Populární autor epických fantasy sérií se poprvé představuje českému publiku dílem jiného žánru. Mix psychologického thrilleru a zombie apokalypsy je zábavnou jednohubkou, kterou si zájemci o nemrtvé vychutnají, i když do kánonu subžánru má pořád daleko.
Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech?
V románu Iowa. Ein Ausflug nach Amerika (2023) rakouská spisovatelka a karikaturistka Stefanie Sargnagel dokumentuje své zkušenosti a zážitky z pobytu v americkém státě Iowa, který podnikla během roku 2022 se svou dobrou přítelkyní Christiane Rösingerovou, ikonou berlínského feminismu a punku.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy představit jeho duchovní otec Joachim B. Schmidt, který sám na Islandu již dlouhá léta žije.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
Osobní svoboda někdy znamená přijít o ty, kteří nám jsou nejdražší. Autobiografický román francouzské autorky Constance Debré vypovídá o odhodlání žít pro dobrodružství, žít „pro život“, a o tom, jakou cenu za to platíme.
Víte, co se stalo 7. července 1937? Po incidentu u mostu Marca Pola Japonsko zahájilo válku proti Číně. Zvláště podle východoasijských interpretací tím začala i druhá světová válka. Do tohoto okamžiku zasazuje počátek svého fragmentarizovaného vyprávění také historik Adamec. Největší vojenský konflikt v dějinách vykládá v nevšedních kontextech, kulturních, náboženských, ba i ekologických.
Maxim Osipov dnes žije v Nizozemsku, sbírka Kámen, nůžky, papír a jiné povídky, jejíž český překlad v květnu osobně uvedl na Světu knihy, ale obsahuje texty z let 2009‒2017.
Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.
Mělo by to zaznít rovnou zkraje: kniha s názvem Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia vydaná na začátku roku 2025 (s vročením 2024) nakladatelstvím Dauphin se nepovedla. A to je ještě eufemismus.
Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.
Světový den čokolády se slaví 7. července. Právě toho dne roku 1550 se měla dostat do Španělska, odkud se pak šířila dál po kontinentu. Co tím náš světadíl všechno získal? A jak na přítomnost kakaa a čokolády reagovala zdejší kultura?
„Lenka Reinerová se programově obklopovala mladými lidmi. Mě také pozvala do svého bytu na Plzeňské ulici. Moc hezky se s ní povídalo a nemusela to být jen intelektuální témata, mluvila prostě běžně o životě. Vyprávěla způsobem, jakým psala knížky. Když jsem je četla, měla jsem pocit, že ji slyším,“ vybavuje si během následujícího rozhovoru germanistka Monika Loderová.
Ve vyprávění oceňované autorky ožívá nejenom příběh holčičky, kterou kdysi zvedl do výšky sám prezident Masaryk, ale také příběh symbolů, nezdolnosti, hledání domova a životní síly.
Poslyšte strašlivý příběh z časů AI! Odevzdal jsem před pár dny po čtyřech měsících tlustý překlad – možná na delší dobu svůj poslední –, a protože bych chtěl v následujících měsících psát hlavně „svoje věci“, napadlo mě zkusit, jak je na tom s psaním umělá inteligence. Abych viděl, jestli to má vůbec ještě cenu…
Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.
Debutový román zachycuje několik let života mladého Čecha v současném (resp. předpandemickém) Berlíně. Je napsaný čtivě, dbá na dějovou srozumitelnost a nabízí nosné téma; lze tedy říct, že oplývá základními atributy dobré prózy.
Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.
Kniha Hus vo veľkomeste se v rámci ocenění Anasoft litera probojovala do desítky nejlepších prozaických slovenských knih vydaných v minulém roce. Hlavním námětem sbírky povídek je vztah mezi matkou a dcerou.
Přáním Lenky Reinerové bylo vybudovat v Praze Muzeum Egona Erwina Kische. „Chtěla na to od města získat jeho dům, ale já jsem si říkala, že to asi nebude tak jednoduché, aby magistrát dal Lence dům v nejexponovanější ulici v centru Prahy. Ale Lenka tou představou žila a myslela, že se jí to podaří,“ objasňuje okolnosti, které předcházely vzniku Pražského literárního domu autorů německého jazyka Markéta Mališová.
Co z české literatury rezonuje v Íránu, jak těžké je přeložit českou knihu do perštiny a co číst, když dojde na Írán?
Polská básnířka a psycholožka se ve své nejnovější sbírce nebojí bezohledně pošlapat všechny morální jistoty, které si moderní člověk snad ještě drží. Malé povinnosti jsou velice drsným nárazem na beton.
Nedávno zesnulý básník a esejista Jan Suk se v knize esejí zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v opeře příroda a jak s pomocí přírodní tematiky „přenáší svou vitální a magickou moc na publikum“. Může být taková působnost přírody v opeře i uzdravující?
V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.
Dybuk je postava z židovského folklóru. Zbloudilá duše, která posedne živého a nechá ho stát na půl cesty. Co když si každý neseme svého dybuka? Osvobozených nevěst je v Jehošuově románu víc, než se na první pohled zdá.
Vizuálně podmanivá kniha přibližuje medúzy v celé jejich přízračné kráse. Jen škoda, že od nich autor až příliš často odbíhá jinam.
„Kdo neporozumí emocionálnímu šoku, který pro Izraelce představoval 7. říjen, nemůže porozumět tomu, co přišlo potom,“ napsal nedávno pro Die Zeit, v eseji nazvané Strachy, jež se zdály být minulostí, ožívají, Benjamin Balint, americko-izraelský spisovatel žijící v Jeruzalémě. Čím složitější se stává situace na Blízkém východě, tím více si uvědomuji, kolik je v tom pravdy.
„Můj otec se znal s Lenkou ještě před válkou, pohyboval se v obdobných kruzích. Ti lidé něčemu věřili a pak se jim to různě rozbíjelo, nějak se s tím potýkali a většinou skončili jako velmi smutní lidé. Ona ne. Ona je prostě kompaktní, nedala si to rozbít, věděla, co je správné,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou její překladatelka do češtiny Olga Walló.
O queer a homosexuální tematice ve vlastní tvorbě i v současné tchajwanské literatuře obecně. Tchajwanský spisovatel a vysokoškolský pedagog Chi Ta-wei vysvětluje, proč ho vedle žánru sci-fi zajímají i mangy a proč obdivuje českou překladovou tradici.
Patnáct povídek, patnáct nahlédnutí do nejrůznějších rodin a vztahů. Romské spisovatelky z klubu Paramisara mají co říct a pracují na tom, aby jejich hlasy byly slyšet.
Prizmatem životních osudů pěti hrdinů z různých dob moderní pražské historie zkoumá americký historik vztah aktuální většiny k příslušníku menšiny. Dobře se přitom ukazuje, že kdo je menšinou a kdo většinou, se v minulosti několikrát převrátilo.
V románu Tchyně, třetím, který vychází česky, se Moa Herngren vrací k otázce, jak může konflikt dvou blízkých lidí zajít tak daleko, že se jeden z nich rozhodne zcela přerušit vzájemné kontakty.
Írán: země dvojí literatury, cenzury, ale také mistrů sociálních sítí, kde měl na státem zakázaném Twitteru účet i ministr zahraničí.
Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.
Pátá do češtiny přeložená kniha italského teoretického fyzika a spisovatele bere čtenáře za horizont černých děr, jejichž budoucnost možná není tak temná, jak jsme si dosud mysleli.
„Používala takový jednoduchý průzračný jazyk, který byl ale jako na dřeň otesaný. To mám hrozně rád, když se takhle píše, je to velké umění neschovávat se za nějaké velké metafory, neztrácet se v textu. Měla klidný tón vyprávění, čisté, krásné, průzračné věty,“ komentuje autorský styl Lenky Reinerové Jaroslav Rudiš.
„Fear is in the air,“ píše Rui Zink ve své Instalaci strachu, když parafrázuje známou píseň o lásce. Jenže tentokrát není ve vzduchu opojení, ale systematicky šířená úzkost. Strach se může v duchu písně skrývat kdekoliv: v šepotu stromů, v hukotu moře, v očích kolemjdoucích. Mnohem jednodušší ale je, když ho stát nechá nainstalovat rovnou k lidem domů. Bez zbytečného odporu, „pro vaše dobro“.
Jako „hřiště zábavných spekulací“ pojímá ilustrátor Boardman ufologii pro dospělé i teprve dospívající čtenáře. Jemu samému kniha slouží jako prostředek, jak uchopit a snad i kategorizovat vizuální pestrost mimozemšťanů i jejich vesmírných lodí. Jen musí nechat stranou možnost, že jsou neviditelní nebo na sebe dokážou brát různé podoby včetně té nerozlišitelně lidské.
Chvíli jsem si doopravdy myslela, že umění je zásadní ingrediencí naší národní identity. A také to i řekla.
Víte, kolik potravin ročně vyhodí průměrný Evropan nebo proč za žádných okolností neochutnávat medvědí játra? Obsahově promyšlená encyklopedie plná nejenom jídla, ale i invenčně pojatých ilustrací čtenáře vybaví informacemi a zároveň ho učí kontextuálně přemýšlet o minulosti, současnosti i budoucnosti světa, v němž žije.
Pavel Novotný ve své prozaické prvotině s básnickým citem podrobuje nesmlouvavému zkoumání upachtěnou mezilidskou blízkost tvořenou společnými jídly, domácími pracemi a více či méně nenápadným terorem.
Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.
Postapokalyptický humoristický román vzdává poctu všem myslitelným klišé převzatým ze sci-fi blockbusterů, hororových videoher i divných francouzských filmů ve stylu Delikates. A především kočkám a všemu, co pro lidstvo znamenají.
„Když jsem napsala knížku Lenka, velmi jsem se obávala, že to nepůjde publikovat, že jsem nějakým způsobem poškodila maminčinu image, že jsem ji nějak podrazila. A setkala jsem se s úplně opačnou reakcí,“ konstatuje Anna Fodorová, jediná dcera Lenky Reinerové.
„Každý z nás je hosťom v tomto živote, ale každý v ňom, ako vie a ako môže stavia svoj chrám...“ Sú to slová ukrajinského spisovateľa, literárneho vedca, historika a interpretátora ukrajinského literárneho baroka Valerija Ševčuka. V týchto dňoch k nám dorazila smutná správa z Kyjeva. Zomrel Valerij Ševčuk (1939–2025).
Norská novinářka ve své poslední knize dokazuje, že je mistryní reportážního románu a že i o těžkých tématech se dá psát neuvěřitelně lehkou rukou.
Antonin Artaud, významná postava francouzského moderního divadla, je v životopisné knize Leszka Kolankiewicze představen s důrazem na tvorbu divadelně-teoretickou, její vlivy a inspirace, a především se snahou odhalit motivace umělcova přesvědčení, že nová forma divadla může moderního člověka léčit. Součástí monografie je také galerie slavných geniálních šílenců, do jejichž čela Artauda staví.
Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.
Román Město masek čínského spisovatele Ning Kchena je mnohovrstevný příběh outsidera, který bloudí napříč fyzickými i vnitřními krajinami současné Číny. Cesta hlavního hrdiny Marka odhaluje nejen proměny společnosti, ale i těžko uchopitelnou lidskou identitu, skrývající se za množstvím masek, projekcí a představ.
V široké, transkontinentální perspektivě líčí malajsijsko-norská antropoložka Long Litt Woon své pronikání do mykologické disciplíny, historii lidského potýkání se s houbami a jejich zkoumání. A přidává i praktické kulinářské recepty a několik pravidel správného houbaře.
Lenka Reinerová svítí na mém nakladatelském nebi jako jedna z jasných hvězd. Takové hvězdy nás jako dobří andělé provázejí k dalším lidem a dovedou nám svítit na cestu, když sami nevíme kudy kam.
Autoři se snaží rozbít zažité stereotypy o Rusku a přinášejí detailní vhled do vnitřních rozporů, s nimiž se ruská společnost potýká. Kniha hledá odpověď na otázku, jakou cestou by se mohlo Rusko dál ubírat.
Dobrodružná kniha pro děti o té minulé, ale i o současné válce je věnována „všem odvážným dětem“. Vypráví o strachu a o jeho překonávání.
Stal jsem se v druhé polovině května chodícím protimluvem. Ačkoli jsem přišel o hlas, neboť jsem si uhnal laryngitidu, slyšet mě bylo až příliš – v podobě hurónského kašle.
Náš redakční výběr z knižních novinek posledního půlroku by měl každému usnadnit výběr četby na dovolenou, ale i připomenout zajímavé tituly, které zkrátka stojí za pozornost.
Dvě těhotenství a deset let mezi nimi. Roky vyplněné touhou po dítěti, pak týdny a měsíce nikdy nekončícího zvracení. Štěchová ve svém třetím románu destruuje hlavní protagonistku, aby ukázala všechny představitelné rozpory mateřství. Jakkoliv má román své limity, nelze mu upřít vyváženou kombinaci závažnosti a humorného nadhledu.
V románu s dlouhým názvem se autor pokusil o téměř nemožné – podat originálně klasickou zápletku o hrstce hrdinů či antihrdinů čelících nepřemožitelné armádě. Zcela překvapivě se mu to povedlo.
„Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu,“ tvrdil G. K. Chesterton a Dacher Keltner přesvědčivě ukazuje, jak si každodenní údiv a úžas pěstovat a k čemu je to dobré. Coby psycholog byl Keltner mimochodem přizván ke konzultacím obou dílů výborného filmu V hlavě a v knize naznačuje, že v případném dalším pokračování by právě úžas mohl sehrát významnější roli.
O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.
„S Lenkou Reinerovou jsme se znali velkou spoustu let a byl to pro mě velice blízký člověk, vysoce empatický. V mnoha situacích mi pomohla už jenom tím, že mě vyslechla nebo se mi ozvala. Bylo obdivuhodné, jak se do poslední chvíle o vše živě zajímala,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou David Stecher.
Feministický román v e-mailech dává čtenáři nahlédnout do problematiky sexuálního obtěžování, drogových závislostí, ale především ukazuje, že svět není černobílý.
Novinářka a prozaička Lenka Reinerová (17. května 1916 – 27. června 2008) vešla především na sklonku svého života do širšího povědomí jako poslední pražská německy píšící spisovatelka.
Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?
Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.
Irská spisovatelka Claire Kilroy, která přijela na letošní veletrh Svět knihy představit svůj nový román Pozor! Pohov!, s námi hovořila o návratu ke psaní po desetileté pauze a přiblížila, jaké to je, když se spisovatelka stane matkou. Den před naším rozhovorem se autorka na veletrhu zúčastnila debaty s českou spisovatelkou Klárou Vlasákovou a novinářkou Barborou Voříškovou na téma Mýtus šťastného mateřství v literatuře.
Kniha nabízí užitečný přehled o myšlení – a někdy i životech – významných soudobých intelektuálů. Odpověď na otázku, jestli spíše než autoři učených knižních pojednání neovlivňují dnešní většinové mínění blogeři, youtubeři a tiktokeři, možná vedla k zařazení jednoho z nich do této publikace. Ale asi by si zasloužili vlastní svazek.
Ocitáme se v hlavě čerstvé matky. A že je to pěkná smršť. V niterně upřímném monologu adresovaném jejímu dítěti zápasí hlavní hrdinka s manželovým nedostatkem empatie, dětskými nemocemi nebo zkrátka s každodenním provozem domácnosti. Vyčerpání a vztek z vnucené změny identity střídá radost z propojení s dítětem a jeho objevování okolního světa.
Norská autorka se v rozhovoru vymezuje proti autobiografickému čtení svých románů a vysvětluje, že literatura vždy čerpala a bude čerpat ze skutečnosti, kterou ale přetváří ve svébytná umělecká díla.
Je sychravý říjen, pořád prší a všude, kam se podíváte, jsou dýně různých tvarů. Tři sourozenci tráví klidný večer na rodinné farmě každý po svém. Jenže kde jsou rodiče? V dobrodružném knižním debutu hraje klíčovou roli kouzelná příroda a upevňující se rodinné vazby.
Dopoledne bylo chudé na zážitky. Po ránu jsem psal básně pro děti, za které dostávám celkem dobře zaplaceno. Práce se mi nedařila. Ať jsem se namáhal, jak jsem se namáhal, moje básně pro děti vyznívaly smutně, příliš smutně na to, aby se líbily redaktorům literatury určené dětem, kteří rozhodují o tom, jestli se moje básně budou nebo nebudou dětem líbit.
Básník Miroslav Sosoi vydává sbírku, která je názvem i obálkou nepřehlédnutelná. Čtenář v ní nalezne přesně to, co titul slibuje, v básních je toho ale schováno mnohem víc. Za promiskuitou je cítit láska, za prohýřenými nocemi vykukuje touha po pochopení. Jedná se o ucelenou a syrovou výpověď, která ovšem postupem času ztrácí na intenzitě.
Estonská historická detektivka s netradičním vyšetřovatelem konečně vychází česky. Ve středověkém Tallinnu se v okolí chrámu svatého Olafa začínají dít podivné věci – čtyři mrtví a žádné přímé stopy. Apatykář Melchior odkrývá staré i nové křivdy a možná toho ví víc, než by ve skutečnosti chtěl.
V úvodu života jsme ho pili všichni, ale různé kultury a doby si s ním pak spojovaly velmi odlišné věci. Jaké?
Melancholická odysea ženy, která se vydává na chlebíčkovou pouť napříč Dánskem. Na cestě, kde se střídají trapné a absurdní situace s drobnými blaženostmi, na ni doléhá osamění a provázejí ji tiché ozvěny minulosti.
Cenu Magnesia Litera jsem podle jednoho webu získala za překlad finského románu Usedlost přes švédštinu. Další si vyvodili, že Finka Maria Turtschaninoff, autorka této švédsky psané knihy, pochází ze Švédska, a setkala jsem se i s otázkou, kdy jsem se naučila finsky (pořád ještě ne). Skvělá příležitost připomenout finskošvédskou literaturu, k jejímž osobnostem patří i autorka muminků Tove Jansson.
Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.
Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.
Publikace přinášející scénáře a okolnosti vzniku tří Pasoliniho filmů inspirovaných křesťanstvím by možná mohla obsahovat více, nicméně i tak nabízí zajímavé nahlédnutí do tvorby svébytného italského filmaře.
Posmrtně vydaná kniha Thomase Eriksena je nejen skvělou reklamou pro studium antropologie, ale i dobrou pomůckou k dilematům a rozporům globalizovaného světa, v němž se o slovo hlásí obhájci etnického nacionalismu.
V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.
Debutující britsko-indická spisovatelka Chetna Maroo ve své knize přináší coming-of-age příběh o dospívající dívce, která se mezi squashovými tréninky a zápasy musí vyrovnat se ztrátou matky, první menstruací nebo první láskou. Nabízí se však otázka, jestli kvůli ustavičnému sportovnímu drilu a autorčině odměřenému stylu, který využívá hlavně to, co si postavy neřeknou, nezůstalo až příliš mezi řádky.
Autorský debut francouzské výtvarnice má potenciál oslovit všechny věkové kategorie. Příběh dvou dětí objevujících okolí rybářské vesnice, vyprávěný především obrazem, je naplněný volností a ukazuje, jak snadno lze všední den proměnit v den nevšední.
„Vydávám jenom knihy, které nevydá nikdo jiný,“ řekl mi jednou Zdenko Pavelka. Na takový výrok se dá pohlížet dvojím způsobem. Buď se jeho původce z vlastního rozhodnutí pohybuje na okraji literárního dění, anebo si z literárních možností vybírá jenom ty, kterých se může chopit sám za sebe. U Zdenka Pavelky to byl ten druhý případ.
Nejnovější sbírka básníka a publicisty Miloše Doležala není prosebnou skladbou, ale připomínkou. Obsahuje svérázné portréty aktérů české kultury a historie, v nichž mají vedle velké historie své místo i banální anekdoty, osobní předměty či nemoci.
Ve svém druhém románu se Martin Paytok odvrátil od české akční školy a dopřál si mix klasické anglické detektivky, hororu a odlehčené rodinné ságy. Funguje to skvěle, byť jisté rozvláčnosti se kniha nevyhne.
Mnohavrstevnatý finský debut, v němž se mísí prvky dobrodružného vyprávění, cestopisu, vědecké statě a historického i ekologického románu, je upřímným vyznáním autorky vyhynulým živočichům, pro něž člověk představuje ničivější sílu než asteroidy, nemoci či klimatické změny.
Co vše korunovační klenoty symbolizovaly? Jak jejich prostřednictvím panovníci deklarovali svoji moc? K odpovědím nejen na tyto otázky přidává autor až těžko uvěřitelný příběh o koruně vyorané v 19. století na jednom slovenském poli.
Plzeňská autorka a výtvarnice se pokouší vysvětlit malým čtenářům nejen to, proč americká armáda na konci války osvobodila Plzeň, a Prahu nikoli, ale také proč se o zásluhách amerických vojáků dlouhá léta nesmělo mluvit a psát.
Dvanáct komiksových povídek zachycuje skutečné postavy Divokého Západu – byť ne nutně ve zcela věrohodných příbězích. Zato působí patřičně drsně a krvavě.
Jak bude vypadat svět zcela ovládaný umělou inteligencí? A co se stane, až všechny moderní technologie náhle přestanou fungovat? Dystopický román ze sovětského a finského prostředí plný suchého humoru napoví.
Je to předpotopní nápad, ale nebráním se mu. Ten autoatlas Evropy si vezmu s sebou i tentokrát. Pro sichr. Mám v něm vyznačené trasy z reportáží před dvaceti lety, ceny hotelů, odpočívadla, kde je sprcha. Tehdy jsme jezdili v dodávce a sprcha na odpočívadle byla luxus.
U vykutálených chrobáků mezi kuličkami hnoje a skvostnými bobky z celého světa se odehrává nevšední parafráze na sisyfovský mýtus. Čtenáře neurazí a rozhodně je nadchne.
Pokud bychom parafrázovali staré orientální přísloví, spolupráce s tajnými službami je jako bláto – člověk se může snažit očistit sebevíc, vždy na něm kousek špíny zůstane.
Štvanice začíná jako klasická detektivka, postupem času se však mění v akční konspirační thriller, ve kterém ani postavy, ani čtenář netuší, kdo je vlastně lovec a kdo štvané zvíře. Francouzský spisovatel Nicolas Lebel nabízí napínavý a čtivý příběh těm, kdo přistoupí na jeho hru.
V kolika různých oblastech je možné pozorovat efekt placeba? Jak to může souviset s mariánským zázrakem ve Fatimě a slavnou povídkou o napraveném lakomci Vánoční koleda od Charlese Dickense? A v čem je pro nás výhodné chování, jež je na první pohled iracionální?
Gaunt a Ellwood navštěvují stejnou internátní školu, mají před maturitou, ale do toho propukne první světová válka a oni místo na prestižní britské univerzity zamíří na frontu, kde se jen utvrdí v tom, co už si dávno mysleli – jsou do sebe zamilovaní a nemohou bez sebe být. Debutový román Alice Winnové rozehrává dojemný příběh o lásce mezi dvěma muži a ukazuje, jak člověka válečná zkušenost dokáže změnit a narušit jeho vztahy i s těmi nejbližšími.
Středověká meteorologie jako důležité společenské téma: Kocánová obrací pozornost k učeneckým i lidovým představám, analyzuje staročeské texty a odhaluje, jaké místo počasí zaujímalo v intelektuálním prostředí i každodenním životě tehdejší společnosti. Výsledkem je čtivá a pečlivě zpracovaná kniha, která funkčně spojuje poznatky z několika oblastí.
Rozsáhlý komiksový román je trochu příběh o vietnamských imigrantech druhé generace, trochu drsná kriminálka. Ač jde o knihu pro starší děti, závěr rozhodně není happyendový.
Dobrovolná bezdětnost přestává být tabu, přesto její nositelky často čelí tlaku, že své rozhodnutí musí obhajovat. Norská spisovatelka Linn Strømsborg ve svém románu zkoumá, co pro ženu znamená říct mateřství ne, a to i za cenu ztráty partnera.
Co dělat, když zjistíte, že vašeho staršího bratra ve škole šikanují? Jak a komu to říci? Silný příběh je určený nejen dětem, ale také rodičům a učitelům.
Jsou dny, kdy si nepřeji nic jiného než vyvádět ztracená domácí zvířata z lesa. Zrzavého Huberta jsme objevili pod vykotlaným pařezem mezi bílými a růžovými dymnivkami, zuboženého a vystrašeného. Hubert došel k poznání, že svoboda lesa není pro každého.
Prvotina Jakuba Fráni představuje podivuhodný až absurdní příběh jedince, který překotně hledá smysl svého bytí. V české literatuře se objevil nadmíru poctivý debut, který ocení zejména přemýšliví čtenáři. Narazit snad může jen občasnou přemírou intelektuální hry.
Rui Zink, autor známý svérázným vystupováním a vyhraněným smyslem pro absurdní humor, ve svých dílech reflektuje závažná témata současnosti jako rostoucí ultrapravicové tendence či manipulaci veřejným míněním. Napsal řadu divadelních her, ale k inscenacím inspirují i jeho prózy, což je i případ románu Instalace strachu, který nedávno vyšel v českém překladu.
Jakkoli nám s českou historickou zkušeností může námět Písně proroka připadat blízký a povědomý, text samotný tuto důvěrnost záměrně ruší. Překlad románu Paula Lynche tak v sobě nesl mnohá úskalí: první uvedení irského laureáta Bookerovy ceny v češtině znamenalo najít způsob, jak zachovat inovativní styl díla.
Staroislandské ságy představují bohatou studnici pokladů středověkého písemnictví, které nám umožňují nahlédnout do života starých Seveřanů a zároveň dodnes obstojí i jako poutavé čtení.
Příběh o dospívání, ženských vzorech a útěcích z vlastní reality zpracovala ve svém posledním románu polská spisovatelka Martyna Bunda. Namísto „tajemství ženského světa“, na které nakladatelství na zadní straně obálky láká, román ale zasvětí spíš do tématu genealogie kníračů.
Kniha zčásti i objevně ukazuje, jak silně anglosaská kultura ovlivnila Voskovce a Wericha a jakou stopu naopak oni zanechali v ní. To, jak dvojice v určitou dobu současně propagovala i komunistický režim v Sovětském svazu, autor trochu bagatelizuje, nicméně to by bylo téma na samostatnou knihu.
Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.
Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.
Autobiografický text Camily Sosy Villady je syrovou výpovědí o životě transžen na okraji společnosti. Zkušenosti prostitutek ze Sarmientova parku líčí jako příběhy sounáležitosti, oddané lásky, ostrakizace i cesty do záhuby.
Po příběhu o Faustovi Petr Stančík aktualizuje i méně známé malostranské pověsti a pro účely čtivé zápletky nenásilně vytváří jednu navíc. Natolik suverénně, že skoro nepoznáte rozdíl.
Titulní hrdina Nabokovova románu Pnin, ruský profesor žijící v Americe, miluje výdobytky techniky – automobil, alabastrové umělé zuby, automatickou pračku. Pninově „vášnivé avantýře“ s posledním z uvedených přístrojů je v románu věnována zábavná a lidsky hřejivá pasáž o tom, jak jej profesor, „poháněn čistě vědeckým zájmem“, krmí kde čím, jen aby se mohl přes kruhové okénko pokochat tím, „co se podobalo nekonečnému převalování delfínů trpících závratí“.
V útlé novele vydané vlastním nákladem autor zachycuje na příkladu zemědělské školy proměnu, jíž prošel Tábor a jeho obyvatelé v prvních poválečných letech – a především trpký úděl těch, kdo se proměnit odmítli.
Rozvod a nově také Tchyně: Na letošní Svět knihy do Prahy dorazí švédská novinářka, scenáristka a autorka jmenovaných knih Moa Herngren. V rozhovoru mluví o závislosti ve vztazích, lepších i horších způsobech, jak se z ní vymanit, a vlastním strachu z opuštění.
Rozhovor s Jiřím Klečkou nejen o zdrojích inspirace, ale také o tom, jak přicházel na chuť Ostravě a jak dnes Ostrava přichází na chuť literatuře.
O zvídavé duši uvězněné ve věkem chřadnoucím těle, o nesmrtelném humoru, o lidské důstojnosti, o mikrokosmu domova seniorů a o smrti: portugalská autorka Lidie Jorge vypráví o stáří a odcházení.
Jak komentoval Havlíček Borovský používání prvních známek a Božena Němcová přílet obávané komety, mnohými spojovaný s koncem světa? Obsáhlá publikace líčí dobové nálady, teorie spiknutí i státní propagandu. Prostřednictvím dobových letáků či textů jarmarečních písní živě, či snad až autenticky evokuje mentální svět tehdejších lidí.
Maloformátová kniha o koloběhu přírody a roli náhody láká čtenáře k opakované četbě a prohlížení sympatických ilustrací. Pustit se do ní můžete od začátku i od konce.
Nelítostná kritika světa japonského zábavního průmyslu, kde se bez ostrých loktů nikdo neobejde, je v manga sérii zabalena do místy dost bizarně nadpřirozeného příběhu s prvky hororu i detektivky.
Rozsáhlý román se točí kolem osudového šperku, který postupně putuje mezi evropskými městy od renesance až po 50. léta 20. století. Doba i místo se proměňuje, ale lidské osudy pohání stále stejná touha po lepším životě, lásce i uznání, za niž se často platí utrpením.
Vzrušení, údiv, radost, touha, strach – harmonikové leporelo impozantních rozměrů s básnickou skladbou Robina Krále a nezaměnitelnými ilustracemi Andrey Tachezy hraje na city a burcuje vzpomínky.
Výpravná publikace představuje legendárního kreslíře nejen jako tvůrce kreslených vtipů, jimž dominují poodhalené ženy a pohádkové bytosti.
Někdo má Vánoce, já mám Magnesia Literu. No, mám nemám. Jednu mám hned ze začátku své literární dráhy, ale od té doby mi cena uniká. Nominace mi jdou, ale ani ty nepřicházejí s každou novou knížkou. Kde je problém? Pro autora je nejjednodušší, když si věc vysvětlí tak, že je rebel. A třeba má pravdu.
Hlavní hrdinka románu se místo rodinné dovolené u moře vydává na pouť do Santiaga de Compostela. Na cestě přemítá o svých partnerských a rodinných vztazích a také o tom, zda vůbec někdy chce mít vlastní děti. Úspěšná česká spisovatelka ve svém nejnovějším románu věrohodně vykresluje psychiku ženy a otevírá otázku, do jaké míry jsou naše životní rozhodnutí formována společenskými konvencemi.
Nejlepší detektivka podle poroty cen Magnesia Litera má pozoruhodnou stavbu: střídá pátrání po vraždě v daleké minulosti s šetřením současným, které provádí univerzitní historik.
Philippe Besson odjakživa rád vyprávěl příběhy, a to natolik, že si díky nim vybudoval spisovatelskou kariéru. Síť lží a polopravd, kterou kolem sebe utkal, ale po patnácti letech naruší nečekané setkání. Krátká výměna pohledů s mladíkem s tváří jeho dávno ztracené lásky vtáhne Bessona zpátky do roku 1984, kdy všechno začalo. Bolestivý román o lásce předurčené k zániku je intimní autorskou zpovědí.
Kdo byl před sto lety řazen do elity národa? Jak byli dotyční zachyceni fotograficky? Kniha nedávno oceněná Magnesií Literou připomíná, kdo zde vytvářel myšlenkové a kulturní dědictví, ale současně se také sama stává jeho součástí.
Česky vyšla kniha Etnické čištění Palestiny, kvůli které musel izraelský nový historik Ilan Pappé opustit Izrael.
Román Linn Strømsborg Nikdy, nikdy, nikdy je vůbec prvním svazkem nové edice současné prózy nakladatelství Vyšehrad Hlas. Autorka se v rozhovoru vyznává z lásky k hlavnímu městu Norska Oslo, hodnotí poměry na norském knižním trhu z perspektivy pracovnice nezávislého knihkupectví a poodhaluje důvody, které ji přiměly napsat román o chtěné bezdětnosti.
Zatímco české vydání omnibusu Podivuhodná dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou autorské dvojice Melo–Cavia si čtenáře před třemi lety našlo, jejich komiks Balada pro Sofii zůstal stranou zájmu. Nyní se portugalský scenárista Filipe Melo chystá do Prahy na veletrh Svět knihy, a lepší příležitost prozkoumat jeho druhé do češtiny přeložené dílo se sotva naskytne.
Základní a poněkud zjednodušující přehled zdejších dějin vztahu ke stromům, který kniha nabízí, může nicméně být odrazovým můstkem k dalšímu pátrání.
Sbírka Středomoří je smyslovou archeologií evropské paměti, která z trosek skládá mapu současného bytí. Barreto Guimarãesova kontemplativní poezie balancuje mezi velkými mýty a tichou každodenností.
Praktický návod mladým nadšencům vysvětluje, jak si vytvořit vlastní paleontologickou sbírku, prozrazuje, co všechno se dá ze zkameněliny vyčíst o podobě a životě dávných tvorů, a nastiňuje vývoj pozemského života od jeho vzniku po současnost.
Začátkem devadesátých let začal Akito Tsuda studovat fotografii na Columbia College v Chicagu. Přijel z Japonska, ohledně fotografování si moc nevěřil a uměl jenom základně anglicky. Když měl fotit do školy portréty, zamířil do české čtvrti Pilsen.
Vážení autisté, v této knize se dozvíte, jak rozumět leckdy absurdnímu chování neurotypiků (tedy takzvaných normálních lidí) a přežít ve světě, který je bohužel přizpůsoben právě jim. Knihu ovšem neváhejte šířit i mezi neurotypiky, aby lépe pochopili, v čem se svou normálností (za kterou ostatně nemohou) liší od autistického prožívání.
24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.
V souvislosti s poezií Ivana Wernische se často píše o jeho zálibě v neologismech, mystifikaci, parafrázích a nápodobě. Wernisch je básník disponující neuvěřitelnou schopností používat jazyk tak, aby ho poslouchal. Básně z „nové“ sbírky staví především na jemném, nepostřehnutelném přechodu od téměř idylických obrazů k překvapivému, ironickému i znepokojivému vyústění.
Ačkoliv udivená postavička na obálce knihy, opírající se zády o neméně udiveného ledního medvěda, vypadá jako malá holčička, nenechte se mýlit. Kdepak člověk nebo zvíře, to by bylo příliš jednoduché, znejišťuje nás autorka hned na prvních stranách. Jisté však je, že tahle bytůstka oplývá nezměrnou energií a fantazií a že díky červenému provázku pozná spoustu nových přátel a překoná osamělost.
První původní česká kniha upozorňující na emocionální dimenzi klimatické krize. Podněty ze zahraničí, hlavně od filozofa Davida Abrama, spojuje s domácími tradicemi, zvláště s myšlenkami klasičky zdejší environmentální sociologie Hany Librové.
Christopher Paolini se podruhé od dokončení tetralogie o dračím jezdci Eragonovi vrací do fantasy světa Alagaësie. Oproti dřívější sbírce kratších příběhů Poutník, čarodějnice a červ je Murtagh co do rozsahu návratem značně opulentním, a tedy ne pouze příležitostným. To s sebou nese řadu nároků a je vidět, že s nimi autor zápasí.
Sní o tom snad každý spisovatel: aby jeho knihu ocenili jak odborníci, tak běžní čtenáři. Nedávno se to splnilo Anjet Daanjeové, když její Píseň o čápu a velbloudovi vyhlásili nizozemští a vlámští literární odborníci i čtenáři za nejlepší nizozemsky psaný román 21. století. Rozsáhlou knihu máme k dispozici i v českém překladu.
Optimisticky nahlížené environmentální problémy, podložené tvrdými daty. Tvrdá data naředěná nadšením i osobním příběhem autorky. Kniha dává naději a nabízí konkrétní kroky, které vedou k udržitelné budoucnosti.
