dni poezie 2024. Vybrané básně pro pražské čtení přeložil Radek Malý a českému publiku autorku představuje i prostřednictvím následujícího rozhovoru.

Čtenář dobrý překlad ocení, bohužel nepozná ten špatný
Rozhovor

Čtenář dobrý překlad ocení, bohužel nepozná ten špatný

literární věda
Dominika Rýparová –

Překladatel Robert Novotný je mezi absolventy severských jazyků unikátem: je prvním držitelem diplomu z dánštiny i švédštiny. Z obou jazyků také přeložil řadu titulů, třeba úspěšný dánský román Cit slečny Smilly pro sníh. Je známý svou otevřeností a upřímností a nebere si servítky ani vůči autoritám. Na anticenu Skřipec navrhl Milana Kunderu a kritikou nešetří ani stran současné literatury.

Na každém záleží
Rozhovor

Na každém záleží

beletrie zahraniční
Ela Doležalová –

O snaze přežít a ochránit svou rodinu – někdy i sama před sebou – vypráví Lina Nordquist ve svém úspěšném románovém debutu Půjdu s tebou. Proč by si jedna z jejích postav zasloužila víc sympatií? A proč se vůbec poslankyně a vědkyně pouští do psaní historického románu?

Z Francie zpátky do Sudet
Rozhovor

Z Francie zpátky do Sudet

beletrie zahraniční
Marek Toman –

Má sudetské kořeny a v českých nebo chorvatských dějinách našel inspiraci pro svou literární i filmovou tvorbu: francouzský spisovatel Timothée Demeillers s historickým nadhledem komentuje mnichovskou dohodu, upřímně vypráví o svých někdejších pomýlených představách o „východním“ bloku a přesvědčivě problematizuje otázku, co vlastně pro spisovatele znamená „uspět“.

Odpověď může být nebezpečná
Rozhovor

Odpověď může být nebezpečná

beletrie česká
Valentýna Žišková –

V souvislosti s blížícím se vyhlášením dvou vítězů Drážďanské ceny za poezii odpovídají na otázky časopisu iLiteratura.cz básníci nominovaní za českou stranu. Jak vnímají některé aspekty vlastní tvorby? A jak magnetismus knih, zájem o přírodu nebo mezinárodní kulturní a literární spolupráci?

Seveřani nepíšou jen krváky, umí mluvit i o těžkých věcech
Rozhovor

Seveřani nepíšou jen krváky, umí mluvit i o těžkých věcech

literární věda
Dominika Rýparová –

Na kontě má přes 160 přeložených titulů a rukama jí prošel podobný počet redakcí překladů ze severské literatury. Viola Somogyi je v knižním světě symbolem precizní práce, vynalézavosti a vřelého lidského přístupu. Nakolik ji ovlivnily maďarské kořeny? Proč ji baví dětská literatura? Co jí dal život na Severu? Nejen o tom jsme si povídaly při příležitosti letošního životního jubilea.

„Srdce, viďte? To já znám.“ O knihách a čtení s Alexandrou Myškovou
Rozhovor

„Srdce, viďte? To já znám.“ O knihách a čtení s Alexandrou Myškovou

beletrie česká
Karolína Stehlíková –

„Troufám si říct – po té dost dlouhé době od mých deseti do sto dvou –, že dobrá literatura je to, co je pravda“, říká v rozhovoru česká herečka a pedagožka Alexandra Myšková, která od konce šedesátých let žije v Norsku. V rozhovoru rekapituluje nejen svůj život, ale také svou trvalou lásku k české i světové literatuře.

Spisovatelé zasívají pochybnosti
Rozhovor

Spisovatelé zasívají pochybnosti

beletrie zahraniční
Mauro Ruggiero –

Svět knihy, který se letos dočkal již 29. ročníku, je nejvýznamnější knižní a literární událostí v České republice a každý rok na něj zavítají četní mezinárodní hosté: spisovatelé, novináři, zástupci nakladatelství a ostatní pracovníci z oboru. Rozhovor s italským spisovatelem Mariem Desiatim vznikl v těchto kulisách.

Leporelo pro opravdu všechny děti
Rozhovor

Leporelo pro opravdu všechny děti

dětská
Marie Voslářová –

Když se děti setkávají s prvními knížkami, k dispozici mají bezpočet jednoduchých pohádek a ilustrovaných vyprávění, které je k nelehkému souboji s písmenky povzbudí. Složitější je to pro začínající čtenáře, jejichž mateřštinou je romština.

Kamarád medvěd na skateboardu
Rozhovor

Kamarád medvěd na skateboardu

dětská
Marek Toman –

Ve Velké Británii žije a pracuje ilustrátor a autor knih pro děti Petr Horáček, původem z České republiky. Jak se mu podařilo se v zahraničí prosadit? Nakolik je jeho tvorba specificky česká a co to vlastně znamená? A jakými tématy by se podle něj měly zabývat dětské knihy?

Itálie / Když v ledničce vrčí tma
Rozhovor

Itálie / Když v ledničce vrčí tma

dětská
Kamila Drahoňovská –

Mezi letošní stovku nejzajímavějších dětských knih se v italské Bologni probojovala i kniha O tme a veľkom človeku. O tom, co všechno může být inspiračním zdrojem a jak nepředvídatelná může být cesta knihy k vydání, jsme si v Bologni povídali s Michalem Hlatkým.

Rituály drží náš svět pohromadě
Rozhovor

Rituály drží náš svět pohromadě

beletrie zahraniční
Michal Švec –

Finská spisovatelka Emmi Itäranta hovoří o svém nejnovějším románu Dopisy měsíčního dne, o inspiraci mytologií, výstavbě fikčních světů budoucnosti a také o síle rituálů nebo o ztrátách, které člověka a lidstvo v malém i velkém měřítku postihují a s nimiž je třeba se vyrovnávat. Rozhovor vznikl u příležitosti návštěvy autorky na veletrhu Svět knihy Praha 2024.

Poučíme se z minulosti?
Rozhovor

Poučíme se z minulosti?

beletrie zahraniční
Anna Maurin –

Vlámský spisovatel Stefan Hertmans, host letošního Světa knihy, hovoří o svém románu Vzestup, ve kterém rozkrývá příběh rodiny esesáka za německé okupace Belgie. Vypráví o svém pátrání v minulosti i přítomnosti vlámského nacionalistického hnutí, ale také v niterných vzpomínkách členů jedné rodiny. Zamýšlí se nad všedností zla a nad zkázou, již přináší zahledění do sebe.

Francie / Servírovat člověka?
Rozhovor

Francie / Servírovat člověka?

sci-fi
Eva Žambůrková –

Jak se dorozumět s mimozemšťany, jak přiblížit vědu široké veřejnosti a jak by vypadal svět, v němž science fiction není zapotřebí? O tom ochotně vypráví Roland Lehoucq, astrofyzik a ředitel nantského festivalu science fiction Utopiales.

O štědrých grantových výzvách
Rozhovor

O štědrých grantových výzvách

beletrie česká
Jovanka Šotolová, Pavel Mandys –

Kreativní Evropa, Culture Moves Europe – co tyto výzvy nabízejí pro české spisovatele a překladatele? Je možné žádat i o dva miliony eur, ale vždy za přesně stanovených podmínek. Viktor Debnár z Kanceláře Kreativní Evropy představuje hlavní rysy různých dotačních programů; administrativa složitá není, větším oříškem pro žadatele bývá správně definovat obsah a koncepci projektu.

Francie / Obraz českého komiksu v zahraničí
Rozhovor

Francie / Obraz českého komiksu v zahraničí

komiks
Eliška Kaplan –

Na lednovém festivalu komiksu ve francouzském Angoulême se prezentovala i česká tvorba. V rámci mezinárodního trhu práv zde zahraničním agentům a nakladatelům české komiksy představovaly zástupkyně Českého literárního centra Sára Vybíralová a Kateřina Chromková.

S oblibou vyrážím na staveniště
Rozhovor

S oblibou vyrážím na staveniště

dětská
Alžběta Štollová –

Salla Savolainen zaujala dětské čtenáře po celém světě sérií o velkých strojích. Neobvyklé, technické téma zpracovává nejen ilustrátorsky, ale vybavuje ho i množstvím faktických informací a příběhem. Vytvářet knížku je podle autorky podobné jako stavět složitou stavebnici z mnoha dílků.

Výprava za známé obzory
Rozhovor

Výprava za známé obzory

beletrie zahraniční
Jitka Jeníková –

Na sklonku loňského roku vyšel v nakladatelství Argo vůbec první český prozaický překlad z urdštiny. S překladatelem Skleněného ghátu, Tomášem Daňhelem, jsme si povídali nejen o knize samotné, ale i o urdské literatuře nebo o tom, co obnáší překládat z tak kulturně a jazykově vzdálené oblasti.

Historky o katastrofách ničemu nepomohou
Rozhovor

Historky o katastrofách ničemu nepomohou

přírodní vědy
Nicole Rážová –

Klimatická krize už není pouze abstraktním problémem, před kterým můžeme zavírat oči, ale začíná se velmi jasně propisovat nejen do našich životů. A také do literatury. Do jaké míry je však toto téma vůbec umělecky uchopitelné? Zároveň literatura může i podporovat klimatické předsudky, jichž bychom se naopak měli spíš zbavovat.

Na všechno jdu oklikou
Rozhovor

Na všechno jdu oklikou

beletrie zahraniční
Marek Toman –

Německý spisovatel Ralf Pasch píše knihu o židovské malířce z Prahy, která se proslavila svými kresbami z Terezína. Má k tomu osobní důvody – vyrovnává se tak s paměťmi svého dědečka z Krkonoš, někdejšího vojáka wehrmachtu za druhé světové války.

Pro mlhu před očima je nevidíme
Rozhovor

Pro mlhu před očima je nevidíme

beletrie zahraniční
Magdalena Štulcová –

„Některé texty pro děti a mladistvé píšu nejspíš pro dítě ve mně, jiné vycházejí z čisté radosti z příběhu nebo jazyka,“ podotkla rakouská spisovatelka Cornelia Travnicek v rozhovoru se svou českou překladatelkou Magdalenou Štulcovou. A vysvětluje také, jaké motivy z příběhu Petera Pana prostoupily její román Andělský prach.

První a druhý život Vladislava Vančury
Rozhovor

První a druhý život Vladislava Vančury

beletrie česká
Marek Toman –

Jakou strategii si člověk mohl zvolit při výslechu gestapem? I o tom uvažuje historik Petr Koura. Ve své knize se zabýval Vladislavem Vančurou jako člověkem i osobností využívanou politiky. Zjistil také novinky o interbrigadistovi a odbojáři Jaroslavu Klecanovi, s nímž se Vančurův příběh osudově protkl.

Komentovat volby není úkolem literatury
Rozhovor

Komentovat volby není úkolem literatury

beletrie zahraniční
Jakub Ehrenberger –

V pozdních 80. a raných 90. letech fungovala přímo v centru Curychu živelná drogová scéna, o které referovaly i mezinárodní deníky. Mladého švýcarského historika Demiana Lienharda téma oslovilo natolik, že o něm napsal román. Jak však autor zdůrazňuje, příběh dospívající dívky Alby nechce být lacinou zážitkovou turistikou po stopách tehdejšího utrpení.

Po prozkoumání tématu mi bývá líp
Rozhovor

Po prozkoumání tématu mi bývá líp

komiks
Marie Voslářová –

Liv Strömquist, autorka úspěšných knih Ovoce poznání a Nejrudější růže rozkvétá, v rozhovoru mluví o své nové komiksové eseji s názvem V zrcadlové síni. Ta se věnuje současné až přehnané posedlosti vlastním zevnějškem, zamýšlí se, co znamená krása, a také zkoumá její pomíjivost.

Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mi české publikum nerozumělo
Rozhovor

Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mi české publikum nerozumělo

beletrie zahraniční
Jan Trna –

Vídeňské rodačce, která však už dvacet let žije v Berlíně, připadá Praha mystická. Ví své o mediálních fenoménech a o zásadním talentu spisovatele: umět extrapolovat. Když píše romány, až do konce si užívá tu hru sama se sebou a někdy si ji i vědomě ztěžuje. A těší se na závěrečný moment, kdy do sebe všechno zapadne, jako když se skládá puzzle.

Děti se k nám vracejí pro povinnou četbu
Rozhovor

Děti se k nám vracejí pro povinnou četbu

kultura
Kamila Drahoňovská –

Se začátkem prázdnin přinášíme nový audioknižní rozhovor. Kromě informací o vydavatelském procesu v něm najdete spoustu tipů nejenom na dětskou literaturu, která spolehlivě zpříjemní třeba cestu autem, ale také na málem zapomenutou klasiku, do níž se můžete ponořit během horské túry.

Nikdy není pozdě změnit život
Rozhovor

Nikdy není pozdě změnit život

beletrie zahraniční
Jitka Jindřišková –

„Přestože člověk má na planetě své místo, nedotčená příroda je nesmírně cenná, přitom jí v posledních letech velmi rychle ubývá,“ říká v rozhovoru norský hudebník a spisovatel Stein Torleif Bjella, jehož prozaický debut Rybářská chata pojednává o zachování tradičního rybolovu a divoké přírody i o generačním sbližování dvou mužů.

Otcové jsou dnes už lepší
Rozhovor

Otcové jsou dnes už lepší

beletrie zahraniční
Marek Toman –

Německá spisovatelka Lucy Fricke napsala na základě svého pobytu v Istanbulu a díky informacím z prostředí německé diplomacie román, který představila na letošním veletrhu Svět knihy. V rozhovoru líčí, jak román Diplomatka vznikal a jaké pro ni nese osobní konsekvence.

Dnešní nepřítomnosti knih nerozumím
Rozhovor

Dnešní nepřítomnosti knih nerozumím

beletrie zahraniční
Jakub Ehrenberger –

Snažím se světem kráčet beze strachu, prohlásila na prahu šedesátky při své poslední návštěvě Prahy německá spisovatelka s bulharskými kořeny po otci Sibylle Lewitscharoff. Vzpomínala na dětství ve švábském pietismu, na svobodomyslné studium v Berlíně počátkem osmdesátých let a připustila, že patří ke generaci posedlé knihami.

Příběh vraždy je dílem mé představivosti, ale město je skutečné
Rozhovor

Příběh vraždy je dílem mé představivosti, ale město je skutečné

beletrie zahraniční
Lucie Zakopalová –

Tomasz Duszyński, autor v Polsku velice populárních retrodetektivek, se českým čtenářům poprvé představil v loňském roce románem Glatz. V rozhovoru pro iLiteraturu mluví nejen o této knize, v níž gymnaziální profesor v roce 1920 nalézá na mostě zmrzačené tělo, ale také o tom, jak v současné době rezonuje v polském městě Kłodzku (Glatz) jeho německá historie.

Doživotní hanba za lásku
Rozhovor

Doživotní hanba za lásku

beletrie zahraniční
Martina Šímová –

„Utrpení, které vzniká při absenci lásky, se opakuje a vrací napříč generacemi, a to jak z pohledu jedince, tak celých národů, až do chvíle, než dojde k nějaké formě usmíření,“ říká na adresu svého historického románu i současného válečného konfliktu na Ukrajině finská autorka Katja Kallio.

Uzavřít vesmír do krabičky jazyka
Rozhovor

Uzavřít vesmír do krabičky jazyka

beletrie česká
Valentýna Žišková –

„Německo je země rozvinutého literárního provozu a smyslu pro společenskou prestiž literatury. Naše prostředí je oproti tomu skromnější a snad i zapomnětlivější,“ říká Pavel Novotný, loňský laureát prestižní Drážďanské ceny lyriky, který o rok dříve získal navíc i Magnesii Literu. V obsáhlém rozhovoru mluví nejen o literárních cenách, ale zejména o vlastních fascinacích a tvůrčích východiscích.

Skutečná Anne Franková
Rozhovor

Skutečná Anne Franková

beletrie zahraniční
Alice Marxová –

Co přesně máme v ruce, když čteme deník Anne Frankové? Proč odborníci mluví o „denících“ v množném čísle? Jak vypadá Zadní dům, tak jak ho připravovala k poválečnému vydání sama Anne? V Souborném vydání mají teď čeští čtenáři jedinečnou příležitost seznámit se s Anninými deníky v původní podobě, bez vnějších, ne vždy odborných redakčních zásahů.

Kudy za starými Seveřany?
Rozhovor

Kudy za starými Seveřany?

literární věda
Marie Voslářová –

Staří Seveřané a jejich bohové: byli opravdu takoví, jaké nám je líčí současné filmové, seriálové nebo herní adaptace? A kde začít, když se o nich chceme dozvědět víc? Tipy na autentické filmy a knihy vhodné i pro „začátečníky“, kteří mají zájem vydat se ke kořenům, přináší v rozhovoru Kristýna Králová.

Už výběr herců je interpretace
Rozhovor

Už výběr herců je interpretace

kultura
Kamila Drahoňovská –

Pod pojem audiokniha se vejde docela hodně – od jednohlasé přes vícehlasou četbu až po dramatizace nebo audioseriály tvořené jen pro poslech. Zejména poslední jmenované má v rámci původní tvorby vydavatelství Audiotéka na starosti režisér, herec a audioknižní producent polského původu Michal Sieczkowski.

Tolik potřebné druhé oči
Rozhovor

Tolik potřebné druhé oči

literární věda
Marie Voslářová –

Když Jan Zelenka vejde do výběrového knihkupectví, snad z každé police na něj mávají dobří známí. Od Jacka Kerouaca či Williama Faulknera až po Václava Havla – za léta praxe v Odeonu i jinde prošly uznávanému redaktorovi rukama stovky zásadních knih.

Přičichnout k filozofii
Rozhovor

Přičichnout k filozofii

dětská
Jitka Nešporová –

Barbora Fialová a Jiří Bartoník z nakladatelství Pink Box působí také jako lektoři kurzů Filozofie pro děti. Zabývají se tím, jak přiblížit filozofické uvažování těm nejmenším. Prozradili nám, co chystají nového, a přidali své aktuální tipy na čtení.

Literatura jako horizontální pohyb
Rozhovor

Literatura jako horizontální pohyb

beletrie zahraniční
Veronika Horáčková –

Součástí mezinárodního projektu CELA je také nizozemsky psaná literatura. Tu zastupují dvě trojice autorů, jedna z Nizozemska a druhá z Vlámska, nizozemsky hovořící části Belgie. Vlámská autorka Hannah Roels v rozhovoru popisuje, co tyto dvě literatury dělí, případně spojuje, a také o tom, v čem podle ní spočívá síla literatury a proč je to problematická otázka.

Každá fikce je ve srovnání s realitou přitažená za vlasy
Rozhovor

Každá fikce je ve srovnání s realitou přitažená za vlasy

beletrie zahraniční
Tadeáš Dohňanský –

„Opravdu bych chtěla umět psát romány. Bohužel mám ale problém si cokoliv vymyslet,“ říká v rozhovoru pro iLiteraturu polská reportérka Urszula Jabłońska. Její dvě reportážní knihy se v Polsku těší značné popularitě. Pro mezinárodní projekt CELA připravila s překladatelem do češtiny adaptaci svého textu do podoby jevištní performance.

Nic lidského mi není cizí
Rozhovor

Nic lidského mi není cizí

beletrie zahraniční
Jan Trna –

Prominentní švýcarský dramatik a spisovatel Lukas Bärfuss o sobě tvrdí, že je především čtenář. A sám si pak mezi čtenáři nejvíc váží herců a překladatelů – pro jejich performativní práci s textem. Literaturu chápe jako svědectví dění, po němž nezůstaly žádné stopy; tam se totiž teprve otevírají možnosti pro imaginaci.

Píšu i ve spaní
Rozhovor

Píšu i ve spaní

beletrie zahraniční
Martina Kutková –

Aixa de la Cruz ve Španělsku prorazila s románem Cambiar de idea (Změna plánu), osobním příběhem, plným násilí a přešlapů. Nebála se mluvit ani o ženském násilí v mezinárodním měřítku, když upozornila na zločiny amerických vojákyň v Abú Ghrajb. V rozhovoru vysvětluje, jak jí psaní románů pomáhá vyrovnat se s těžkými tématy, a dokonce si tvůrčí proces ještě užít.

Jít s pravdou ven. Ale jak?
Rozhovor

Jít s pravdou ven. Ale jak?

beletrie zahraniční
Jovanka Šotolová –

V rámci letošního Světa knihy nám poskytla rozhovor Vanessa Springora, autorka románu Svolení, v němž se po mnoha letech vrátila k příběhu z doby svého dospívání. Ve čtrnácti letech se stala milenkou staršího muže, slavného spisovatele. V knize se s odstupem zamýšlí nad tím, jaké společenské mechanismy se podílely na tom, že Gabriel Matzneff mohl beztrestně udržovat vztahy s nezletilými, a dokonce se těšil uznání uměleckých kruhů, když své pedofilní záliby popisoval v knižně vydávaných denících.

Psaní je vždycky nějakou formou psychoterapie
Rozhovor

Psaní je vždycky nějakou formou psychoterapie

beletrie zahraniční
Aleksandra Kozyra –

„Je zvláštní, že v kultuře, která má Stanisława Lema, Andrzeje Sapkowského a Jacka Dukaje, musí fantastika pořád prokazovat, že není horším žánrem literatury,“ říká polský spisovatel Radek Rak, který si svým napůl magickým a napůl historickým příběhem o Haliči z 19. století získal přízeň čtenářů i uznání kritiků. Jaké funkce může plnit fantastická literatura a co nám dnes přináší vyprávění o minulosti?

Floriové jsou moje druhá rodina
Rozhovor

Floriové jsou moje druhá rodina

beletrie zahraniční
Valentina Dani –

Románová sága o rodině Floriů ukazuje italské dějiny na konkrétních osudech. Stefania Auci vypráví o skutečné Sicílii: v jejím podání to není chudý region ovládaný mafií. Postupný vzestup a pád na poli mocenském i majetkovém, diskrétnost i okázalost, budování rodinného bohatství a marnost luxusu, sňatková politika a mimomanželské eskapády – rodinná historie je pro spisovatelku pokladnicí poutavých příběhů, jejichž propojení poskytuje cenné argumenty k pochopení jednoho italského století.

Jsem napůl člověk a napůl koza
Rozhovor

Jsem napůl člověk a napůl koza

beletrie zahraniční
Miroslava Ferrarová –

Jak se zubní lékařka stala slavnou spisovatelkou? Kořeny má sice v horách, ale fascinuje ji také moře a nebezpečí, jaká skrývají italská přímořská města. Italská spisovatelka Donatella Di Pietrantonio se upřímně zpovídá ze svých lásek, ale mluví i o tom, jaké zažívá obavy a jaké používá výmluvy.

Tchaj-wan přišel do mého života sám od sebe
Rozhovor

Tchaj-wan přišel do mého života sám od sebe

beletrie česká
Magdalena Rytinová –

„Všichni Tchajwanci milují Českou republiku, je to jejich sen, mluví se o ní a zdůrazňuje se, že je jedním z nejbližších partnerů Tchaj-wanu,“ říká v rozhovoru výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek, který založil unikátní nakladatelství Mi:Lù Publishing, vydávající tchajwanské knihy u nás a české obrázkové knihy na Tchaj-wanu.

Každá generace dětí si zaslouží svou verzi klasických příběhů
Rozhovor

Každá generace dětí si zaslouží svou verzi klasických příběhů

beletrie zahraniční
Magdalena Rytinová –

„Knihy přinášejí dětem naději, protože jejich myšlení lze ovlivnit, pozměnit. I dětem, které nežijí šťastně, můžeme dát prostřednictvím příběhů naději a vložit do nich dobré myšlenky ve vztahu k jejich vlastní budoucnosti,“ říká v rozhovoru nejen o své tvorbě tchajwanská překladatelka, editorka a spisovatelka Kate Dargaw.

O životě na hranici dvou světů
Rozhovor

O životě na hranici dvou světů

beletrie zahraniční
Dominika Rýparová –

Narodila se ve Stockholmu, ale část její duše se vždycky nejlépe cítila v Tornedalenu – bohem zapomenutém údolí řeky Torne na pomezí Švédska a Finska. Polární kruh a drsné podmínky pro život daly vzniknout rázovité povaze místních obyvatel. Jednou z nich byla i matka Niny Wähä, jejíž příběh a rozsáhlá rodina se staly inspirací nedávno česky vydaného románu Odkaz.

Hledání ztracené albánské identity
Rozhovor

Hledání ztracené albánské identity

beletrie zahraniční
Aleksandra Kozyra –

„Současní Albánci mají problém najít odpověď na otázku, čím je albánská identita, co stvořilo jejich národ a na co mohou být pyšní. Proto je pro ně tak snadné zemi opustit,“ říká polská reportérka Małgorzata Rejmer. Její nejnovější kniha Bláto sladší než med zavádí čtenáře do temného a krutého období komunistické Albánie. Jak se pracuje s obětmi nelidského režimu a jak se minulost odráží v životech současných Albánců?

Obyčejně normální hrdinové
Rozhovor

Obyčejně normální hrdinové

beletrie zahraniční
Lada Weissová –

Jasně žlutý přebal románu Průměrný index štěstí působí už na první pohled pozitivně a vstřícně. Stejně vstřícný a příjemný je autor knihy, portugalský spisovatel David Machado, který do Prahy přijel uvést český překlad svého románu, odměněného mimo jiné i Cenou Evropské unie za literaturu.

Když se historie zametá pod koberec
Rozhovor

Když se historie zametá pod koberec

beletrie zahraniční
Lenka Fárová –

„Pro Finsko bylo a stále je těžké zpracovat svou historii sympatií k nacismu,“ říká v rozhovoru finská spisovatelka Petra Rautiainen, jejíž debut o krutých podmínkách zajateckých táborů ve finském Laponsku i poválečné obnově spálené země otvírá mnoho palčivých a bohužel opět velmi aktuálních témat, nejen válečných.

Obejmout Evropu
Rozhovor

Obejmout Evropu

beletrie zahraniční
Magdalena Štulcová –

Švýcarský spisovatel Ralph Dutli, znalec středověké francouzské literatury i ruské poezie, romanopisec a autor osobitých „malých kulturních dějin“, navštíví letošní Svět knihy, aby představil český překlad svých Zlatých snů, knihy o roli zlata v mýtech a náboženství, v literatuře a umění.

Básně je třeba ochutnávat jazykem
Rozhovor

Básně je třeba ochutnávat jazykem

beletrie zahraniční
Jitka Nešporová –

Na 21. března připadá světový den poezie. ILiteratura přináší rozhovor s přední rakouskou básnířkou a dramatičkou Margret Kreidl, rodačkou ze Salcburku, která od přelomu tisíciletí žije ve Vídni. Publikovala na dvě desítky knih nejrůznějších žánrů, včetně rozhlasových her či libret. V rozhovoru představuje svoji nejnovější sbírku akrostichů, jejichž nepřeložitelnost komentuje slovy: „Básně je třeba ochutnávat jazykem.“

Slepice, Bůh a smrt
Rozhovor

Slepice, Bůh a smrt

beletrie zahraniční
Benoit Meunier –

V říjnu 2021 získal francouzský bohemista Xavier Galmiche ocenění Prix Décembre za knihu Le Poulailler métaphysique (Metafyzický kurník). Benoit Meunier mu při té příležitosti za iLiteraturu položil několik otázek. Společně tak představují soubor krátkých próz, jehož záměrem bylo navést mysl k tomu, aby přecházela od pozorování slepic k úvahám o běhu světa, o lásce, o smrti.

Na IKEA nesahat
Rozhovor

Na IKEA nesahat

historie
Anežka Soukupová –

Elisabeth Åsbrink, autorka historického reportážního románu „A stromy ve Vídeňském lese stále stojí“, nastavuje zrcadlo švédské společnosti a připomíná, že i v dějinách této rovnostářské a blahobytné země se najde řada temných míst. V rozhovoru mluví o přijetí aktuální knihy, jejíž důležitou postavou je zakladatel IKEA Ingvar Kamprad, o rozporuplném postoji Švédska k židovským uprchlíkům za druhé světové války a o proměnách rasistické ideologie.

Vyvolávání duchů
Rozhovor

Vyvolávání duchů

beletrie zahraniční
Anna Maślanka –

„Když píšeme o těch, které jsme ztratili, provádíme něco jako vyvolávání duchů. Zemřelí se zpřítomňují a stávají se překvapivě fyzickými,“ tvrdí polská autorka Mira Marcinów o své literární prvotině Bezmatek (Osiřelec), ve které otevřeně a velmi tělesně popisuje vztah s matkou, její nemoc a umírání. V rozhovoru mluvila také o tom, jak a proč truchlí Poláci, jestli náboženství pořád hraje v Polsku důležitou roli a proč se ona sama těšila na blížící se české vydání své knihy.

Při psaní musím používat jen ta slova, která jsou nezbytně nutná
Rozhovor

Při psaní musím používat jen ta slova, která jsou nezbytně nutná

beletrie zahraniční
Martin Liška –

Litevský spisovatel Alvydas Šlepikas v působivém historickém románu Jmenuji se Maryte připomněl široké čtenářské veřejnosti příběhy takzvaných vlčích dětí – osiřelých dětí německé národnosti, které se v bývalém Východním Prusku musely v nelehkých časech po skončení druhé světové války postarat samy o sebe. V rozhovoru se k tématu vrací a říká, že jeho kniha sehrála roli jakéhosi ledolamu, který odkryl tabuizovanou minulost.

Je dobře, že žiju
Rozhovor

Je dobře, že žiju

beletrie zahraniční
Barbora Grečnerová –

Rozhovor s norským spisovatelem Thorvaldem Steenem jde za hranice literatury. Autor otevřeně mluví o své bolestné a překvapivé minulosti, o níž se dozvěděl pravdu teprve před několika lety. Na poli literatury proslul zejména historickými romány, v nich hledá skrytou pravdu, podobně jako ve vlastním osudu, který poznamenala vážná svalová nemoc. „Je to paradox, že spisovatel, který psal o historii světa, neznal svou vlastní,“ přiznává v rozhovoru.

I poslechu se musíme nejprve naučit
Rozhovor

I poslechu se musíme nejprve naučit

kultura
Kamila Drahoňovská –

Audioknihy jsou pro mnohé z nás už samozřejmou součástí života, ale jejich kritice a reflexi se věnuje málokdo. Oslovili jsme jednu ze specialistek na toto téma, spisovatelku a lektorku Kláru Smolíkovou, která v rozhovoru mluví mimo jiné o potenciálu mluveného slova při vzdělávání a osvojování čtenářské gramotnosti.

Analfabetka jako autorka románu
Rozhovor

Analfabetka jako autorka románu

beletrie zahraniční
Jovanka Šotolová –

Proč je osmdesátiletá Hildegard analfabetka? Proč jí vadí, že nepoznala otce ani matku? Švýcarský spisovatel ve svém románu Rasa sirotků vyprávěl o tom, jak nacisté „vyráběli“ děti zaručeně čisté rasy, a zajímalo ho hlavně to, co se s nimi stalo po válce. V našem rozhovoru jsme se chtěli dozvědet více o tom, jak se kniha zrodila a jak na ní autor pracoval.

Jak kreslit hudbu?
Rozhovor

Jak kreslit hudbu?

komiks
Nicole Rážová –

Francouzská ilustrátorka a autorka komiksů Magali Le Huche vydala na jaře roku 2021 nové album s názvem Nowhere Girl. V autobiografickém komiksu plném hudby s lehkostí a humorem zpracovává i vážné otázky týkající se dospívání a školní fobie. Svou tvorbu přijela představit na veletrh Svět knihy 2021, kde byl pořízen i tento rozhovor. Autorka v něm vypráví, jak komiks vznikal a jak se v něm vracela k těžkému období svého života. A mluví také o své milované kapele Beatles.

Může být spisovatel bohem?
Rozhovor

Může být spisovatel bohem?

beletrie zahraniční
Aleksandra Kozyra –

Oceňovaný polský reportér a čechofil Mariusz Szczygieł v novém rozhovoru seznamuje české čtenáře s tím, jak Poláci vnímají tvorbu tuzemských autorů. Mluví také o božství spisovatelského povolání a o tom, proč Václav Havel reprezentuje žánr absurdního divadla i na vlastním pohřbu.

Gunstein Bakke
Rozhovor

Gunstein Bakke

beletrie zahraniční
Barbora Grečnerová –

„Nejvíce mě ovlivnili autoři z východní a střední Evropy, kteří tvořili v první polovině dvacátého století,“ říká v rozhovoru norský spisovatel Gunstein Bakke. Není mnoho severských literátů, kteří by za své vzory považovali tvůrce z naší části Evropy. Bakke mluví samozřejmě i o své tvorbě, a to především o dvou románech přeložených do češtiny.

No foreign literature, no life
Rozhovor

No foreign literature, no life

kultura
Martina Šímová –

„Při psaní mě především baví hledat spojitosti mezi mnou – Finkou žijící v jedenadvacátém století – a ženami, který žily v jiných obdobích a jiných zeměpisných šířkách,“ říká autorka Mia Kankimäki, která při svém prvním pobytu v Praze uskutečněném v rámci Týdnů finské literatury mluvila nejen o vztahu k cestování, Japonsku či Africe, ale také o silných ženách a finské rovnoprávnosti.

Recenze už nečtu. Jak je můžu brát vážně, když mi v nich každý vytýká něco jiného?
Rozhovor

Recenze už nečtu. Jak je můžu brát vážně, když mi v nich každý vytýká něco jiného?

beletrie česká
Nikola Pradhanová –

Spisovatelka Alena Mornštajnová zpočátku kritiky na své knihy četla s nadějí, že jí poskytnou rady, jak se zlepšit ve psaní. Podle svých slov ale postupem času zjistila, že každý kritik má jiný názor, a proto si z jejich reflexí nemá co odnést. V rozhovoru mluví o svém psaní, o tvůrčím procesu, o úspěchu, o zpětné vazbě na svá díla a o tom, proč při zrodu románu důvěřuje hlavně sama sobě.

Laponsko to zvládne
Rozhovor

Laponsko to zvládne

beletrie zahraniční
Lenka Fárová –

„Některé součásti sámské kultury určitě nezaniknou, například chov sobů nikam nemizí. Asi největší hrozbou pro tradiční způsob života je stěhování mladých Sámů na jih. Naštěstí dochází i k opačnému jevu, tedy jejich návratu do Laponska,“ říká finský autor Mikko-Pekka Heikkinen. Přestože převážnou část roku žije v Helsinkách, Laponsko si zamiloval natolik, že se do něj vrací ve většině svých děl.

Potřebujeme audioknižní kritiky
Rozhovor

Potřebujeme audioknižní kritiky

kultura
Kamila Drahoňovská –

Pozornost věnovaná audioknihám ve veřejném prostoru v posledních letech sice stoupá (stejně jako nabídka jednotlivých vydavatelů), ale jak o nich mluvit či psát zatím tolik vyjasněné není. Rozhovor se spisovatelem a audioknižním recenzentem Lukášem Vavrečkou se věnuje zejména audioknižní praxi v českých podmínkách i tomu, co všechno se pod pojmem audiokniha vůbec skrývá.

Málokdo si uvědomuje, že to, co čte, není text autora, ale překladatele
Rozhovor

Málokdo si uvědomuje, že to, co čte, není text autora, ale překladatele

literární věda
Lucie Seibertová –

„Beru překladové slovníky čistě orientačně, protože slovo nabývá význam vždycky až v kontextu a heslo ve slovníku vás do tohoto kontextu neuvede. Vždycky tvrdím, že každé slovo má kolem sebe jakýsi sémantický opar a ty opary se mezi jednotlivými cizími jazyky navzájem nekryjí.“ Připomeňte si významného překladatele z angličtiny Miroslava Jindru (5. 8. 1929 – 27. 7. 2021) mimořádným rozhovorem, který byl pořízen r. 2010 pro knihu Slovo za slovem.

Když je umění o život
Rozhovor

Když je umění o život

beletrie zahraniční
Marie Voslářová –

Švédsko bývá občas prezentováno jako země rozvrácená přistěhovalci, v jejíchž městech nebývale stoupá kriminalita, a jindy zase jako ráj na zemi, ideální společnost blahobytu a udržitelných technologií. Spisovatel a novinář Niklas Orrenius v rozhovoru přibližuje svou reportážní knihu o svobodě slova a islamistickém i pravicovému extremismu ve Švédsku, která brzy vyjde i česky a výše uvedených rozporů se úzce dotýká.

Ana Blandiana
Rozhovor

Ana Blandiana

beletrie zahraniční
Libuše Valentová –

O literárních počátcích, o obtížnosti přesunu ze škatulky „poezie“ do škatulky „próza“, o tom, proč psala román z ceauşescovské totality jako „posmrtné dílo“, nebo o strastech při porevolučním budování památníku obětem komunistického režimu mluví v rozhovoru nejpřekládanější rumunská básnířka.

Napsal jsem tetralogii řecké krize
Rozhovor

Napsal jsem tetralogii řecké krize

krimi
Veronika Šímová –

Populární řecký prozaik, překladatel a scenárista Petros Markaris (*1937) upozorňuje na palčivá témata řecké společnosti detektivními romány. V rozhovoru autor představuje hlavní postavu svých děl, komisaře Charitose, popisuje svůj způsob psaní nebo odhaluje, čím zaujal zahraniční čtenáře.

Budoucnost vidím v žánrové roztěkanosti
Rozhovor

Budoucnost vidím v žánrové roztěkanosti

beletrie česká
Libor Staněk –

Aleš Kauer se věnuje hudbě a grafice a má také vlastní nakladatelství Adolescent. Před pár měsíci mu navíc vyšla už několikátá sbírka básní, nazvaná HappyEND. Ta silně reflektuje pozici jedince ve společenském systému. „Když jste citlivý gay dospívající v devadesátých letech na maloměstě, jste tak otřískán životem, že si přece nenaděláte do kalhot,“ říká v otevřeném rozhovoru Kauer, který dále vypráví o svém vztahu k Vysočině, genderové problematice nebo o nově připravovaných knihách.

O propagaci s Terezou Ježkovou
Rozhovor

O propagaci s Terezou Ježkovou

kultura
Nikola Pradhanová –

Potřebuje kultura propagaci? Jak ji dělat co nejefektivněji? A co může udělat on-line literární časopis pro to, aby se o něm více vědělo? Na dalším z workshopů v rámci iLiLaboratoře literární kritiky, v jejichž rámci se členové redakce vzdělávají, na toto téma promluvila Tereza Ježková z katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Realita je peklo pro obyvatele, ale ráj pro spisovatele
Rozhovor

Realita je peklo pro obyvatele, ale ráj pro spisovatele

beletrie zahraniční
Jarmila Horáková, Martin Liška –

O příčinách úspěchu jeho knih u českých čtenářů, o míře jejich autobiografičnosti, o patosu rumunské ruralistické literatury, ale i o ikoničnosti rozhrkaných kišiněvských trolejbusů jsme mluvili s moldavským spisovatelem Iulianem Ciocanem, kterému v češtině vychází třetí kniha – nevelký román A ráno přijdou Rusové.

Ano a ne
Rozhovor

Ano a ne

beletrie zahraniční
Witold Zalewski –

V dubnu si připomínáme sedm let od smrti Tadeusze Różewicze. Tento významný polský básník proslul mimo jiné neochotou poskytovat rozhovory. Čeští čtenáři nyní mají exkluzivní možnost poznat autora díky dialogu, který vedl s publicistou Witoldem Zalewským.

Proč česká kniha nejede do Boloně? Diví se Tereza Horváthová
Rozhovor

Proč česká kniha nejede do Boloně? Diví se Tereza Horváthová

dětská
iLiteratura.cz –

„Boloňa“ je pro vydavatele knížek pro děti velký pojem: jde o zástupné označení pro knižní veletrh Bologna Children's Book Fair. V našem rybníčku se v minulých dnech rozpoutalo vlnobití, když vedoucí sedmi nakladatelství a další zástupci knižního trhu a literárního provozu oslovili ministerstvo kultury otevřeným dopisem, v němž se vyhrazují proti zrušení oficiální české účasti na této významné akci.

O finskošvédské literatuře, traumatu a nevyhnutelnosti
Rozhovor

O finskošvédské literatuře, traumatu a nevyhnutelnosti

beletrie zahraniční
Jan Marek Šík –

„Jednotlivec proti blížící se katastrofě často příliš nezmůže. Jednoduše nechápeme, co se kolem nás odehrává, prohlédnout svou současnost je složité,“ říká Kjell Westö v rozhovoru u příležitosti vydání prvního českého překladu jeho románu. Ačkoliv se Chiméra 38 odehrává v předvečer druhé světové války, mnohá její témata rezonují i v současném světě: pocity jednotlivce tváří v tvář neznámé hrozbě, přetrvávající společenské rozdíly či neschopnost národa vstřebat obtížné události svých dějin.

Z francouzské literatury se mi naposledy líbil Queneau a Camus
Rozhovor

Z francouzské literatury se mi naposledy líbil Queneau a Camus

literární věda
Tereza Horváthová –

Překladatelka Anežka Charvátová na podzimním Tabooku představila svůj aktuální počin – knihu Amulet chilského spisovatele Roberta Bolaña. Pozoruhodný rozhovor s ní při této příležitosti pořídila organizátorka festivalu Tereza Horváthová. Se svolením obou jej nyní na iLiteraturu v poupravené verzi přejímáme z festivalového bedekru a věříme, že si v online světě najde další čtenáře.

Prázdný sešit a musím ho zaplnit příběhy
Rozhovor

Prázdný sešit a musím ho zaplnit příběhy

beletrie zahraniční
Martina Kutková –

Musí být fikce vždy nutně opakem reality? Co vytváří dobrou literaturu? A co s námi literatura musí udělat, abychom si uvědomili, jestli se v nás něco skrývá? V rozhovoru se španělským spisovatelem Alejandrem Morellónem se dostáváme do zvláštních prostorů mimo realitu, které má autor opravdu rád a které si nesmírně užívá.

Snaha přiblížit se nevyslovenému
Rozhovor

Snaha přiblížit se nevyslovenému

beletrie zahraniční
Veronika Horáčková –

Nizozemsky psaná literatura zastává v projektu CELA osobitou pozici. Reprezentují ji totiž dvě trojice autorů, jedna z Nizozemska a druhá z Vlámska, tedy nizozemsky hovořící části Belgie. Pětadvacetiletá Aya Sabi je představitelkou vlámské literatury. V rozhovoru, který vedla překladatelka Veronika Horáčková, se dovíte o jejích zdrojích inspirace, o psaní za časů korony, ale především o jejím novém románu.

Jestli slyšíš vření světa, pořád žiješ
Rozhovor

Jestli slyšíš vření světa, pořád žiješ

beletrie zahraniční
Tadeáš Dohňanský –

„Zahlazování a popírání násilí kvete v každé zeměpisné šířce a v každé době,“ tvrdí polská reportérka Joanna Gierak-Onoszko. Skrze vyprávění o své úspěšné a oceňované knize, která popisuje osudné morální přešlapy katolické církve v Kanadě, se dostává až k současné situaci v Polsku a zmiňuje se rovněž o výhodách i úskalích žánru reportáže.

Psaní jako akt spravedlnosti
Rozhovor

Psaní jako akt spravedlnosti

beletrie zahraniční
Štěpánka Huláková –

Daniela Costa do projektu CELA zaslala ukázku ze své pozoruhodné knihy Bomba nad Marão, která má ambice vyplnit bílá místa v relativně nedávných portugalských dějinách. Jak napsat příběh s historickým pozadím a vyvarovat se při tom pouhé sekvenci daných a ověřitelných faktů? I o tom se dozvíte v rozhovoru s portugalskou spisovatelkou.

Je skvělé, že osamělí můžeme být všichni společně
Rozhovor

Je skvělé, že osamělí můžeme být všichni společně

beletrie zahraniční
Blanka Juranová –

Nizozemskou literaturu zastupuje v projektu CELA mezi jinými i mladá spisovatelka Alma Mathijsen. Hlavní postavou jejího románu Ik wil geen hond zijn (Pes být nechci) je dívka, která se kvůli nešťastné lásce rozhodne pro nezvyklou a velmi extrémní proměnu. V rozhovoru pro iLiteraturu prozradila, z čeho čerpá inspiraci a jak se vlastně z dyslektičky může stát spisovatelka. A proč být, či nebýt psem?

Přišlo to ke mně samo
Rozhovor

Přišlo to ke mně samo

beletrie zahraniční
Tereza Prymak –

Cristina Vremeș začala studovat v rodném Rumunsku, pokračovala v Anglii a nakonec se usadila ve Francii. O cestách, milých drobnostech, životní filozofii a v neposlední řadě i o románu Trilogie toulavého pohlaví, se kterým se přihlásila do projektu CELA, se rozpovídala v rozhovoru. Se „svou“ překladatelkou Terezou Prymak se paradoxně nikdy osobně nesetkala. A přesto vzniklo tolik slov…

Touha věnovat psaní celý pracovní den
Rozhovor

Touha věnovat psaní celý pracovní den

beletrie zahraniční
Monika Štefková –

Italský spisovatel a někdejší režisér Fabrizio Allione se do projektu CELA zapojil se svým dystopickým románem Jericho. V rozhovoru mluví o zážitcích ze školy tvůrčího psaní, o významu moderní americké literatury nebo o propojování filmových a literárních zkušeností. V neposlední řadě se také zmiňuje o tom, jak jeho tvůrčí metodu i osobní život poznamenala pandemie koronaviru.

Otu Pavla Češi ještě neobjevili
Rozhovor

Otu Pavla Češi ještě neobjevili

beletrie zahraniční
Martin Veselka –

Monografie Ota Pavel: Pod povrchem byla v Polsku nominována na nejprestižnější literární cenu Nike. Její autor Aleksander Kaczorowski v rozhovoru přibližuje okolnosti vzniku knihy. Zároveň vysvětluje, proč má pocit, že Smrt krásných srnců zná odjakživa a proč Ota Pavel stále čeká na své objevení v českém prostředí.

Božena Koseková
Rozhovor

Božena Koseková

literární věda
Jitka Nešporová –

Obec překladatelů na konci listopadu přinesla smutnou zprávu: zemřela Božena Koseková, vynikající překladatelka z němčiny a nakladatelská redaktorka. Připomínáme Boženu Kosekovou a její významné celoživotní dílo rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.

Za humny je vlk!
Rozhovor

Za humny je vlk!

beletrie zahraniční
Marta Eich –

Švýcarská spisovatelka Gianna Molinari měla českým čtenářům představit svoji knižní prvotinu na pražském veletrhu Svět knihy, který se však v roce 2020 z důvodu koronavirové pandemie nekonal. Vznikl však korespondenční rozhovor, v němž autorka mj. prozrazuje záměr, se kterým knihu psala: chtěla prozkoumat právo na existenci.

Osobní prostor svobody
Rozhovor

Osobní prostor svobody

beletrie zahraniční
Jitka Nešporová –

V září měla do ČR přijet německá spisovatelka, aby představila svůj román Wohin wir gehen, v němž tematizuje poválečný odsun Němců z Československa. Do Prahy ji na festival Literatura v parku pozval Pražský literární dům autorů německého jazyka. Letošní epidemiologická situace však nedovolila hned několika autorům festival navštívit, a jejich účast tak suplovaly předem vedené rozhovory. Peggy Mädler v interview mj. naznačuje, jak je nebezpečné, když se individualita stává „obchodní“ značkou.

S naším národem to asi nebude tak špatné, jak se občas zdá
Rozhovor

S naším národem to asi nebude tak špatné, jak se občas zdá

kultura
Jan Lukavec –

Díla novodobých klasiků, jejichž překlady jsou tvrdým oříškem, ale také provokativní knihy reprezentující alternativní myšlenkové proudy zvláště v otázce klimatu – tak široký je rozsah nabídky titulů nakladatelství Dokořán. Co jejich zakladatelé považují za příznak mozkové smrti? Co jsou podle nich knihy napsané chytráky speciálně pro hlupáky? A který překlad je stejně obtížný jako překlad Joyceova Odyssea?

Své workflow stále vylepšujeme a nesmírně nás to baví
Rozhovor

Své workflow stále vylepšujeme a nesmírně nás to baví

kultura
Jan Lukavec –

„I když by už technicky nic nemuselo bránit existenci ‚čtečky‘, která se fyzicky chová skoro jako papírová kniha, a přitom umí poskytnout i možnost sdílení čtenářských zážitků mezi lidmi či s autorem přímo ‚uvnitř‘, nad konkrétním textem, kladu si v poslední době stále častěji otázku, zda po něčem takovém bude ve stále digitálnějším světě masová poptávka. Tichosti papírové knihy nelze uřvaností digitálna konkurovat,“ myslí si nakladatel Tomáš Baránek.

V bulharštině psát nedokážu, i když mi nenápadně prosakuje do češtiny
Rozhovor

V bulharštině psát nedokážu, i když mi nenápadně prosakuje do češtiny

beletrie zahraniční
Dimana Ivanova –

Česká autorka s bulharskými kořeny. Borjana Dodova (nar. 1983) debutovala sbírkou povídek Inverzní kyvadlo (2014), publikuje v časopisech Revolver Revue, Umělec, A2 a Psí víno. V esejistické tvorbě se věnuje architektuře, survivalismu či psychologii kosmických letů. Začátkem roku 2020 strávila několik týdnů v Sofii v rámci rezidenčního programu nadace Next Page, kde pracovala na své nové knize Balkánská kuchařka.

O robotech, „asivzdělaných“ učitelkách, četbě zažívané všemi smysly a lásce, díky níž je na světě lépe a radostněji
Rozhovor

O robotech, „asivzdělaných“ učitelkách, četbě zažívané všemi smysly a lásce, díky níž je na světě lépe a radostněji

kultura
Jan Lukavec –

Nakladatelští manželé vydávající náročné populárně naučné texty o nenáboženské spiritualitě, morálce či problematice svobodné vůle, ale též erotické či skatologické antologie s provokativními názvy a dosti nekonvenčními obálkami. Jak to jde všechno dohromady? K jaké spiritualitě sami tíhnou? Rozhovor doporučujeme dočíst až do konce.

Ostrov pro mě není žádná metafora
Rozhovor

Ostrov pro mě není žádná metafora

beletrie česká
Petr Nagy –

„Stojím si za tím, že vycestovat – jednou provždy anebo aspoň na pár let – je výsostně osvobozující proces,“ říká spisovatelka Dora Kaprálová, která už přes deset let žije v Berlíně a své odpovědi mi posílala z jednoho maďarského ostrova uprostřed Dunaje…

Nechci být autorům zavázaná
Rozhovor

Nechci být autorům zavázaná

literární věda
Marie Voslářová –

Překladatelka Michaela Jacobsenová je známá svými převody Ingeborg Bachmannové, Arno Schmidta či Ilse Aichingerové. Nejraději překládá poezii a své autory si pečlivě vybírá. Zásluhu na mnoha významných knihách má také jako redaktorka. V rozhovoru vypráví o svých oblíbených autorech, ale i o tom, jaké bylo vyrůstat v rodině básnířky a překladatelky Bohumily Grögerové.

Vůči knížkám pěstuji volnou lásku
Rozhovor

Vůči knížkám pěstuji volnou lásku

kultura
Jan Lukavec –

Vladimír Pistorius během svého života vystřídal práci v nakladatelstvích různých velikostí i typů. Ví tedy, co říká, když tvrdí, že na knižním trhu mají své místo, význam a smysl nakladatelství velká i malá. Sepsat paměti se zatím nechystá, což je škoda – trochu je snad může suplovat tento rozhovor.

Každý, kdo píše, hledá dokonalý tvar
Rozhovor

Každý, kdo píše, hledá dokonalý tvar

beletrie česká
Petr Nagy –

Když Marek Šindelka dostal od nakladatelství Odeon nabídku nového vydání svého prvního románu Chyba, začal více než deset let starý text proškrtávat, až nakonec napsal celý román znovu. „Já jsem s tou starou verzí prostě nemohl žít,“ říká v rozhovoru, v němž literatura nakonec hraje spíše vedlejší úlohu.

O zabíjení knih a také o svatých a dinosaurech
Rozhovor

O zabíjení knih a také o svatých a dinosaurech

kultura
Jan Lukavec –

Šéfredaktor Portálu na cestě od zkoumání barokní literatury ke schopnému a zodpovědnému nakladatelskému manažerovi: „Vydávat něco, co nikdo nechce, je frustrující – dělat to za grantové peníze je navíc ale divné.“ Nakladatelství zřízené římskokatolickou kongregací vydává autory, které „spojuje důraz na autenticitu vlastního křesťanského života, otevřenost vůči nejistotě a hledání a respekt k lidem s jinými postoji.“

Oddělování reality a představ je velmi pochybná konstrukce
Rozhovor

Oddělování reality a představ je velmi pochybná konstrukce

beletrie zahraniční
Jitka Nešporová –

Mluvení, mlčení a vzpomínání je vždy v nějaké podobě tématem psaní, tvrdí úspěšná rakouská prozaička Laura Freudenthaler, která v květnu 2019 představila českému publiku svůj debutový román s příznačným názvem Die Königin schweigt (Královna mlčí). V tichém portrétu titulní protagonistky se v něm ohlíží za životem celé poválečné generace žen.

Polsko slyšelo na obě uši
Rozhovor

Polsko slyšelo na obě uši

literární věda
Lucie Zakopalová –

Jiří Trávníček v rozhovoru pořízeném u příležitosti zrušeného Světa knihy Praha 2020 hledá rozdíly mezi českým a polským čtenářstvím. Zároveň vysvětluje, proč by přál Nobelovu cenu za literaturu jiným polským spisovatelům než nedávno oceněné Olze Tokarczukové.

Pilný jako včela a polský ilustrátor
Rozhovor

Pilný jako včela a polský ilustrátor

dětská
Lucie Zakopalová –

„Kdybychom si i v jiných oblastech vedli tak dobře jako polští ilustrátoři a vydavatelé knih, byli bychom světovou velmocí,“ tvrdí Piotr Socha. V rozhovoru se zamýšlí nad jmény velkých ilustrátorů, stejně jako o nebývalých úspěších polské dětské literatury.

Vidět svět jako mix krásy, podivna a strachu
Rozhovor

Vidět svět jako mix krásy, podivna a strachu

beletrie zahraniční
Markéta Musilová –

V rozhovoru s britskou autorkou románu Melmoth, který se odehrává v Praze a který měla Sarah Perryová v Praze také uvést, přišla řeč na to, co je to vlastně gotický román a jak v něm funguje směs hrůzy a krásy, proč faustovský motiv zaprodání duše umístila právě do Prahy a zda je možné o globální pandemii, která jí znemožnila přijet, uvažovat jako o nějaké formě trestu za předešlá selhání lidstva.

Čtenáři a posluchači jsou na stejné lodi
Rozhovor

Čtenáři a posluchači jsou na stejné lodi

beletrie česká
Kamila Drahoňovská –

Skutečnost, že literaturu lze objevovat i dobývat různými způsoby, není nikterak překvapivá ani nová, o to víc ji můžeme ocenit v současné době, kdy je čtenář zatím stále ještě limitován zavřenými dveřmi kamenných knihkupectví. Jedním z formátů, který se v posledních letech těší vzrůstajícímu zájmu, je audiokniha. Na otázky o jejích specifikách, vývoji audioknižního trhu i o ocenění Audiokniha roku odpovídal audioknižní publicista a zakladatel této ceny Jakub Horák.

Neberu svoje spisovatelství moc vážně
Rozhovor

Neberu svoje spisovatelství moc vážně

beletrie česká
Petr Nagy –

„Definitivním impulzem se pro mě stalo mateřství a moje snaha vyrovnat se s ním. Díky němu jsem získala hodně témat k zamyšlení a kromě toho jsem se třemi dětmi neměla prostor chodit do práce – psaní knih se tedy nabízelo,“ líčí začátek své literární dráhy Viktorie Hanišová, která už tématu mateřství věnovala trojici románů.

Nejčastěji píšu na cestách, do sešitu v ruce
Rozhovor

Nejčastěji píšu na cestách, do sešitu v ruce

beletrie česká
Petr Nagy –

„Recenze píšu hlavně proto, abych sama co nejvíc četla. Motivuje mne to a nutí o přečtených knihách víc přemýšlet, dělat si poznámky, ke kterým se časem mohu vracet. Myslím, že to pak taky zpětně kultivuje mé vlastní psaní,“ říká spisovatelka Markéta Pilátová, která se zároveň věnuje literární kritice.

Knižní rozhovory teď dělat nejde
Rozhovor

Knižní rozhovory teď dělat nejde

beletrie česká
Petr Nagy –

„Přemýšlel jsem, co tedy může spisovatel dělat. A došlo mi, že psát. O nákaze a to zadarmo. Oslovil jsem devatenáct českých spisovatelů a spisovatelek, jestli by se mnou nešli do charitativní knihy,“ popisuje svůj nejnovější projekt spisovatel a publicista Aleš Palán.

Spisovatel je především ten, kdo říká ne
Rozhovor

Spisovatel je především ten, kdo říká ne

beletrie česká
Libor Staněk –

Český básník Miroslav Olšovský vydal minulý rok v nakladatelství Fra sbírku Tahiti v hlavě, která svou extrémní výzvou staví každého současného básníka před základní otázku, zda poezii psát, či nepsat. „Všechny básně (…) jsou už jen fragmenty, střípky, na kterých jsem chtěl demonstrovat, že poezii jako takovou uchopit nelze,“ říká v rozhovoru Olšovský a z této věty už lze snadno vytušit, k jaké odpovědi se přiklání.

Lidi už si neumějí v hospodě povídat
Rozhovor

Lidi už si neumějí v hospodě povídat

beletrie česká
Petr Nagy –

„Shodou okolností se to seběhlo tak, že jsem v uplynulé dekádě vydával jednu knihu za druhou, což z mnoha důvodů není úplně šťastné. Teď takzvaně nabírám na sádlo, jak říkávala Bohunka Grögerová,“ líčí Michal Šanda důvody, proč si aktuálně dává od psaní pauzu.

Začal jsem jako vášnivý čtenář
Rozhovor

Začal jsem jako vášnivý čtenář

beletrie česká
Petr Nagy –

„Svá čtení se snažím dělat zajímavě, ať už se odehrávají v knihovnách, ve školách, nebo na festivalech. Když se publikum nudí, je to chyba autora,“ je přesvědčen spisovatel Marek Toman, který několik svých knih pro děti adaptoval i pro divadlo.

Josef Čermák
Rozhovor

Josef Čermák

literární věda
Jitka Nešporová –

Dne 14. ledna 2020 zemřel ve věku nedožitých 92 let Josef Čermák, romanista, literární historik a komparatista, žák Václava Černého. Odborně se zaměřoval zejména na pražskou německou literaturu, byl předním vykladačem díla Franze Kafky a jeho texty rovněž překládal. Byl tvůrcem programu nakladatelství Odeon v jeho nejslavnější éře. Připomínáme jej uveřejněním rozhovoru, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.

Opustit ideál neměnnosti
Rozhovor

Opustit ideál neměnnosti

kultura
Markéta Kliková –

„Vyrůstala jsem v přesvědčení, že všechno musí být nalinkované jako podle pravítka, probíhat hladce, stabilně a předvídatelně. Během našeho extrémně primitivního způsobu života jsem pochopila, že výkyvy jsou přirozené, ať už co se týče počasí, nebo zdaru či neúspěchu,“ vysvětluje své životní krédo dánská spisovatelka a blogerka Andrea Hejlskov.

Knížka se nemůže bránit
Rozhovor

Knížka se nemůže bránit

literární věda
Anna Kudrnová –

„Literární překlad je tvůrčí práce, která může člověka cele naplňovat, u velkých autorů může být jejich dílo dokonce obrazem celé epochy, jejich překlad je pak součástí vlastního poznání,“ říká v rozhovoru překladatel nejvýznamnějších německojazyčných autorů, jako jsou Thomas Bernhard, Robert Musil, Robert Walser či W. G. Sebald.

Romská literatura překvapuje a baví
Rozhovor

Romská literatura překvapuje a baví

literární věda
Marie Voslářová –

Eva Danišová a Karolína Ryvolová překládají z romštiny, jejich působení je ale mnohem širší – Eva se věnuje mimo jiné i vlastní autorské tvorbě, Karolína je redaktorkou nakladatelství romské literatury Kher. V těchto dnech vychází sbírka romských hororových povídek, na které se obě podílely, námětů k rozhovoru se tak nabízelo víc než dost.

Ničeho se nebojím
Rozhovor

Ničeho se nebojím

beletrie zahraniční
Iva Vedralová –

„Najednou jste úplně sami, slyšíte vše zřetelněji a to světlo, to je magické. Svět kolem vás hraje všemi barvami,“ říká norská glacioložka a spisovatelka Monica Kristensen, která do polární krajiny zasazuje i své netradiční detektivní romány.

Román jako mikrokosmos, výsek reality, příběhu, historie
Rozhovor

Román jako mikrokosmos, výsek reality, příběhu, historie

beletrie zahraniční
Jan Marek Šík –

„My Islanďané jsme stejně mírumilovný národ jako vy Češi, na rozdíl od vás ale nemáme žádné sousedy, jen moře. My jsme ostrov uprostřed moře, vy ostrov uprostřed Evropy,“ podotkne islandská autorka Auđur Ava Ólafsdóttir a rozhovoří se o motivu cesty ve svém díle, o tom, jestli se jí lépe tvoří mužské, či ženské postavy a jestli na sobě profesionální spisovatel může mít při psaní pyžamo.

Duch je to, co působí, že jsme pro sebe vzájemně neproniknutelní
Rozhovor

Duch je to, co působí, že jsme pro sebe vzájemně neproniknutelní

beletrie zahraniční
Guus Bauer –

Výrazný současný vlámský spisovatel Yves Petry vypráví v rozhovoru s nizozemským publicistou a spisovatelem Guusem Bauerem o svém nejnovějším románu De geesten (Duchové). Úryvek z románu si vybrala překladatelka Radka Smejkalová pro projekt, který každoročně vyhlašuje nadace Flanders Literature s cílem najít zahraniční nakladatele pro knihy vlámských autorů.

V Arles – na cestě za světlem
Rozhovor

V Arles – na cestě za světlem

literární věda
Magdaléna Rejžková –

Spisovatelku a překladatelku Sáru Vybíralovou jsme zastihli v jihofrancouzském městě Arles, kde trávila první tři zářijové týdny na rezidenčním pobytu pro překladatele. Pracovala právě na překladu knihy Debout-Payé od autora, který si říká Gauz. Vyprávěla jak o pobytu samotném, tak o přínosu této své cesty do Francie.

Poezie je moje láska
Rozhovor

Poezie je moje láska

literární věda
Ivona Barešová –

Jak se vypořádat s překladem japonské poezie? V čem spočívá kouzlo japonských dramat nó? Přechylovat, či nepřechylovat? O zkušenosti s překlady japonské moderní prózy, klasické poezie i libret středověkých divadelních her se v rozhovoru podělila přední česká japanoložka a představitelka české orientalistiky Zdenka Švarcová.

Můj kompas ukazuje stále na východ
Rozhovor

Můj kompas ukazuje stále na východ

beletrie zahraniční
Jana Dušek Pražáková –

Rodačka ze slovenské Rimavské Soboty Ilma Rakusa se v rozhovoru, jehož ústředním tématem je autorčina oceňovaná lyrická próza Moře moří, vyznává z obdivu k rodičům a prozrazuje, jak její život poznamenaly migrény. A charakterizuje také princip své literární tvorby: „Jde spíše o nalézání než vynalézání. Tím se v umění řídím už dlouho a myslím, že u toho zůstanu.“

Od Haška k Vaculíkovi a zpět
Rozhovor

Od Haška k Vaculíkovi a zpět

beletrie česká
Magda de Bruin Hüblová –

Tisková zpráva ČLC oznamovala: „V bytě po Jaroslavu Foglarovi bude Gerald Turner, držitel překladatelské ceny amerického PEN klubu (2004), v rámci rezidenčního pobytu ČLC pracovat na novém překladu Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka do angličtiny.“ To znamenalo příležitost k rozhovoru, který je součástí volného seriálu o překladech Švejka do nejrůznějších jazyků.

Astrid Lindgrenovou bych nejradši měla jako babičku
Rozhovor

Astrid Lindgrenovou bych nejradši měla jako babičku

literární věda
Viola Somogyi –

S Jarkou Vrbovou, oceňovanou překladatelkou z norštiny a vysokoškolskou pedagožkou, jsme si povídaly mimo jiné o tom, jaké byly její překladatelské začátky a co by měli vědět začínající překladatelé z norštiny, ale i o samizdatu v osmdesátých letech minulého století nebo o překladatelské (a redaktorské) pokoře.

Otu Pavla jsem překládal za odměnu
Rozhovor

Otu Pavla jsem překládal za odměnu

beletrie česká
Vendula Pazderová –

Co mají společného Češi a Katalánci? Co překladateli přinese Hovno hoří nebo Smrt krásných srnců? Proč je těžké psát o knedlících a co je složitého na přezouvání? Barcelonský překladatel Kepa Uharte přibližuje zákulisí své práce a komentuje španělský i katalánský pohled na českou literaturu.

Měsíc autorského čtení
Rozhovor

Měsíc autorského čtení

beletrie česká
Jarmila Horáková –

„Chtěli jsme nabídnout publiku více autenticity, i když za cenu, že ne vždy bude huhňajícímu autorovi rozumět,“ popisuje rozdíl mezi autorským a scénickým čtením Petr Minařík, programový ředitel festivalu Měsíc autorského čtení, který začíná na začátku července a je letos zaměřen na literaturu z Rumunska.

Jsem sentimentální
Rozhovor

Jsem sentimentální

beletrie zahraniční
Michala Benešová –

Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí.

Fatální rozhodnutí stát se jedním z „nás“
Rozhovor

Fatální rozhodnutí stát se jedním z „nás“

historie
Martin Liška –

V nedávno česky vydaném reportážním románu Laserový muž zkoumá švédský autor skutečný případ sériového vraha, který počátkem 90. let terorizoval Stockholm. Vedle náročného vyšetřování kniha líčí společenskou atmosféru v době událostí a dokládá, že pachatele ovlivnily vzrůstající rasistické a xenofobní nálady v zemi. Mnohé Tamasovy závěry jsou aktuální i v kontextu současné Evropy – i o tom jsme mluvili v rozhovoru.

Síla malých společenství
Rozhovor

Síla malých společenství

beletrie zahraniční
Markéta Kliková –

„Moje srdce bije pro malá společenství, přeji si, aby zase ožila,“ říká v rozhovoru dánská autorka Ida Jessenová, jejíž netradiční historický román z počátku dvacátého století ukazuje, jak těžký život měly na maloměstě první průkopnice emancipace.

Výzkum, který nikdy neskončí
Rozhovor

Výzkum, který nikdy neskončí

historie
Markéta Kliková –

„Je fascinující, že události, ke kterým došlo na opuštěném ostrově před 120 lety, jsou dodnes vystopovatelné a lze k nim dohledávat nové informace,“ říká v rozhovoru švédská autorka a badatelka Bea Uusma, která zcela propadla touze objasnit ztroskotání neúspěšné expedice na severní pól na konci 19. století.

Je to všechno Protimluv!
Rozhovor

Je to všechno Protimluv!

beletrie česká
Tadeáš Dohňanský –

Co všechno je nebo není Protimluv? Má Protimluv rád pivo? A je to vůbec v 17 letech dovoleno? Kde končí střední Evropa? Jiří Macháček v rozhovoru hledá odpověď na mnoho dalších otázek. Zamýšlí se také nad ostravskou periferií a nad smyslem vydávání básnického slova.

Nezáleží na tom, zda píšu v Paříži, nebo v Berlíně
Rozhovor

Nezáleží na tom, zda píšu v Paříži, nebo v Berlíně

beletrie zahraniční
Jan Hloušek –

Z Kolumbie pochází mnoho básníků a spisovatelů par excellence. Asi třetina z nich ale odešla do exilu. Buřičům stojícím proti represivní moci v této zemi často nezbývá nic jiného než uchýlit se do ústraní, uzavřít se, odmítnout zájem veřejnosti. Anebo odejít do zahraničí. O svou zkušenost s exilem se s námi v rozhovoru podělil kolumbijský autor Luis Fayad.

O „odporně argentinských“ knihách
Rozhovor

O „odporně argentinských“ knihách

beletrie zahraniční
Anna Melicharová –

Jak to udělat, aby kniha byla, nebo naopak nebyla argentinská? Proč chybí snaha napsat „velký argentinský román“? A co si z knihy s názvem Argentina! Argentina! mohou vzít zahraniční čtenáři? O tom, že spisovatel představuje nejmenší nebezpečí pro společnost, když se drží svého řemesla, a o svých dalších spikleneckých pravdách se na veletrhu Svět knihy svěřil Rodrigo Fresán.

Nasávat moře všemi smysly
Rozhovor

Nasávat moře všemi smysly

přírodní vědy
Daniela Mrázová –

„Nemůžete si jen sednout do knihovny a všechno nastudovat, na moři musíte být a musíte ho pro čtenáře nasávat všemi smysly, dostat se takříkajíc do správného živlu,“ popisuje v rozhovoru norský spisovatel Morten A. Strøksnes svůj způsob psaní, kterým si v Knize o moři získal čtenáře po celém světě.

Knihozem aneb Kam za dětskými příběhy
Rozhovor

Knihozem aneb Kam za dětskými příběhy

dětská
Petra Šantorová –

Dospělí si častou lámou hlavu s výběrem knižních dárků pro děti. Nabídka dětské literatury je široká a obavy ze zklamání často vedou k tomu, že rodiče a prarodiče raději stereotypně sáhnou po ověřené klasice, než aby se pídili po kvalitní moderní dětské knížce. Najít za ně cestu ven z literárního bludiště může Knihozem, projekt nakladatelského domu Albatros Media, o kterém jsme si povídali s vedoucí marketingového oddělení Kateřinou Obadalovou.

Vyprávět Evropu
Rozhovor

Vyprávět Evropu

beletrie zahraniční
Marie Voslářová –

Cenami ověnčený román Hlavní město, který popisuje fungování Evropské unie, je – vzhledem k „byrokratickému“ tématu možná překvapivě – vtipná a velice lidská kniha. Nedlouho před evropskými volbami vychází její český překlad, který na Světě knihy představil autor osobně. V rozhovoru jsme mluvili o pulsujícím Bruselu, vizích a perspektivách Evropy, mýtech o EU i o hloupém nacionalismu.

Asi mám slovanskou duši
Rozhovor

Asi mám slovanskou duši

beletrie zahraniční
Lenka Fárová –

„Podléhání ideologiím je aktuální nejen ve Finsku, ale v celé Evropě, kde populismus a nacionalismus získávají na síle,“ říká finská autorka Rosa Liksom v souvislosti se svým románem Paní plukovníková. Ten se sice odehrává ve finském Laponsku a v době před druhou světovou válkou, vypovídá však hlavně o naší době.

Myslím, že Polákům se nelíbí, že jsem tak spojovaná s Českem
Rozhovor

Myslím, že Polákům se nelíbí, že jsem tak spojovaná s Českem

beletrie zahraniční
Jarmila Horáková –

Tęcia Werbowski je prozaička, která náleží třem literaturám – polské, francouzské a anglofonní. Její život je však výrazně spjat s Prahou, kde na přelomu 50. a 60. let žila a studovala. Rozhovor se točil kolem jejího života a vztahu k české kultuře a literatuře, ale došlo třeba i na prokletí autobiografičnosti nebo na to, jak jedna z jejích novel posloužila Pavlu Kohoutovi jako námět pro jeho proslulou hru Kyanid o páté.

Postihnout, co si společnost tajně myslí
Rozhovor

Postihnout, co si společnost tajně myslí

beletrie zahraniční
Vendula Pazderová –

O tom, proč se rozhodl psát o anšlusu, o vztahu mezi skutečností a fikcí, o potenciálních hrozbách, kterým dnešní společnost může čelit, a o české literatuře se v rozhovoru pořízeném při jeho pražské návštěvě zmiňuje francouzský spisovatel Éric Vuillard, autor knihy Tagesordnung: anšlus Rakouska v šestnácti obrazech.

Když váš odraz v zrcadle přestane kouřit
Rozhovor

Když váš odraz v zrcadle přestane kouřit

beletrie česká
Libor Staněk –

„Přestal jsem oddělovat skutečnost uvnitř imaginace od skutečnosti reálného světa,“ říká v rozhovoru brněnský básník Tomáš Přidal a nepřímo tím charakterizuje jedinečný půvab své tvorby, v níž si nemůžeme být jisti naprosto ničím. V jeho nové sbírce opice mizí v zrcadle, jahoda je popravená gilotinou a vánoční stromek kouří marihuanu. A co na to básník? Ten také poklidně kouří a na všechno vrhá svůj potutelný úsměv – v jeho světě je totiž vše dovoleno.

Istanbul jako škola života
Rozhovor

Istanbul jako škola života

beletrie zahraniční
Magdaléna Rejžková –

O tom, jak se literární cena stane vstupenkou do médií, a tudíž i vhodným nástrojem občanské a politické angažovanosti, o svobodě a zodpovědnosti, o síle literatury schopné dát slovo mrtvým, o krásách a inspirativním duchu Istanbulu a o svých poznatcích o dnešním Turecku v rozhovoru vypráví francouzská spisovatelka Valérie Manteau.

Od Cimrmana k Ajvazovi
Rozhovor

Od Cimrmana k Ajvazovi

literární věda
Marie Voslářová –

Sérii článků věnovanou překladatelům současné české literatury do němčiny uzavírá rozhovor s Veronikou Siska: překladatelkou z Mnichova, která si nejvíce oblíbila Michala Ajvaze, ale německojazyčnému publiku už zpřístupnila i řadu dalších českých autorů. Ve své disertaci se věnuje národním mýtům v současné české kultuře.

Mimo hlavní proud
Rozhovor

Mimo hlavní proud

literární věda
Marie Voslářová –

Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.

Bohemista z donucení
Rozhovor

Bohemista z donucení

literární věda
Marie Voslářová –

Díky němu se němečtí čtenáři můžou těšit na román Emila Hakla Umina verze nebo na komiks Zatím dobrý Jana Nováka a Jaromíra 99: obě knihy budou uvedeny v březnu 2019 na knižním veletrhu v Lipsku. Překladatel Mirko Kraetsch se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, co tento svátek české literatury přinese.

Zatím ještě nikdo neřekl: Držíme vám palce
Rozhovor

Zatím ještě nikdo neřekl: Držíme vám palce

beletrie česká
Marie Voslářová –

Co může česká literatura nabídnout světu? Otázka v souvislosti s blížícím se Lipským knižním veletrhem, kde bude Česká republika hlavním hostem, více než případná. O tom, jak organizátoři k této jedinečné příležitosti i výzvě přistupují, jsme si povídali s vedoucím projektu a ředitelem Moravské zemské knihovny Tomášem Kubíčkem.

Nové objevy přicházejí s každou další cestou. Výzkum švédské knižní kořisti on-line
Rozhovor

Nové objevy přicházejí s každou další cestou. Výzkum švédské knižní kořisti on-line

historie
Martin Liška –

Webový portál zaměřený na knižní kořist odvezenou do Švédska na konci třicetileté války má za sebou něco přes měsíc existence, přesto již dokázal vzbudit pozornost odborné i laické veřejnosti. Jeho autorka Lenka Veselá v rozhovoru mimo jiné prozradila, jaká překvapení při svém výzkumu zažila, jaké má s portálem plány do budoucna i jak se staví k otázce navrácení knih zpět do Česka.

Nejtěžší je napsat jednoduchý text
Rozhovor

Nejtěžší je napsat jednoduchý text

literární věda
Marie Hajdová –

Od devadesátých let se věnuje překladům ze severských jazyků, překládá nejen beletrii, ale i technické a právnické texty. Je však také úspěšnou spisovatelkou knih pro děti. V rozhovoru vypráví o tom, v čem tkví náročnost technických překladů a jak se tato práce liší od překládání beletrie. Prozrazuje také, čím je specifické psaní knih pro děti.

Recept na dobré čtení neexistuje
Rozhovor

Recept na dobré čtení neexistuje

beletrie česká
Adam El Chaar –

Co přivedlo Jana Těsnohlídka ml. k psaní básní? Jaké to je vydávat dnes poezii? Co pro něj znamenají básnická čtení? A jak se s odstupem času dívá na spálení sbírky Jaromíra Typlta? Rozhovor přináší odpovědi i na mnohé další otázky a dotkne se také rozdílu mezi tištěnými a elektronickými periodiky.

Tabu, která děti zajímají
Rozhovor

Tabu, která děti zajímají

dětská
Radka Stahr –

Smrt, sex nebo třeba trávicí procesy. I takové náměty si pro dětské knihy volí úspěšná švédská spisovatelka a ilustrátorka Pernilla Stalfelt. Snaží se přitom odpovídat na otázky, které děti v souvislosti s tabuizovanými tématy trápí. Autorka zavítala do České republiky v rámci festivalu Dny Severu 2018 a v rozhovoru například prozradila, kterou pasáž z knihy O smrti smrťoucí byla nucena vyškrtnout, protože to i na Švédy byla příliš silná káva.

Beletrie nám připomíná, na co často kvůli roztěkanosti či zaneprázdněnosti zapomínáme
Rozhovor

Beletrie nám připomíná, na co často kvůli roztěkanosti či zaneprázdněnosti zapomínáme

beletrie zahraniční
Jan Marek Šík –

„Dělá mi velkou starost, že ve společnosti dochází k vyostření různých názorů tak, že se rozdělí na dva tábory, které mají problém spolu jakkoli diskutovat,“ říká finský prozaik a neuropsycholog Jussi Valtonen a dodává, že pro něj je jeho román Oni nevědí, co činí především o složitosti komunikace a nedorozuměních, která mohou zásadně ovlivnit naše životy.

Chtěla bych mít větší tah na širokou společnost
Rozhovor

Chtěla bych mít větší tah na širokou společnost

kultura
Adéla Janíčková –

KAVKA Art Books ve funkcionalistickém domě na pražském Starém Městě vytváří jedinečný knižní svět, kde se výtvarné umění – v knihách i mezi nimi – prolíná s dalšími tvůrčími iniciativami. Nápad Karolíny Truhlářové založit knihkupectví byl jen začátek, který dal vzniknout prostředí pro oživování kultury a kultivování života každého návštěvníka.

„Potřebujeme mnoho Marií,“ říká Ana Luísa Amaral
Rozhovor

„Potřebujeme mnoho Marií,“ říká Ana Luísa Amaral

beletrie zahraniční
Karolina Válová –

O spadaných kaštanech, o loupání cibule, o komárovi poletujícím v kavárně – Ana Luísa Amaral při psaní poezie často vychází z každodenních situací. Ohrazuje se však proti termínu „banalita“, protože nic, co se týká života, není banální. Její tvorba je ale také aktivistická, angažovaná, upozorňuje například na nebezpečí návratu diktatur. Podle ní je to jako s vejcem: jakmile spadne, rozbije se a už ho nikdy neslepíte a nenaplníte rozlitým obsahem.

Hořící les může hasit i kolibřík
Rozhovor

Hořící les může hasit i kolibřík

beletrie zahraniční
Eva Ullrichová –

Otec marockého spisovatele dělal šaška královi, jeho bratr se účastnil vojenského puče. Mahi Binebine bojuje na jiných frontách a jinak: z toho, co vydělala úspěšná kniha, zakládá v chudinských čtvrtích marockých měst kulturní centra. Román Boží koně na podobném místě začíná – a popisuje, jak se z dětí z předměstí marocké Casablanky, jež nečekala žádná budoucnost, stali sebevražední atentátníci. V rozhovoru, který nám poskytl, je stručný, jeho slova ale nejdou jen po povrchu.

Tápavě padá list...
Rozhovor

Tápavě padá list...

literární věda
Marie Voslářová –

Proč dnes vnímáme Friedricha Nietzscheho zkresleně? Co je na jeho překládání nejtěžší, a co nejlehčí? Byl Kafka básník? A na co by si měli dát pozor začínající překladatelé? V dalším z rozhovorů se současnými překladateli se o své zkušenosti dělí Věra Koubová.

Nikdo nikdy za nic nemůže
Rozhovor

Nikdo nikdy za nic nemůže

beletrie zahraniční
Marie Voslářová –

Proč bulharský příběh o odporu proti moci oslovuje čtenáře po celém světě? Německý spisovatel Ilija Trojanow hovoří o svém novém románu, který prý maďarský nakladatel v obavách z postihů odmítl a ten ruský před autorem málem utekl. V rozhovoru Trojanow také prozrazuje, jak je to ve skutečnosti s jeho konverzí k islámu.

Umění a šílenství spolu úzce souvisí
Rozhovor

Umění a šílenství spolu úzce souvisí

beletrie zahraniční
Alžběta Glancová –

Mladá izraelská autorka, psycholožka a scenáristka Ajelet Gundar Gošenová doposud napsala tři stylově i tematicky odlišné romány. Prvotina Lajla echad, Markovič (Jednu noc, Markoviči) je zasazená do doby založení státu Izrael, děj románu Probudit lvy (Lehair arajot) se odehrává v současném Izraeli a zabývá se otázkou eritrejských uprchlíků. Ač jsou obě knihy ryze izraelské, pohled na jednotlivé postavy a pohnutky jejich jednání jsou zcela univerzální.

Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí
Rozhovor

Čeština jako hlavní obor do dvou let skončí

beletrie česká
Olga Stehlíková –

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks (1944), laureát významných překladatelských cen (Aleida Schot-prijs, Martinus Nijhoff Vertaalprijs), je jedním z letošních rezidentů Českého literárního centra. Pracuje tu na překladu Šrutových Lichožroutů a shromažďuje materiál k brožuře o pobytu J. A. Komenského v Nizozemsku, jejíž vydání se chystá k 350. úmrtí J. A. K. v roce 2020.

Mám jen rozšířené panenky
Rozhovor

Mám jen rozšířené panenky

beletrie česká
Jan Kerbr –

In memoriam Julek Neumann (22. 4. 1953–22. 9. 2018), divadelník, překladatel, novinář. Připomínáme ho rozhovorem z roku 2009, kde vypráví o svém zajímavém rodinném původu, o svých barvitých osudech doma i v emigraci, o tom, jak se dostal k překládání, i o svém pohledu na českou divadelní scénu v porovnání se zahraničím. Jeho překladatelské i divadelní počiny by si zasloužily podrobnější zmapování.

Láska ke komiksu, Sherlock Holmes a marketing
Rozhovor

Láska ke komiksu, Sherlock Holmes a marketing

komiks
Pavel Bušta –

Petr Kopl je jedním z nejproduktivnějších českých komiksových tvůrců. Série Victoria Regina, v níž adaptuje klasická díla z přelomu 18. a 19. století, se dočkala překladu do angličtiny, jako první u nás začal vydávat sešitový superhrdinský komiks na pokračování a nejnověji vydal příručku pro kreslíře komiksů. Co stojí za jeho úspěchem a jak přistupuje k tvorbě?

Nenašli jste, co jste hledali?