Do české literatury vstupuje další výrazná tvůrkyně vycházející z oblasti slam poetry. Poezie Uyên Giang Nguyễn poetiku slamu nezapře, současně ale představuje silnou výpověď ženy, která se snaží hlavně detekovat svět kolem sebe a vyrovnat se s ním. Jedná se o nápaditou tvorbu se silnou výpovědní hodnotou. Čtenářská očekávání ale sbírka nenaplňuje, neboť působí jako knížka, do které se prostě přepsalo jen to nejlepší.
Populární autor epických fantasy sérií se poprvé představuje českému publiku dílem jiného žánru. Mix psychologického thrilleru a zombie apokalypsy je zábavnou jednohubkou, kterou si zájemci o nemrtvé vychutnají, i když do kánonu subžánru má pořád daleko.
Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech?
V románu Iowa. Ein Ausflug nach Amerika (2023) rakouská spisovatelka a karikaturistka Stefanie Sargnagel dokumentuje své zkušenosti a zážitky z pobytu v americkém státě Iowa, který podnikla během roku 2022 se svou dobrou přítelkyní Christiane Rösingerovou, ikonou berlínského feminismu a punku.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy představit jeho duchovní otec Joachim B. Schmidt, který sám na Islandu již dlouhá léta žije.
Pokračování Kalmannových příhod přináší starého známého Kalmanna. Od prvního dílu se však v mnohém liší, a to nejen četnými zmínkami o covidové pandemii a rouškové povinnosti.
Osobní svoboda někdy znamená přijít o ty, kteří nám jsou nejdražší. Autobiografický román francouzské autorky Constance Debré vypovídá o odhodlání žít pro dobrodružství, žít „pro život“, a o tom, jakou cenu za to platíme.
Víte, co se stalo 7. července 1937? Po incidentu u mostu Marca Pola Japonsko zahájilo válku proti Číně. Zvláště podle východoasijských interpretací tím začala i druhá světová válka. Do tohoto okamžiku zasazuje počátek svého fragmentarizovaného vyprávění také historik Adamec. Největší vojenský konflikt v dějinách vykládá v nevšedních kontextech, kulturních, náboženských, ba i ekologických.
Maxim Osipov dnes žije v Nizozemsku, sbírka Kámen, nůžky, papír a jiné povídky, jejíž český překlad v květnu osobně uvedl na Světu knihy, ale obsahuje texty z let 2009‒2017.
Díla alternativních japonských komiksových tvůrců zatím v Česku nejsou moc k dispozici. I proto je první české vydání komiksu od Šintaró Kagoa tak trochu událostí. I když očekávání naplňuje jen zčásti.
Mělo by to zaznít rovnou zkraje: kniha s názvem Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia vydaná na začátku roku 2025 (s vročením 2024) nakladatelstvím Dauphin se nepovedla. A to je ještě eufemismus.
Pavel Hak pokračuje ve své tradici příběhů plných násilí a sexu, tentokrát se ale v románové fresce široce rozkročil v čase i prostoru.
Světový den čokolády se slaví 7. července. Právě toho dne roku 1550 se měla dostat do Španělska, odkud se pak šířila dál po kontinentu. Co tím náš světadíl všechno získal? A jak na přítomnost kakaa a čokolády reagovala zdejší kultura?
„Lenka Reinerová se programově obklopovala mladými lidmi. Mě také pozvala do svého bytu na Plzeňské ulici. Moc hezky se s ní povídalo a nemusela to být jen intelektuální témata, mluvila prostě běžně o životě. Vyprávěla způsobem, jakým psala knížky. Když jsem je četla, měla jsem pocit, že ji slyším,“ vybavuje si během následujícího rozhovoru germanistka Monika Loderová.
Ve vyprávění oceňované autorky ožívá nejenom příběh holčičky, kterou kdysi zvedl do výšky sám prezident Masaryk, ale také příběh symbolů, nezdolnosti, hledání domova a životní síly.
Poslyšte strašlivý příběh z časů AI! Odevzdal jsem před pár dny po čtyřech měsících tlustý překlad – možná na delší dobu svůj poslední –, a protože bych chtěl v následujících měsících psát hlavně „svoje věci“, napadlo mě zkusit, jak je na tom s psaním umělá inteligence. Abych viděl, jestli to má vůbec ještě cenu…
Intimní a zároveň ostře ironická sonda do života ženy, která se vyrovnává se smrtí svého bratra-dvojčete. Autorka v rozhovoru odhaluje, jak svou osobní zkušenost s osamělostí a ztrátou blízkého člověka přetavila do literární podoby, a hovoří o tom, jak jí humor a útržkovitá forma pomáhají zpracovat i ta nejbolestnější témata.
Debutový román zachycuje několik let života mladého Čecha v současném (resp. předpandemickém) Berlíně. Je napsaný čtivě, dbá na dějovou srozumitelnost a nabízí nosné téma; lze tedy říct, že oplývá základními atributy dobré prózy.
Prvotina americké autorky je pozoruhodná ve více ohledech, vyniká však jeden: role iniciativních, mocných a bojovných postav tu téměř výhradně zastávají ženské hrdinky; kladné i záporné.
Kniha Hus vo veľkomeste se v rámci ocenění Anasoft litera probojovala do desítky nejlepších prozaických slovenských knih vydaných v minulém roce. Hlavním námětem sbírky povídek je vztah mezi matkou a dcerou.
Přáním Lenky Reinerové bylo vybudovat v Praze Muzeum Egona Erwina Kische. „Chtěla na to od města získat jeho dům, ale já jsem si říkala, že to asi nebude tak jednoduché, aby magistrát dal Lence dům v nejexponovanější ulici v centru Prahy. Ale Lenka tou představou žila a myslela, že se jí to podaří,“ objasňuje okolnosti, které předcházely vzniku Pražského literárního domu autorů německého jazyka Markéta Mališová.
Co z české literatury rezonuje v Íránu, jak těžké je přeložit českou knihu do perštiny a co číst, když dojde na Írán?
Polská básnířka a psycholožka se ve své nejnovější sbírce nebojí bezohledně pošlapat všechny morální jistoty, které si moderní člověk snad ještě drží. Malé povinnosti jsou velice drsným nárazem na beton.
Nedávno zesnulý básník a esejista Jan Suk se v knize esejí zamýšlí nad tím, jakou roli hraje v opeře příroda a jak s pomocí přírodní tematiky „přenáší svou vitální a magickou moc na publikum“. Může být taková působnost přírody v opeře i uzdravující?
V novém komiksovém románu Daniela Clowese hlavní protagonistka pátrá po rodičích, kteří ji v dětství opustili. Autor do příběhu míchá podivné spolky a sekty, hlasy ze záhrobí a trochu apokalypsy.
Dybuk je postava z židovského folklóru. Zbloudilá duše, která posedne živého a nechá ho stát na půl cesty. Co když si každý neseme svého dybuka? Osvobozených nevěst je v Jehošuově románu víc, než se na první pohled zdá.
Vizuálně podmanivá kniha přibližuje medúzy v celé jejich přízračné kráse. Jen škoda, že od nich autor až příliš často odbíhá jinam.
„Kdo neporozumí emocionálnímu šoku, který pro Izraelce představoval 7. říjen, nemůže porozumět tomu, co přišlo potom,“ napsal nedávno pro Die Zeit, v eseji nazvané Strachy, jež se zdály být minulostí, ožívají, Benjamin Balint, americko-izraelský spisovatel žijící v Jeruzalémě. Čím složitější se stává situace na Blízkém východě, tím více si uvědomuji, kolik je v tom pravdy.
„Můj otec se znal s Lenkou ještě před válkou, pohyboval se v obdobných kruzích. Ti lidé něčemu věřili a pak se jim to různě rozbíjelo, nějak se s tím potýkali a většinou skončili jako velmi smutní lidé. Ona ne. Ona je prostě kompaktní, nedala si to rozbít, věděla, co je správné,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou její překladatelka do češtiny Olga Walló.
O queer a homosexuální tematice ve vlastní tvorbě i v současné tchajwanské literatuře obecně. Tchajwanský spisovatel a vysokoškolský pedagog Chi Ta-wei vysvětluje, proč ho vedle žánru sci-fi zajímají i mangy a proč obdivuje českou překladovou tradici.
Patnáct povídek, patnáct nahlédnutí do nejrůznějších rodin a vztahů. Romské spisovatelky z klubu Paramisara mají co říct a pracují na tom, aby jejich hlasy byly slyšet.
Prizmatem životních osudů pěti hrdinů z různých dob moderní pražské historie zkoumá americký historik vztah aktuální většiny k příslušníku menšiny. Dobře se přitom ukazuje, že kdo je menšinou a kdo většinou, se v minulosti několikrát převrátilo.
V románu Tchyně, třetím, který vychází česky, se Moa Herngren vrací k otázce, jak může konflikt dvou blízkých lidí zajít tak daleko, že se jeden z nich rozhodne zcela přerušit vzájemné kontakty.
Írán: země dvojí literatury, cenzury, ale také mistrů sociálních sítí, kde měl na státem zakázaném Twitteru účet i ministr zahraničí.
Pokus zcela se odříznout od okolního světa je v měřítku celé vesnice nejspíše od začátku odsouzen k nezdaru, autorce však jde o více než jen o humorné vykreslení bizarních situací, k nimž takový plán nevyhnutelně vede.
Pátá do češtiny přeložená kniha italského teoretického fyzika a spisovatele bere čtenáře za horizont černých děr, jejichž budoucnost možná není tak temná, jak jsme si dosud mysleli.
„Používala takový jednoduchý průzračný jazyk, který byl ale jako na dřeň otesaný. To mám hrozně rád, když se takhle píše, je to velké umění neschovávat se za nějaké velké metafory, neztrácet se v textu. Měla klidný tón vyprávění, čisté, krásné, průzračné věty,“ komentuje autorský styl Lenky Reinerové Jaroslav Rudiš.
„Fear is in the air,“ píše Rui Zink ve své Instalaci strachu, když parafrázuje známou píseň o lásce. Jenže tentokrát není ve vzduchu opojení, ale systematicky šířená úzkost. Strach se může v duchu písně skrývat kdekoliv: v šepotu stromů, v hukotu moře, v očích kolemjdoucích. Mnohem jednodušší ale je, když ho stát nechá nainstalovat rovnou k lidem domů. Bez zbytečného odporu, „pro vaše dobro“.
Jako „hřiště zábavných spekulací“ pojímá ilustrátor Boardman ufologii pro dospělé i teprve dospívající čtenáře. Jemu samému kniha slouží jako prostředek, jak uchopit a snad i kategorizovat vizuální pestrost mimozemšťanů i jejich vesmírných lodí. Jen musí nechat stranou možnost, že jsou neviditelní nebo na sebe dokážou brát různé podoby včetně té nerozlišitelně lidské.
Chvíli jsem si doopravdy myslela, že umění je zásadní ingrediencí naší národní identity. A také to i řekla.
Víte, kolik potravin ročně vyhodí průměrný Evropan nebo proč za žádných okolností neochutnávat medvědí játra? Obsahově promyšlená encyklopedie plná nejenom jídla, ale i invenčně pojatých ilustrací čtenáře vybaví informacemi a zároveň ho učí kontextuálně přemýšlet o minulosti, současnosti i budoucnosti světa, v němž žije.
Pavel Novotný ve své prozaické prvotině s básnickým citem podrobuje nesmlouvavému zkoumání upachtěnou mezilidskou blízkost tvořenou společnými jídly, domácími pracemi a více či méně nenápadným terorem.
Vítězkou literární ceny Libris je Safae el Khannoussi s marockými kořeny. Nizozemští čtenáři milují Otu Pavla. Nominace na nizozemskou Cenu evropské literatury pro Ivana Klímu a jeho překladatelku Irmu Pieper. Nizozemská literatura v A2 #11/2025.
Postapokalyptický humoristický román vzdává poctu všem myslitelným klišé převzatým ze sci-fi blockbusterů, hororových videoher i divných francouzských filmů ve stylu Delikates. A především kočkám a všemu, co pro lidstvo znamenají.
„Když jsem napsala knížku Lenka, velmi jsem se obávala, že to nepůjde publikovat, že jsem nějakým způsobem poškodila maminčinu image, že jsem ji nějak podrazila. A setkala jsem se s úplně opačnou reakcí,“ konstatuje Anna Fodorová, jediná dcera Lenky Reinerové.
„Každý z nás je hosťom v tomto živote, ale každý v ňom, ako vie a ako môže stavia svoj chrám...“ Sú to slová ukrajinského spisovateľa, literárneho vedca, historika a interpretátora ukrajinského literárneho baroka Valerija Ševčuka. V týchto dňoch k nám dorazila smutná správa z Kyjeva. Zomrel Valerij Ševčuk (1939–2025).
Norská novinářka ve své poslední knize dokazuje, že je mistryní reportážního románu a že i o těžkých tématech se dá psát neuvěřitelně lehkou rukou.
Antonin Artaud, významná postava francouzského moderního divadla, je v životopisné knize Leszka Kolankiewicze představen s důrazem na tvorbu divadelně-teoretickou, její vlivy a inspirace, a především se snahou odhalit motivace umělcova přesvědčení, že nová forma divadla může moderního člověka léčit. Součástí monografie je také galerie slavných geniálních šílenců, do jejichž čela Artauda staví.
Komiksová série podle prázdninových dobrodružství klasické britské autorky sice díky podařené kresbě slibuje mnohé, nakonec ale zůstává jen rychlým průletem dějem.
Román Město masek čínského spisovatele Ning Kchena je mnohovrstevný příběh outsidera, který bloudí napříč fyzickými i vnitřními krajinami současné Číny. Cesta hlavního hrdiny Marka odhaluje nejen proměny společnosti, ale i těžko uchopitelnou lidskou identitu, skrývající se za množstvím masek, projekcí a představ.
V široké, transkontinentální perspektivě líčí malajsijsko-norská antropoložka Long Litt Woon své pronikání do mykologické disciplíny, historii lidského potýkání se s houbami a jejich zkoumání. A přidává i praktické kulinářské recepty a několik pravidel správného houbaře.
Lenka Reinerová svítí na mém nakladatelském nebi jako jedna z jasných hvězd. Takové hvězdy nás jako dobří andělé provázejí k dalším lidem a dovedou nám svítit na cestu, když sami nevíme kudy kam.
Autoři se snaží rozbít zažité stereotypy o Rusku a přinášejí detailní vhled do vnitřních rozporů, s nimiž se ruská společnost potýká. Kniha hledá odpověď na otázku, jakou cestou by se mohlo Rusko dál ubírat.
Dobrodružná kniha pro děti o té minulé, ale i o současné válce je věnována „všem odvážným dětem“. Vypráví o strachu a o jeho překonávání.
Stal jsem se v druhé polovině května chodícím protimluvem. Ačkoli jsem přišel o hlas, neboť jsem si uhnal laryngitidu, slyšet mě bylo až příliš – v podobě hurónského kašle.
Náš redakční výběr z knižních novinek posledního půlroku by měl každému usnadnit výběr četby na dovolenou, ale i připomenout zajímavé tituly, které zkrátka stojí za pozornost.
Dvě těhotenství a deset let mezi nimi. Roky vyplněné touhou po dítěti, pak týdny a měsíce nikdy nekončícího zvracení. Štěchová ve svém třetím románu destruuje hlavní protagonistku, aby ukázala všechny představitelné rozpory mateřství. Jakkoliv má román své limity, nelze mu upřít vyváženou kombinaci závažnosti a humorného nadhledu.
V románu s dlouhým názvem se autor pokusil o téměř nemožné – podat originálně klasickou zápletku o hrstce hrdinů či antihrdinů čelících nepřemožitelné armádě. Zcela překvapivě se mu to povedlo.
„Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu,“ tvrdil G. K. Chesterton a Dacher Keltner přesvědčivě ukazuje, jak si každodenní údiv a úžas pěstovat a k čemu je to dobré. Coby psycholog byl Keltner mimochodem přizván ke konzultacím obou dílů výborného filmu V hlavě a v knize naznačuje, že v případném dalším pokračování by právě úžas mohl sehrát významnější roli.
O svých vzpomínkách na Lenku Reinerovou hovořili s Radanou Litošovou postupně David Stecher, Joachim Dvořák, Anna Fodorová, Jaroslav Rudiš, Olga Walló, Markéta Mališová a Monika Loderová.
„S Lenkou Reinerovou jsme se znali velkou spoustu let a byl to pro mě velice blízký člověk, vysoce empatický. V mnoha situacích mi pomohla už jenom tím, že mě vyslechla nebo se mi ozvala. Bylo obdivuhodné, jak se do poslední chvíle o vše živě zajímala,“ vzpomíná na Lenku Reinerovou David Stecher.
Feministický román v e-mailech dává čtenáři nahlédnout do problematiky sexuálního obtěžování, drogových závislostí, ale především ukazuje, že svět není černobílý.
Novinářka a prozaička Lenka Reinerová (17. května 1916 – 27. června 2008) vešla především na sklonku svého života do širšího povědomí jako poslední pražská německy píšící spisovatelka.
Turismus dnes představuje významnou a pro některé oblasti světa až klíčovou složku ekonomiky. Z jak skromných počátků vyrůstal, jakými proměnami prošel a co se přes veškerý technologický i společenský pokrok nezměnilo?
Soubor čtyř rozsáhlých provázaných povídek slavného amerického kreslíře opět nabízí příběhy outsiderů v různých (často se prolínajících) obdobích druhé poloviny dvacátého století.
Irská spisovatelka Claire Kilroy, která přijela na letošní veletrh Svět knihy představit svůj nový román Pozor! Pohov!, s námi hovořila o návratu ke psaní po desetileté pauze a přiblížila, jaké to je, když se spisovatelka stane matkou. Den před naším rozhovorem se autorka na veletrhu zúčastnila debaty s českou spisovatelkou Klárou Vlasákovou a novinářkou Barborou Voříškovou na téma Mýtus šťastného mateřství v literatuře.
Kniha nabízí užitečný přehled o myšlení – a někdy i životech – významných soudobých intelektuálů. Odpověď na otázku, jestli spíše než autoři učených knižních pojednání neovlivňují dnešní většinové mínění blogeři, youtubeři a tiktokeři, možná vedla k zařazení jednoho z nich do této publikace. Ale asi by si zasloužili vlastní svazek.
Ocitáme se v hlavě čerstvé matky. A že je to pěkná smršť. V niterně upřímném monologu adresovaném jejímu dítěti zápasí hlavní hrdinka s manželovým nedostatkem empatie, dětskými nemocemi nebo zkrátka s každodenním provozem domácnosti. Vyčerpání a vztek z vnucené změny identity střídá radost z propojení s dítětem a jeho objevování okolního světa.
Norská autorka se v rozhovoru vymezuje proti autobiografickému čtení svých románů a vysvětluje, že literatura vždy čerpala a bude čerpat ze skutečnosti, kterou ale přetváří ve svébytná umělecká díla.
Je sychravý říjen, pořád prší a všude, kam se podíváte, jsou dýně různých tvarů. Tři sourozenci tráví klidný večer na rodinné farmě každý po svém. Jenže kde jsou rodiče? V dobrodružném knižním debutu hraje klíčovou roli kouzelná příroda a upevňující se rodinné vazby.
Dopoledne bylo chudé na zážitky. Po ránu jsem psal básně pro děti, za které dostávám celkem dobře zaplaceno. Práce se mi nedařila. Ať jsem se namáhal, jak jsem se namáhal, moje básně pro děti vyznívaly smutně, příliš smutně na to, aby se líbily redaktorům literatury určené dětem, kteří rozhodují o tom, jestli se moje básně budou nebo nebudou dětem líbit.
Básník Miroslav Sosoi vydává sbírku, která je názvem i obálkou nepřehlédnutelná. Čtenář v ní nalezne přesně to, co titul slibuje, v básních je toho ale schováno mnohem víc. Za promiskuitou je cítit láska, za prohýřenými nocemi vykukuje touha po pochopení. Jedná se o ucelenou a syrovou výpověď, která ovšem postupem času ztrácí na intenzitě.
Estonská historická detektivka s netradičním vyšetřovatelem konečně vychází česky. Ve středověkém Tallinnu se v okolí chrámu svatého Olafa začínají dít podivné věci – čtyři mrtví a žádné přímé stopy. Apatykář Melchior odkrývá staré i nové křivdy a možná toho ví víc, než by ve skutečnosti chtěl.
V úvodu života jsme ho pili všichni, ale různé kultury a doby si s ním pak spojovaly velmi odlišné věci. Jaké?
Melancholická odysea ženy, která se vydává na chlebíčkovou pouť napříč Dánskem. Na cestě, kde se střídají trapné a absurdní situace s drobnými blaženostmi, na ni doléhá osamění a provázejí ji tiché ozvěny minulosti.
Cenu Magnesia Litera jsem podle jednoho webu získala za překlad finského románu Usedlost přes švédštinu. Další si vyvodili, že Finka Maria Turtschaninoff, autorka této švédsky psané knihy, pochází ze Švédska, a setkala jsem se i s otázkou, kdy jsem se naučila finsky (pořád ještě ne). Skvělá příležitost připomenout finskošvédskou literaturu, k jejímž osobnostem patří i autorka muminků Tove Jansson.
Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.
Český historik ve své monografii poskytuje systematický náhled na málo známou kapitolu perzekuce Židů v době těsně před druhou světovou válkou. Země nikoho pro něj přitom není jen geografický pojem, ale v širším smyslu slova symbol pro bezprávné postavení, v němž se Židé postupně ocitli.
Publikace přinášející scénáře a okolnosti vzniku tří Pasoliniho filmů inspirovaných křesťanstvím by možná mohla obsahovat více, nicméně i tak nabízí zajímavé nahlédnutí do tvorby svébytného italského filmaře.
Posmrtně vydaná kniha Thomase Eriksena je nejen skvělou reklamou pro studium antropologie, ale i dobrou pomůckou k dilematům a rozporům globalizovaného světa, v němž se o slovo hlásí obhájci etnického nacionalismu.
V olomouckém vlastivědném muzeu se 2. května 2025 uskutečnil první ročník místní varianty festivalu Kriminacht. Program začal v šest hodin odpoledne a končil o půlnoci. Během těchto šesti hodin se publiku postupně představili čtyři autoři: František Šmehlík, Veronika Bálková, Michal Sýkora a Kateřina Surmanová.
Debutující britsko-indická spisovatelka Chetna Maroo ve své knize přináší coming-of-age příběh o dospívající dívce, která se mezi squashovými tréninky a zápasy musí vyrovnat se ztrátou matky, první menstruací nebo první láskou. Nabízí se však otázka, jestli kvůli ustavičnému sportovnímu drilu a autorčině odměřenému stylu, který využívá hlavně to, co si postavy neřeknou, nezůstalo až příliš mezi řádky.
Autorský debut francouzské výtvarnice má potenciál oslovit všechny věkové kategorie. Příběh dvou dětí objevujících okolí rybářské vesnice, vyprávěný především obrazem, je naplněný volností a ukazuje, jak snadno lze všední den proměnit v den nevšední.
„Vydávám jenom knihy, které nevydá nikdo jiný,“ řekl mi jednou Zdenko Pavelka. Na takový výrok se dá pohlížet dvojím způsobem. Buď se jeho původce z vlastního rozhodnutí pohybuje na okraji literárního dění, anebo si z literárních možností vybírá jenom ty, kterých se může chopit sám za sebe. U Zdenka Pavelky to byl ten druhý případ.
Nejnovější sbírka básníka a publicisty Miloše Doležala není prosebnou skladbou, ale připomínkou. Obsahuje svérázné portréty aktérů české kultury a historie, v nichž mají vedle velké historie své místo i banální anekdoty, osobní předměty či nemoci.
Ve svém druhém románu se Martin Paytok odvrátil od české akční školy a dopřál si mix klasické anglické detektivky, hororu a odlehčené rodinné ságy. Funguje to skvěle, byť jisté rozvláčnosti se kniha nevyhne.
Mnohavrstevnatý finský debut, v němž se mísí prvky dobrodružného vyprávění, cestopisu, vědecké statě a historického i ekologického románu, je upřímným vyznáním autorky vyhynulým živočichům, pro něž člověk představuje ničivější sílu než asteroidy, nemoci či klimatické změny.
Co vše korunovační klenoty symbolizovaly? Jak jejich prostřednictvím panovníci deklarovali svoji moc? K odpovědím nejen na tyto otázky přidává autor až těžko uvěřitelný příběh o koruně vyorané v 19. století na jednom slovenském poli.
Plzeňská autorka a výtvarnice se pokouší vysvětlit malým čtenářům nejen to, proč americká armáda na konci války osvobodila Plzeň, a Prahu nikoli, ale také proč se o zásluhách amerických vojáků dlouhá léta nesmělo mluvit a psát.
Dvanáct komiksových povídek zachycuje skutečné postavy Divokého Západu – byť ne nutně ve zcela věrohodných příbězích. Zato působí patřičně drsně a krvavě.
Jak bude vypadat svět zcela ovládaný umělou inteligencí? A co se stane, až všechny moderní technologie náhle přestanou fungovat? Dystopický román ze sovětského a finského prostředí plný suchého humoru napoví.
Je to předpotopní nápad, ale nebráním se mu. Ten autoatlas Evropy si vezmu s sebou i tentokrát. Pro sichr. Mám v něm vyznačené trasy z reportáží před dvaceti lety, ceny hotelů, odpočívadla, kde je sprcha. Tehdy jsme jezdili v dodávce a sprcha na odpočívadle byla luxus.
U vykutálených chrobáků mezi kuličkami hnoje a skvostnými bobky z celého světa se odehrává nevšední parafráze na sisyfovský mýtus. Čtenáře neurazí a rozhodně je nadchne.
Pokud bychom parafrázovali staré orientální přísloví, spolupráce s tajnými službami je jako bláto – člověk se může snažit očistit sebevíc, vždy na něm kousek špíny zůstane.
Štvanice začíná jako klasická detektivka, postupem času se však mění v akční konspirační thriller, ve kterém ani postavy, ani čtenář netuší, kdo je vlastně lovec a kdo štvané zvíře. Francouzský spisovatel Nicolas Lebel nabízí napínavý a čtivý příběh těm, kdo přistoupí na jeho hru.
V kolika různých oblastech je možné pozorovat efekt placeba? Jak to může souviset s mariánským zázrakem ve Fatimě a slavnou povídkou o napraveném lakomci Vánoční koleda od Charlese Dickense? A v čem je pro nás výhodné chování, jež je na první pohled iracionální?
Gaunt a Ellwood navštěvují stejnou internátní školu, mají před maturitou, ale do toho propukne první světová válka a oni místo na prestižní britské univerzity zamíří na frontu, kde se jen utvrdí v tom, co už si dávno mysleli – jsou do sebe zamilovaní a nemohou bez sebe být. Debutový román Alice Winnové rozehrává dojemný příběh o lásce mezi dvěma muži a ukazuje, jak člověka válečná zkušenost dokáže změnit a narušit jeho vztahy i s těmi nejbližšími.
Středověká meteorologie jako důležité společenské téma: Kocánová obrací pozornost k učeneckým i lidovým představám, analyzuje staročeské texty a odhaluje, jaké místo počasí zaujímalo v intelektuálním prostředí i každodenním životě tehdejší společnosti. Výsledkem je čtivá a pečlivě zpracovaná kniha, která funkčně spojuje poznatky z několika oblastí.
Rozsáhlý komiksový román je trochu příběh o vietnamských imigrantech druhé generace, trochu drsná kriminálka. Ač jde o knihu pro starší děti, závěr rozhodně není happyendový.
Dobrovolná bezdětnost přestává být tabu, přesto její nositelky často čelí tlaku, že své rozhodnutí musí obhajovat. Norská spisovatelka Linn Strømsborg ve svém románu zkoumá, co pro ženu znamená říct mateřství ne, a to i za cenu ztráty partnera.
Co dělat, když zjistíte, že vašeho staršího bratra ve škole šikanují? Jak a komu to říci? Silný příběh je určený nejen dětem, ale také rodičům a učitelům.
Jsou dny, kdy si nepřeji nic jiného než vyvádět ztracená domácí zvířata z lesa. Zrzavého Huberta jsme objevili pod vykotlaným pařezem mezi bílými a růžovými dymnivkami, zuboženého a vystrašeného. Hubert došel k poznání, že svoboda lesa není pro každého.
Prvotina Jakuba Fráni představuje podivuhodný až absurdní příběh jedince, který překotně hledá smysl svého bytí. V české literatuře se objevil nadmíru poctivý debut, který ocení zejména přemýšliví čtenáři. Narazit snad může jen občasnou přemírou intelektuální hry.
Rui Zink, autor známý svérázným vystupováním a vyhraněným smyslem pro absurdní humor, ve svých dílech reflektuje závažná témata současnosti jako rostoucí ultrapravicové tendence či manipulaci veřejným míněním. Napsal řadu divadelních her, ale k inscenacím inspirují i jeho prózy, což je i případ románu Instalace strachu, který nedávno vyšel v českém překladu.
Jakkoli nám s českou historickou zkušeností může námět Písně proroka připadat blízký a povědomý, text samotný tuto důvěrnost záměrně ruší. Překlad románu Paula Lynche tak v sobě nesl mnohá úskalí: první uvedení irského laureáta Bookerovy ceny v češtině znamenalo najít způsob, jak zachovat inovativní styl díla.
Staroislandské ságy představují bohatou studnici pokladů středověkého písemnictví, které nám umožňují nahlédnout do života starých Seveřanů a zároveň dodnes obstojí i jako poutavé čtení.
Příběh o dospívání, ženských vzorech a útěcích z vlastní reality zpracovala ve svém posledním románu polská spisovatelka Martyna Bunda. Namísto „tajemství ženského světa“, na které nakladatelství na zadní straně obálky láká, román ale zasvětí spíš do tématu genealogie kníračů.
Kniha zčásti i objevně ukazuje, jak silně anglosaská kultura ovlivnila Voskovce a Wericha a jakou stopu naopak oni zanechali v ní. To, jak dvojice v určitou dobu současně propagovala i komunistický režim v Sovětském svazu, autor trochu bagatelizuje, nicméně to by bylo téma na samostatnou knihu.
Výběr z rozsáhlé sbírky fotografií českých Romů a Sintů, nashromážděných amatérským badatelem ze sintské rodiny, umožňuje spolu s doprovodnými texty získat lepší představu o lidech, jejichž hlas je dosud v českém veřejném prostoru málo slyšet.
Jakub Hussar už pětadvacet let rozvíjí svůj fiktivní sci-fi svět Coraab. Román X-Tal je jeho druhým literárním zobrazením a autor za něj nedávno dostal Literu za fantastiku.
Autobiografický text Camily Sosy Villady je syrovou výpovědí o životě transžen na okraji společnosti. Zkušenosti prostitutek ze Sarmientova parku líčí jako příběhy sounáležitosti, oddané lásky, ostrakizace i cesty do záhuby.
Po příběhu o Faustovi Petr Stančík aktualizuje i méně známé malostranské pověsti a pro účely čtivé zápletky nenásilně vytváří jednu navíc. Natolik suverénně, že skoro nepoznáte rozdíl.
Titulní hrdina Nabokovova románu Pnin, ruský profesor žijící v Americe, miluje výdobytky techniky – automobil, alabastrové umělé zuby, automatickou pračku. Pninově „vášnivé avantýře“ s posledním z uvedených přístrojů je v románu věnována zábavná a lidsky hřejivá pasáž o tom, jak jej profesor, „poháněn čistě vědeckým zájmem“, krmí kde čím, jen aby se mohl přes kruhové okénko pokochat tím, „co se podobalo nekonečnému převalování delfínů trpících závratí“.
V útlé novele vydané vlastním nákladem autor zachycuje na příkladu zemědělské školy proměnu, jíž prošel Tábor a jeho obyvatelé v prvních poválečných letech – a především trpký úděl těch, kdo se proměnit odmítli.
Rozvod a nově také Tchyně: Na letošní Svět knihy do Prahy dorazí švédská novinářka, scenáristka a autorka jmenovaných knih Moa Herngren. V rozhovoru mluví o závislosti ve vztazích, lepších i horších způsobech, jak se z ní vymanit, a vlastním strachu z opuštění.
Rozhovor s Jiřím Klečkou nejen o zdrojích inspirace, ale také o tom, jak přicházel na chuť Ostravě a jak dnes Ostrava přichází na chuť literatuře.
O zvídavé duši uvězněné ve věkem chřadnoucím těle, o nesmrtelném humoru, o lidské důstojnosti, o mikrokosmu domova seniorů a o smrti: portugalská autorka Lidie Jorge vypráví o stáří a odcházení.
Jak komentoval Havlíček Borovský používání prvních známek a Božena Němcová přílet obávané komety, mnohými spojovaný s koncem světa? Obsáhlá publikace líčí dobové nálady, teorie spiknutí i státní propagandu. Prostřednictvím dobových letáků či textů jarmarečních písní živě, či snad až autenticky evokuje mentální svět tehdejších lidí.
Maloformátová kniha o koloběhu přírody a roli náhody láká čtenáře k opakované četbě a prohlížení sympatických ilustrací. Pustit se do ní můžete od začátku i od konce.
Nelítostná kritika světa japonského zábavního průmyslu, kde se bez ostrých loktů nikdo neobejde, je v manga sérii zabalena do místy dost bizarně nadpřirozeného příběhu s prvky hororu i detektivky.
Rozsáhlý román se točí kolem osudového šperku, který postupně putuje mezi evropskými městy od renesance až po 50. léta 20. století. Doba i místo se proměňuje, ale lidské osudy pohání stále stejná touha po lepším životě, lásce i uznání, za niž se často platí utrpením.
Vzrušení, údiv, radost, touha, strach – harmonikové leporelo impozantních rozměrů s básnickou skladbou Robina Krále a nezaměnitelnými ilustracemi Andrey Tachezy hraje na city a burcuje vzpomínky.
Výpravná publikace představuje legendárního kreslíře nejen jako tvůrce kreslených vtipů, jimž dominují poodhalené ženy a pohádkové bytosti.
Někdo má Vánoce, já mám Magnesia Literu. No, mám nemám. Jednu mám hned ze začátku své literární dráhy, ale od té doby mi cena uniká. Nominace mi jdou, ale ani ty nepřicházejí s každou novou knížkou. Kde je problém? Pro autora je nejjednodušší, když si věc vysvětlí tak, že je rebel. A třeba má pravdu.
Hlavní hrdinka románu se místo rodinné dovolené u moře vydává na pouť do Santiaga de Compostela. Na cestě přemítá o svých partnerských a rodinných vztazích a také o tom, zda vůbec někdy chce mít vlastní děti. Úspěšná česká spisovatelka ve svém nejnovějším románu věrohodně vykresluje psychiku ženy a otevírá otázku, do jaké míry jsou naše životní rozhodnutí formována společenskými konvencemi.
Nejlepší detektivka podle poroty cen Magnesia Litera má pozoruhodnou stavbu: střídá pátrání po vraždě v daleké minulosti s šetřením současným, které provádí univerzitní historik.
Philippe Besson odjakživa rád vyprávěl příběhy, a to natolik, že si díky nim vybudoval spisovatelskou kariéru. Síť lží a polopravd, kterou kolem sebe utkal, ale po patnácti letech naruší nečekané setkání. Krátká výměna pohledů s mladíkem s tváří jeho dávno ztracené lásky vtáhne Bessona zpátky do roku 1984, kdy všechno začalo. Bolestivý román o lásce předurčené k zániku je intimní autorskou zpovědí.
Kdo byl před sto lety řazen do elity národa? Jak byli dotyční zachyceni fotograficky? Kniha nedávno oceněná Magnesií Literou připomíná, kdo zde vytvářel myšlenkové a kulturní dědictví, ale současně se také sama stává jeho součástí.
Česky vyšla kniha Etnické čištění Palestiny, kvůli které musel izraelský nový historik Ilan Pappé opustit Izrael.
Román Linn Strømsborg Nikdy, nikdy, nikdy je vůbec prvním svazkem nové edice současné prózy nakladatelství Vyšehrad Hlas. Autorka se v rozhovoru vyznává z lásky k hlavnímu městu Norska Oslo, hodnotí poměry na norském knižním trhu z perspektivy pracovnice nezávislého knihkupectví a poodhaluje důvody, které ji přiměly napsat román o chtěné bezdětnosti.
Zatímco české vydání omnibusu Podivuhodná dobrodružství Rafana Mendonçy a poslíčka s pizzou autorské dvojice Melo–Cavia si čtenáře před třemi lety našlo, jejich komiks Balada pro Sofii zůstal stranou zájmu. Nyní se portugalský scenárista Filipe Melo chystá do Prahy na veletrh Svět knihy, a lepší příležitost prozkoumat jeho druhé do češtiny přeložené dílo se sotva naskytne.
Základní a poněkud zjednodušující přehled zdejších dějin vztahu ke stromům, který kniha nabízí, může nicméně být odrazovým můstkem k dalšímu pátrání.
Sbírka Středomoří je smyslovou archeologií evropské paměti, která z trosek skládá mapu současného bytí. Barreto Guimarãesova kontemplativní poezie balancuje mezi velkými mýty a tichou každodenností.
Praktický návod mladým nadšencům vysvětluje, jak si vytvořit vlastní paleontologickou sbírku, prozrazuje, co všechno se dá ze zkameněliny vyčíst o podobě a životě dávných tvorů, a nastiňuje vývoj pozemského života od jeho vzniku po současnost.
Začátkem devadesátých let začal Akito Tsuda studovat fotografii na Columbia College v Chicagu. Přijel z Japonska, ohledně fotografování si moc nevěřil a uměl jenom základně anglicky. Když měl fotit do školy portréty, zamířil do české čtvrti Pilsen.
Vážení autisté, v této knize se dozvíte, jak rozumět leckdy absurdnímu chování neurotypiků (tedy takzvaných normálních lidí) a přežít ve světě, který je bohužel přizpůsoben právě jim. Knihu ovšem neváhejte šířit i mezi neurotypiky, aby lépe pochopili, v čem se svou normálností (za kterou ostatně nemohou) liší od autistického prožívání.
24. dubna byli na slavnostním večeru na Nové scéně ND vyhlášeni laureáti 24. ročníku cen Magnesia Litera.
V souvislosti s poezií Ivana Wernische se často píše o jeho zálibě v neologismech, mystifikaci, parafrázích a nápodobě. Wernisch je básník disponující neuvěřitelnou schopností používat jazyk tak, aby ho poslouchal. Básně z „nové“ sbírky staví především na jemném, nepostřehnutelném přechodu od téměř idylických obrazů k překvapivému, ironickému i znepokojivému vyústění.
Ačkoliv udivená postavička na obálce knihy, opírající se zády o neméně udiveného ledního medvěda, vypadá jako malá holčička, nenechte se mýlit. Kdepak člověk nebo zvíře, to by bylo příliš jednoduché, znejišťuje nás autorka hned na prvních stranách. Jisté však je, že tahle bytůstka oplývá nezměrnou energií a fantazií a že díky červenému provázku pozná spoustu nových přátel a překoná osamělost.
První původní česká kniha upozorňující na emocionální dimenzi klimatické krize. Podněty ze zahraničí, hlavně od filozofa Davida Abrama, spojuje s domácími tradicemi, zvláště s myšlenkami klasičky zdejší environmentální sociologie Hany Librové.
Christopher Paolini se podruhé od dokončení tetralogie o dračím jezdci Eragonovi vrací do fantasy světa Alagaësie. Oproti dřívější sbírce kratších příběhů Poutník, čarodějnice a červ je Murtagh co do rozsahu návratem značně opulentním, a tedy ne pouze příležitostným. To s sebou nese řadu nároků a je vidět, že s nimi autor zápasí.
Sní o tom snad každý spisovatel: aby jeho knihu ocenili jak odborníci, tak běžní čtenáři. Nedávno se to splnilo Anjet Daanjeové, když její Píseň o čápu a velbloudovi vyhlásili nizozemští a vlámští literární odborníci i čtenáři za nejlepší nizozemsky psaný román 21. století. Rozsáhlou knihu máme k dispozici i v českém překladu.
Optimisticky nahlížené environmentální problémy, podložené tvrdými daty. Tvrdá data naředěná nadšením i osobním příběhem autorky. Kniha dává naději a nabízí konkrétní kroky, které vedou k udržitelné budoucnosti.
Antologie překladů tradiční japonské poezie propojuje estetiku haiku a tanka s poetikou hmyzu – ne jako biologického fenoménu, ale jako nositele emocí, obraznosti a pomíjivosti.
Kremulátor, třetí do češtiny přeložený román běloruského spisovatele Saši Filipenka, vykresluje paranoidní režim, který nepřátele nehledal, ale vytvářel si je. Současně na příběhu hlavního hrdiny připomíná, jak vrtkavé byly osudy, které na mnoho obyvatel Ruska čekaly po říjnové revoluci.
Ceněná hororová série převrací známé schéma: skupinka mladých lidí se sejde v luxusní odlehlé vile, kde je nečeká nic hezkého. Ale zlo tentokrát neřádí mezi nimi, naopak ničí svět kolem.
Praha. Město, jež od nepaměti láká nejen turisty, ale také umělce všeho druhu, znovu vstupuje do centra literární pozornosti. Tentokrát však není pouhou kulisou příběhu, ale samotným vypravěčem, živou bytostí a hybatelem děje.
Výjimečné trojsvazkové vydání všech 170 pohádek Hanse Christiana Andersena s bohatou obrazovou výbavou Filipa Pošivače a v pečlivých překladech Heleny Březinové a Františka Fröhlicha je oslavou Andersenovy nadčasové poetiky i syrové imaginace. Výpravné vydání působí jako umělecké dílo – pohádkové, ale i pravdivé, stejně jako Andersen sám.
Jmenuji se Petr Borkovec, narozený sedmnáctého dubna 1970 ve Vlašimi. Před lety, když jsem s těmito sloupky začínal, jsem si slíbil, že každý z nich bude o krásné literatuře. Svůj slib jsem ani jednou neporušil.
Autorka dvou úspěšných novel předkládá čtenářům svůj povídkový debut. A dělá to dobře – jednotlivé texty propojuje nejen nápaditou koncepcí celé sbírky, ale i různými opozicemi, které její postavy zastupují.
Dílo, které pro rok 2024 získalo hlavní cenu v soutěži M. Ivanova o nejlepší knihu literatury faktu, vyčerpávajícím způsobem líčí systém šlechtických hodností i to, jak šlo finanční kapitál „přetavit“ v sociální. Čili jak se prostřednictvím darů na dobročinné či státní účely dopracovat ke šlechtickému titulu. Nezamlčuje ani to, v čem spočívala rizika takového povýšení a proč o ně někteří žádali tajně.
Na sedmou povídkovou sbírku rozeného romanopisce Stephena Kinga se čekalo téměř deset let. Vyloženě výborných děl během té doby vydal pomálu. O to překvapivější je, že právě takovou knihou je Čím temnější, tím lepší.
Co byste si přáli naposledy spatřit, než definitivně odejdete z tohoto světa? Japonská autorka nabízí dojemnou odpověď – sérii vybraných vzpomínek, zachycených jako fotografie, které se před očima promítnou jako poslední kolotoč života.
Jak sladit pracovní a osobní život, proč beru míň, jak se vypořádat s diskriminací v práci a kde leží hranice mezi nejistotou a flexibilitou? Publikace zviditelňuje genderové nerovnosti na trhu práce a ukazuje, proč mohou mít ženy někdy pocit, že tahají za kratší konec provazu.
Polský kreslíř vidí vzdálenou budoucnost lidstva jako svět po apokalypse. Což ale neznamená, že v něm není místo pro (černý) humor.
Sally Rooneyová opět přináší hutnou moderní romanci, kterou tentokrát obohacuje i o hlubší ponor do rodinných a přátelských vztahů. Její mileniálští hrdinové vyspěli a ocitli se na prahu středního věku. Čtenáře si však Rooneyová nachází napříč generacemi.
Ačkoli středověký súfijský mistr Qušajrí napsal své monumentální encyklopedické dílo na začátku 11. století, jeho výklady se dnes hemží YouTube i sociální sítě. Mystická cesta totiž dodnes neodmyslitelně patří k islámu a kráčet po ní může každý, ať už ve století jedenáctém nebo jednadvacátém.
Převyprávění jedné z nejslavnějších staročeských legend o kaskadérském kousku vladyky Horymíra a jeho věrného koně Šemíka zatraktivňuje dětem národní dějiny a seznamuje je s důležitými reáliemi.
Sedím a píšu v bufetu podolského plaveckého stadionu text inscenace pro náš kolektiv. Polévka je tu za čtyřicet, a tak si k obědu objednávám pravidelně rovnou dvě.
Debut severočeského autora pojednává přístupnou a čtivou formou o diskriminaci a rasismu, to však není jeho jediná přednost.
Výbor Mám klepátko od nehlídaných zahrad nabízí průřez tvorbou jednoho z nejvýraznějších hlasů polské poezie 20. století. Herbertova obraznost, morální rozměr i jemná ironie zde ožívají v novém překladu Josefa Mlejnka – jak se mu daří obstát ve stínu svých předchůdců?
Výklad filmových a literárních hororů se zaměřuje na anglosaskou oblast, neopomíjí však ani domácí tvorbu a exotičtější tvůrce. Je přiznaně fanouškovský, a i proto čtivý a bezprostřední.
Jak vypadá byt novinářky, úspěšného gay páru, studenta nebo staršího muže ze šlechtické rodiny? Na několika konkrétních příkladech kniha názorně ukazuje, jak se bydlí Pražanům za života i po smrti. Případně jak by ideálně bydlet chtěli.
Příběh starého převozníka, který se vydává na svou poslední plavbu, je mozaikou vzpomínek, osudů a setkání se zemřelými: ti v jeho paměti stále žijí. Norský autor vzdává hold rodnému kraji, obyčejným lidem a hodnotám, které přesahují konečnost života.
Umělecká ředitelka největšího francouzského festivalu poezie Printemps des Poètes, Linda Maria Baros, poezii věří a vidí její energii a sílu: básnická tvorba patří na podia, ale i do nemocnic, věznic či humanitárních center.
V nakladatelství Argo vycházejí postupně všechny knihy významné finskošvédské autorky Tove Janssonové. Vedle revidovaných překladů knížek o mumincích se tak českému čtenáři dostávají do ruky i díla dosud neznámá. Jedním z nich je Cesta plná nebezpečí, která mnohým připomene snový výlet Alenky do říše divů. Něco je ale v tomto případě hodně špatně.
Prvního středověkého českého kronikáře sice známe na rozdíl od mnoha jiných tehdejších autorů jménem, syntetická monografie moravského historika ale ukazuje, že o moc více toho o Kosmovi s určitostí říci nemůžeme.
Rozsáhlý komiksový cyklus Traum vyniká výraznou černobílou kresbou a plejádou bizarních, často okostýmovaných postav. Scenáristicky už je to bohužel slabší.
Sexuoložka Kateřina Klapilová odpovídá na sérii otázek, které rozvíjejí témata analyzovaná v nedávno vydaném titulu o lidské sexualitě.
Počet překladů moderní velšskojazyčné literatury se nám s koncem loňského roku dramaticky zvýšil na dvojnásobek. Čerstvým příspěvkem je postmoderní román, ve kterém se množí kočky, hledají se pradávné rukopisy, obdivují se vycpaní kosi a občas se ukradne nějaká socha.
Netypický suvenýr přivezený z pohřbu spustí v životě desetiletého Matěje sérii událostí, které mu zpočátku vůbec nedělají radost, ale nakonec díky nim překoná sám sebe i rodinné spory. Úspěšná autorka dětských románů volí opět nové kulisy, ale bezprostřednost jejího vyprávění se nemění.
Jedním ze slov, která mě děsí, je revitalizace. Je to slovo-kapsa, do níž se dá ledacos nacpat a dobře schovat. Obvykle pravý stav věcí. Teprve když se od slov přejde k činům, kapsa se protrhne, vysype a my vidíme, že se nám jako to, co je ve veřejném zájmu, prezentovalo cosi, na čem si zřejmě kdosi kapsu namastil. Prokleté kapsy!
Jak těžké je najít životní svobodu, naučit se projevovat emoce, i když vás výchova vedla k pravému opaku? Jak opustit svůj dosavadní život plný alkoholu a sexu, vymezit si osobní hranice vůči svému okolí, přijmout zodpovědnost za své činy a postavit se sám za sebe v nepříjemných situacích? Po jedenácti letech vyšla Kláře Elšíkové druhá kniha, ve které se těmto otázkám věnuje.
Gyrdir Elíasson opět vypráví o člověku, který se vzdaluje od světa, aby nalezl klid v samotě a umění. Autorův minimalistický styl a melancholická atmosféra dělají z knihy nenápadné, ale o to silnější svědectví o hledání smyslu života.
Předloni vydaný román Vyvrhel byl jedním z nejpříjemnějších překvapení na poli současné epické fantasy. Pokračování nazvané Mučedník tak vzbuzovalo velká očekávání – a hravě jim dostálo.
Vespod, útlá kniha s pomalým a citlivým příběhem, se postupně rozvine v silnou tragédii, která čtenáře nenechá jen tak zapomenout.
Globalizace a digitální revoluce pro většinu lidí změnila svět nesčetnými pozitivními způsoby. Zlepšení s sebou ovšem často nese rozpad tradičních zvyklostí; hmotný pokrok zvyšuje průměrnou životní úroveň, ale může také rozbíjet jednotlivá společenství. Zakaria sice dává rady, co s tím, ale není přitom příliš konkrétní.
Krátký komiksový román o dvou ženách, které si vyrazí do kempu u rybníka, má nápady, vtip i momenty překvapení, ale také slabou ústřední linku. I tak je sympatickým zjevením na domácí komiksové scéně.
Další detektivka Jany Jašové se opět vyznačuje téměř úplnou absencí policie, přesto v ní vedle stalkingu jde i o čtvrtstoletí starý případ zmizelého dítěte.
Ve svých povídkách zkoumá mladá srbská autorka Liljana D. Ćuk témata odcizení, emigrace a křehkosti mezilidských vztahů. V rozhovoru, kterým se poprvé představuje českým čtenářům, hovoří nejen o současné srbské literární a protestní scéně, ale také o společenských změnách, vztahu mezi Srbskem a Černou Horou a rostoucím hlasu ženských autorek v bývalé Jugoslávii.
Pečovatelka, která ztrácí samu sebe ve světě lidí uvězněných v minulosti, kde obyčejná věta o květinách otevírá propast mezi životem a zapomněním. Povídkou ze sbírky Na podmínkách nezáleží, která si v Srbsku vysloužila nominaci na nejlepší povídkovou knihu roku, se českým čtenářům poprvé představuje srbská spisovatelka Ljiljana D. Ćuk.
Příběh tří žen – sester Bibiany a Beloníse a tajemné Svaté Rity Rybářky – v románu Křivý pluh propojuje témata sociální nespravedlnosti, kolonialismu, rasismu a boje o půdu. Silně reflektuje dědictví otroctví a jeho důsledky pro současné obyvatelstvo.
Co obnáší být pozorný k druhým? Kdy člověk ztrácí lidskost? A co potřebuje k tomu, aby se mohl rozvíjet a růst? Co znamená svoboda? Dá se chápat i jinak než jako absence pout a omezení? Příběh z království Zapomnětlivců vede děti i dospělé k zamyšlení nad filozofickými otázkami spjatými s myšlením Simone Weilové.
Vzájemně provázaný příběh několika rodin zanechá ve čtenáři především pocit beznaděje
Nějakou formou alergie v současnosti trpí přibližně čtyřicet procent celé lidské populace a odborníci odhadují, že do roku 2030 tento podíl vzroste na procent padesát. Proč se to děje a v čem hledá řešení americká lékařská antropoložka? Podle ní není alergie pouze zlem, které doprovází imunitu, ale také odvrácenou stránkou našeho materiálního pokroku.
Malířka Johanna se pokouší obnovit kontakt s matkou, která ji kdysi zavrhla. Během bolestného hledání ztraceného spojení zkoumá norská autorka Vigdis Hjorth temné kouty rodičovství, dětská traumata i potřebu emancipace. Román otevírající hluboké otázky o rodinných vztazích a osobní identitě současně vede dialog se zásadními díly severské literatury a světové psychologie.
Život opavského rodáka Josefa Hellera alias Zdeňka Jermana sice nebyl nabitý dobrodružstvím ani tragédiemi, přesto do značné míry odráží dějiny českého 20. století včetně málo akcentovaného vztahu centra a periferie.
Další komiksové převyprávění skutečných osudů nenápadných hrdinů, tentokrát přesněji hrdinek dvacátého století, solidně plní svou populárně-vzdělávací funkci. O moc víc bohužel nepřidává.
Tři mladí lidé, jejichž života se nepřímo dotkla Pinochetova diktatura, se vydávají ze Santiaga de Chile přes Andy do Argentiny, kam se zatoulala rakev matky jedné z nich. Postupně dochází k odkrývání minulosti rodičů, potom dětství protagonistů a následně současné identity všech tří postav.
Literární vědec Václav Tille se pod pseudonymem Václav Říha uchyloval i do pohádkových světů. Je možné něco z této rozdvojenosti najít i v jeho obsáhlých denících?
Spolek Litera vyhlásil nominace 24. ročníku knižních cen Magnesia Litera.
Dětská dušička je křehká a zapeklitá. Jednou vás vaše dítě objímá a pusinkuje, jindy do vás vztekle kopne anebo přijde ze školky s psychosomatickým bolením bříška. Kniha pro rodiče a děti nabízí návod, jak zvládat silné emoce, stanovit hranice svého těla a lépe komunikovat o svých pocitech.
Vladimir Nabokov v eseji Ruští spisovatelé, cenzoři a čtenáři z roku 1959 napsal, že se v 19. století ruští spisovatelé ocitli mezi dvěma mlýnskými kameny – z jedné strany konzervativní vládní cenzura, z druhé radikální revolučně orientovaná kritika. Kličkovat mezi nimi nebylo snadné, ale rozhodně to bylo lepší, než co přišlo v sovětských dobách.
Jan Kubíček již dlouho tvoří specifický básnický svět, který samovolně překračuje hranice všednosti, útočí na realitu, redefinuje lidskost a současně zůstává zábavně hravý. Tento postoj zachovává i v textech, které jsou angažované, provokativní a místy značně agresivní.
Vzpomínkové eseje bývalých disidentů představují různorodost disentu, stejně pestré jsou i názory autorů na otázky, které v mnohém poznamenaly občanskou společnost devadesátých let a ovlivňují ji dodnes.
Alastair Reynolds se na chvíli odklonil od svých oblíbených space oper a napsal krátký, sevřený příběh o cestování časem a záchraně světa. Přes pro autora netypickou střídmost v rozsahu i vyjadřování nabízí kniha vtahující zážitek.
Průkopnická kniha, která u nás jako první líčí česko-německé literární dějiny v jejich vzájemné souvztažnosti.
Z ankety mezi nizozemskými a vlámskými literárními odborníky vyšla jako nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století Píseň o čápu a velbloudovi od Anjet Daanjeové. V padesátce nizozemských a vlámských titulů však figuruje i řada dalších knih známých z českého překladu.
Spalující vítr od jezera Kineret roznáší vůně blízkovýchodních jídel i příběhy plné vášně, podivných osudů a rodinných prokletí. V ospalé Tiberiadě se realita prolíná s magií, groteska s poezií a jídlo se stává nejen obživou, ale i klíčem ke svobodě.
Dědí se inteligence? Existuje gen homosexuality? A jsou obyvatelé České republiky opravdu Slované? Poutavý rozhovor s českým genetikem a popularizátorem vědy hledá odpověď na odvěkou otázku, zda jsou naše životy utvářeny spíše geny, nebo prostředím, prozrazuje, co všechno se dá z genů vyčíst, zabrousí do historie oboru a poodhalí jeho možný vývoj.
Nová filmová adaptace známého románu Oty Hofmana děj aktualizovala a domýšlí jej. Pamětihodné dílo to nebude, dětské diváky by ale oslovit mohlo.
Nezapomenutelní, román portugalské spisovatelky Lídie Jorge, reflektuje zásadní událost roku 1974: karafiátovou revoluci. O třicet let později dostane mladá portugalská reportérka Ana Maria Machado nabídku, aby natočila dokumentární film o tom, co se zásadní historickou událostí udělala kolektivní, ale individuální paměť.
Mladá rakouská autorka jasně ukazuje, že rodina nemusí bojovat s domácím násilím, alkoholismem, nevěrou či exekucemi, a přesto o ní do značné míry platí, že je dysfunkční.
Co by se stalo, kdyby se všechno, co vyslovíme nahlas, stalo skutečností? Marie Urbánková ve své knižní prvotině zkoumá svět, kde mají slova absolutní moc: činí tak ale s nadhledem a vtipem, tudíž se nikdo nemusí bát do něj vstoupit.
Značně autobiografická kniha outsidera japonské literatury nabízí vhled do nitra člověka, který rezignoval na život. Svými bezohlednými činy však stále negativně ovlivňuje lidi okolo sebe a v čtenáři především vzbuzuje opovržení. Jak se k takové knize postavit?
Myslel jsem si, že jsem vyléčený špatný volič, ale pletl jsem se. Přitažlivost špatné volby je v mém případě silná, smiřme se s tím. Jsem ale v tomhle ohledu poněkud raubířské sui generis, nebo jsem naopak zcela typický?
Pomalý sešit zahrnuje básně reflektující univerzální témata, která jsou však ukryta ve všedních okamžicích a která jsou i přes svou důležitost podávána s humorem a nadsázkou. Lyrický mluvčí i básník se vyskytují jak v České republice, tak v Rusku, a stejně jako autor musí i subjekt jíst, chodit ven mezi lidi, potkávat se s chodníky, vodou a zvěří.
K biografiím velikánů světového písemnictví a filozofie, jako jsou Goethe, Nietzsche a Thomas Mann, přibyla kniha o fantasy spisovateli Michaelu Endem. Opravdu už i on patří mezi klasiky?
Opožděné vydání pozoruhodného románu amerického spisovatele nabízí alternativní verzi středověku a Války růží. A nakonec méně magie, než se zpočátku zdá.
Kniha o několika generacích jedné finské rodiny, v níž se trauma dědí a chyby kupí, je silným a velmi otevřeným příspěvkem do diskuse o tom, jak psychická nemoc ovlivňuje nejen samotného pacienta, ale i celé jeho okolí. Neradostné téma je zpracováno s osvobozujícím humorem, který utrpěné rány pomáhá léčit.
S francouzskou spisovatelkou Anne Waelesovou o propojování filozofie s žitou zkušeností, vztahu mezi dětstvím a filozofií a její nové knize, v níž zpracovává myšlení a život Simone Weilové do podoby pohádkového příběhu.
Na novém díle Abdulrazaka Gurnaha Dozvuky je nejpřekvapivější to, jak se liší od románu Ráj, který v českém překladu vyšel o rok dříve. Nový text na ten starší přes velký časový odstup v mnohém navazuje, ale jeho kvalit nedosahuje ani zdaleka.
Naruší-li kdokoli tvou důstojnost, nelíbí se ti to a pravděpodobně se nějak ohradíš. A to sis určitě nepředstavil ani síťové lůžko, ani kurty či tzv. zalehnutí. Je tvá důstojnost jiná než důstojnost člověka s intelektovým postižením a tzv. náročným chováním?
Pokračování fantasy série Lightfall má výrazně větší spád a více akce než první díl. Dojde i na relativizaci velkého zla, které ohrožuje svět hlavních hrdinů.
Caroline Wahl je v současnosti na německém knižním trhu synonymem pro bestseller. Coming-of-age romány této mladé autorky se prodávají po statisících, pozornost budí i její sebevědomé vystupování a upřímné výroky na účet literárního provozu. Debutový román o vztahu sester z dysfunkční rodiny vyšel loni na podzim v českém překladu Viktorie Hanišové.
Úspěšná kniha švédské autorky zkoumá, jak odlišně může v rodině každý z dlouholetých partnerů vnímat stejné události a co v důsledku hrozí.
Jako dítě asi každý přemýšlel nad tím, jaké by to bylo cestovat v čase a podívat se do minulosti. Někteří si určitě pamatují, kam se chtěli vypravit a jak by se na takovou cestu připravili. Dětští hrdinové knihy Zvon na žádnou přípravu čas nedostali a vybrat si nemohli ani cílovou destinaci.
V poblázněném zlatě, co se po poledni rozblikalo mezi mokrými stromy, se párkrát na vteřinu ukázal budoucí teplý a měkký dubnový svět. Rozsvěcel se a zhasínal, rozpálený a strojený – potom se propadl do temnoty. Černé skvrny dlouho bledly na sítnici oblohy. Mrholilo. A o půlnoci mělo nebe barvu krysí srsti, v jejímž stříbře kvetl květ a ozývali se ptáci. A zas deštíček!
Modré papouščí maso, války pražských gangů i složité mezilidské vztahy, to vše obsahuje prozaický debut Kristiny Hamplové. Svým jazykem i volbou motivů má šanci oslovit především (ale rozhodně ne jen) generaci mileniálů. Slibný rozjezd bohužel mírně kazí roztříštěný konec, přesto se jedná o knihu, která oživuje stojaté vody české literatury.
Česká badatelka zasazuje obrazy do kontextu svých obecnějších úvah, někdy až proklamací, v nichž velmi zřetelně vyjadřuje svoje ideové postoje. A je v jistém smyslu aktivistická.
Příběh parníku Lusitania dodnes obklopuje řada nezodpovězených otázek, díky nimž jde v románu nejen o odhalení vraha, ale i o obecná morální dilemata.
Román japonské autorky citlivě zachycuje realitu péče o stárnoucího rodiče trpícího demencí. Na pozadí všedních epizod ze života rodiny otevírá otázky paměti, identity i společenských očekávání.
Nad výpravnou publikací zaplesá srdce každého milovníka dobrodružné literatury, třebaže velká část kdysi populárních autorů bude pro většinu dnešních čtenářů neznámá.
Z milovaného manžela se stal ležák už před lety a pracovní nabídky se padesátileté performerce příliš nehrnou. Mentální zdraví si hrdinka v tíživé realitě udržuje fyzickým tréninkem a online konverzacemi s africkými sňatkovými podvodníky.
Mezi šťastnými držiteli letošních komiksových cen Muriel se objevil i jeden smutný příběh. Autor komiksových stripů o leukémii, které zvítězily v kategorii nejlepší krátký komiks, zemřel necelý měsíc před vyhlášením vítězů.
Dva nesourodí outsideři z italského jihu se vydávají za poznáním velkoměstského života i sebe samých. Příběh sleduje jejich nekonvenční vztah, časté tápání a prozradí ledasco i o literatuře jihoitalské Apulie.
Česko-britský ilustrátor se sešel s britskou zooložkou a autorkou knih pro děti; výsledkem je neobvyklá kniha. Zdánlivě jednoznačné situační ilustrace dosahují díky básnickému doprovodu nečekaného přesahu. A to s humorem!
Dospívání čtyř chlapců ve stínu ulic východního Osla se veze na vlně adrenalinu. Jejich dětství vzalo za své a nahradily je drogy. Debut mladého norského autora vykresluje syrovou, ale upřímnou výpověď generace Z.
Brutalista, Konkláve, Emilia Pérez, Bob Dylan: Úplně neznámý, Semínko posvátného fíkovníku. Letos se mi podařilo vidět několik filmů nominovaných na Oscary ještě včas, abych mohla s napětím sledovat vyhlašování cen. Musíte mít svoje favority a propadáky, jinak to není ono.
Psycholožka ve službách ministerstva zahraničních věcí musí vyslechnout leccos. Třeba i zpověď cynického a vypočítavého kariérního diplomata, jemuž na velvyslanectví v Tallinnu za nevyjasněných okolností zemřel zástupce. A spolu s psycholožkou se této cesty do hlubin velvyslancovy duše může zúčastnit i čtenář.
Dušan Martinčok založil na Slovensku komunitní projekt Susedia na dvore, který má za cíl zlepšení mezilidských vztahů v městských sousedstvích. Stojí také za občanským sdružením Zrejme zabývajícím se mezigeneračním dialogem. Právě zaměření těchto dvou projektů se velmi čitelně propisuje do románu Někdo se najde, za který získal v roce 2023 ocenění čtenářů v rámci slovenské literární ceny Anasoft Litera.
Závěrečný díl volné trilogie kombinuje prvky hororu, thrilleru a psychologického románu s detektivní zápletkou. Nesourodá dvojice, kterou tvoří farář a influencer, hledá pravdu, bojuje s nadpřirozeným zlem a vyrovnává se s minulostí.
Není pohlížení na znásilněné ženy jako na „oběti“ poněkud ponižující? Není prostitutka vlastně svobodnější než spořádaná manželka? A neměli by se muži už „konečně začít píchat navzájem“, když jim na ženské sexualitě pořád něco vadí? Podobné otázky si klade Virginie Despentes v Teorii King Konga.
Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu přichází s novým románem, který však může být pro její fanoušky i kritiky zkouškou trpělivosti. Vyprávění o masakru na ostrově Čedžu v letech 1947–48 se rozplývá mezi realitou a snem, přičemž autorka upřednostňuje emoční prožitek nad historickou srozumitelností. Silné obrazy utrpení střídají momenty těžko uchopitelné introspekce, což z knihy činí nejen literární výzvu, ale i důkaz, že Han Kang dokáže rozdělit publikum jako málokdo.
Vizi oduševnělého veškerenstva, v němž spolu komunikují živočichové, stroje i skály nastiňuje konceptuální umělec a esejista James Bridle. Kombinuje přitom přístup sociologický, politologický, přírodovědecký, technologický i čistě poetický.
Filmová adaptace novely Jiřího Stránského ze sklonku druhé světové války nabízí napínavou podívanou na odvahu a přátelství dětí, které se společně pustily do nebezpečného podniku.
Pojmy jako Giri, Amae, Dó nebo Wabi-Sabi patří mezi 28 „klíčových konceptů japonské kultury“, které se kniha Japonská mysl snaží přiblížit čtenářům srozumitelným a čtivým stylem.
Při prohlídce gotických soch donátorů v NDR propadne hrdina pohledu středověké Uty z Naumburgu a pozve ji s ostatními zakladateli katedrály na hostinu. Nedávno objevená povídka držitele Nobelovy ceny v sobě nenásilně mísí fantazii s realitou.
„Tak na nějakou vrnící kočku zapomeň! Ta děcka, co přijdou, nemají ani obývák, ani pohodlné křeslo, natož nějakou kočku,“ kroutí hlavou Mateo Feijóo a my se na sebe s výtvarnicí Verónicou Rodríguez a ředitelkou Českého centra v Madridu Janou Polívkovou polekaně podíváme. A taky horlivě slibujeme, že už budeme myslet na to, že na workshopu kreativního psaní deníků budeme brát v potaz budoucí publikum. Mladé dospělé z vyloučených lokalit Madridu.
Všechny holky ve škole mají senzační psy a v neděli ve čtyři odpoledne se s nimi scházejí v klubu DOGS. Jenom Milce maminka žádného pořídit nechce. Dokud se jednoho dne společně nevypraví do útulku – ale obstojí Princ v konkurenci všech těch ostatních úžasných psů?
Kniha krve, oceněná Německou a Švýcarskou knižní cenou za rok 2022, představuje další příspěvek do dnes už skoro zprofanovaného žánru autofikce, přiznaně osobních textů dávajících většinou hlas minoritním a výrazným vypravěčům, s tendencí k terapeutickému vyznavačství, pátrání v rodinné minulosti či k ohledávání identity a převládajících kulturních norem.
Martin Uhlíř se ohlíží za studentskými léty a poměrně fascinující, ovšem pozapomenutou kapitolou předlistopadových dějin. Jeho román nabízí hořce nostalgické vzpomínání i opatrnou snahu o vrstevnatější pohled na československý boj proti totalitě.
Ve čtvrtek 30. ledna v ranních hodinách ve věku 72 let podlehl akutní leukémii Jannis Charis. Působil jako redaktor, překladatel a fejetonista; obrovským přínosem byly však jeho literární překlady, jimiž prokazoval řecké čtenářské obci mimořádnou službu.
S překladatelem a nakladatelem Vítem Groeslem nejen o tematické pestrosti katalánské literatury a aktuálních překladech do češtiny, ale i o tom, zda katalánská literatura může více oslovit čtenáře v Praze či mimo ní.
Debutový román americko-japonské autorky je emotivní sci-fi o cestě k nové planetě i stesku po té ztracené. I když nejsou její dvě dějové linie zcela vyvážené, jedná se o knihu, která si zaslouží pozornost. A neměla by být pouze čtena, ale i diskutována.
Jak se má historik vyvarovat zjištění, že „všechno souvisí se vším“? Inspirativní uvažování o tom, co znamená „dělat historii“ v současném světě, přináší Jakub Rákosník.
Stoletý Murray McBride je morous, kterému už na světě nezbývá moc radosti. Se svým jediným živým příbuzným neudržuje pravidelný kontakt a jeho přáteli jsou kněz, doktor a prodavačka v samoobsluze. Jednoho dne se však v nemocnici seznámí s vážně nemocným desetiletým Jasonem, který starcův život doslova obrátí naruby a vrátí mu chuť žít.
Ačkoli zapomínání může někdy nabrat patologických rozměrů, jako třeba v případě Alzheimerovy choroby, normální zapomínání není jen užitečné, ale pro spokojený a plnohodnotný život dokonce nepostradatelné.
Světově známá manželská dvojice výtvarníků se tentokrát zaměřila na vlky a jejich život v Polsku. Vyprávění vlčího „ochránce“ přináší nejen příběhy, ale také množství informací a dat, která mají opravit zakořeněné mýty.
Do nočního vídeňského taxíku nastoupí tanečnice Eduardowa ze snu Franze Kafky, o kterém si v jeho denících před malou chvílí četl mladý taxikář Sascha. Začíná divoká dvoudenní jízda vídeňskými ulicemi a hlavou duševně nevyrovnaného člověka, který ztrácí schopnost rozlišit mezi snem a realitou.
Fascinující pouť do doby, kdy měli literáti touhu a odhodlání měnit svět: k novému českému výboru z díla bulharského expresionisty Gea Mileva.
Velkoformátová kniha dětem nejen představí známé a slavné mosty, ale také názorně ukáže, že postavit i zdánlivě obyčejný most je skutečná věda – což si ostatně mohou při četbě i samy vyzkoušet.
Ve svém rodném městě jsem nebyla od začátku války. Když se mi konečně poštěstilo se tam loni na jaře dostat, první večer jsem neplánovaně strávila v knihkupectví. Ale ne v obyčejném knihkupectví. V třípatrovém chrámu knih s výhledem na hlavní třídu.
V pořadí již jedenácté sbírce redukuje Petr Čermáček své básnické sdělení na úsporné verše, jejichž síla tkví v tichých zastaveních a precizní práci s jazykem. Dominují melancholické obrazy, motiv pomíjivosti a existenciální rozměr, místy však sbírka sklouzává k přílišné abstrakci. Přesto potvrzuje Čermáčkovu schopnost výrazové koncentrace.
V nové plánované trilogii autor uvádí na scénu vyšetřovatele dosti neobvyklého, totiž nakaženého malomocenstvím. Jak je ale v žánru krimi obvyklé, máloco je skutečně takové, jaké se zdá být.
Neexistuje jeden způsob, jak být horou. Společná je jim však energie, kterou vyzařují, a duchovní úcta, kterou probouzejí, říká novinář Restelli. Ty, které sám považuje za celosvětově nejkrásnější, vybral do své knihy.
Novela Jedináček mexické spisovatelky Guadalupe Nettel otevírá témata související s péčí o děti ve světě, kde je možné umělé oplodnění, ale i vědomé odmítání těhotenství.
Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar se ve své nové knize zabývá vzestupem iliberalismu v zemích visegrádské čtyřky. Nabízí přitom nejen znepokojivý pohled na současnou situaci, ale také naději, jak pracovat se zklamáním z toho, že jsme součástí Západu – ale ne tak docela.
Průřez tvorbou kreslíře a ilustrátora Bohumila Konečného ocení především pamětníci časů, kdy v literatuře, filmu a komiksu vládla „realistická“ dobrodružství z divokých končin.
Potřeba přijímat potravu nás pojí s ostatními živočichy, ale zároveň jsme průběh tohoto procesu vycizelovali do takového množství rituálů, až je jistý druh přijímání dokonce označován jako „svatý“. Nová kniha historika France zatím nejobsáhleji a nejpečlivěji dokumentuje a analyzuje, jakou podobu mělo přijímání (jaké) potravy v minulém století po nástupu komunistů.
Horské sanatorium v předvečer první světové války, intelektuální disputace, feministické podvraty i nepatrné hororové mystérium. Olga Tokarczuk napsala angažovanou prózu, která se tváří jako misogynní, ale tvrdí pravý opak. A propojuje při tom přírodu, mytologii, mykologii i otázky genderu.
Vynálezy a jejich inovace zpravidla nebývají dílem jednotlivce, nýbrž celého zástupu důvtipných myslí, jak objasňuje poutavě ilustrovaná, ale možná až příliš stručná kniha italských autorů.
